studie RAY
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- Klíčová slova
- studie RAY, Ibrutinib, temsirolimus,
- MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- inhibitory proteinkinas * klasifikace terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfom z plášťových buněk * farmakoterapie komplikace patologie MeSH
- míra přežití MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- protinádorové látky * klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyrazoly * terapeutické užití MeSH
- pyrimidiny * terapeutické užití MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- recidiva MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sirolimus * analogy a deriváty MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Úspěšnost endodontického ošetření je zcela závislá na správném určení pracovní délky kořenového nástroje. Současná doba nám dává vylepšené možnosti jak správnost zvolené pracovní délky ověřit. Byla vyvinuta již čtvrtá generace apexlokátorů, aby zpřesnila tento velmi důležitý krok endodontického ošetření. V této práci jsme se pokusili ověřit přesnost elektronického stanovení pracovní délky apexlokátorem Ray-Pex 4, který je jedním z přístrojů této kategorie. Správnost apexlokátorem určené pracovní délky jsme hodnotili na základě vzdálenosti mezi hrotem měřícího nástroje a foramen anatomicum. Měření bylo provedeno na detailních digitálních fotografiích podélného řezu apikální části kořene se zavedeným a fixovaným měřícím kořenovým nástrojem. V 95 % případů (37 z 39 kořenových kanálků) se konec nástroje vyskytoval v intervalu 0–1 mm od foramen anatomicum. Jelikož statistické porovnání skupin jednokanálkových a vícekanálkových kořenů neprokázalo jejich rozdílnost, lze předpokládat, že přítomnost dalšího kanálku v kořeni významně neovlivňuje použití přístroje Ray-Pex 4 ve vícekanálkových kořenech. Na základě výsledků této práce a praktických zkušeností získaných v průběhu experimentu v závěru doporučujeme racionální způsob použití apexlokátoru Ray-Pex 4.
Precise working length determination is one of the prerequisites for successful endodontic treatment. At present there is an improved way of verifying working length. The fourth generation of electronic apexlocators has already been developed to specify this so important action of endodontic treatment. In our study we tried to verify accuracy of working length determination with the Ray-Pex 4, the fourth generation group device. Evaluation of the quality of the electronic measurement approach was based on the distance from file tip to anatomical apical foramen. Measurement was accomplished on a digital image of sectioned apical region with instrument inserted in root canal. One milimeter distance maximum from file tip to anatomical apical foramen was considered as a correct measurement. Results were satisfactory in 95 % (37 of 39 root canals). Statistical comparison of single- and multi-canal root group didn’t show any difference. On the basis of results of this study and our experiences acquired during time of this experiment we finally recommend a rational way of using apex locator Ray- Pex 4.
Cíle: Elektrokardiogram (EKG) a rentgen hrudníku (CXR) jsou běžně používány v předoperačním období u pacientů podstupujících nekardiální operace (NCS). Cílem této studie bylo zhodnotit, zda mají předoperační EKG a CXR vliv na změny v předoperačním managementu u neselektované populace podstupující neplánované NCS. Metody: Retrospektivně jsme analyzovali záznamy hospitalizovaných pacientů, kteří podstoupili interní předoperační vyšetření v letech 2015–2021. Primárním cílovým ukazatelem byla změna předoperačního managementu, která vedla k odložení nebo úplnému zrušení operace (PCCS) z důvodu abnormálního EKG nebo CXR. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 2362 pacientů. Abnormální EKG mělo 72 % a abnormální CXR 33 % pacientů. PCCS z důvodu abnormálního EKG nebo CXR se vyskytlo u 4 (0,17 %) a 5 (0,21 %) pacientů. Ve všech případech byla změna předoperačního managementu způsobena supraventrikulární tachyarytmií (SVT) na EKG nebo pneumonií na CXR. Pacienti s PCCS kvůli SVT měli rychlý srdeční rytmus (HR) (průměrně 141 tepů za minutu oproti 79 u ostatních). Hodnota HR pod 125 tepů/min měla 100% negativní prediktivní hodnotu (NPV) pro PCCS. Pacienti s PCCS kvůli pneumonii měli vyšší hodnoty C-reaktivního proteinu (CRP) (medián 189 mg/l oproti 7 mg/l u ostatních). Hodnota CRP pod 62 mg/l měla 100% NPV pro PCCS. Riziko 90denní pooperační úmrtnosti bylo zvýšené u pacientů s HR nad 100 tepů/min (RR=2,08), přičemž riziko dále rostlo s vyšším HR, a u pacientů s abnormálním CXR ve srovnání s normálním CXR (RR=2,49). Závěry: EKG i CXR měly velmi omezenou hodnotu v předoperačním managementu hospitalizovaných pacientů podstupujících neplánované NCS. Doporučujeme použít HR (> 100 tepů/min) a CRP (> 61 mg/l) jako indikátory pro testování EKG a CXR, spíše než věk, jako doplněk k anamnéze a klinickým nálezům. HR nad 124 tepů/min by měl odlišit pacienty s vyšší pravděpodobností změn v předoperačním managementu. Také doporučujeme využít abnormální CXR (pokud je dostupný) a HR přesahující 100 tepů/min k identifikaci pacientů s vyšším relativním rizikem pooperační úmrtnosti.
Aims: An electrocardiogram (ECG) and chest X-ray (CXR) are widely used in the preoperative period for patients undergoing non-cardiac surgery (NCS). We aimed to assess whether preoperative ECG and CXR had any impact on changes in preoperative management for an unselected population undergoing non-elective NCS. Methods: We retrospectively reviewed records of hospitalized patients undergoing an internal preoperative examination in 2015-2021. The primary endpoint was a change in preoperative management that caused postponement or complete cancelation of a surgery (PCCS), due to an abnormal ECG or CXR. Results: We enrolled 2362 patients. 72% had an abnormal ECG and 33% had an abnormal CXR. PCCS due to an abnormal ECG or CXR occurred in 4 (0.17%) and 5 (0.21%) patients, respectively. In all cases, the change in preoperative management was due to a supraventricular tachyarrhythmia (SVT) on the ECG or pneumonia on the CXR. Patients with PCCS due to SVT had a rapid heart rate (HR) (mean 141 bpm vs. 79 bpm in others). An HR cut-off value <125 bpm had a 100% negative predictive value (NPV) for PCCS. Patients with PCCS due to pneumonia had higher C-reactive protein levels (CRP) (median 189 mg/l vs. 7 mg/l in others). A CRP cut-off value <62 mg/l had 100% NPV for PCCS. There was an increased 90-day postoperative all-cause mortality risk in patients with HR above 100 bpm (RR=2.08), increasing even more with higher HRs, and abnormal CXR findings compared to normal CXR (RR=2.49). Conclusions: Both ECG and CXR had very limited value in the preoperative management of hospitalized patients undergoing non-elective NCS. We recommend HR (>100 bpm) and CRP (>61 mg/l) as indicators for ECG and CXR testing, rather than age, as an addition to patient history and clinical findings. HR above 124 bpm should distinguish the patients with higher probability of changes in preoperative management. We also recommend using an abnormal CXR (if available) and a heart rate exceeding 100 bpm to identify patients at a higher relative risk of postoperative mortality.
Teoretická štúdia o metóde Dual Energy X-ray absorpciometria (DEXA), ktorá je dlhodobo považovaná za zlatý štandard medzi referenčnými metódami pre určenie telesného zloženia a pre determináciu pevnosti kostí. Metóda DEXA je považovaná rovnako za referenčnú metódu pre priame určenie rizika zlomeniny. Manuskript popisuje princípy metódy DEXA; autori diskutujú o vhodnosti jej aplikácie, výhodách a nevýhodách, validite a reliabilite, prezentujú štúdie kde je DEXA komparovaná s počítačovou tomografiou ako referenčnou metódou. V závere autori odporúčajú metódu DEXA ako jednu z najvhodnejších referenčných metód pre určenie telesného zloženia.
A theoretical study of Dual Energy X-ray absorptiometry (DEXA) which is long considered the gold-standard reference method for the assessment of body composition and of determining the strength of a patients bones DEXA method remains the gold standard for bone density measurement and fracture risk assessment. The paper describes the principle of DEXA; the authors argue about the suitability of its present day application, about its positives and negatives, validity and reliability, they present studies, in which DEXA was compared with computed tomography (CT) reference method. In conclusion, the authors present recommend DEXA as one of the most powerful reference methods for the assessment of body composition.
- MeSH
- absorpční fotometrie * metody využití MeSH
- financování organizované MeSH
- fraktury kostí prevence a kontrola MeSH
- index tělesné hmotnosti * MeSH
- kostní denzita fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- osteoporóza diagnóza MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- referenční standardy MeSH
- složení těla MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tuková tkáň MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úkolem prospektivní studie je stanovit rotaci pánve novou originální radiografickou metodou, která vychází z určení definovaných bodů na předozadním RTG snímku pánve. Protože doposud neexistuje jednoduchá metoda pro stanovení rotace pánve, tedy i sakra, dostáváme měřením axiální rotace segmentů páteřního sloupce hodnoty zkreslené, protože se neprovádí korekce o rotaci pánve, která by měla být součástí vyhodnocení předozadních RTG snímků dlouhého formátu zhotovených ve stoje. Až po získání hodnot axiální rotace páteřního sloupce vzhledem k pánvi (sakru) získáme hodnoty skutečné, které lze porovnávat u téhož jedince za zkoumané období a získat tak informace o změně zdravotního stavu. Předkládaná radiografická metoda umožňuje získat číselnou hodnotu axiální rotace pánve pouze zkonstruováním čtyř přímek a změřením hledaného úhlu úhloměrem. Není zapotřebí žádných speciálních pomůcek a lze uvedeným způsobem vyhodnocovat axiální rotaci pánve na jakémkoliv zdroji, tedy jak na konvenčním snímku, tak na jeho digitální podobě. Předkládanou metodu lze jednoduše implementovat do počítačových programů. V takovém případě se pouze zkonstruují příslušné čtyři přímky a úhel je pak vypočítán automaticky. Metoda může sloužit k hodnocení rotace pánve z mnoha dalších důvodů v různých oborech (např. antropologie, biomechanika, rentgenologie, dětská ortopedie, ortopedická protetika, spondylochirurgie aj.).
The aim of this prospective study is to evaluate the pelvis rotation according to the new original radiographic method, which is based on defined details on an antero-posterior (AP) X-ray picture. Since no simple method for the evaluation of the axial pelvis rotation (and of the sacrum rotation too) has been found until now, all types of methods for the measurement of the vertebral rotation from AP X-ray pictures give inaccuracy and biased value. A correction of the pelvis rotation should be practised in each interpretation of AP X-ray pictures of long format. Only when the values of the axial vertebral rotation are evaluated and corrected in relation to the pelvis rotation, it will be possible to acquire real values, which will be comparable the values of the same individual examined in a certain period. These values will thus inform about any changes of the spine. The presented radiographic method enables getting a numeric value of the angle of the axial pelvis rotation by drawing only four lines and measuring the searched angle using a protractor. It is not necessary to use any special devices as it is possible to evaluate the axial pelvis rotation using any source, either a conventional X-ray picture or a digital picture on a PC monitor. The proposed method can be simply installed into computer programs. In that case, only four correspondent lines are drawn and the angle of the axial pelvis rotation is then automatically calculated. The method may serve to evaluate the axial pelvis rotation for other reasons in various scientific fields (e.g. anthropology, biomechanics, radiology, child orthopaedics, orthotics-prosthetics etc.).
Radiofrequency ablation is an accepted treatment for non-surgical patients with liver cancer. The purpose of this study was to identify the feasibility, safety, and effectiveness of percutaneous radiofrequency ablation of malignant lung tumours. METHODS: Between July 1, 2001, and Dec 10, 2005, a series of 106 patients with 183 lung tumours that were 3.5 cm in diameter or smaller (mean 1.7 cm [SD 1.3]) were enrolled in a prospective, intention-to-treat, single-arm, multicentre clinical trial from seven centres in Europe, the USA, and Australia. Proof of malignancy was obtained by biopsy in all patients. Diagnoses included non-small-cell lung cancer (NSCLC) in 33 patients, metastasis from colorectal carcinoma in 53 patients, and metastasis from other primary malignancies in 20 patients. All patients were considered by the treating physician to be unsuitable for surgery and unfit for radiotherapy or chemotherapy. Patients underwent radiofrequency ablation in accordance with standard rules for CT-guided lung biopsy and were then followed for up to 2 years. Primary endpoints were technical success (defined as correct placement of the ablation device into all tumour targets with completion of the planned ablation protocol), safety (including identification of treatment-related complications and changes in pulmonary function), and confirmed complete response of tumours (according to modified Response Evaluation Criteria in Solid Tumors). Secondary endpoints were overall survival, cancer-specific survival, and quality of life. This trial is registered with ClinicalTrials.gov, number NCT00690703. FINDINGS: Correct placement of the ablation device into the target tumour with completion of the planned treatment protocol was feasible in 105 (99%) of 106 patients. The technical failure in one patient was caused by the inability to place the device inside a small tumour. No procedure-related deaths occurred in any of the 137 ablation procedures. Major complications consisted of pneumothorax (n=27) or pleural effusion (n=4), which needed drainage. No significant worsening of pulmonary function was noted. A confirmed complete response of target tumours lasting at least 1 year was shown in 75 (88%) of 85 assessable patients. No differences in response were noted between patients with NSCLC or lung metastases. Overall survival was 70% (95% CI 51-83%) at 1 year and 48% (30-65%) at 2 years in patients with NSCLC, 89% (76-95%) at 1 year and 66% (53-79%) at 2 years in patients with colorectal metastases, and 92% (65-99%) at 1 year and 64% (43-82%) at 2 years in patients with other metastases. Cancer-specific survival was 92% (78-98%) at 1 year and 73% (54-86%) at 2 years in patients with NSCLC, 91% (78-96%) at 1 year and 68% (54-80%) at 2 years in patients with colorectal metastases, and 93% (67-99%) at 1 year and 67% (48-84%) at 2 years in patients with other metastases. Patients with stage I NSCLC (n=13) had a 2-year overall survival of 75% (45-92%) and a 2-year cancer-specific survival of 92% (66-99%). INTERPRETATION: Percutaneous radiofrequency ablation yields high proportions of sustained complete responses in properly selected patients with pulmonary malignancies, and is associated with acceptable morbidity. Randomised controlled trials comparing radiofrequency ablation with standard non-surgical treatment options are warranted.
- MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- karcinom diagnóza chirurgie mortalita MeSH
- katetrizační ablace MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- nádory plic diagnóza chirurgie mortalita MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- studie proveditelnosti MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky MeSH
- multicentrická studie MeSH
Východisko. Cílem prospektivní studie bylo porovnat validitu počítačové tomografie v stagingu nemalobuněčného bronchogenního karcinomu. Metody a výsledky. Do prospektivní studie bylo zařazeno celkem 62 pacientů s NSCLC. Pacienti byli operováni na naší klinice v období mezi březnem a zářím 2003. Předoperační vyšetření pomocí CT bylo porovnané s histopatologickým nálezem. Jako pozitivní lymfatické uzliny na CT byly posuzovány uzliny o velikosti 10 mm a více. Stadium primárního tumoru bylo správně hodnoceno v 77 %, postižení lymfatických uzlin v 63 %. U 56 % pacientů se shodovalo stadium onemocnění mezi CT a histopatologickým vyšetřením. Negativní předpovědní hodnota postižení N1 a N2 byla 80 %, resp. 88 %. Závěry. Hodnocení stadia NSCLC zůstává i přes pokroky v technologii CT za očekáváním. Vzhledem k vysoké negativní předpovědní hodnotě CT u postižení N2 uzlin rutinně na našem pracovišti neprovádíme mediastinoskopii u nezvětšených mediastinálních uzlinách na CT mediastina.
Background. The aim of our study was to determine validity of computed tomography in staging of non-small cell lung cancer. Methods and Results. Sixty-two patients with NSCLC were operated at our department between March and September 2003. Lymph nodes with the shortest diameter over 10 mm on CT were considered abnormal. Primary tumor was correctly determined by CT scans in 77 % of cases, lymph nodes involvement in 63 %. Stage of NSCLC was correct in 53% of all patients. Negative predictive value for N1 and N2 was 80 %, resp. 88 %. Conclusions. Even with improvement in CT technology, validity of CT in staging of NSCLC remains low. We consider that mediastinoscopy can be avoided in the presence of normal mediastinal CT findings due to high negative predicative value of nodal improvement.
CÍL: Zlomeniny distálního bérce představují 25–35 % všech zlomenin u dětí a svojí četností se řadí hned za poranění distálního předloktí. Přibližně 4 % těchto úrazů atakují růstovou ploténku (RP) v oblasti distální tibie. Cílem předkládané epidemiologické studie byla analýza fyzárních poranění dolního konce holenní kosti a zhodnocení výsledků léčebného schématu tohoto typu poranění na KDCHOT FN Brno za posledních jedenáct let. METODIKA: Soubor pacientů tvořilo 207 dětí ve věku 5–18 let s diagnózou poranění oblasti epifýzy distální části holenní kosti komplexně léčených na naší klinice v rozmezí 1. 1. 1997–31. 12. 2007. Ke každému pacientovi byl doplněn RTG nález úrazový, nálezy při následných kontrolách, způsob léčby a výskyt možných komplikací. Za úspěšnou léčbu bylo považováno zhojení epifyzeolýzy bez významné angulace, bez klinicky významného zkratku dolní končetiny a nepřítomnost žádné z ostatních komplikací. VÝSLEDKY: Celkem bylo 141 (68,3 %) pacientů léčeno konzervativně a 66 (31,8 %) pacientů podstoupilo řešení v celkové anestezii. V celém souboru pacientů nebyly zaznamenány komplikace ve smyslu klinických obtíží (bolestivost, omezení hybnosti hlezenního kloubu). V osmi případech byla při kontrolním vyšetření zaznamenána angulace větší než 5 °. Další četnou komplikací byla redislokace po zavřené repozici (7 případů) zaznamenána výhradně u SH II (17 % ze všech dislokovaných SH II). Řešením byla v pěti případech opakovaná repozice, ve dvou případech osteosyntéza. ZÁVĚR: Sledovaný diagnosticko–terapeutický postup při ošetření tohoto typu poranění dětského skeletu přináší dlouhodobě uspokojivý výsledek u 93 % pacientů. Procento komplikací je lehce nižší než hodnoty uváděné v podobných retrospektivních studiích, postup je možné na základě této studie formulovat jako vhodný léčebný standard.
AIM: Distal tibial fractures represent 25–35 % of all fractures in children; they are the second most frequented fractures after the distal radial fractures. Approximately 4 % of them damaged the distal tibial growth plate. The aim of this study was to analyse all patients with distal tibial epiphyseal fractures and results of their treatment in Clinic of paediatric surgery, orthopaedics and traumatology in last 11 years. METHODS: 207 children aged 0–19 were completely treated in Clinic of paediatric surgery, orthopaedics and traumatology with distal tibial epiphyseal fractures from 1. 1. 1997 to 31. 12. 2007. The X-ray images from injury to completely consolidation were controlled, the treatment, clinical results and occurrence of complications too. The successful result of healing was without angulation (less than 5 °), shortening (less than 1 cm) and the other complications. RESULTS: In sum, 141 (68,3 %) patients were treated conservatively and 66 (31,8 %) patients were treated under general anaesthesia. In whole patient group no clinical disorders were recorded (pain or mobility of the ankle after injury). In eight cases the angulation of distal tibia more than 5 ° after therapy was noted. The second most common complication was redisplacement after closed reduction (7 patients), solely by SH II (17 % of all displaced SH II). In five cases the repeated reduction and in two cases the osteo-synthesis were the final resolution. CONLUSION: This watched diagnostic – therapeutical process results in 93% excellent clinical outcomes. Complication incidence rate of this process is a little lower compared to foreign studies. So, this diagnostic – therapeutic process can be used as diagnostic – therapeutic standard for this type of physeal injury in children.
- MeSH
- dítě MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- fraktury růstové ploténky MeSH
- fraktury tibie diagnóza chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- ortopedické výkony metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- prospektivní studie MeSH
- radiografie metody využití MeSH
- růstová ploténka MeSH
- skluz epifýzy diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- vnitřní fixace fraktury metody přístrojové vybavení využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH