Terapie nemocí horní části trávicího traktu se odvíjí převážně od anamnestických údajů. V selektovaných případech je indikováno specializované gastroenterologické vyšetření a endoskopie. V terapii nemocí horní části trávicího traktu dominuje léčba inhibující produkci žaludeční kyseliny. Její nasazení a doba podávání vychází z charakteru onemocnění a kontroly vývoje stavu pacienta. U významné části zvláště geriatrických pacientů je indikace pro podávání inhibitorů protonové pumpy nejasná a podávání je zbytečné s teoretickým zvýšením rizika nežádoucích účinků. Přístup k pacientům s chorobami horní části trávicího traktu a cesty k racionální preskripci a způsoby vysazování neindikované terapie jsou zmíněny v přehledovém článku. Korespondenční adresa: doc. MUDr. Radek Kroupa, Ph.D. Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, 625 00 Brno e-mail: kroupa.radek@fnbrno.cz
The management of diseases of the upper gastrointestinal tract is based on anamnestic data mainly. In selected cases, specialized gastroenterological examination and endoscopy are indicated. Therapy of upper gastrointestinal tract disorders is usually based on treatment inhibiting gastric acid production. Its initiation and duration of administration are based on the nature of the disease and follow-up of the patient’s condition. In a significant proportion of particularly geriatric patients, the indication for administration of proton pump inhibitors is unclear and their use is unnecessary, with a theoretical increase in the risk of adverse effects. The approach to patients with upper gastrointestinal tract diseases and pathways to rational prescription and ways of de-prescribing of non-indicated therapy are discussed in a review article.
- MeSH
- depreskripce MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dyspepsie farmakoterapie MeSH
- gastroezofageální reflux farmakoterapie MeSH
- gastrointestinální krvácení chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- nemoci trávicího systému * diagnóza farmakoterapie MeSH
- senioři MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- analgosedace MeSH
- antibiotická profylaxe MeSH
- gastrointestinální endoskopie klasifikace metody normy MeSH
- gastrointestinální krvácení diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- gastrointestinální nemoci diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- hematologické látky aplikace a dávkování MeSH
- hemostáza endoskopická metody MeSH
- kolonoskopie * klasifikace metody normy škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- riziko MeSH
- roztoky analýza klasifikace terapeutické užití MeSH
- terciární prevence metody MeSH
- vysazování léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Úvod: Cílem práce je retrospektivní analýza pacientů, kteří mezi lety 2010–2023 na Chirurgické klinice LFMU FN Brno podstoupili laparoskopickou resekci karcinomu pankreatu. Metody: Do studie bylo zařazeno 46 pacientů, kteří ve sledovaném období podstoupili laparoskopickou (n=19) nebo otevřenou (n=27) distální pankreatektomii (DP) pro KP. Obě skupiny byly statisticky zhodnoceny a srovnány v následujících parametrech: klinické stadium, grade, počet patologem vyšetřených uzlin, krevní ztráta, délka operace, tříměsíční morbidita a mortalita, doba pobytu na JIP, celková délka hospitalizace, procento readmisí a celkové přežití. Výsledky: Ve skupině otevřené DP bylo více zastoupeno T3 stadium nádoru (81,5 % vs. 57,9 %, p=0,035). Četnější byly v této skupině dediferencované (G3) nádory (18,5 % vs. 5,3 %, p=0,354). Průměrný počet patologem vyšetřených uzlin byl v obou skupinách srovnatelný (otevřená DP 15,1 (min–max, 3−39) vs. lapDP 15,6 (min–max, 5−39). Laparotomický výkon byl spojen s větší průměrnou krevní ztrátou (531 ml vs. 198ml, p=0,002). Byl ale v průměru kratší (190 minut vs. 216 minut, p=0,006). Klinicky závažné komplikace (Dindo III a více), resp. POPF (typ B a C) byly zaznamenány v 10/46 (21,7 %), resp. 14/46 (30,5 %) případech, přičemž nebyl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (p=0,489) resp. (p=0,241). Laparoskopický výkon znamenal kratší dobu pobytu na JIP (medián: 5,0 dne vs. 6,0 dne, p=0,396). Celková doba hospitalizace byla u obou skupin shodná (medián: lapDP 12,0 dne vs. otevřená DP 12 dne, p=0,920). Pět pacientů (5/46, 10,9 %) muselo být znovu přijato v průběhu tří měsíců po výkonu. Pravděpodobnost 1,2,3 a pětileté přežití po laparoskopickém, respektive laparotomickém výkonu dosáhlo 76,9 % (95% IS 59,4–99,7 %), 61,5 % (95% IS 41,1−92,2 %), 41,0 % (95% IS 20,5−82,2 %) a 20,5 % (95% IS 6,2−68,2 %), respektive 73,4 % (95% IS 58,3−92,4 %), 33,1 % (95% IS 18,9−57,9 %), 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %) a 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %). Statisticky signifikantní rozdíl v přežití mezi oběma skupinami prokázán nebyl (p=0,484). Závěr: Při srovnání laparoskopické a otevřené DP prováděné pro karcinom pankreatu naše zkušenosti potvrdily, že lapDP je vhodná zejména pro pacienty s menšími nádory lokalizovanými dále od porto-mezenteriální osy. Laparoskopický přístup přinesl nižší krevní ztrátu, zkrácení doby pobytu na jednotce intenzivní péče, srovnatelnou morbiditu a celkové přežití. Relativně dlouhá doba hospitalizace, překvapivě shodná v obou skupinách, nás vedla k zahájení implementace ERAS (enhanced recovery after surgery) protokolu do tohoto segmentu chirurgie.
Introduction: The aim of the study was to perform a retrospective analysis of patients who had undergone laparoscopic resection for pancreatic cancer (PC) at the Department of Surgery of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic from 2010 to 2023. Methods: Forty-six patients with laparoscopic (n=19) or open (n=27) distal pancreatectomy (DP) for PC were included. Both groups were statistically evaluated and compared in the following parameters: clinical stage, tumor grade, nodes examined by the pathologist, blood loss, duration of surgery, three-month morbidity and mortality, length of ICU stay, overall length of hospital stay, readmission rate and overall survival. Results: There were more T3 tumors in the open DP group (81.5% vs 57.9%, p=0.035). The rate of dedifferentiated (G3) tumors was higher in the open DP group (18.5% vs 5.3%, p=0.354). The mean number of nodes examined by the pathologist was equal in both groups (open DP 15.1 (min– max, 3–39) vs lapDP 15.6 (min–max, 5−39). Laparotomy was associated with a higher mean blood loss (531 ml vs 198 ml, p=0.002). However, it was shorter on average (190 minutes vs 216 minutes, p=0.006). Clinically relevant complications (Dindo III and higher) and POPF (types B and C) were observed in 10/46 (21.7%) and 14/46 (30.5%) cases without any statistically significant difference between both groups (p=0.489 and p=0.241, respectively). The median ICU stay was similar for lapDP and open DP (median: 5.0 days vs 6.0 days, p=0.396). Overall length of hospital stay was identical in both groups (median: lapDP 12.0 days vs open DP 12 days, p=0.920). The three-month readmission rate was 5/46 (10.9%). One-, 2-, 3and 5-year overall survival probability after laparoscopic and open DP was 76.9% (95% CI 59.4−99.7%), 61.5% (95% CI 41,1−92.2%), 41.0% (95% CI 20,5−82.2%) and 20.5% (95% CI 6.2−68.2%), and 73.4% (95% CI 58.3−92.4%), 33.1% (95% CI 18,9−57.9%), 20.7% (95% CI 9.5−44.9%) and 20.7% (95% CI 9.5−44.9%), respectively. No statistically significant difference was observed between both groups (p=0.484). Conclusion: When comparing lapDP and open DP performed for pancreatic cancer, our experience confirmed that lapDP was particularly suitable for patients with smaller tumors located further from the porto-mesenteric axis. The laparoscopic approach was associated with lower blood loss, reduced length of ICU stay, comparable morbidity and overall survival. The relatively long length of hospital stays, surprisingly identical in both groups, prompted us to implement the ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) protocol in this surgical field.
- MeSH
- karcinom chirurgie MeSH
- laparoskopie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie MeSH
- pankreatektomie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře
25 stran : ilustrace ; 30 cm
Směrnice a příručka, která se zaměřuje na diagnostiku a terapii nemocí horní části trávicího traktu. Určeno praktickým lékařům.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Pandemie covidu-19 měla významný dopad na zdravotní péči. Zahraniční práce poukazují na možný negativní vliv infekce covidu-19 na vznik a tíži akutní pankreatitidy. Cílem práce je analýza vlivu pandemie covidu-19 na epidemiologii, terapii a prognózu akutní pankreatitidy na populační úrovni. Metody: Srovnání parametrů hospitalizací pro akutní pankreatitidu, poskytnuté péče a výsledků léčby v době pandemie (roky 2020 a 2021) s předchozími lety (2010–2019) s využitím dat Národního registru hrazených zdravotních služeb. Výsledky: Incidence v době pandemie se signifikantně nelišila od předchozího období: 67 vs. 63 na 100 000 obyvatel. Hospitalizace pro akutní pankreatitidu v jednotlivých měsících let 2020 a 2021 nijak nekorelovaly s počty pacientů pozitivních na covid-19. Celková mortalita na akutní pankreatitidu před pandemií a při ní byla prakticky stejná 3,8 a 3,9 %. V celém hodnoceném období let 2010–2021 byl pozorován trend k poklesu počtu chirurgicky řešených pacientů, pozvolný pokles počtu ERCP a vzestup endoskopických drenáží. Hrubá mortalita pacientů hospitalizovaných pro covid-19 a současně akutní pankreatitidu byla 14,2 % a tito nemocní byli operováni v 4,7 %. Závěr: Dle pilotních populačních dat neměla pandemie covidu-19 dopad na incidenci akutní pankreatitidy v České republice. Závažnější průběh a prognóza onemocnění souvisely s časově blízkou pozitivitou covidu-19. Častější indikace chirurgické i jiné intervence pro akutní pankreatitidu u osob pozitivních na covid-19 mohla souviset s narušením standardní kvality a dostupnosti péče.
Introduction: The COVID-19 pandemic had a significant impact on health care. Previous studies point to a possible negative impact of COVID-19 infection on the development and severity of acute pancreatitis. The aim of this study is to analyze the impact of the COVID-19 pandemic on the epidemiology, treatment and prognosis of acute pancreatitis at the population level. Methods: Using data from the National Registry of Reimbursed Health Services (NRRHS) parameters of hospital admissions for acute pancreatitis, the provided health care and treatment outcomes in the pandemic period (2020 and 2021) with previous years (2010–2019) were compared. Results: The incidence during the pandemic was not significantly different from the previous period: 67 vs. 63 per 100,000 population. Hospitalizations for acute pancreatitis in each month of 2020 and 2021 did not correlate with the number of COVID-19 positive patients. The overall mortality rates for acute pancreatitis before and during the pandemic were almost identical – at 3.8% and 3.9%, respectively. There was a trend towards a decrease in the number of surgical procedures, a gradual decrease in ERCPs and an increase in endoscopic drainages throughout the 2010–2021 period. The crude mortality rate of patients hospitalized for COVID-19 and concomitant acute pancreatitis was 14.2% and these patients were operated in 4.7%. Conclusions: Based on pilot population data, the COVID-19 pandemic did not have an impact on the incidence of acute pancreatitis in the Czech Republic. A more severe course and prognosis of the disease was associated with near-term COVID-19 positivity. More frequent indication of surgical and other interventions for acute pancreatitis in COVID-19 positive individuals may have been related to the disruption of standard quality and availability of care.
- Klíčová slova
- studie PANACOTA,
- MeSH
- COVID-19 * MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- pandemie MeSH
- pankreatitida * epidemiologie komplikace terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
16S rRNA amplicon sequencing or, more recently, metatranscriptomic analysis are currently the only preferred methods for microbial profiling of samples containing a predominant ratio of human to bacterial DNA. However, due to the off-target amplification of human DNA, current protocols are inadequate for bioptic samples. Here we present an efficient, reliable, and affordable method for the bacteriome analysis of clinical samples human DNA content predominates. We determined the microbiota profile in a total of 40 human biopsies of the esophagus, stomach, and duodenum using 16S rRNA amplicon sequencing with the widely used 515F-806R (V4) primers targeting the V4 region, 68F-338R primers and a modified set of 68F-338R (V1-V2M) primers targeting the V1-V2 region. With the V4 primers, on average 70% of amplicon sequence variants (ASV) mapped to the human genome. On the other hand, this off-target amplification was absent when using the V1-V2M primers. Moreover, the V1-V2M primers provided significantly higher taxonomic richness and reproducibility of analysis compared to the V4 primers. We conclude that the V1-V2M 16S rRNA sequencing method is reliable, cost-effective, and applicable for low-bacterial abundant human samples in medical research.
- MeSH
- biopsie MeSH
- gastrointestinální trakt MeSH
- geny rRNA MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota * genetika MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- RNA ribozomální 16S genetika MeSH
- sekvenční analýza DNA metody MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
OBJECTIVES: The development of fundic gland polyps (FGPs) is the most common side effect of long-term proton pump inhibitor (PPI) use; however, the effect of drug use characteristics and their impact on the risk of other gastric polyp development remain unclear. We aimed to identify the influence of PPI administration, as well as its duration and dose, in the development of gastric polyps. METHODS: A prospective cohort study was conducted on consecutive patients who underwent gastroscopy between September 2017 and August 2019. Detailed characteristics of gastric polyps, Helicobacter pylori infection, and PPI use were analyzed. RESULTS: Among the 2723 patients included, gastric polyps (75% FGPs, 22% hyperplastic) were detected in 16.4%, and 60% were prescribed PPI. The risk of FGPs and hyperplastic polyps according to the duration of PPI use were as follows: 2-5 years [odds ratio (95% confidence interval); 2.86 (2.00-4.11) and 2.82 (1.69-4.78)]; 6-9 years [7.42 (5.03-11.01) and 2.32 (1.05-4.78)]; ≥10 years [14.94 (10.36-21.80) and 3.52 (1.67-7.03)]. Multivariate analysis confirmed that the risk of FGPs was 17.16 (11.35-26.23) for ≥10 years of PPI use. Portal hypertension-related conditions were associated with hyperplastic polyps [4.99 (2.71-9.20)]. CONCLUSION: Duration of and indications for PPI use are the most predictive factors for the development of gastric polyps. Prolonged PPI use increases the risk of polyp development and the number of patients with polyps, which may burden endoscopic practice. Highly selected patients may require particular care despite minimal risk of dysplasia and bleeding generally.
- MeSH
- gastroskopie MeSH
- Helicobacter pylori * MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori * komplikace farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nádory žaludku * chemicky indukované epidemiologie komplikace MeSH
- polypy * chemicky indukované epidemiologie komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Celiac disease is an immune-mediated enteropathy triggered by gluten in genetically susceptible individuals. Diagnosis is based on evaluating specific autoantibodies and histopathologic findings of duodenal biopsy specimens. The only therapy for celiac disease is a gluten-free diet. Celiac disease can be complicated by malnutrition, other autoimmune diseases, refractoriness to treatment, and gastrointestinal tumors. This article presents seven cases of malignancies in patients with celiac disease. Its objective is to raise awareness of the malignant complications of celiac disease, leading to earlier diagnosis and improved outcomes. CASE PRESENTATION: Seven cases of malignant complications of celiac disease occurred among 190 patients followed at the Department of Internal Medicine and Gastroenterology, University Hospital Brno from 2014 to 2021. We describe these cases and the presentation, diagnostic process, course, management, and outcomes for each, along with proposed potential risk factors of malignant complications. There was one Caucasian man who was 70 years old and six Caucasian women who were 36, 46, 48, 55, 73, and 82 years old in our cohort. Of the seven cases of malignancies in our cohort, four patients were diagnosed with small bowel adenocarcinoma, one with diffuse large B-cell lymphoma, one with carcinoma of the tongue, and one with colorectal carcinoma. CONCLUSIONS: Malignancies occurred in 3.7% of patients followed up for celiac disease. Awareness of the malignant complications of celiac disease, risk factors, presentation, and disease course could lead to earlier diagnosis and improved outcomes.
