mutace Dotaz Zobrazit nápovědu
Nádorový supresor p53 patří k „evergreenům“ molekulární onkologie. Byl objeven v roce 1979 a od té doby je intenzivně zkoumán. Protein p53 má „pouhých“ 393 aminokyselinových zbytků a funkce téměř každého jednoho z nich je pečlivě prozkoumaná a známá. Somatické mutace se vyskytují v téměř všech kodónech p53, jsou extrémně časté a vyskytují se téměř ve všech typech nádorů. Vrozené mutace p53 jsou vzácné, ale výrazně penetrantní a jsou typicky spojeny s rozvojem širokého spektra nádorů. V roce 2001 však v oblasti výzkumu p53 došlo k nečekanému objevu: v jižní Brazílii byla objevena alela R337H, která byla zcela netypicky spojena s jediným typem nádoru – dětským adrenokortikálním karcinomem – a vyznačovala se nízkou penetrancí. Nastala doslova honba za dalšími informacemi o fungování a důsledcích mutace R337H. Ta během několika málo let přinesla nejenom spoustu poznatků o vlastnostech této konkrétní varianty p53, ale i obecnějších principech fungování mutovaných variant p53. Také se ukázalo, že všechny alely R337H, které jsou v jižní Brazílii masivně rozšířené, pocházejí z jediného zdroje, tj. mají společného předka. Klíčová slova: Li‑Fraumeniho syndrom – adrenokortikální karcinomy – gen p53 – R337H Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR č. NT/13784-4/2012. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 28. 4. 2014 Přijato: 19. 5. 2014
The p53 tumour suppressor is an evergreen of molecular oncology. Since its discovery in 1979 it has been subjected to intensive investigation. The p53 protein is composed of “only” 393 amino acid residues and the function of almost each of them has been addressed in detail. Somatic mutations are extremely frequent, they can be found almost in each of the p53 codons and in all types of tumours. Inherited p53 mutations are rare but very penetrant and they are typically associated with development of a broad spectrum of tumours. However, in 2001 the p53 research provided an unexpected discovery: the R337H allele was found in southern Brazil. This allele was atypically associated with only one type of tumour – childhood adrenocortical carcinoma – and it exhibited low penetrance. Therefore, new data on functioning and impact of the R337H mutation were highly desired. The results obtained during a few following years helped to elucidate not only this specific p53 variant but also provided insight in general principles of mutant p53 variants function. It also turned out that all R337H alleles that are very frequent in southern Brazil originate from one common ancestor.
- MeSH
- adrenokortikální nádory * epidemiologie genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- geny p53 * genetika MeSH
- lidé MeSH
- Liův-Fraumeniho syndrom * epidemiologie genetika MeSH
- missense mutace MeSH
- nádorový supresorový protein p53 * genetika MeSH
- zárodečné mutace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Brazílie MeSH
38 s. : il.
- Konspekt
- Biologické vědy
- NLK Obory
- biologie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
Cíl studie: Stanovit frekvenci Leidenské mutace u uživatelek estrogen-gestagenní hormonálníantikoncepce a nalézt případné anamnestické údaje, které by umožnily přítomnost mutace před-vídat.Metodika: V období let 1997 - 98 bylo vyšetřeno na přítomnost Leidenské mutace faktoru V 583uživatelek kombinované hormonální antikoncepce bez anamnézy či příznaků trombotického one-mocnění. Stanovení Leidenské mutace bylo provedeno po izolaci DNA ze vzorku žilní krve meto-dou PCR. U žen jsme sledovali mj. rodinnou anamnézu TEN, infarktu myokardu a cévní mozkovépříhody do 50 let věku u příbuzných prvního stupně. V podsouboru 448 žen byl sledován i výskytkardiovaskulárních komplikací v průběhu prvních šesti měsíců užívání antikoncepce. Data bylazpracována v programu MS Excel, k výpočtu hodnot p byl použit párový t-test a chí-kvadrát.Název a sídlo pracoviště: 1. gynek.-porod. klinika LF Masarykovy univerzity, BrnoVýsledky: Frekvence Leidenské mutace byla v našem souboru 6,5 %. Soubor žen s Leidenskoumutací se od souboru bez této mutace nelišil v průměrném věku, hmotnosti, Body Mass Indexua krevním tlaku. Pozitivní rodinná anamnéza TEN, infarktu myokardu nebo cévní mozkové přího-dy se vyskytovala významně častěji mezi ženami s Leidenskou mutací. V podsouboru 448 žen sev průběhu prvních šesti měsíců užívání antikoncepce nevyskytlo žádné kardiovaskulární one-mocnění. Pozitivní rodinná anamnéza TEN, infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodyvykazuje v předpovědi přítomnosti Leidenské mutace vysokou specificitu (97-99 %) a negativnípředpovědní hodnotu (0,94), ale velmi nízkou senzitivitu (2,6-15,8 %).Závěr: Nalezli jsme poměrně vysokou incidenci Leidenské mutace u uživatelek kombinované hor-monální antikoncepce bez anamnézy trombotických komplikací. Pomocí výskytu závažných kar-diovaskulárních onemocnění v rodinné anamnéze lze na přítomnost mutace usuzovat s vysokouspecificitou, ale s velmi nízkou senzitivitou.
Objective: To assess the frequency of factor V Leiden in oral contraceptive users and to definepossible anamnestic data that could predict the presence of factor V Leiden.Methods: Between 1997 and 1998, 583 users of oral estrogen-progestin contraceptives with nohistory of thrombotic disease were examined. Factor V Leiden was assessed by PCR after isola-ting DNA from a peripheral venous blood sample. Among other factors, such things as a familyhistory of thromboembolic disease, myocardial infarction and/or stroke in a first-degree relativewere monitored. In 448 users cardiovascular complications were evaluated during six months oforal contraceptive use. The data were analyzed using a MS Excel program. P-values were assessedby pair-tests and chi-square tests.Setting: 1 st Department of Obstetrics and Gynecology of Medical Faculty, Masaryk University,BrnoResults: Factor V Leiden frequency was 6.5% in the study group. There were no differences bet-ween carriers and others in age, body weight, body mass index and blood pressure. Carriers hadsignificantly more frequently positive family histories of thromboembolic disease or myocardialinfarction or stroke. There were no cardiovascular complications observed in a group of 448users. The positive family histories of any of the above-mentioned conditions have high specificity(97-99%) and a negative predictive value (0,94) with a low sensitivity (2,6-15,8%) in predictingfactor V Leiden presence.Conclusion: We found a relatively high incidence of Factor V Leiden among oral contraceptiveusers without a history of thrombotic disease. Through a positive family history of thromboembo-lic disease or myocardial infarction or stroke, we can predict a Factor V Leiden presence withhigh specificity but low sensitivity.
Cílem studie bylo zavedení detekce bodové mutace na 12. kodonu prvního exonu Ki-ras genu u nemocných s adenokarcinomem pankreatu použitím tří modifikací polymerázové řetězové reakce a následným restrikčním štěpením (PCR-RFLP) naamplifikovaných produktů. K detekci byly využity tři dvojice primerů generujících artefaciální místo pro restrikční enzymy s pouze jednou alelickou formou. Použitím dvoustupňové PCR-RFLP a dvou modifikací jednostupňové PCRRFLP bylo vyšetřeno 12 DNA vyizolovaných ze solidních tumorů (5), pankreatických sekretů (6) a z lymfocytů periferní krve (1) u pacienta s generalizováným stadiem onemocnění. Studie podává srovnání použitých metod k detekci mutace na Ki-ras genu a kloní se k závěru, že dvoustupňová PCR-RFLP analýza vzhledem ke své citlivosti je vhodnou metodou pro detekci bodových mutací bez použití oligonukleotidových hybridizací a sekvenace DNA.
Present study was undertaken to detect Ki-ras point mutation at codon 12 in pancreatic adenocarcinomas (CaP) using the polymerase chain reaction-restriction fi"agment lengths polymorphism (PCR-RFLP). Three modifications of PCR-RFLP were performed with a mismatched primers creating a recognition site with only one allelic form (wild or mutated). Using two-step PCR-RFLP and two modifications of one-step PCR-RFLP we examined 5 resected adenocarcinomas of pancreas, 6 pancreatic juices and one DNA sample from peripheral blood of patient with generalized stadium of CaP. We compare all techniques and conclude, that the very sensitive two step PCR-RFLP is a suitable method for detection point mutations and eliminates the need for either oligonucleotide hybridization or DNA sequencing.
Východisko. Hereditární hemochromatóza je jedním z nejčastějších autozomálně recesivních onemocnění. Cílem práce je stanovit frekvenci mutace C282Y a H63D v genu HFE (gen pro hemochromatózu) v populaci České republiky a u nemocných s hemochromatózou a zjistit, zda se hemochromatóza v homo- či heterozygotním stavu podílí na patogenezi revmatických postižení. Metody a výsledky. U 32 nemocných s hereditární hemochromatózou, u 84 nemocných s polymyositidou a dermatomyositidou, u 246 nemocných s juvenilní idiopatickou artritidou a u 481 kontrol byla stanovena přítomnost mutací v HFE genu. Genomová DNA byla pomnožena PCR reakcí. Amplifikovaný produkt byl naštěpen restrikční endonukleázou RsaI resp. BclI a analyzován elektroforeticky na agarózovém gelu. V kontrolním souboru bylo zaznamenáno 6,86 % přenašečů mutace C282Y a 26,6% H63D. U 90,6 % (p<0,001) nemocných s hemochromatózou byla zaznamenána mutace C282Y nebo H63D v homozygotním stavu. U 12,2 % (p<0,05) nemocných s juvenilní idiopatickou artritidou byla nalezena mutace C282Y v heterozygotní formě. U nemocných s polymyositidou a dermatomyositidou jsme nezaznamenali zvýšený nález homozygotů či heterozygotů pro sledované mutace. Závěry. Prevalence mutací v genu pro hemochromatózu je v české populaci podobná jako v sousedních středoevropských zemích. Zdá se, že mutace C282Y v HFE genu je predisponujícím faktorem pro vznik juvenilní idiopatické artritidy, nikoliv však polymyositidy či dermatomyositidy.
Background. Hereditary hemochromatosis is one of the most common autosomal recessive diseases. Aim of the study. 1. To establish frequency of C282Y and H63D mutations in the HFE gene (the hemochromatosis gene) in general population of the Czech Republic and in patients with hemochromatosis. 2. To find out whether hemochromatosis in homo- or heterozygous state plays a role in the pathogenesis of rheumatic diseases. Methods and Results. In 32 patients with hereditary hemochromatosis, in 84 patients with polymyositis or dermatomyositis, in 246 patients with juvenile idiopathic arthritis and in 481 persons of the control group the presence of HFE gene mutations was etablished. The HFE gene mutations were screened for by restriction enzyme analysis performed on PCR amplified products. In the control group, 6.86 % carriers of the C282Y mutation and 26.61 % those of H63D were found. Homozygous C282Y or H63D mutation was found in 90.6% (p<0.001) of patients with hemochromatosis. Heterozygous C282Y mutation was found in 12.2 % (p<0.05) of patients with juvenile idiopathic arthritis. We didn@t detected higher prevalence of HFE gene mutations in patiens with polymyositis and dermatomyositis. Conclusions. Results of this study show that heterozygosity for C282Y mutation may be a risk factor for juvenile idiopathic arthritis but not for polymyositis and dermatomyositis.
- MeSH
- alely MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- geny MeSH
- hemochromatóza diagnóza etiologie genetika MeSH
- heterozygot MeSH
- homozygot MeSH
- juvenilní artritida diagnóza genetika MeSH
- mutace MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- polymyozitida diagnóza genetika MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- chromozomální aberace MeSH
- dítě MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mentální retardace MeSH
- mnohočetné abnormality diagnóza genetika MeSH
- mozaicismus MeSH
- příznaky a symptomy diagnóza etiologie MeSH
- svalová hypotonie diagnóza genetika MeSH
- syndrom genetika MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Cíl studie: Rozbor problematiky vyšetřování přítomnosti Leidenské mutace faktoru V (FVL) u uživatelekhormonální kontracepce (COC) či hormonální substituční léčby (HRT).Typ studie: Přehledový článek.Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika I. LF Univerzity Karlovy a VFN, Praha.Metodika: Kritické zhodnocení publikovaných dat, analýza možnosti screeningového vyšetřenía vyšetření rizikových skupin v podmínkách ČR.Závěry: 1) Screening FVL u všech uživatelek COC a HRT nelze doporučit především pro ekonomickounáročnost. 2) Vyšetření FVL je indikováno u žen s pozitivní rodinnou anamnézou tromboembolickénemoci (TEN) a u obézních žen pokud přes poučení o zvýšeném riziku trombózy zvažujíužívání COCčiHRTnebo pokud je k užívání léčebná indikace. 3) Hluboká žilní trombóza nebo plicníembolie jsou absolutní kontraindikací COC i HRT bez ohledu na nosičství FVL.
Objective: Analysis of the issue of screening for Factor V Leiden mutation (FVL) in users of combinedoral contraceptives (COC) or hormone replacement therapy (HRT).Design: Review article.Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Charles University and GeneralFaculty Hospital,Prague.Methods: Review of published facts, analysis of possibilities to screen all users or to test risk groupsin the current situation in the Czech Republic.Conclusion: 1) Screening for FVL in allCOCorHRTusers is not recommended mostly for economicalreasons. 2) Testing for FVL is indicated in women with a positive family history of thromboembolicdisease and in obese women, if they consider COC or HRT despite our recommendation or in casethere is a medical indication. 3) Deep venous thrombosis or pulmonary embolism are absolutecontraindications of COC or HRT regardless of the presence of FVL.
- MeSH
- dospělí MeSH
- faktor V MeSH
- hormonální substituční terapie MeSH
- kontraceptiva orální kombinovaná MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- plošný screening metody MeSH
- těhotenství MeSH
- tromboembolie MeSH
- trombofilie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- angiomyolipom MeSH
- geny MeSH
- hamartom MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- novorozenec MeSH
- tuberózní skleróza genetika patofyziologie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Východisko. Tuberózní skleróza je autozomálně dominantní onemocnění charakterizované tvorbou novotvarů – hamartomů v různých orgánových systémech. Příčinou je mutace jednoho ze dvou tumor supresorových genů TSC1 nebo TSC2. Odhalování kauzálních mutací je vzhledem k jejich náhodné distribuci velmi náročné. Metody a výsledky. Práce referuje o provedení první prenatální diagnostiky tuberózní sklerózy v České republice založené na znalosti příčinné mutace. U těhotné ženy z rodiny s mutací Q435X byla provedena ve 13. týdnu gravidity denaturační gradientová gelová elektroforéza (DGGE) vzorku fetální DNA. Závěry. Vyšetření vyloučilo přítomnost sledované poruchy TSC1 genu u potomka.
Background. Tuberous sclerosis is an autosomal-dominant disease characterised by development of benign growth - hamartomas in different organs. Disorder is caused by mutations affecting either of the tumor-suppressor genes, TSC1 or TSC2. Quest for causing mutations is very difficult due to their random distribution over the genes. Methods and Results. Article refers on accomplishment of the first tuberous sclerosis prenatal diagnostics in Czech Republic based on knowledge of causing mutation. Foetal DNA sample, obtained in 13th week from Q435X family pregnant woman, was analyzed by DGGE method. Conclusions. Examination excluded presence of tested TSC1 gene defect in an offspring.
- MeSH
- elektroforéza metody MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- prenatální diagnóza metody MeSH
- těhotenství MeSH
- tuberózní skleróza diagnóza genetika MeSH
- tumor supresorové geny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH