Cíl: Cílem výzkumu bylo posouzení kognitivních funkcí u seniorů v domovech pro seniory prostřednictvím standardizovaných testů – Montrealský kognitivní test (MoCA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV). Metodika: Výzkum zahrnoval 76 klientů ze tří domovů pro seniory. Hodnocení kognitivních funkcí bylo provedeno standardizovanými testy MoCA a POBAV (ježková verze). Statistické zpracování bylo provedeno na hladině významnosti a = 0,05. Výsledky: Průměrný skór v MoCA byl 20 bodů, průměrné výsledky u POBAV byly 3/5. Normální kognitivní stav mělo dle MoCA (při hraničním skóre ≤ 24 bodů) 21 % seniorů a dle POBAV dosáhlo normy 25 % dotázaných. U obou testů MoCA a POBAV nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni kognitivních funkcí v závislosti na pohlaví, vzdělání ani na délce pobytu v domově pro seniory. Byl však prokázán statisticky významný rozdíl v úrovni kognitivních funkcí v závislosti na věku, kognitivním tréninku i na kondičním cvičení a bylo zjištěno, že osoby absolvující kognitivní trénink a kondiční cvičení dosahují v obou testech lepších výsledků. Byla potvrzena shoda v detekci kognitivní poruchy pomocí MoCA a POBAV v 97 % případů. Mezi testy MoCA a POBAV byla zjištěna významná korelace. Pearsonův korelační koeficient mezi testy MoCA a POBAV – Chyby v pojmenování obrázků, znázorňuje negativní korelaci –0,625 (p < 0,001). Pearsonův korelační koeficient mezi testy MoCA a POBAV – Správně vybavené obrázky, představuje pozitivní korelaci 0,86 (p < 0,001). Závěr: Časný záchyt a monitoring kognitivního deficitu pomocí screeningových testů by měly být nedílnou součástí při poskytování dlouhodobé péče u seniorů. Test POBAV je vhodnou volbou pro včasný záchyt kognitivního deficitu a může sloužit jako srovnatelná alternativa testu MoCA.

Aim: The aim of the research was to assess cognitive functions of elderly people in nursing homes using standardized tests – Montreal Cognitive Assessment (MoCA) and Picture Naming and Immediate Recall (PICNIR). Methodology: The study included 76 clients from three nursing homes. The assessment of cognitive functions was carried out using the standardized tests MoCA and PICNIR (Hedgehog Version). Statistical processing was performed at a significance level of α = 0.05. Results: The average score in MoCA was 20 points, and the average results in PICNIR were 3/5. According to MoCA (with a threshold score of ≤ 24 points), 21% of elderly people had a normal cognitive state, and according to PICNIR, 25% of respondents reached the norm. No statistically significant difference in the level of cognitive functions was found in either the MoCA or PICNIR tests in relation to sex, education, or length of stay in the nursing home. However, a statistically significant difference in the level of cognitive functions was demonstrated in relation to age, cognitive training, and physical exercise, and it was found that individuals undergoing cognitive training and physical exercise achieved better results in both tests. A concordance in the detection of cognitive impairment using MoCA and PICNIR was confirmed in 97% of cases. A significant correlation was found between the MoCA and PICNIR tests. The Pearson correlation coefficient between MoCA and PICNIR – Mistakes in Naming demonstrated a negative correlation of –0.625 (P < 0.001). The Pearson correlation coefficient between MoCA and PICNIR – Correctly Recalled Picture Names indicated a positive correlation of 0.86 (P < 0.001). Conclusion: Early detection and monitoring of cognitive deficits using screening tests should be an integral part of providing long-term care for elderly people. The PICNIR test is a suitable choice for early detection of cognitive deficits and can serve as a comparable alternative to the MoCA test.

• MeSH
• domovy pro seniory statistika a číselné údaje   MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• kognice MeSH
• korelace dat MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• neuropsychologické testy * statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: Perioperative neurocognitive disorders are often neglected and undiagnosed. There are known risk factors for these disorders (e.g., higher levels of frailty, cognitive decline before surgery). However, these factors are usually not assessed in the daily clinical setting. One of the main reasons for this lack of examination is the absence of a suitable cognitive function test that can be used in acute clinical settings. The primary aim of this study was to determine correlations between preoperative and postoperative scores on three cognitive tests (the Mini Mental State Exam (MMSE), the Clock Drawing Test (CDT) and the Test of Gestures (TEGEST). METHODS: This was a prospective, monocentric, observational study that included one cohort of patients aged 65 years and older. Patients underwent acute or elective surgical operations. Preanaesthesia tests were administered. After the operation, the patients completed the same tests between the 2nd postoperative day and discharge. Preoperative and postoperative cognitive test scores were assessed. RESULTS: This study included 164 patients. The arithmetic mean age was 74.5 years. The strongest correlations were observed between MMSE scores and TEGEST scores (r = 0.830 before and 0.786 after surgery, P < 0.001). To compare the MMSE and the TEGEST, the MMSE was divided into 2 categories-normal and impaired-and good agreement was found among 76.2% of the participants (κ = 0.515). If the TEGEST scoring system was changed so that scores of 4-6 indicated normal cognition and scores of 0-3 indicated cognitive impairment, the level of agreement would be 90.8%, κ = 0.817. Only 5.5% of the patients had impaired MMSE scores and normal TEGEST scores, whereas 3.7% of the respondents normal MMSE scores and impaired TEGEST scores. CONCLUSION: According to our results, the TEGEST is a suitable option for assessing cognitive functioning before surgery among patients who are at risk of developing perioperative neurocognitive disorders. This study revealed that it is necessary to change the rating scale for the TEGEST so that scores of 4-6 indicate normal cognition and scores of 0-3 indicate cognitive impairment. In clinical practice, the use of the TEGEST may help to identify patients at risk of perioperative neurocognitive disorders.

• MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   psychologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   psychologie   MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• perioperační období MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   psychologie   etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Úvod a cíl: Kognitivní dysfunkci před operačním zákrokem lze považovat za geriatrický syndrom. Křehcí starší dospělí s kognitivní dysfunkcí podstupující operaci mají zvýšené riziko vzniku pooperačních komplikací, včetně rozvoje perioperační neurokognitivní poruchy. Primárním cílem studie Pooperační kognitivní dysfunkce jako geriatrický syndrom bylo porovnat korelaci mezi testy kognitivních funkcí před výkonem a po výkonu a zhodnotit sociální anamnézu a křehkost pomocí Škály geriatrické křehkosti. Metodika: Studie byla prospektivní, monocentrická a observační. Zahrnovala jednu kohortu pacientů 65 let a starších. Výzkum probíhal v letech 2020–2023. Předoperační a pooperační testování probíhalo v anesteziologické ambulanci nebo na oddělení nemocnice. Designem studie byla komparace tří kognitivních testů před operačním zákrokem a po něm. Křehkost byla zhodnocena Škálou geriatrické křehkosti. V rámci sociální anamnézy se hodnotily typ ubytování (dům, byt, instituce), přítomnost schodů nebo výtahu a existence spolubydlícího. Výsledky: Studii dokončilo 164 respondentů. Mezi typem ubytování a sociální anamnézou nebyla prokázána statisticky významná závislost. Při hodnocení závislosti mezi typem ubytování a Clinical frailty scale byla prokázána statisticky významná zavislost při rozdělení typu ubytování na dvě kategorie, dům/byt vs. instituce. Pacienti žijící doma měli výrazně nižší hodnoty Clinical frailty scale (medián 3,5 vs. 5). Také byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi pacienty, kteří mají doma schody, a pacienty žijící s výtahem, p = 0,019. Závěr: Předoperační zhodnocení kognitivních funkcí a sociální anamnézy by mělo být běžnou součástí předanestetického vyšetření. Může napomoci ke zhodnocení seniora v riziku. V konečném důsledku vede ke zvýšení bezpečnosti pacienta, respektování jeho autonomie a snazší komunikaci s příbuznými.

Introduction and aim: Cognitive dysfunction before operation could be seen as geriatric syndrome. Older frailty adults with cognitive dysfunction undergoing operation are at higher risk of developing postoperative compilations, including perioperative neurocognitive disorder. The primary aim of the study Postoperative cognitive dysfunction as geriatric syndrome was to determine correlations between preoperative and postoperative scores on three cognitive tests, assessing social anamnesis and Clinical frailty scale. Methodology: The study was prospective, monocentric, and observational. One cohort of patients were examined, age 65 years or older. Research was carried out in 2020-2023. Pre- operative and postoperative testing took place in the anaesthesiology outpatient clinic or in the hospital ward. The study design consisted of a descriptive comparison of three cognitive tests before and after surgery. Frailty was assessed with Clinical frailty scale. Social anamnesis consisted of type of accommodation (house, flat, institution), presence of stairs or elevator and existence of a roommate. Results: The study finished 164 patients. The study finished 164 respondents. There was no significant correlation between social anamnesis and type of accommodation. When type of accommodation was divided into two groups (house/flat vs. institution) strong correlation was found. Patients living at home had lower Clinical scale (median 3.5 vs. 5). Significant difference was also found between patients with having stairs at home and patients with elevator, p = 0.019. Conclusion: Assessments of cognitive functions and frailty should be a routine part of the preanesthesia examination. Assessment could help to identify seniors at risk. It should lead to higher levels of patient’s safety, acceptance of patient’s autonomy and to easier communication with families.

• MeSH
• anestezie škodlivé účinky   MeSH
• chirurgie operační škodlivé účinky   MeSH
• domácí životní podmínky MeSH
• křehkost diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   etiologie   MeSH
• perioperační období * škodlivé účinky   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

Poruchy řečových funkcí u dospělých pacientů jsou doprovodným symptomem u celé řady diagnostických kategorií, zejména neurologických (například neurodegenerativní onemocnění, cévní mozkové příhody). V rámci své klinické praxe se s řečovými poruchami setkává naprostá většina neuropsychologů. V našem příspěvku předkládáme kazuistiku pacienta, kde se prolínají poruchy řeči s dalšími kognitivními a behaviorálními symptomy.

Speech disorders in adult patients are accompanying symptoms in a number of diagnostic categories, especially neurological (e.g. neurodegenerative diseases, stroke). The vast majority of Neuropsychologists will encounter speech disorders during their clinical practice. In this paper, we present a case report of a patient in whom speech disorders meet with other cognitive and behavioural symptoms.

• MeSH
• demence * diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy diagnóza   etiologie   MeSH
• poruchy řeči * etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Syndrom bludné misidentifikace je zastřešujícím pojmem pro chybné určování totožnosti zejména osob, ale i míst, předmětů či událostí, často doprovázené bludným přesvědčením o jejich proměně či existenci dvojníků. Mezi nejčastější fenomény řazené k této skupině patří Capgrasův a Fregoliho syndrom. Článek poskytuje stručný souhrn dosavadních informací o daných syndromech, prezentuje dvě kazuistiky pacientek hospitalizovaných na oddělení pro léčbu psychotických poruch na jaře roku 2021 a diskutuje možné klinicko-neurobiologické implikace získaných poznatků

Delusional misidentification syndrome is an umbrella term for disorders of identification of predominantly persons, but also places, objects or events, accompanied particularly by delusional belief in the existence of doppelgängers, with Capgras and Fregoli syndromes amongst the most common phenomena within the syndrome. Following article provides a brief summary of current knowledge on these conditions along with two case reports of patients treated in our ward during spring 2021 and discussion of possible clinical and neurobiological implications.

• Klíčová slova
• Delusional misidentification syndrome, Syndrom bludné misidentifikace,
• MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   MeSH
• bludy MeSH
• Capgrasův syndrom * diagnostické zobrazování   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• olanzapin aplikace a dávkování   MeSH
• paliperidon palmitát aplikace a dávkování   MeSH
• schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• anamnéza metody   MeSH
• duševně nemocní MeSH
• interview psychologický * MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy diagnóza   psychologie   MeSH
• poruchy osobnosti diagnóza   psychologie   MeSH
• psychotické poruchy diagnóza   psychologie   MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Creutzfeldtova-Jakobova nemoc diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• delirium diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• demence s Lewyho tělísky diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• demence diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• frontotemporální lobární degenerace diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Huntingtonova nemoc diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• vaskulární demence diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• halucinace diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• katatonie diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   etiologie   klasifikace   patologie   MeSH
• poruchy nálady diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• poruchy osobnosti diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• úzkostné poruchy diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• Creutzfeldtova-Jakobova nemoc diagnóza   MeSH
• demence s Lewyho tělísky diagnóza   MeSH
• demence diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• Huntingtonova nemoc diagnostické zobrazování   MeSH
• léková kontraindikace MeSH
• limbická encefalitida diagnóza   MeSH
• neurokognitivní poruchy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• normotenzní hydrocefalus diagnóza   MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• vaskulární demence diagnóza   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Neklid a delirium je u seniorů častým příznakem, který signalizuje nebezpečí a riziko pro pacienta. Jedná se multifaktoriální příčinu této změny v oblasti kognice. Velmi záleží na včasné diagnostice, diferenciální diagnostice a adekvátní symptomatické i kauzální terapii. Senior vyžaduje na rozdíl od dospělého pacienta jiné dávkování léčiv, látky mají jinou farmakokinetiku. Následující článek nabízí přehled vhodných látek či kombinací k řešení klinické situace – neklidu, deliria.

Agitation and delirium is a frequent symptom in the elderly, being a sign of danger and increased risk to the patient. Changes in the field of cognition have multifactorial causes. Timely diagnosis, differential diagnosis, and adequate symptomatic and causal therapy are of the highest importance. Unlike adult patients, seniors require a different dosage of medication and the substances have different pharmacokinetics. The presented paper provides an overview of appropriate medication and of recommended combinations of medical drugs used for management of the clinical situation – restlessness, delirium.

• MeSH
• amisulprid aplikace a dávkování   MeSH
• antipsychotika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• benzodiazepiny aplikace a dávkování   MeSH
• delirium diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• haloperidol aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• nootropní látky terapeutické užití   MeSH
• olanzapin aplikace a dávkování   MeSH
• risperidon aplikace a dávkování   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• zmatenost diagnóza   etiologie   psychologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH