• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• onkologie

• MeSH
• nádory patologie   MeSH
• orgánová specificita genetika   MeSH
• polymorfismus genetický MeSH

Syndrom multiorgánové dysfunkce (MODS) se vyvíjí až u 15 % pacientů vyžadujících přijetí na pracoviště intenzivní medicíny a je hlavní příčinou Úmrtnosti u těchto nemocných. MODS lze definovat jako závažnou dysfunkci nejméně dvou orgánových systémů přetrvávající minimálně 24-48 hodin. Sepse je nejčastější příčinou MODS. Ischemic v oblasti splanchniku hraje zřejmě významnou roli při rozvoji a dalším udržování MODS. V léčbě MODS je nezbytná kvalitní dodávka kyslíku do celého organismu i jednotlivých oblastí a tkání, pečlivá podpora jednotlivých orgánových systémů, odstranění primárních i sekundárních ložisek sepse a dalších spouštěcích faktorů systémové zánědivé reakce, antimikrobiální léčba a nutriční podpora. Ve skupině 261 déledobě hospitalizovaných nemocných jsme konstatovali rozvoj MODS u 23 pacientů (8,8 7o). Dvě třetiny z nich (15 pacientů) mělo septický šok. 226 pacientů (mj. všichni ze skupiny MODS) bylo léčeno antibiotiky, v průměru 2,2 druhu na jednoho pacienta. Antibiotika hrají významnou úlohu v léčbě kriticky nemocných pacientů, i když v určitých situacích lze o jejich užitečnosti diskutovat.

Multiple organ dysfunction syndrome (MODS) develops in up to 15% of patients requiring ICU admission and is a leading cause of mortality. The physiologic definition of MODS is severe acquired dysfunction in at least two organ systems of at least 24 to 48 hours duration. Sepsis is the most common cause of MODS. Splanchnic ischemia appears to represent a common denominator in the pathogenesis and/or nonresolution of MODS. General therapy of MODS requires maintenance of global and local oxygen delivery, meticulous organ-specific support, eradication of primary and secondary septic foci and other sources of systemic inflammatory response syndrome (SIRS), antimicrobial therapy and nutritional support. We observed MODS in 23 patients (8,8%) from a group of 261 long-term hospitalized patients admitted to the Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine at the University Hospital, Brno. Two thirds (15 patients) had septic shock. A total of 226 patients (all with MODS, among other dysfunctions) were treated with antibiotics, on average 2,2 types per patient. Antibiotics play an important role in the treatment of critically ill patients, although their usefulness in some situations is debatable.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• multiorgánové selhání etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sepse MeSH
• zánět MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• autoprotilátky MeSH
• specificita protilátek MeSH

• MeSH
• antigeny krevních skupin analýza   MeSH
• časové faktory MeSH
• lidé MeSH
• mrtvola patologie   MeSH
• odběr biologického vzorku MeSH
• orgánová specificita MeSH
• sérologické testy MeSH
• soudní lékařství MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH

Riziko legionelové pneumonie a dalších oportunních infekcí u imunosuprimovaných osob po orgánových transplantacích se s rozvojem efektivní imunosuprese neustále zvyšuje. Onemocnění může vzniknout buď jako komunální, nebo jako nozokomiální infekce, přitom imunokompromitované osoby mají zvýšené riziko onemocnění. To může probíhat ve dvou formách: jako legionelóza (Legionářská nemoc) nebo jako Pontiacká horečka, která má mírnější průběh. Legionářská nemoc může být potvrzena: a) kultivační metodou respiračních sekretů za použití specifických médií pro růst legionely, b) přímou fluorescencí v respiračních sekretech nebo tkáních s použitím protilátky proti antigenu legionely, c) detekcí antigenu L. pneumophila sérotyp 1 v moči, d) potvrzením tvorby protilátek v séru, kdy musí dojít ke čtyřnásobnému vzrůstu titru protilátek mezi sérem odebraným v akutní fázi a ve fázi konvalescentní, titr musí být roven nebo být vyšší než 1:128. Aby se dalo předejít šíření infekce mezi imunokompromitovanými pacienty, je nutné používat současně co nejvíce existujících metod laboratorní diagnostiky pro legionelu.

The risks of Legionella infection causing atypical pneumonia as well as risks of other nosocomial infections in immunocompromised patients have gradually increased with progressive development of more powerful immunosuppresives. Disease may occur in the community or in hospitals. Two different kinds of respiratory illness may result from infection: legionellosis and Pontiac fever. Legionnaires‘ disease can be confirmed by: culture of respiratory secretions using media specific for the growth of Legionella, direct fluorescent antibody testing of respiratory secretions or tissue, detection of L.pneumophila serogroup 1 antigen in urine, polymerase chain reaction testing of respiratory secretions or tissue, a fourfold rise in Legionella antibody titers to a level greater than or equal to 1:128 in paired acute- and convalescent-phase serum specimens. It is nessesary to use the most developed methods of laboratory diagnostics for Legionellosis to prevent the spread of infection within the population of immunocompromised patients.

• MeSH
• imunosupresivní léčba škodlivé účinky   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• legionelóza diagnóza   klasifikace   mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• oportunní infekce diagnóza   etiologie   mikrobiologie   MeSH
• transplantace orgánů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• aorta MeSH
• elastin imunologie   MeSH
• imunologické testy metody   MeSH
• klinické enzymatické testy MeSH
• lidé MeSH
• plíce MeSH
• specificita protilátek MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Autoři popisují případ muže, u kterého byla náhodně zachycená séropozitivita reakcí na syfilidu. Další vyšetření ukázalo, že jde o pokročilé stadium neléčeného onemocnění již s orgánovými změnami. V jaterní tkáni a lymfatické uzlině byl nalezen specifický granulomatózní zánět. Byla prokázána atrofie mozku, která se klinicky manifestovala jako progresivní paralýza. Tyto projevy byly odhaleny již dříve, ale nebylo pomýšleno na jejich možnou souvislost se syfilidou, proto byly špatně diagnosticky zařazeny a nebyly adekvátně léčeny.

The authors describe the tase of a man where accidentally sernm positivity for Syphilis was detected. Subsequent examination revealed that an advanced stage of the untreated disease with organ changes is involved.In hepatic tissue and lymph nodes a specific granulomatous inflammation was found. The authors provided evidence of atrophy of the brain manifested clinically as progresivne paralysis. These manifestations were detected already previously but their possible association with Syphilis was not assumed and therefore they were incorrectly diagnosed and were not adequately treated.

• MeSH
• benzathin-penicilin G aplikace a dávkování   MeSH
• klinické laboratorní techniky statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurosyfilis etiologie   MeSH
• paralýza etiologie   MeSH
• prokain penicilin G aplikace a dávkování   MeSH
• sérologická diagnostika syfilis MeSH
• syfilis farmakoterapie   ultrasonografie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• autoimunitní nemoci diagnóza   etiologie   MeSH
• autoprotilátky MeSH

Východiska: Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější neonkologickou příčinu úmrtí u pacientů po radioterapii (RT) v oblasti hrudníku. Onemocnění srdce indukované zářením (radiation-induced heart disease – RIHD) se může manifestovat mnoha heterogenními klinickými jednotkami. Vliv RT na převodní systém srdeční však začíná být více diskutován až v poslední době. Arytmogenní toxicita, tj. převodní poruchy a arytmie, tvoří významnou část spektra nežádoucích účinků na srdci. Převodní systém srdeční není jako rizikový (kritický) orgán (organ at risk – OaR) rutinně sledován. Jeho specifická histologická povaha a funkce naznačují jeho odlišnou citlivost a odpověď na záření. Srdce je vysoce heterogenní orgán a obvykle sledovaná dávka na celé srdce není tak výstižná v charakterizování rizika zvýšené arytmogenní toxicity RT. Srdeční substruktury (vč. převodního systému) se jeví jako další OaR, u kterých je nutné sledovat dávkovou distribuci. Materiál a metody: Pro systematický výběr studií jsme využili databázi PubMed s klíčovými slovy odvozenými z analýzy existující literatury. Vyhledávání bylo omezeno na publikace v anglickém jazyce. Kritéria výběru zahrnovala relevantnost k tématu a kvalitu metodologie. Cíl: V článku shrnujeme vliv RT na převodní systém srdeční. Závěr: Kardiotoxicita jako nežádoucí účinek RT významně ovlivňuje morbiditu a mortalitu. Srdce je heterogenní, co se týče radiosenzitivity. Určité srdeční subregiony v dávkové distribuci vykazují vyšší korelaci s horším celkovým přežitím než rutinně sledované dávky na srdce jako celek, a od nich odvozené parametry (objem ozářený dávkou 5, resp. 30 Gy – V5, V30). Jako nejradiosenzitivnější subregiony se jeví oblasti srdeční baze, tj. i oblast začátku převodního systému. Vyšší dávky na převodní systém, zejména sinoatriální (SA) uzel, jsou asociovány s vyšší incidencí širokého spektra arytmií a s horším celkovým přežitím. Dávkové limity (střední dávka Dmean a maximální dávka Dmax) na převodní systém nicméně nebyly doposud stanoveny. Existují dozimetrické studie stanovující hraniční dávky na SA uzel, při jejichž překročení signifikantně roste mortalita a výskyt arytmií.

Background: Cardiovascular diseases represent the most common non-oncologic cause of death in patients following radiotherapy (RT) in the thoracic region. Radiation-induced heart disease (RIHD) can manifest as various heterogeneous clinical entities. However, the influence of RT on the cardiac conduction system has only recently gained more attention. Arrhythmogenic toxicity, i.e., conduction disorders and arrhythmias, constitutes a significant part of these adverse effects. The cardiac conduction system is not routinely monitored as an organ at risk (OaR). Its specific histological nature and function suggest different sensitivity and response to radiation. The heart is a highly heterogeneous organ, and the routinely monitored dose to the whole heart may not adequately characterize the risk of increased arrhythmogenic toxicity from RT. Cardiac structures, including the conduction system, appear to be additional OaRs for which dose distribution should be monitored. Material and methods: For the systematic selection of studies, we utilized the PubMed database with keywords derived from the analysis of existing literature. The search was limited to English-language publications, and the selection criteria included relevance to the topic and the quality of methodology. Purpose: This article summarizes the impact of RT on the cardiac conduction system. Conclusion: Radiotherapy-induced cardiotoxicity significantly affects morbidity and mortality. The heart exhibits heterogeneity in terms of radiosensitivity. Certain cardiac subregions in the dose distribution show a higher correlation with poorer overall survival than routinely monitored doses to the whole heart and derived parameters (the volumes irradiated with the doses of 5 or 30 Gy – V5 or V30, respectively). The most radiosensitive subregions appear to be the base of the heart, including the beginning of the conduction system. Higher doses to the conduction system, especially the sinoatrial (SA) node, are associated with a higher incidence of a wide range of arrhythmias and poorer overall survival. However, dose limits (Dmean and Dmax) for the conduction system have not yet been established. Dosimetric studies have identified cutoff doses to the SA node, exceeding which there is a significant increase in mortality and the occurrence of arrhythmias.

• MeSH
• dávka záření MeSH
• kardiotoxicita klasifikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• převodní systém srdeční * anatomie a histologie   patofyziologie   účinky záření   MeSH
• radioterapie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• srdce anatomie a histologie   patofyziologie   účinky záření   MeSH
• srdeční arytmie etiologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH