BACKGROUND AND AIMS: Fecal incontinence (FI) improvement following injection of autologous skeletal muscle-derived cells has been previously suggested. This study aimed to test the efficacy and safety of said cells through a multicenter, placebo-controlled study, to determine an appropriate cell dose, and to delineate the target patient population that can most benefit from cell therapy. METHODS: Patients experiencing FI for at least 6 months were randomized to receive a cell-free medium or low or high dose of cells. All patients received pelvic floor electrical stimulation before and after treatment. Incontinence episode frequency (IEF), FI quality of life, FI burden assessed on a visual analog scale, Wexner score, and parameters reflecting anorectal physiological function were all assessed for up to 12 months. RESULTS: Cell therapy improved IEF, FI quality of life, and FI burden, reaching a preset level of statistical significance in IEF change compared with the control treatment. Post hoc exploratory analyses indicated that patients with limited FI duration and high IEF at baseline are most responsive to cells. Effects prevailed or increased in the high cell count group from 6 to 12 months but plateaued or diminished in the low cell count and control groups. Most physiological parameters remained unaltered. No unexpected adverse events were observed. CONCLUSIONS: Injection of a high dose of autologous skeletal muscle-derived cells followed by electrical stimulation significantly improved FI, particularly in patients with limited FI duration and high IEF at baseline, and could become a valuable tool for treatment of FI, subject to confirmatory phase 3 trial(s). (ClinicalTrialRegister.eu; EudraCT Number: 2010-021463-32).
Úvod: Sakrální neuromodulace/stimulace sakrálního nervu (SNM/SNS) se stala v posledních 10 letech nejúspěšnější metodou léčby fekální inkontinence (FI). Vysoká efektivita SNM spočívá v elektrické stimulaci zevního análního svěrače a mechanismus účinku je vysvětlován i modulací somatoviscerálních reflexů a percepce aferentních informací. Účinek je proto komplexní na rozdíl od ostatních metod. V České republice byla SNM poprvé provedena 2010 za podpory grantu IGA MZ ČR. Od 2018 byla v ČR ustanovena dvě specializovaná centra pro léčbu FI metodou SNM. Metoda: V letech 2010–2020 bylo k SNM indikováno 35 pacientů, z toho 34 žen a jediný muž. Průměrný věk byl 62 let (v rozmezí 46–75). Převažovali pacienti v pokročilejším věku s maximem v 6. a 7. deceniu. U všech pacientů byly provedeny obě diagnostické fáze, tj. perkutánní vyšetření sakrálních nervů S2−S4 s implantací stimulační elektrody Medtronic 3889-28 cm a jejím napojením na zevní stimulátor a následná subchronická stimulace po dobu 14–28 dní. Kritériem pro indikaci k implantaci permanentního neurostimulátoru bylo minimálně 50% snížení epizod FI týdně nebo 50% snížení skóre inkontinence. Pacientům byl poté implantován permanentní neurostimulátor Medtronic InterStim II 3058. Výsledky: Permanentní neurostimulátor byl implantován u 33 z 35 pacientů (94 %). Letalita byla nulová. Morbidita byla 11,4 %. U 2 pacientů šlo o pooperační lokální infekci, jednou o malpozici stimulátoru po pádu a jednou o zalomení elektrody po pádu s malfunkcí stimulátoru. Všechny komplikace byly úspěšně vyřešeny reoperací. Dlouhodobý efekt SNM byl hodnocen u skupiny prvních 15 pacientů z let 2010–2011. Z nich bylo k dispozici 9 pacientů, u nichž byla 2018–2020 z důvodu vybití baterie provedena reimplantace nového neurostimulátoru. Průměrná délka sledování byla 112 měsíců (99–124). Průměrný počet epizod FI za týden činil 1,9 (0−13) ve srovnání s počtem epizod FI 13,6 (3–25) před stimulací a Cleveland Clinic Incontinence Score (CCIS) bylo 8,3 (3−16) ve srovnání s CCIS 18,8 (15−20) před stimulací. Hodnoty počtu epizod FI i CCIS byly signifikantně nižší než před stimulací (p<0,05). Podle PP (per protocol) analýzy u všech 9 pacientů (64,3 %) přetrvává i po 8–10 letech minimálně 50% zlepšení kontinence, resp. snížení epizod FI ve srovnání se stavem před primoimplantací a plné kontinence bylo dosaženo u 4 pacientů (28,6 %). Závěr: Sakrální neuromodulace je efektivní a bezpečná minimálně invazivní metoda léčby těžké fekální inkontinence. U více než poloviny pacientů je pozorován i příznivý dlouhodobý efekt. Úspěšnost SNM spočívá v pečlivém výběru pacientů, technickém provedení i zkušenostech specializovaného pracoviště.
Introduction: Sacral neuromodulation/sacral nerve stimulation (SNM/SNS) has become the most successful method for treatment of faecal incontinence (FI) in the last 10 years. The high efficiency of SNM is based on the electrical stimulation of the external anal sphincter and moreover the mechanism of action of SNS can be explained by the modulation of somatovisceral reflexes and perceptions of afferent information. Therefore the mechanism of action is more complex in contrast to other methods of treatment. In the Czech Republic, the SNM was implemented for the first time in 2010 with the financial support of the IGA grant of the Ministry of Health of the Czech Republic. Since 2018, two specialized centres for the treatment of FI using the SNM method have been established in the Czech Republic. Methods: In the years 2010−2020, 35 patients were indicated for SNM. The ratio of women to men was 34:1. The mean age at implantation was 62 years (range 46−75). Most patients were in the 6th and 7th decade. Two diagnostic procedures were performed in all patients, percutaneous evaluation of the S2−S4 sacral nerves, implantation of the Medtronic 3889 28cm stimulation tined lead electrode and its connection to an external stimulator and subsequent subchronic stimulation for 2−4 weeks. The criteria for permanent neurostimulator implantation were a minimum 50% reduction in the number of FI episodes per week or a 50% reduction in incontinence score. Patients were then implanted with a Medtronic InterStim II 3058 permanent neurostimulator. Results: A permanent neurostimulator was implanted in 33 of 35 patients (94%). No patient died. The complication rate was 11.4%. In 2 patients it was an infectious complication. In one patient malposition of the stimulator occurred after falling down and in one patient we observed lead breakage with subsequent malfunction of the stimulator after falling down. All complications were successfully resolved by reoperation. The longterm effect of SNM was evaluated in the group of the first 15 implanted patients from 2010−2011. Of these, 9 patients were available, in whom a new neurostimulator was reimplanted due to loss of battery power in 2018−2020. The mean length of follow-up was 112 months (99−124). The mean number of FI episodes per week was 1.9 (0−13) after neurostimulator implantation compared to 13.6 (3−25) before implantation. The Cleveland Clinic Incontinence Score (CCIS) was 8.3 (3−16) after neurostimulator implantation compared to CCIS 18.8 (15−20) before implantation. Both FI episode counts and CCIS scores were significantly lower (p<0.05). According to PP (per protocol) analysis, in 64.3% of patients at least 50% improvement of continence or reduction of FI episodes persists after 8−10 years in comparison with the condition before primary implantation; full continence was achieved in 4 patients (28.6%). Conclusion: Sacral neuromodulation is an effective and safe minimally invasive method for the treatment of severe faecal incontinence. A beneficial long-term effect is observed in more than half of the patients. Successful outcomes of SNM depend on careful selection of patients, precise electrode placement technique and experience of the specialized centre.
- Klíčová slova
- sakrální neuromodulace, stimulace sakrálního nervu,
- MeSH
- elektrická stimulace * metody MeSH
- fekální inkontinence * terapie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- chirurgická technika pomocí přístrojů a svorek metody statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- laparoskopie metody statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody statistika a číselné údaje MeSH
- perineum chirurgie MeSH
- prolaps rekta * chirurgie diagnóza terapie MeSH
- recidiva MeSH
- rektum * anatomie a histologie chirurgie MeSH
- reoperace metody statistika a číselné údaje MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zákroky plastické chirurgie metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Mezi nejčastější komplikace hemoroidů patří perianální trombóza a uskřinuté prolabující vnitřní hemoroidy s následnou trombózou. Jsou charakterizovány náhle vzniklou krutou bolestí v perianální krajině, ev. s krvácením. Při krátké anamnéze je u perianální trombózy indikována akutní chirurgická incize či excize, která přináší nejrychlejší ústup bolestivých příznaků. U uskřinutých trombotizovaných prolabujících vnitřních hemoroidů může být též indikován rozsáhlejší akutní chirurgický výkon. Preferována je segmentální hemoroidektomie v nejpostiženějších kvadrantech s elektivní operací hemoroidů v další době.
The most common and serious complications of haemorrhoids include perianal thrombosis and incarcerated prolapsed internal haemorrhoids with subsequent thrombosis. They are characterised by severe pain in the perianal region possibly with bleeding. In a short history of the perianal thrombosis, acute surgical incision or excision is indicated, which can result in rapid relief of the painful symptoms. In incarcerated prolapsed internal haemorrhoids, emergency haemorrhoidectomy may also be indicated. Segmental haemorrhoidectomy in the most affected quadrants followed by further elective surgery for haemorrhoids in the next stage is preferred.
- MeSH
- anální kanál anatomie a histologie krevní zásobení patofyziologie MeSH
- bolest etiologie chirurgie MeSH
- celková anestezie MeSH
- chirurgie trávicího traktu MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
- hemoroidektomie MeSH
- hemoroidy * diagnóza etiologie chirurgie klasifikace komplikace patofyziologie MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- kontinuální vzdělávání lékařů MeSH
- lidé MeSH
- rektum krevní zásobení MeSH
- žilní trombóza etiologie patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Periproktální záněty související s konečníkem jsou charakteristické rychlým šířením infekce do okolí, což je dáno anatomickými poměry a infekčním agens. Zánět, který začíná jako flegmóna, se ve většině případů rychle ohraničuje a vzniká absces. Až 80–90 % periproktálních abscesů vzniká podle kryptoglandulární teorie na podkladě infekce análních žlázek, ústících do Morgagniho análních krypt v řitním kanálu. Až dvě třetiny abscesů jsou spojeny se vznikem periproktálních píštělí. Periproktální abscesy se rozdělují na marginální a podkožní perianální, submukózní, intersfinkterické, ischiorektální a supralevátorové (pelvirektální). Jejich diagnostika je založena na pečlivém fyzikálním vyšetření, někdy i za pomoci zobrazovacích metod jako počítačové tomografie, nukleární magnetické rezonance a transanální ultrasonografie. Rozhodující pro úspěšnou léčbu periproktálních abscesů je jejich včasná a adekvátní chirurgická drenáž. Adjuvantní antibiotická terapie je nezbytná jen při celkových příznacích sepse a u polymorbidních pacientů s diabetes mellitus, se srdečními chlopenními vadami nebo imunokompromitovaných.
Periproctal inflammations related to the anus are characterized by the rapid spread of the infection to the surrounding tissue, which is determined by the anatomical characteristics and infectious agents. Inflammation, which starts as a phlegmon, quickly forms boundaries and an abscess develops in most cases. Up to 80–90% of anorectal abscesses develop according to the crypto-glandular theory on the basis of infection of the anal glands, spilling into the Morgagni crypts in the anal canal. Up to two-thirds of such abscesses are associated with the emergence of anorectal fistulas. Anorectal abscesses can be divided into marginal and subcutaneous perianal abscesses, submucosal, intersphincteric, ischiorectal and supralevator abscesses. Their diagnosis is based on thorough physical examination, sometimes also with the help of imaging methods such as computed tomography, magnetic resonance imaging and endoanal ultrasound. What is decisive for the successful treatment of anorectal abscessess is their early and adequate surgical drainage. Adjuvant antibiotic therapy is necessary only when the overall signs of sepsis are present and for patients with a comorbidity such as diabetes, valvular heart disease, or immunodeficiency.
- Klíčová slova
- supralevátorový absces, priproktální absces, ischiorektální absces,
- MeSH
- absces * diagnóza etiologie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- analgezie využití MeSH
- anální kanál * patofyziologie MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- drenáž metody využití MeSH
- hnisání terapie MeSH
- hojení ran MeSH
- infekční nemoci terapie MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- kontinuální vzdělávání lékařů MeSH
- kontrola infekce MeSH
- lidé MeSH
- nemoci anu diagnóza etiologie patofyziologie terapie MeSH
- pooperační období MeSH
- postup MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- projímadla MeSH
- rektální píštěl * etiologie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Anální a rektální traumata jsou relativně vzácná (s výjimkou iatrogenních poškození) díky anatomické poloze anorekta. Častěji bývá poraněn řitní kanál vzhledem k jeho povrchnějšímu uložení, ale traumata extraperitoneálního rekta, ačkoliv daleko méně častá, jsou mnohem závažnější a mohou postihovat i okolní orgány. Poranění intraperitoneálního rekta je spojeno s krvácením či perforací vedoucí k peritonitidě a difuzní kontaminaci dutiny břišní. Rozhodujícím faktorem je včasné rozpoznání poranění a tím i včasné zahájení léčby. Prvním krokem v chirurgické léčbě rozsáhlých anorektálních poranění je zástava masivního krvácení a oběhová stabilizace. Cílem chirurgické léčby kromě záchrany života je zamezení vzniku infekce, zachování kontinence a evakuační funkce rekta.
Anal and rectal traumas are relatively rare (with the exception of iatrogenic damage) due to the anatomical position of the anorectum. The anal canal is injured more frequently due to its relatively superficial position, but injuries involving the extraperitoneal rectum, although more rare, tend to be much more severe and may affect the surrounding organs. Intraperitoneal rectal injury is associated with bleeding or perforation and may lead to peritonitis and diffuse contamination of the abdominal cavity. The decisive factor is the early detection of the injury and early initiation of treatment. The first step in surgical treatment of severe anorectal injury is the control of massive bleeding and volume resuscitation. The aim of the surgery is to preserve life, control infections and to preserve the patient’s anal continence and evacuation function.
- MeSH
- anální kanál * chirurgie patologie zranění MeSH
- antibakteriální látky MeSH
- cizí tělesa komplikace MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální škodlivé účinky využití MeSH
- endoskopie MeSH
- kontinuální vzdělávání lékařů MeSH
- krvácení prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- perineum zranění MeSH
- polytrauma MeSH
- rány a poranění * etiologie terapie MeSH
- rektum zranění MeSH
- riziko MeSH
- sexuální chování MeSH
- úrazy a nehody klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
1. vyd. 87 s.
- Klíčová slova
- texty učební, funkční poruchy, koloproktologie,
- MeSH
- nemoci střev MeSH
1. vyd. 87 + 80 s., viii s. obr. příl. : il., tab. ; 21 cm
- MeSH
- funkční onemocnění tlustého střeva diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- idiopatické střevní záněty diagnóza etiologie klasifikace komplikace terapie MeSH
- kolon anatomie a histologie fyziologie patologie MeSH
- kolorektální chirurgie klasifikace metody trendy MeSH
- rektum anatomie a histologie fyziologie patologie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- gastroenterologie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
- kolektivní monografie
