Součástí patologické neurohumorální aktivace při chronickém srdečním selhání je také zvýšení plazmatických koncentrací aldosteronu, které přetrvává i při léčbě inhibitory ACE a sartany. Stimuluje proliferaci vaziva, vede k myokardiální fibróze, podílí se na remodelaci a má i další účinky, které se podílejí na progresi srdečního selhání. Těmto nežádoucím účinkům lze zabránit blokádou mineralokortikoidních (aldosteronových) receptorů spironolaktonem nebo novým selektivním blokátorem eplerenonem. Trojice klinických studií s blokátory aldosteronových receptorů – spironolaktonem ve studii RALES a eplerenonem ve studiích EPHESUS a EMPHASIS-HF – jasně ukázaly, že blokáda aldosteronových receptorů u chronického srdečního selhání významně snižuje jak celkovou a kardiovaskulární mortalitu, tak i celkovou a kardiovaskulární morbiditu. Blokátory aldosteronových receptorů se proto stávají nedílnou součástí léčby chronického srdečního selhání zaměřené na zmírnění patologické neurohumorální aktivace. Doplňují dnes již standardní léčbu inhibitory ACE nebo sartany a beta-blokátory.

Part of the pathological neurohumoral activation in chronic heart failure is also increase in plasma aldosterone that persists even under the treatment with ACE inhibitors and sartans. It stimulates interstitial tissue protifer8ration leading to myocardial fibrosis, participates in ventricular remodeling and has some other effects involved in heart failure progression. These unwanted effects are preventable by the mineralocortlcold (aldosterone) receptor blocker spironolactone or novel selective aldosterone blocker eplerenone. Threes clinical studies with aldosterone receptor blockers - spironolactone in the RALES study and eplerenone in the EPHESUS and EMPHASIS-HF studies- have clearly shown that aldosterone receptor blockade in chronic heart failure significantly reduces both the overall and cardiovascular mortality and morbidity rates. Therefore, aldosterone receptor blockers have become an integral part of chronic heart failure treatment aimed at at the mitigation of pathological neurohumoral activation. They are used as complementary to the contemporary standard treatment with ACE Inhibitors or sartans and beta-blockers.

• Klíčová slova
• studie RALES, studie EPHESUS,
• MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory farmakoterapie   mortalita   MeSH
• eplerenon MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• hyperkalemie chemicky indukované   komplikace   MeSH
• infarkt myokardu farmakoterapie   mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• spironolakton analogy a deriváty   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• srdeční selhání farmakoterapie   mortalita   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Základní léčba chronického srdečního selhání spočívá v podávání diuretik, inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu (ACE), beta-blokátorů a blokátorů mineralokortikoidních receptorů. U pacientů s trvalým sinusovým rytmem a srdeční frekvencí > 70/min by se měl přidat ivabradin. Ukazuje se, že léčba beta-blokátory má příznivý vliv pouze na prognózu pacientů se sinusovým rytmem, nikoli s fibrilací síní. Tento nález souvisí se vztahem mezi srdeční frekvencí a kardiovaskulárním rizikem, který může být při arytmii odlišný. Účinky eplerenonu a spironolactonu se významně neliší; obě léčiva příznivě ovlivňují celé spektrum rizik u pacientů se stabilním srdečním selháním. Zpomalení srdeční frekvence ivabradinem je průkazné také při analýze podskupin pacientů se zvláště vysokým rizikem (pokročilý věk, velmi závažné srdeční selhání, chronická obstrukční plicní nemoc, chronické selhání ledvin). Aliskiren nesnížil úmrtnost z kardiovaskulárních příčin ani četnost rehospitalizací u pacientů se srdečním selháním, které vzniklo krátce po propuštění z nemocnice. U pacientů se srdečním selháním přichází v úvahu léčba železem, ale není vhodný erythro poetin. Nová klinická studie poprvé prokázala, že restrikce sodíku a vody může zlepšit funkční skupinu podle NYHA a snížit četnost hospitalizací. Léčba warfarinem nemění prognózu pacientů s chronickým srdečním selháním, kteří mají sinusový rytmus. Nová perorální antikoagulancia představují důležitou alternativu antagonistů vitaminu K. Léčba inhibitory ACE, sartany, beta-blokátory, inhibitorem fosfodiesterázy 5 sildenafilem ani blokátorem aldosteronu spironolactonem nezlepšila u pacientů se srdečním selháním a zachovanou ejekční frakcí toleranci zátěže, ani neovlivnila kardiovaskulární cílové ukazatele.

Die Basistherapie beinhaltet Diuretika, ACE-Hemmer, Betablocker und MRA. Bei erhaltenem Sinusrhythmus und einer Herzfrequenz über 70/min sollte Ivabradin ergänzt werden. Die Betablockertherapie ist offensichtlich nur bei Patienten mit Sinusrhythmus, nicht aber bei Patienten mit Vorhofflimmern prognostisch wirksam. Dies hängt mit der Frequenz-Risikobeziehung zusammen, die in beiden Situationen anders sein kann. Eplerenon unterscheidet sich nicht signifikant von Spironolacton und ist über den gesamten Risikobereich der stabilen Herzinsuffizienz wirksam. Die Herzfrequenzsenkung mit Ivabradin ist auch bei Subgruppenanalysen von Patienten mit besonderem Risiko (Alter, schwerste Herzinsuffizienz, chronisch obstruktive Lungenerkrankung, chronische Niereninsuffizienz) nachweisbar. Aliskiren zeigt bei Herzinsuffizienz unmittelbar nach Entlassung aus dem Krankenhaus bei vorangegangener Dekompensation keine Verbesserung der kardiovaskulären Sterblichkeit oder Rehospitalisierungsrate. Bei Herzinsuffizienz ist eine Eisentherapie und nicht eine Erythropoietintherapie als Therapieoption zu empfehlen. Erstmalig konnte gezeigt werden, dass eine Natrium- und Wasserrestriktion zu einer Verbesserung der NYHA-Klasse und Hospitalisierungsrate führt. Die Gabe von Warfarin bei Patienten im Sinusrhythmus mit Herzinsuffizienz ändert nicht die Prognose. NOAC sind eine wichtige Alternative zu Vitamin-K-Antagonisten. Bei Herzinsuffizienz mit erhaltener Ejektionsfraktion war weder ein ACE-Hemmer, Sartan, Betablocker, Phosphodiesterase -5-Inhibitor (Sildenafil) noch die Gabe von einem MRA (Spironolacton) mit einer Verbesserung der Belastbarkeit bzw. der Verminderung kardiovaskulärer Endpunkte vergesellschaftet.

• Klíčová slova
• studie EPHESUS, studie EMPHASIS-HF, studie SHIFT, studie BEAUTIFUL, studie EVEREST, studie ASTRONAUT, studie FAIR-HF, studie WARCCEF, aliskiren,
• MeSH
• amidy farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• anemie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• antikoagulancia farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Aspirin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• diastolické srdeční selhání * dietoterapie   farmakoterapie   MeSH
• fumaráty farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory ACE farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdeční frekvence účinky léků   MeSH
• srdeční selhání * dietoterapie   farmakoterapie   MeSH
• warfarin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• železo farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Eplerenon je selektivní antagonista mineralokortikoidních receptorů. Tento článek shrnuje jeho farmakologické účinky, bezpečnost, účinnost a klinické výsledky. Přidání eplerenonu ve studii EPHESUS vykázalo 15% snížení mortality u nemocných s dysfunkcí levé komory po infarktu myokardu. Eplerenon rovněž snížil výskyt smrti z kardiovaskulárních příčin a hospitalizací z důvodu srdečního selhání. Ve srovnávací studii EMPHASIS-HF přidání eplerenonu k optimální základní léčbě signifikantně snížilo oproti placebu riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo hospitalizaci z důvodu srdečního selhání u pacientů s chronickým systolickým srdečním selháváním s mírnými příznaky. Přínos oproti placebu byl pozorován rovněž u sekundárních cílových parametrů zahrnujících úmrtí z jakékoliv příčiny nebo hospitalizaci z důvodu srdečního selhání; úmrtí z jakékoliv příčiny; hospitalizaci z jakéhokoliv důvodu; hospitalizaci z důvodu srdečního selhání. Nejčastějším nežádoucím účinkem je skupinový nežádoucí účinek - hyperkalémie. Gynekomastie se objevila u < 1 % nemocných užívajících eplerenon. To svědčí o selektivitě eplerenonu k mineralokortikoidním receptorům. V současnosti probíhají klinické studie nejen v oblasti kardiologie, ale i v oftalmologii, u chronické centrální serózní choriore

Eplerenone is a selective mineralocorticoid receptor antagonist. This article briefly summarizes its pharmacology, safety and efficacy, and clinical outcomes. The addition of eplerenone in EPHESUS demonstrated a 15% reduced mortality in left ventricle dysfunction complicating acute myocardial infarction. Eplerenone was also associated with reductions in sudden cardiac death and hospitalizations for heart failure. In the Eplerenone in Mild Patients Hospitalization and Survival Study in Heart Failure (EMPHASIS-HF), relative to placebo, the addition of eplerenone to optimal background therapy significantly reduced the risk of death from cardiovascular causes or hospitalization for heart failure in patients with chronic systolic heart failure and mild symptoms. Benefits of eplerenone therapy over placebo were also observed in several secondary outcomes, including: death from any cause or hospitalization for heart failure; death from any cause; hospitalization for any reason; or hospitalization for heart failure. The most frequent class adverse event is hyperkalaemia. Gynecomastia occurred in < 1 % of eplerenone recipients, reflecting the selectivity of eplerenone for mineralocorticoid receptors. Currently there are ongoing clinical studies not only in cardiology but also in ophthalmology in chronic serous chorioretinopathy.

• Klíčová slova
• studie EPHESUS, studie EMPHASIS-HF,
• MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• diuretika MeSH
• eplerenon MeSH
• infarkt myokardu farmakoterapie   mortalita   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• spironolakton * analogy a deriváty   farmakokinetika   farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• systolické srdeční selhání * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Antagonisté aldosteronu mají nezastupitelnou úlohu v léčbě chronického srdečního selhání stadia NYHA III a IV, jak to prokázala studie RALES pro spironolacton. Jsou také účinní v léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu a srdečním selháním, jak to prokázala studie EPHESUS pro eplerenon. Nové studie ukázaly, že spironolacton významně zlepšuje remodelaci levé komory a její diastolickou funkci u chronického srdečního selhání stadia I až II. Mortalitní studie EMPHASIS-HF prokázala účinnost léčby eplerenonem i v mírnějším stadiu chronického srdečního selhání, ve stadiu NYHA II. Hlavní cílový ukazatel studie – kombinace kardiovaskulární mortality a hospitalizace pro srdeční selhání – byl snížen dokonce o 37 %, ale také celková mortalita i kardiovaskulární mortalita byly obě významně sníženy o 24 %. Mezi kontraindikace léčby patří výchozí koncentrace kalia ? 5 mmol/l a renální dysfunkce (sérový kreatinin > 250 µmol/l). Hlavním nežádoucím účinkem antagonistů aldosteronu může být hyperkalemie, proto je nutná pečlivá monitorace kalia. Brání vzniku hypokalemie. Opatrnost je namístě u starších pacientů a u diabetiků. Zatím není zcela jasné, jak často se může hyperkalemie vyskytnout u pacientů léčených jen thiazidovými místo kličkovými diuretiky. Účinek eplerenonu se jeví jako „class effect“, protože nápadně připomíná účinek spironolactonu u těžších forem srdečního selhání. V klinické praxi bude patrně vhodné zahájit léčbu spironolactonem a eplerenon ponechat pro pacienty nesnášející spironolacton. Toto doporučení je důsledkem cenových rozdílů obou léků.

Aldosterone antagonists play an important role in the treatment of NYHA class III and IV chronic heart failure, as shown by the RALES trial in the case of spironolactone. Aldosterone antagonists are also effective in treating patients after acute myocardial infarction and heart failure, as demonstrated by the EPHESUS trial for eplerenone. Recent trials have shown spironolactone to significantly improve left ventricular remodeling and left ventricular diastolic function in stage I and II chronic heart failure. The EMPHASIS-HF mortality trial has documented the efficacy of eplerenone therapy even in a milder stage of chronic heart failure NYHA class II. The main composite endpoint of the study (a combination of cardiovascular mortality and hospitalization for heart failure) was decreased by as much as 37%, with overall and cardiovascular mortality also significantly reduced, by 24%. Contraindications to therapy include baseline potassium levels ? 5 mmol/l, and renal dysfunction (serum creatinine > 250 µmol/l). As hyperkalemia may be the main side effect of aldosterone antagonists, potassium monitoring is absolutely critical to prevent the development of hypokalemia. Caution is to be exercised in elderly patients and those with diabetes. It is currently unclear how often hyperkalemia can occur in patients treated with thiazide as opposed to loop diuretics. The effect of eplerenone seems to be a “class” one as it closely resembles spironolactone action in the more severe forms of heart failure. In clinical practice, it may be appropriate to initiate therapy with spironolactone reserving eplerenone for patients with spironolactone intolerance. This recommendation is due to the different pricing of the two drugs

• Klíčová slova
• mírné srdeční selhání,
• MeSH
• aldosteron diagnostické užití   krev   škodlivé účinky   MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• eplerenon MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• spironolakton analogy a deriváty   aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• srdeční selhání diagnóza   farmakoterapie   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Léčba kardiovaskulárních onemocnění významně pokročila po zavedení léků ovlivňujících renin-angiotensin-aldosteronový systém (RAAS) do klinické praxe, ale je třeba brát v úvahu i riziko hyperkalemie, zejména pokud jsou současně předepsány další léky s týmž nežádoucím účinkem. V tomto přehledovém článku přinášíme informace z klinických studiích i z klinické praxe, kde je prováděno současné předepisování léků ovlivňujících RAAS a antagonistů receptorů pro mineralokortikoidy (MRA), například spironolakton a eplerenon. V klinické praxi je zřejmě postiženo závažnou hyperkalemií více pacientů, než ukázaly klinické studie. Rozdíl je pravděpodobně způsoben nižším věkem pacientů zařazených do klinických studií, pečlivějším monitorováním pacientů, lepší edukací pacientů i lepší selekcí příslušné dávky léku. Kombinace léků RAAS a MRA může významně zlepšit výsledky zdravotní péče u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí, jsou-li dodržována příslušná opatření.

The therapy of cardiovascular diseases has significantly improved following addition of drugs affecting renin-angiotensin-aldosterone system (RAAS) to clinical practice, but the risk of hyperkalemia must also be considered, especially when other drugs with the same adverse effect are prescribed. In this review article, we offer information from clinical trials and also from clinical praxis, where co-prescription of drugs affecting RAAS and mineralocorticoid receptor antagonists (MRA, e.g. spironolacton and eplerenon) is used. There seems to be more patients affected by serious hyperkalemia in clinical praxis than clinical studies revealed. This difference is probably caused by lower age of patients engaged in clinical studies as well as more precise monitoring of patients, better patient education and appropriate dose selection. When used appropriately, the combination of drugs affecting RAAS and MRA can significantly improve health care outcomes across the spectrum of patients with heart failure with reduced ejection fraction. patient monitoring.

• Klíčová slova
• studie RALES, studie EPHESUS, studie EMPHASIS,
• MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů kontraindikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II kontraindikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• diuretika klasifikace   kontraindikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• eplerenon MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hyperkalemie * etiologie   chemicky indukované   MeSH
• inhibitory ACE kontraindikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * farmakoterapie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie kontraindikace   škodlivé účinky   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv MeSH
• nežádoucí účinky léčiv * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• renin-angiotensin systém * účinky léků   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spironolakton analogy a deriváty   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• synergismus léků MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Eplerenon je selektivní blokátor aldosteronových receptorů. Patří do ATC skupiny C03DA04. V USA je schválen jednak pro léčbu esenciální hypertenze, jednak jako doplněk standardní léčby (včetně b-blokátorů) pro léčbu stabilizovaných nemocných po nedávno prodělaném infarktu myokardu, kteří mají systolickou dysfunkci levé komory (ejekční frakce [EF] ? 0,40) a klinické známky srdečního selhání. Eplerenon u nemocných s esenciální hypertenzí účinně snižuje krevní tlak jak v monoterapii, tak i v kombinaci s ostatními antihypertenzivy. Předběžné výsledky naznačují, že léčba hypertenze eplerenonem by mohla být spojena s protektivním účinkem na cílové orgány – podobně, jako byly ve studii EPHESUS prokázány kardioprotektivní účinky u nemocných po prodělaném infarktu myokardu.

• MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory farmakoterapie   MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• receptory mineralokortikoidů MeSH
• spironolakton analogy a deriváty   farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Eplerenon je selektivní blokátor aldosteronu. Perorálně podávaný eplerenon je schválen pro léčbu nemocných se systolickou dysfunkcí levé komory a známkami srdečního selhání po infarktu myokardu ve většině zemí Evropské unie včetně České republiky. Přidání eplerenonu ke standardní terapii nemocných s akutním infarktem myokardu a známkami srdečního selhání při systolické dysfunkci levé komory vedlo ve studii EPHESUS (Eplerenone Post-acute myocardial infarction Heart failure Efficacy and Survival Study) k výraznému zlepšení prognózy nemocných se snížením morbidity i mortality. Tento pozitivní účinek byl pozorován již 30. den po randomizaci. Léčba eplerenonem byla doprovázena minimem nežádoucích účinků. Ve studiích u hypertoniků byla léčba 50–200 mg eplerenonu srovnatelná s léčbou 10–40 mg enalaprilu s poklesem krevního tlaku v průměru o 15/11 mm Hg a s normalizací krevního tlaku u 46 % nemocných s monoterapií. Doporučené a ověřené dávky jsou jedenkrát denně 25–50 mg u srdečního selhání po infarktu myokardu a 50–200 mg při léčbě hypertenze.

Eplerenone is a selective aldosterone blocker. Oral eplerenone is authorized for use in the treatment of patients with left ventricular systolic dysfunction and symptoms of heart failure after myocardial infarction in most EU countries including the Czech Republic. When added to the standard therapy in patients with acute myocardial infarction and symptoms of heart failure with left ventricular systolic dysfunction within the Eplerenone Post-acute myocardial infarction Heart failure Efficacy and Survival Study (EPHESUS), Eplerenone led to a considerably better prognosis in patients, with lower morbidity and mortality rates. The positive effect was observed as early as on day 30 after randomization. The treatment with eplerenone caused minimal adverse effects. The studies in patients with hypertension showed eplerenone dosed 50–200 mg to be comparable with enalapril dosed 10–40 mg in reducing hypertension by 15/11 mm Hg on average and in controlling hypertension in 46 % of patients on monotherapy. The recommended doses that proved effective are 25–50 mg once daily in heart failure after myocardial infarction and 50–200 mg in hypertension control.

• Klíčová slova
• Inspra,
• MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů farmakokinetika   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• diuretika aplikace a dávkování   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Článok predkladá prehľad aktuálnych informácií o postavení antagonistov aldosterónu v liečbe chronického srdcového zlyhávania. Medzi hlavné príčinné faktory srdcového zlyhávania patria artériová hypertenzia a kardiovaskulárna artériová choroba. Antagonisty aldosterónu majú nezastupiteľnú úlohu v liečbe III. a IV. štádia chronického srdcového zlyhávania (NYHA), ako ukázala štúdia RALES pre spironolaktón. Novšie štúdie ukázali, že spironolaktón významne zlepšuje remodeláciu ľavej komory a jej diastolickú funkciu aj v I. a II. štádiu (NYHA) chronického zlyhávania srdca. Antagonisty aldosterónu sú tiež účinné v liečbe pacientov s akútnym infarktom myokardu a zlyhávaním srdca, ako dokázala štúdia EPHESUS pre eplerenón. Mortalitná štúdia EMPHASIS-HF dokázala účinnosť liečby eplerenónom aj v miernejšom II. štádiu (NYHA) chronického srdcového zlyhávania. Účinok eplerenónu sa javí ako „class effect“, pretože zreteľne pripomína účinok spironolaktónu pri ťažších formách srdcového zlyhávania. V klinickej praxi je vhodné začať liečbu spironolaktónom a eplerenón ponechať pre pacientov so spirolaktónovou intoleranciou. Toto odporúčanie je dôsledkom aj cenových rozdielov oboch liekov.

The article provides a review of actual information about the place of aldosterone antagonists in the treatment of chronic heart failure. Arterial hypertension and coronary artery disease are among risk factors/diseases of heart failure. Aldosterone antagonists play an important role in the treatment of NYHA class III and IV chronic heart failure, as shown by the RALES (Randomized Aldactone Evaluation Study) trial in the case of spironolactone. Recent trials have shown spironolactone to significantly improve left ventricular remodeling and left ventricular diastolic function in NYHA class I and II chronic heart failure. Aldosterone antagonists are also effective in treating patients after acute myocardial infarction and heart failure, as demonstrated by the EPHESUS (Eplerenone Post-Acute Myocardial Infarction Heart Failure Efficacy and Survival Study) trial for eplerenone. The EMPHASIS-HF mortality trial has documented the efficacy of eplerenone therapy even in a milder stage of chronic heart failure NYHA class II. The effect of eplerenone seems to be a „class“ one as it closely resembles spironolactone action in the more severe forms of heart failure. In clinical practice, it may be appropriate to initiate treatment with spironolactone reserving eplerenone for patients with spironolactone intolerance. This recommendation is due to the different pricing of the two drugs.

• MeSH
• aldosteron biosyntéza   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• draslík analýza   krev   MeSH
• kreatinin analýza   krev   MeSH
• lidé MeSH
• renin-angiotensin systém MeSH
• spironolakton analogy a deriváty   aplikace a dávkování   kontraindikace   MeSH
• systolické srdeční selhání farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

Aldosteron se významně podílí na regulaci objemu tělesných tekutin a krevního tlaku (TK) za fyziologických situací, ale také při vzniku hypertenze a edémových stavů, včetně srdečního selhaní. Nověji byl prokázán i jeho efekt proliferační i efekt stimulující růst svalových vláken a intersticiální tkáně srdce a cév. Syntéza inhibitorů aldosteronových receptorů spironolaktonu a později eplerenonu rozšířila jejich indikační kritéria mimo léčby primárního hyperaldosteronismu i na terapii esenciální hypertenze (studie 4E), srdečního selhání (studie RALES), nejčastěji v kombinaci s konvenční léčbou nebo s dalšími inhibitory systému renin-angiotenzin (studie EPHESUS). Terapie spironolaktonem nebo eplerenonem ovlivňuje příznivě nejen TK, ale i funkci a morfologii levé srdeční komory (LK), podporuje regresi hypertrofie LK, brání její remodelaci a blokuje nárůst myokardiální fibrózy. Tím zpomaluje progresi srdečního selhání a snižuje mortalitu. Významný je i její renoprotektivní účinek. Počáteční dávky spironolaktonu a eplerenonu 25 mg/den i cílové dávky 50 mg/ den jsou dobře tolerovány. Je však třeba pravidelně kontrolovat hladiny kalia a kreatininu v séru. Lze očekávat, že eplerenon vedle současné indikace u srdečního selhání bude v příštích „doporučeních" zařazen i mezi základní antihypertenzíva.

• MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• financování organizované MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• spironolakton analogy a deriváty   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• srdeční selhání farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

Je známo, že aldosteron stimuluje syntézu kolagenu, mimo jiné i v srdečním svalu. Markery syntézy a degradace kolagenu, které je možno detekovat v cirkulaci, tak poskytují užitečný nástroj k hodnocení remodelace srdeční svaloviny u pacientů se systolickou dysfunkcí levé komory po akutním infarktu myokardu (AIM). V podstudii studie EPHESUS (Eplerenone Post-Acute Myocardial Infarction Heart Failure Efficacy and Survival Study), která hodnotila účinky eplerenonu, selektivního antagonisty aldosteronového receptoru, oproti placebu, byly měřeny sérové koncentrace markerů syntézy a degradace kolagenu u 476 pacientů po AIM se systolickou dysfunkcí levé komory. Byla pozorována souvislost mezi zvýšenými koncentracemi C-terminálního telopeptidu kolagenu typu I a BNP (brain natriuretic peptide) a zvýšeným rizikem hospitalizace pro srdeční selhání a úmrtí z kardiovaskulárních příčin. Po léčbě eplerenonem došlo ke snížení sérové koncentrace N-terminálního propeptidu prokolagenu typu I a III. Zachycené změny koncentrací markerů syntézy a degradace kolagenu naznačují, že remodelace extracelulární matrix u pacientů se systolickou dysfunkcí levé komory po AIM je aktivní proces a že eplerenon tyto změny po AIM potlačuje.

• Publikační typ
• zprávy MeSH