Cíl studie: Zavést jednorázovou kaudální blokádu s bupivakainem a klonidinem jako součást celkové anestezie pro operace hypospadie dětí, zhodnotit analgezii a nežádoucí účinky této metody. Typ studie: Otevřená observační prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Anesteziologicko-resuscitační klinika a Klinika plastické a estetické chirurgie FN u sv. Anny v Brně. Materiál a metody: Byla sledována skupina 66 dětských pacientů, kteří podstoupili operace hypospadie. Do kaudálního prostoru byla podána směs bupivakainu 2 mg/kg, klonidinu 2,5 µg/kg a fyziologického roztoku. Množství směsi bylo 0,5 ml/kg tělesné hmotnosti. Blok byl proveden v celkové anestezii. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 54,86 ± 9,11 měsíců, hmotnost 18,81 ± 9,11 kg. Během operace se nevyskytly žádné komplikace, spontánní ventilace byla dostatečná, oběhové parametry stabilní. Čas od konce operace do propuštění z operačního sálu byl 2,6 minut. 53 chlapců (80,3 %) nevyžadovalo podání analgetik v den operace, u ostatních 13 (19,7 %) byla průměrná doba podání první dávky analgetika 10,5 hodin (3,5–16 hodin) od provedení bloku. Závěr: Jednorázové kaudální podání směsi bupivakainu 2 mg/kg a klonidinu 2,5 µg/kg v množství 0,5 ml/kg poskytuje spolehlivou pooperační analgezii pacientům v našem souboru. Definitivní zhodnocení epidurálně podávaného klonidinu vyžaduje další sledování.

Objective: Our aim was to introduce single-shot caudal epidural block with bupivacaine and clonidin as a standard analgesic component of general anaesthesia in children undergoing hypospadia repair. We focused on analgesia after surgery and its side-effects. Design: Open prospective observation. Setting: Department of Anaesthesia and Intensive Care and Department of Plastic and Aestetic Surgery, St. Ann’s University Hospital Brno, Czech Republic. Material and Method: 66 boys were included into the study. Bupivacaine (2 mg/kg) and clonidin (2.5 mcg/kg) with saline were injected into the caudal space in the volume of 0.5 ml/kg. The block was performed under general anaesthesia. Results:The mean age of patients was 54.86 ± 9.11 months, mean body weight 18.81 ± 9.11 kg. Spontaneous ventilation was sufficient, circulation was stable.The children were discharged from the operating theatre 2.6 minutes after the end of the surgery (range 0.5–7 minutes). 53 boys didn’t require any analgesia at the day of surgery, remaining 13 boys received the first dose of analgesics 10.3 hours (3.5–16 hours) after the caudal block. Conclusion: A single-shot caudal administration of the mixture containing bupivacaine 2 µg/kg and clonidin 2.5 ug/kg (total volume 0.5 ml/kg) provides reliable perioperative analgesia in the patients. The final assessment of epidural clonidin requires further research.

• MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• clonidin aplikace a dávkování   MeSH
• dítě MeSH
• epidurální analgezie metody   MeSH
• hypospadie farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Cíl: Cílem přehledného článku je prezentovat recentní vývoj a souhrn publikované literatury o tzv. jednoportové laparoskopii (laparoendoscopic single-site surgery, LESS) v urologii. Metoda: Z počátku byly vroce 2007 prezentovány pouze malé soubory pacientů a hlavním technickým problémem byla nedostatečná propracovanost nástrojů a portů. S myšlenkou technologie pokročilé miniinvazivní chirurgie bylo nutné vyvinout speciální instrumentárium (porty, flexibilní nebo zahnuté nástroje, kamerový systém). V současné době je k dispozici řada příslušenství umožňující LESS techniku. V literatuře dominují LESS výkony na horních cestách močových. Nejčastěji prováděné výkony jsou radikální nefrektomie, ablace ledvinné cysty a nefrektomie pro afunkční ledvinu. Závěr: Jednoportová laparoskopie představuje v miniinvazivitě další krok kupředu. Je technicky proveditelná a bezpečná u řady urologických výkonů. Je indikována pro vybrané pacienty, především s nižším BMI a menším preparátem. Základem úspěchu je zkušený laparoskopický operatér a asistent. Pro zhodnocení výhod LESS a stanovení indikačních kritérií jsou nutné prospektivní multicentrické klinické studie srovnávající LESS s konvenční laparoskopií.

Aim: The objective of this article is to present the recent development and literature rewiev on laparoendoscopic single-site surgery (LESS) in urology. Method: In 2007 studies were published using small cohorts and were plagued by technical problems such as insufficient instruments and ports. To advance the technique of minimally invasive laparoscopy further development of new adapted instrumentation (multiluminal ports, flexibile and prebent instruments, modified optics) was needed. Currently a large number of new accessories for LESS technique is available. The LESS procedures are most commonly performed on the upper urinary tract. These include radical nephrectomy, renal cyst ablation and simple nephrectomy for non-functional kidney. Conclusion: LESS represents an advancement in minimally invasive urological surgery. It has proven to be a feasible and safe method used in a broad range of procedures. LESS is indicated for selected patients with a low body mass index and in cases where a small specimen is extracted. A successful procedure requires an experienced laparoscopic surgeon and assistant. Prospective multicenter clinical studies comparing LESS with conventional laparoscopy are necessary to establish the benefits of this procedure and to evaluate indication criteria.

• Klíčová slova
• multiluminální port, konvenční laparoskopie,
• MeSH
• cystektomie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• financování organizované MeSH
• laparoskopie * přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• prostatektomie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• robotika využití   MeSH
• urologické chirurgické výkony u mužů * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• urologické chirurgické výkony * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Overit úcinnost single-shot paravertebrální blokády u detí po velkých urologických výkonech. Kontinuální paravertebrální blokáda i paravertebrální blokáda ve více etážích již byla k pooperacní analgezii u detí s úspechem použita. Typ studie: Prospektivní, observacní, cástecne zaslepená. Název a sídlo pracovište: Klinika anesteziologie a resuscitace fakultní nemocnice. Materiál a metoda: V rámci prípravné fáze pred pilotní studií byla provedena paravertebrální blokáda ve výši Th10–12 u osmi detí (vek: medián 9,8 mesíce [range 3,2–17,1]) podstupujících operacní výkon na ledvine. Jednorázove bylo na konci operacního výkonu podáno 0,5 ml/kg levobupivakainu 2,5 mg/ml s adrenalinem 5 mcg/ml, paravertebrální prostor byl identifikován metodou ztráty odporu, anestezie i pooperacní péce byla standardizována. Pooperacní bolest byla hodnocena pomocí FLACC skóre a ctyrstupnového sesterského skóre každou hodinu nebo v prípade diskomfortu pacienta behem prvních 12 hodin po prijetí na jednotku intenzivní péce. Délka analgezie byla definována jako interval mezi paravertebrální blokádou a prvním podáním opioidu. Byla sledována incidence komplikací paravertebrální blokády a pooperacního zvracení. Výsledky: Paravertebrální blokáda byla úspešná u 7 pacientu (87,5 %). Délka analgezie byla 435 min. (medián 210–720 min.), pricemž 2 deti (25 %) nepotrebovaly behem sledovaného období (12 hod) žádnou další analgezii. U jednoho dítete (12,5 %) došlo k punkci cévy, pooperacní zvracení se vyskytlo u 2 detí (25 %). Tyto komplikace byly hodnoceny jako nezávažné. Záver: Naše první klinické zkušenosti ukazují, že single-shot paravertebrální blokáda je bezpecnou metodou, která vede k dlouhotrvající pooperacní analgezii u detí podstupujících operacní výkon na ledvine.

Objective: To study the effectiveness of a single-shot paravertebral block in children following major urologic surgery. Both multiple-level and continuous paravertebral blocks had already been successfully used for postoperative analgesia in children. Design: Prospective, observational, partly observer-blinded trial. Setting: Department of Anaesthesia and Intensive Care, University Hospital. Materials and methods: A paravertebral block was performed at Th10–12 level in 8 children (median age 9.8 months [range 3.2–17.1]) undergoing renal surgery during the preparatory phase before a pilot study. At the end of surgery the patients were administered 0.5 ml/kg of levobupivacaine 2.5 mg/ml with epinephrine 5 mcg/ml, loss-of-resistance technique. Anaesthesia and postoperative care were standardized. Postoperative pain was assessed hourly or when a patient complained of pain using the FLACC score and a fourgrade nurse score during the first 12 hours after admission to the intensive care unit. The duration of postoperative analgesia was defined as the interval between administering the paravertebral block and the first supplemental administration of an opioid. The incidence of paravertebral block complications and postoperative vomiting were also recorded. Results: The paravertebral block was successfully performed in 7 patients (87.5%). The median duration of analgesia was 435 min (range 210–720 min) with 2 children not requiring any supplemental analgesia during the 12-hour observation period. A vascular puncture was observed in 1 child (12.5%) and postoperative vomiting occurred in 2 children (25%). All the complications were considered minor. Conclusions: The initial experience shows that a single-shot paravertebral block is a safe method providing children undergoing renal surgery with long-lasting postoperative analgesia.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• lokální anestezie MeSH
• nervová blokáda dějiny   metody   využití   MeSH
• pooperační bolest farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• spinální injekce metody   využití   MeSH
• urologické chirurgické výkony u mužů metody   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Příprava eLearningového kurzu je v závislosti na zvolených technických prostředcích několikanásobně pracnější v porovnání s prezenční výukou. Aby se příprava eLearningu vyplatila, měl být kurz použitelný opakovaně. V oborech, kde dochází k rychlému vývoji, je třeba kurzy aktualizovat a tyto úpravy znovu zvyšují celkové náklady. Je tedy žádoucí kurz nebo jeho části použít ve více kontextech paralelně a použít takový systém, ve kterém změny nepředstavují vysoké náklady. Východiskem je strukturovat látku do malých samostatných monotematických výukových jednotek, které pak lze použít znovu i v jiném kontextu. Takovým jednotkám se říká „znovupoužitelné výukové objekty“ (Reusable Learning Objects – RLO). Tyto výukové objekty je třeba přehledně ukládat a sdílet v digitálním repozitáři. Aplikací pro ukládání digitálních objektů je celá řada, přesto se zdá, že by mohlo být výhodné použít pro tento účel otevřený a samoorganizující se systém, jakým je technologie Wiki.

In dependence upon selected technical means, creation of e-learning courses is more complex and laborious than preparation for traditional (attendance) education. Thus, re-use of single courses is highly desirable. However, it is quite often necessary to update the, especially in rapidly deloping fields; such changes represent additional costs. Hence it is highly advantageous to re-use the courses or their parts in more contexts, while using a system where changes do not bring about high costs. A possible solution is to structuralize broad themes into small standalone monothematic educational parts which can be used again in other contexts. Such parts are called Reusable Learning Objects (RLO). The objects should be well arranged and shared in a digital repository. Even though there is a wide selection of digital objects repositories, it might seem more advantageous to use a self-organizing and naturally growing system such as Wiki technology.

• Klíčová slova
• znovupoužitelné výukové objekty, digitální úložiště, Wiki,
• MeSH
• audiovizuální pomůcky využití   MeSH
• digitální knihovny využití   MeSH
• internet využití   MeSH
• lékařská informatika * metody   MeSH
• počítačem řízená výuka metody   trendy   MeSH
• studium lékařství * metody   trendy   MeSH
• ukládání a vyhledávání informací * metody   využití   MeSH

Cíl: Podat přehled o studiích a diskusích zabývajících se transferem jednoho embrya s cílem snížení rizika vícečetného těhotenství. Typ studie: Rešeršní práce. Název a sídlo pracoviště: Centrum asistované reprodukce SANUS, Hradec Králové. Předmět a metoda rešerše: Transfer dvou embryí v programu IVF vede často k porodu vícečetného těhotenství (25 %), spojeného se zvýšeným rizikem morbidity pro matku i plody. Studie navrhují realizovat transfer jednoho embrya ve skupině mladých žen (do 36 let), v prvním nebo i druhém cyklu léčby a pouze za předpokladu dostatečného množství kvalitních embryí (více než 4). Závěr: Studie prokazují, že strategie transferu jednoho embrya, v současnosti zahrnující transfer jednoho čerstvého embrya, a pokud nedojde k těhotenství, i kryotransfer jednoho embrya, vede k pravděpodobnosti porodu živého plodu srovnatelné s transferem dvou embryí a významně snižuje riziko vícečetného těhotenství.

Objective: To present an overview of trials and discussion focused on the method of single embryo transfer leading to reduction of multiple pregnancy rate. Subject: Review article. Setting: Centre of Assisted Reproduction SANUS, Hradec Králové. Subject and method: Transfer of two embryos after IVF results in high multiple birth (25%) associated with increased morbidity for mother and children. Results of randomized controlled trials show that SET offers live birth rate approximately 35% with minimizing the risk of twins. The trials suggest to perform SET in a group of young women (? 36 years old), in the first or second cycle and only with sufficient number of good quality embryos. Conclusions: Data demonstrates that a single embryo transfer strategy, currently including one fresh single embryo transfer and one addition frozen-thawed SET, results in a live birth rate comparable with double embryo transfer and significantly reduces multiple birth rate.

• MeSH
• fertilizace in vitro škodlivé účinky   MeSH
• kryoprezervace využití   MeSH
• lidé MeSH
• přenos embrya klasifikace   škodlivé účinky   trendy   MeSH
• rizikové těhotenství psychologie   MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Cíl studie: Zhodnocení výsledků transferů jednoho embrya na souboru pacientek za dané časové období. Typ studie: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Sanatorium Pronatal, s.r.o., Praha. Metodika: V období leden 2008 až květen 2010 jsme hodnotili výsledky všech cyklů s přenosem jednoho embrya na našem pracovišti. Šlo o čtyři skupiny pacientek: s elektivním přenosem jednoho embrya (eSET, n=147), s přenosem pouze jediného embrya bez možnosti selekce (SET, n=269), přenos jednoho embrya získaného z nativního cyklu (NC, n=70) a s přenosem pouze jediného embrya vyšetřeného metodou preimplantační genetické diagnostiky (PGD, n=104). U všech pacientek byl sledován věk, délka kultivace embrya, klinické těhotenství/transfer (CPR/ET), těhotenské ztráty (AB) a porod zdravého dítěte (BTR). Statistické zhodnocení bylo provedeno pomocí ?2 testu. Výsledky: Ve skupině s eSET byla dosažena signifikantně vyšší úspěšnost (50% CPR/ET, p<0,001) oproti ostatním skupinám: 22% u SET, 7% ve spontánních cyklech a 18% po PGD. Signifikantní rozdíl (p<0,001) byl též při hodnocení BTR: eSET 41%, SET 16%, NC 4%, PGD 12,5%. Pacientky, u kterých byl proveden eSET, byly signifikantně mladší (p<0,001) oproti ostatním sledovaným skupinám (eSET 32,9, SET 35,2, NC 39,6, PGD 39,1). Závěr: Za úspěch asistované reprodukce považujeme porod jednoho zdravého dítěte. U žen do 38 let nesníží přenos 1 vysoce kvalitního embrya úspěšnost léčby a zcela eliminuje vícečetná těhotenství. Věk ženy a kvalita embrya jsou zásadním prognostickým faktorem.

Objective: To evaluate the results of single embryo transfers, on a set of patients, for a given period of time. Design: Retrospective study. Setting: Pronatal Sanatorium, Prague. Methods: Between January 2008 and May 2010, we evaluated the results of all cycles with single embryo transfers in our workplace. There were four groups of patients: the first group with elective single embryo transfers (ESET, n=147), the second group with only a single embryo transfer without selection (SET n=269), the third group with transfer of one embryo derived from the native cycle (NC, n=70) and the last group with transfer of only one embryo examinated by preimplantation genetic diagnosis (PGD, n=104). All patients were monitored by age, length of cultivation of embryos, clinical pregnancy rate / transfer (CPR / ET), pregnancy loss (AB) and baby take home rate (BTR). Statistical evaluation was performed using the chi square test. Results: The group with ESET achieved a significantly higher success rate (50% CPR / ET, p <0.001) compared to the other groups: 22% for SET, 7% of spontaneous cycles and 18% after PGD. A significant difference (p <0.001) was also apparent in the evaluation of BTR: ESET 41%, 16% SET, NC 4%, 12.5% of PGD. Patients that made ESET were significantly younger (p <0.001) compared to the other monitored groups (32.9 ESET, SET 35.2, NC 39.6, 39.1 PGD). Conclusion: We consider that assisted reproduction is only successful with the birth of one healthy child. For women 38 years old or younger the most successful treatment is to transfer a single high quality embryo and to therefore eliminate multiple pregnancy. The age of a woman and the quality of the embryo are major prognostic factors.

• Klíčová slova
• elektivní embryotransfer, jednočetné těhotenství,
• MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• přenos embrya metody   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• těhotenství MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Článek popisuje metody zobrazení malého hmyzu a rostlin pomocí rentgenového záření. Měřící mikroradiografická aparatura vyvinutá na našem ústavu umožňuje zobrazování a pozorování dějů s vysokým prostorovým rozlišením. Jako zobrazovač používáme pixelový detektor Medipix2, který počítá jednotlivé částice ionizujícího záření. Jako zdroje rentgenového záření používáme rentgenky s mikroohniskem Hamamatsu a FeinFocus. Použití detektorů Medipix2 přináší nové možnosti neinvazivního zobrazení v mikroradiografii živých objektů.

We present our table experimental setup devoted to a digital high resolution X-ray in-vivo micro-radiography that was applied to imaging of small insects and plants. This setup was designed for X-ray imaging as well as for the observation of real-time in–vivo processes in living organisms. The single photon counting pixel device Medipix2 was used as an image area. Hamamatsu micro-focus X-ray tube or FeinFocus micro-focus X-ray tube were used as X-ray sources. Using of detectors Medipix2 opens new possibilities to perform non-invasive observation of living objects.

• MeSH
• Aesculus parazitologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• fotony diagnostické užití   MeSH
• hmyz fyziologie   růst a vývoj   MeSH
• Hymenoptera fyziologie   parazitologie   růst a vývoj   MeSH
• mikroradiografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• radiografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• radiometrie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• rentgenové záření MeSH
• rostliny parazitologie   MeSH
• stromy parazitologie   růst a vývoj   MeSH
• vývoj rostlin MeSH

PURPOSE OF THE STUDY: The aim of the study is to present a comparison of short-term results of double- versus single-bundle anatomical reconstruction of the anterior cruciate ligament (ACL) using hamstring endons and their fixation with absorbable interference screws. MATERIAL AND METHODS: A total of 110 patients with an isolated ACL lesion and the healthy contralateral knee who met the indication criteria for ACL double bundle reconstruction (TISL, 14 mm; ICNW, 12 mm) were intra-operatively allocated at random to either double-bundle group (DB, n=55) or single-bundle group (SB, n=55). At 12 months after surgery, 97 patients (DB group, n=49; SB group, n=48), comprising 68 men and 29 women, were evaluated; the average age was 29.1 years and the injury-to-surgery interval was 15.9 weeks. Pre- and post-operative subjective criteria involved the IKDC and Lysholm score. Objectively, the occurrence of graft failure, range of motion deficit, return to pre-injury sports activity, side-to-side difference in anterior laxity of both knees in 20° flexion on a GNRB laximeter at an applied pressure of 124 N and 250 N, and pivot shift phenomenon were assessed. RESULTS: No statistically significant difference was found in pre-operative values between the two groups. Post-operatively, there were no significant differences in the occurrence of complete graft failure (p=0.0755; DB group, n=0; SB group, n=3), range-of-motion deficit (p=0.2277-0.9788) or return to pre-operative sports activity (p=0.2322). In the DB group, side-to-side anterior tibial shifts at a pressure of 124 N (medians=1.3 mm and 2.1 mm for DB and SB groups, respectively; p=0.0007) and at a pressure of 250 N (DB group =2.1 mm; SB group = 3.1 mm; p<0.0001) were significantly different from the corresponding values in the SB group. Positive results for the pivot shift test (PST) were significantly less frequent in the DB than the SB group (Chi-square test =0.0112). The SB group patients had a 2.9-times (odds ratio, 2.8704) higher risk of positive postoperative PST results than the DB group patients. In both groups, a comparison of pre- and post-operative criteria showed significant improvement in both the subjective and the objective results. DISCUSSION: The results of this study, in accordance with other authors' conclusions, suggest that the double-bundle technique provides better control over rotational and anterior knee laxity and therefore restores knee biomechanics better. However, other literature data do not confirm any significantly better outcomes of this method. Since only short-term results have been obtained so far, the study will continue because only the long-term results can provide conclusive evidence of an advantage of one technique over the other. CONCLUSIONS: Our study showed significantly better restoration of knee rotational and anterior laxity in the patients undergoing anatomical reconstruction of the ACL by the double-bundle technique. The other evaluated criteria did not differ in relation to the technique used.

• MeSH
• biomechanika MeSH
• dospělí MeSH
• kolenní kloub chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• ligamentum cruciatum anterius MeSH
• nestabilita kloubu * diagnóza   etiologie   MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   MeSH
• poranění předního zkříženého vazu MeSH
• rekonstrukce předního zkříženého vazu * škodlivé účinky   přístrojové vybavení   metody   MeSH
• rozsah kloubních pohybů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Cíl studie: Snížit výskyt vícečetných těhotenství po metodách IVF/ICSI elektivním embryotransferem jednoho embrya, při zachování pregnancy rate (PR). Typ studie: Pilotní studie. Název a sídlo pracoviště: Centrum asistované reprodukce, Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN, Olomouc. Metodika: Podle počtu a kvality přenášených embryí byly hodnoceny tři skupiny pacientek: s elektivním přenosem jednoho embrya (eSET, n=14), s přenosem pouze jediného embrya (SET, n=21) a kontrolní skupina se standardně přenesenými dvěma embryi (DET, n=82). Embrya byla přenášena po třídenní kultivaci. U všech pacientek byl sledován věk, počet oocytů, procento oplození (FR), počet zamražených embryí, pregnancy rate (PR), implantační poměr (IR), těhotenské ztráty (AB) a výskyt vícečetných těhotenství. Výsledky: Ve skupině eSET byl PR (resp. IR) 42,8 %, u SET 19 %. Ani v jedné skupině po transferu jednoho embrya se nevyskytla monozygotická dvojčata. Ve skupině DET byl PR 40,7 % a IR 25,9 %, z dosažených 33 těhotenství bylo 9 (27 %) dvojčetných. Vzhledem k velikostem porovnávaných souborů nebylo provedeno podrobnější statistické hodnocení. Závěr: Elektivní embryotransfer jednoho embrya může snížit výskyt nežádoucích vícečetných těhotenství při zachování celkového PR.

Objective: To reduce the number of multiple pregnancies after IVF/ICSI treatment by an elective single embryo transfer, without significant reduction of pregnancy rate (PR). Design: A pilot study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital, Olomouc. Methods: The patients were devided into the three groups according to number and quality of transferred embryos: elective Single EmbryoTransfer (eSET, n=14), Single EmbryoTransfer (SET, n=21), and Double EmbryoTransfer – control group (DET, n=85). After 3 days of cultivation the embryos were transferred. In all groups the following parameters were compared: age of the patient, number of oocytes obtained, fertilization rate, number of frozen embryos, pregnancy rate (PR), implantation rate (IR), abortions (AB) and the number of multiple pregnancy. Results: In eSET group PR and (or IR) was 42.8%, in SET group PR and (or IR) was 19%. There were no monozygotic twins in these groups. In DET group PR was 40.7% and IR 25.9%. Nine of these 33 pregnancies were twins (27%). Because of small number of the patients detailed statistical analyses were not performed. Conclusion: An elective transfer of one „TOP“ embryo can reduce the number of multiple pregnancies without significant decrease of pregnancy rate.

• MeSH
• blastomery MeSH
• fertilizace in vitro MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• pilotní projekty MeSH
• přenos embrya MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: Animal models are used for training of different endoscopic procedures. Whether this really improves endoscopic skills remains controversial. OBJECTIVE: To assess the effectiveness of training by using an ex vivo animal gastric model on the performance of two therapeutic procedures-hemostasis and treatment of perforation. DESIGN: A randomized, single-blind study. SETTING: An experimental endoscopy center in a university hospital. PARTICIPANTS: Thirty-one gastroenterology fellows with comparable endoscopic experience. METHODS: Participants were randomized into two groups: with (T, n = 16) and without (S, n = 15) training. All fellows continued with standard endoscopic practice. Baseline skills were assessed at enrollment. All physicians in group T underwent 2 full days of a hands-on course over a 3-month period, in addition to their standard endoscopic practice. Both groups then underwent a blinded, final evaluation. Endoscopic skills were scored from 1 (best) to 5 (poorest) by two expert, blinded tutors. Outcomes of clinical hemostatic procedures also were analyzed. MAIN OUTCOME MEASUREMENTS: Successful hemostasis and successful perforation closure. RESULTS: Thirty physicians completed the study. Hemostasis results (n = 15): The number of physicians who carried out a successful hemostasis procedure increased significantly in the group with training (27% vs 73%; P = .009) but did not change in the group without training (20% vs 20%). The mean scores of injection and clipping technique improved significantly only after training. The number of clips used decreased significantly only in the group with training; the time of clipping did not change significantly in either group. Perforation results (n = 15): The number of physicians with a successful and complete perforation closure increased nearly significantly in the group with training (40% vs 73%, P = .06) as opposed to the group without training (27% vs 47%; P = .27). The procedure time decreased significantly in the group with training only. In clinical practice, fellows in group T had a significantly higher success rate with respect to hemostatic procedures (83.2%, range 67-100 vs 63.6%, range 25-100; P = .0447). The majority of participants (93%) agreed that such courses should be compulsory in gastroenterological credentials. LIMITATIONS: A retrospective analysis of clinical outcomes. Clinical outcome data were based on self-reporting of the participants. CONCLUSION: Hands-on training by using an animal ex vivo model improves endoscopic skills in both hemostasis and perforation closure. In clinical practice, the training improves the outcome of hemostatic procedures.

• MeSH
• dospělí MeSH
• gastroenterologie výchova   MeSH
• gastrointestinální endoskopie výchova   MeSH
• hemostáza endoskopická výchova   MeSH
• jednoduchá slepá metoda MeSH
• klinické kompetence MeSH
• lidé MeSH
• modely u zvířat MeSH
• perforace střeva terapie   MeSH
• prasata MeSH
• studium lékařství specializační postgraduální metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH