• MeSH
• arachnoidální cysty diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• cysty centrálního nervového systému embryologie   etiologie   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• nemoci míchy diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• nemoci mozku diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• neurochirurgické výkony klasifikace   metody   využití   MeSH
• neuroendoskopie klasifikace   metody   využití   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie

• MeSH
• biomedicínský výzkum MeSH
• cysty MeSH
• myelografie metody   MeSH
• nemoci míchy MeSH
• nemoci páteře MeSH
• tomografie MeSH

• MeSH
• absces terapie   MeSH
• biomedicínský výzkum MeSH
• cysty diagnóza   terapie   MeSH
• drenáž metody   MeSH
• fluoroskopie MeSH
• radiografie MeSH
• ultrazvuk diagnostické užití   MeSH

• MeSH
• cysty etiologie   patofyziologie   MeSH
• hlasové řasy patologie   MeSH
• lidé MeSH
• sliznice hrtanu patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cysty mediastína označované tiež ako homoplastieké dyzembryómy predstavujú 20 % mediastinálnych lézií. Rozlišujú sabronehogénne, ezofageálne, gastrogénne a enterogénne, perikardiálne, nešpecifické cysty a cystický lymfangióm. Autori prezentujú 6 pacientov s cystou mediastína, z celkového počtu 96 pacientov s nádorom mediastína, ktorí sa podrobili chirurgickému výkonu za obdobie 14 rokov (od 1.1. 1987 do 31. 12. 2001). Išlo o 5 dospelých a jedno dieťa. U 4 pacientov autori volili ako prístupovú cestu do mediastína torakotómiu, jedenkrát totálnu sternotómiu a jedenkrát hornú parciálnu sternotómiu. Cysty boli odstránené vcelku. Histologickým vyšetrením bola u 4 pacientov stanovená diagnóza bronehogénnej cysty, jedenkrát väzivovej cysty s respiračným epitelom a jedenkrát išlo o cystu vystlánu dlaždicovým epitelom. Pooperačný priebeh bol u všetkých operovaných bez komplikácií. Záverom autori zdôrazňujú dôležitosť úplného odstránenia cysty mediastína, lebo pri ponechaní časti sekrečného epitelu dochádza k recidívam.

Mediastinal cysts, described also as homoplastic dysembryomas, account for 20% of mediastinal lesions. There are bronchogenic, oesophageal, gastrogenic and enterogenie, pericardial, non-specific cysts and cystic lymphangiomas. The authors present 6 patients with mediastinal cysts from a total number of 96 patients with mediastinal tumours subjected to surgery during a 14-year period (from Jan. 11987 to Dec. 31 2001).The group comprised 5 adults and one child. In four patients the authors selected thoracotomy as the route of access to the mediastinum, in one instance total sternotomy and once upper partial sternotomy. The cysts were removed as a whole. Histological examination revealed in four patients the diagnosis of a bronchogenic cyst, once a connective tissue cyst with respiratory epitheliumm and once a cyst lined with squamous epithelium. The postoperative course was in all patients free from complications. In the conclusion the authors emphasize the importance of complete -emoval of mediastinal cysts as relapses occur if part of the secretory eoithelium is not removed.

• MeSH
• bronchogenní cysta diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• cysty mediastina diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• torakotomie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• fibrin analýza   metabolismus   MeSH
• jehlová biopsie MeSH
• karcinom diagnóza   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   MeSH
• ovariální cysty diagnóza   MeSH
• ultrazvuk diagnostické užití   MeSH

Byla popsána dvě klinická pozorování nenádorových symptomatických pineálních cyst u mladých žen s obrazem apatie, vrávoravé chůze a nevýrazných příznaků nitrolební hypertenze u jedné a neúplného Parinaudova syndromu u druhé ženy. V obou případech byl diagnosticky rozhodující MRT nález ovoidní cysty v gl. pinealis, která komprimovala mokovod a vyvolávala tříkomorový hydrocefalus. U obou žen došlo k úpravě klinických projevů po ventrikulocistemální drenáži podle Torkildsena. Pineální cysty se nalézají u 1 - 4 % všech konvenčních MRT vyšetření. Pouze 1/10 z nich je klinicky manifestních a projevuje se příznaky z komprese mokovodu, středního mozku nebo mezodiencefalického rozhraní. Definitivní důkaz benigní povahy gliální pineální cysty poskytne stereotaktická biopsie nebo dlouhodobé klinické sledování s MRT kontrolami. Chirurgická léčba je indikována jen v případech symptomatických pineálních cyst.

The authors described two clinical observations of non-tumourous pineal cysts in young women manifested by apathy, tottering gait and slight symptoms of intracranial hypertension in one woman and incomplete Parinaud's syndrome in the second woman. In both instances for the diagnosis the MRT finding of an ovoid cyst in the gl. pinealis was decisive as it compressed the aqueduct and caused three-ventricular hydrocephalus. In both women the clinical manifestations improved after ventriculocistemal drainage as described by Torkildsen. Pineal cysts are found in 1 - 4 % of all conventional MRT examinations. Only one tenth is clinically manifested by symptoms caused by compression of the aqueduct, mid-brain or mesodiencephalic borderline. Final evidence of the benign nature of a glial pineal cyst is provided by stereotactic biopsy or long-term clinical follow-up with MRT checks. Surgery is indicated only in case of symptomatic pineal cysts.

• MeSH
• cysty chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• pinealom MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Supraselámí arachnoideální cysty patří mezi expanzivní nitrolebeční leze s velmi nízkou incidencí. Při ^oučasné dostupnosti výpočetní tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR) bývají diagnostikovány častěji. Autoři prezentují svou zkušenost se dvěma arachnoideálními cystami v supraselámí lokalizaci s více než desetiletým sledováním. Je zdůrazněn význam CT-ventrikulografie v diferenční diagnostice cystické leze oproti dilatované třetí komoře v předoperačním rozhodování a v pooperačním sledovár Arachnoideální cysta zřejmě vzniká vývojovou nebo získanou poruchou arachnoideální membrány a teorie „aktivní sekrece" se jeví jako nejpřijatelnější vysvětlení příčiny jejího růstu. V obou případech došlo po úspěšné mikrochirurgické exstirpaci cysty subfrontální cestou k dekompenzaci hydrocefalu a následná zkratová operace byla pro stabilizaci nemocných nezbytná. Rozhodujícím faktorem pro taktiku léčby je proto přítomnost hydrocefalu a jeho další chování. Nástup endoskopických metod V poslední době rozšířil terapeutické možnosti. Přesto zůstává přímá dekomprese optických nervů a exstirpace cysty jednou z léčebných metod. Vývoj hydrocefalu a jeho pečlivé pooperační sledování se jeví jako rozhodující pro další osud nemocných nezávisle na operační technice.

Suprasellar arachnoid cysts are expansive intracranial lesions with a very low incidence. Due to the availability of computed tomography (CT) and magnetic resonance (MR) they are nowadays diagnosed more frequently. The authors present their experience with two arachnoid cysts in the suprasellar region followed up for more than 10 years. They emphasize the importance of CT ventriculography m the differential diagnosis of a cystic lesion as compared with a dilated third ventricle with regard to preoperative decision taking and postoperative follow-up. An arachnoid cyst is obviously a developmental or acquired disorder of the arachnoid membrane and the theory of „active secretion" seems the most feasible explanation of its growth. In both instances successful microsurgical extirpation by the subfrontal route was made and decompensation of the hydrocephalus was achieved, a subsequent shtmt being essential for stabilization of the patients. The decisive factor for the therapeutic tactics is therefore the presence of hydrocephalus and its subsequent behaviour. The recent introduction of endoscopic methods extended therapeutic possibilities. Despite this direct decompression of the optic nerves and extirpation of the cyst remain one of the therapeutic methods. The development of hydrocephalus and its careful postoperative follow-up seems decisive for the further fate of patients, regardless of the surgical technique.

• MeSH
• arachnoidální cysty diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• hydrocefalus diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• sella turcica MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Úvod a materiál: Práce se opírá o bohatou zkušenost prvního autora sdělení, který v průběhu tříleté expertizy v Botswaně operoval 80 nemocných s hydatickými cystami a podílel se na léčení dalších nemocných postižených Echinococcus granulosus. Šlo 59x o lokalizaci jaterní, 18x plieni, 2x slezinnou a Ix mnohočetnou peritoneální. Metodika: V období expertizy byh nemocní sledováni prospektivně v průběhu diagnostiky a léčby. Před chirurgickým výkonem byli dlouhodobě léčeni albendazolem. U jaterních cyst bylo v 18 případech zvoleno dvoudobé řešení se sekundární plombáží zmenšené dutiny cysty omentem. Ostatní cysty byly odstraněny. Miniinvazivní metody nebyly užívány. Je však diskutováno jejich riziko. Výsledky: Nedošlo k jedinému úmrtí, 3x byla zvládnuta peroperační anafylaktická reakce. Do skončení expertizy nebyl zaznamenán jediný pripad echinokokové diseminace u operovaných osob. Podarilo se vyléčit i hydatické cysty u osob HIV/AIDS pozitivních v původně vážném imunodeficitním stavu. Pět případů je prezentováno formou stručné kazuistiky. Závěry: výhodnost dlouhodobé pripravy albendazolem - plombážní operace je vhodné provést dvoudobé nejvhodnějším lavážním roztokem je Betadin - miniinvazivní výkony (PAIR) mohou prinášet specifické komplikace.

Introduction and Material: This work iiis based on rich experience of the first- stated author. During a three-year expertise in Botswana he operated 80 patients with hydatic cysts and he took part in treatment of other patients affected by the Echinococcus granulosus infection. In 59 cases the infectious focus was located in the liver, in 18 cases in the lungs, in 2 cases in the spleen and in one case the foci were multiple peritoneal. Methodology: During the expertise period, the patients were observed prospectively, throughout the diagnostic decision- making and the treatment. Prior to the surgical procedure, they had been, in a long-run, treated with albendazole. In 18 cases out of the total number of the liver cysts, the experts chose a two-step procedure followed by a secondary plombage of the reduced cavity of the cyst with the omentum. The rest of the cysts were removed. Miniinvasive methods were not applied. However, the authors discuss their risks. Results: None of the patients exited, in 3 cases a peroperational anaphylactic reaction was managed. Throughout the expertise, no cases of the echinococcus dissemination in the operated subjects were recorded. The team even managed to treat the hydatic cysts in patients who were HIV/AIDS positive and who were, originally. in a serious state of imunodeficiency. Five cases are presented in the form of brief case reviews. Conclusions: Benefits of the long-term preparation with albendazole - plombage operations are beneficial to be conducted in two steps - Betadin is the most suitable lavage solution - miniinvasive surgical prcedures (PAIR) may bring on specific complications.

• Klíčová slova
• BETADIN,
• MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• dezinficiencia terapeutické užití   MeSH
• echinokokóza jater farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• echinokokóza plic farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Botswana MeSH

Cysty Rathkeho poudra (CRP) jsou považovány za benigní leze, které vývojově pocházejí ze zbytků Rathkeho výchlipky. V mikroskopické podobě jsou v pars intermedia hypofýzy poměrně častým nálezem. Jejich nárůst do symptomatických rozměrů je však velmi vzácný. Stěna cyst je vystlána jednovrstevným kubickým nebo cylindrickým epitelem. Obsah cyst tvoří olejovitá koloidní substance. V posledních sedmi letech jsme na našem pracovišti řešili transnazální operací tři případy. Transsfenoidální evakuace cyst je léčbou volby, k recidívam obvykle dochází jen v malém procentu. V tomto sdělení prezentujeme tři klinické případy jako jednotíivé kazuistiky. Součástí textu je přehled embryológie, patogeneze a histopatologie této klinické jednotky.

Rathke's cleft cysts are benign lesions. They originate from remnants of Rathke's pouch, an embryonic diverticul from the roof of the stomodeum (primitive mouth cavity). Asymptomatic cysts are relative common autoptic findings in pars intermedia of hypophysis. Their symptomatic accumulation is very rare. Cysts are generally lined by epithelium of cuboidal or columnar type and contain a mucoid material. In our series of transnasal procedures we have operated on 3 patients with this diagnose in last 7 years. Transnasal, transsphenoidal evacuation of cysts is the procedure of choice, recurrences are not usual. The embryology. pathogenesis, histopathology and clinical presentation are in general presented.

• MeSH
• cysty centrálního nervového systému chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• dospělí MeSH
• hypofýza patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH