foods Dotaz Zobrazit nápovědu

Biogenní anúny nepatří dosud meá látky běžně v potravinách sledované. Se zvyšujícími se nároky na kvalitu potravin, patrnými ve všech rozvinutých zemích, lze v budoucnu očekávat nárůst zájmu o tyto sloučeniny. Aminy v potravě mohou u vnímavých osob vyvolávat prudké fyziologické odezvy, mezi nejběžnější patří migréna. "Některá běžně používaná léčiva mohou účinek biogenních aminů ještě prohloubit. Dalším významným důvodem pro zjišťování obsahu aminů v potravinách je možnost využít jejich stanovení k posuzování kvality potravin, případně ke sledování průběhu zpracování potravinových surovin. Zjednodušení či automatizace stanovení nejběžnějších biogenních aminů v potravinách je rozhodující pro systematické sledování těchto látek.

Biogenic amines do not rank among compounds routinely monitored in foods. Increasing demands on the food quality, apparent in developed countries, will stimulate tiie interest in biogenic amines. Amines in foods can cause adverse physiological reactions, migraine being among the most common. Several widely used medications can potentiate the effect of biogenic amines. Their possible application as alternative quality criteria markers seems to be another important reason for amines determination in foods. Simplification or automation of the determination of the most common biogenic amines is decisive for their systematic monitoring.

Časopis

Plant foods for human nutrition

Dordrecht : Kluwer Academic Publishers, 1987- | Dordrecht : Springer Netherlands

sv.

Článek

Budou geneticky modifikované potraviny vyvolávat alergie?
[Will genetically modified foods be allergenic?]

overall safety assessment, before they may be approved by regulat ory agencies for entry into the food ...

Ettlerová, Květuše
Autor Autorita

Alergie (Praha, Print). 2004 ; Roč. 6 (č. 3) : s. 161-164.

ISSN 1212-3536
Medvik
Zdroj

Genetická modifikace (GM), poprvé provedená v 70. letech minulého stiletí, je jedna z nejnovějších metod, které vedou k novým vlastnostem mikroorganismů, rostlin a živočichů. Nejrozšířenejší typy geneticky modifikovaných organismů (GMO) jsou rostliny, zvláště GM odrůdy kukuřice, sóji, řepy olejné a bavlny s rezistencí vůči herbicidům a s odolností vůči určitým druhům hmyzu. Genetická modifikace vede v konečném výsledku k vyjádření nového proteinu v rostlině. Jeho potenciální alergenicita je hodnocena v rámci povšechného hodnocení bezpečnosti GMO před jeho schválením k uvedení na trh a produkci potravin. Všeobecně uznávaný přístup stanovení potenciální alergenicity byl předložený v r. 2001 pracovní skupinou FAO/WHO (Organizace Spojených národů pro potraviny a zemědelství /Světová zdravotnická organizace). Tento přístup zahrnuje hodnocení zdroje genu, sekvenční homologii nově zavedeného proteinu se známými alergeny, imunoreaktivitu nového proteinu se sérovým IgE od jedinců se známou alergií, rezistenci nového proteinu vůči pepsinu a pokusy na zvířecím modelu. Tento přístup by měl být prípad od případu modifikován s použitím přídatných kritérií. Použité metody vedou ke stanovení pravděpodobnosti alergenicity proteinu vyjádřeného na základě genetické modifikace. Ke spolehlivějšímu výsledku je nutné pravidelně aktualizovat strategii pro hodnocení bezpečnosti GMO podle nových vědeckých poznatků. Zatím nebyla hlášena žádná alergická reakce na potravinu na bázi GMO, která byla schválena k uvedení na trh. Povinné je dlouhodobé monitorování po uvolnění na trh.

Genetic modification (GM), first applied in the 1970s is one of the newest methods to introduce novel traits to micro-organismu s, plants and ani- mals. The most common types of genetically modified organisms (GMOs) are GM plants, especially genetically modifed maize, soybe an, oil-seed rape and cotton varieties. These varieties have, in the main, been genetically modified to provide resistance to certain insect pests and tolerance to specific herbicides. The genetic modification of plants ultimately results in the introduction of novel protein. The potenti al allergenicity of newly introduced protein has to be evaluated as a part of the overall safety assessment, before they may be approved by regulat ory agencies for entry into the food or feed supply. Strategy to assess the potential allergenicity adopted by the Food and Agriculture Organiza tion of the United Nations (FAO) and the World Health Organization (WHO) in 2001 is commonly accepted. This approach includes evaluating the sourc e of the gene, the sequence homology of the newly introduced protein to known allergens, the immunoreactivity of the novel protein with serum IgE from individuals with known allergies, the resistance to pepsin of novel protein and using animal model. The approach shoud be case by case modified with using of additional criteria. Metods existing to predict the potential allergenicity of protein expressed through genetic modification have limited value. It is necessary to constantly update strategies risk assessment on the basis of new scientific knowledge. No rep orts exist regarding allergic reactions to the crops that have been approved for introductin into the food supply. The post-marketing monitoring is mandatory.