V minulosti sa predpokladalo, že hormonálne zmeny po pôrode spojené s dojčením sú rizikovým faktorom pre psychické zdravie žien a že dojčenie zhoršuje, či je priamo príčinou popôrodnej depresie či popôrodnej psychózy (dôkazom je napríklad zastaraný pojem "laktačná psychóza"). V súčasnosti však existuje veľa poznatkov v oblasti neuroendokrinológie, psychiatrie a psychológie, ktoré tento predpoklad nepodporujú, či dokonca priamo vyvracajú. Cieľom nášho článku bolo priniesť prehľad súčasných poznatkov k popôrodnej depresii a dojčeniu a porovnať odporúčania k liečbe dojčiacich žien na Slovensku a v zahraničí. Náš článok obsahuje súhrn aktuálnych výskumov v oblasti popôrodnej depresie a dojčenia v súvislosti so spánkom a s fungovaním hormonálneho systému a osi HPA žien po pôrode. Autori výskumov uvádzajú, že hormóny, ktoré sú po pôrode vylučované vďaka dojčeniu, majú stabilizačný účinok na psychiku žien a os HPA, čo naznačuje, že dojčenie môže mať ochranný účinok pred rozvojom popôrodnej depresie, či ju zmierňovať, ak sa napriek dojčeniu rozvinie. Nedojčenie je podľa našich zistení aj rizikovým faktorom pre kvalitu spánku žien po pôrode, čo môže ovplyvňovať ich psychické zdravie, a teda zvyšovať riziko, že sa popôrodná depresia rozvinie, či zhoršovať jej symptómy. V záverečnej kapitole článku sme zhrnuli slovenské a české odporúčania pri liečbe popôrodnej depresie a porovnali ich so zahraničnými, konkrétne v Spojených štátoch amerických. Zistili sme, že kým v zahraničí sa neodporúča ukončenie dojčenia a zastavenie tvorby mlieka v prípade diagnózy popôrodnej depresie, na Slovensku je to stále bežnou, odporúčanou praxou, ktorá v článkoch nebola podporená žiadnymi relevantnými výskumami či argumentmi.
In the past, postpartum hormonal changes associated with breastfeeding were thought to be a risk factor for women ́s mental health. It was assumed that breastfeeding either worsened or was the direct cause for postpartum depression or postpartum psychosis (as evidenced, for example, by the outdated term "lactation psychosis"). However, there is currently much knowledge in the field of neuroendocrinology, psychiatry and psychology that does not support or even refutes this assumption. The aim of this article is to provide an overview of current knowledge on postpartum depression and breastfeeding and to compare recommendations for the treatment of breastfeeding women in Slovakia and abroad. Our article contains a summary of current research in the field of postpartum depression and breastfeeding in connection with sleep and the functioning of the hormonal system and the HPA axis of women after childbirth. Researchers report that hormones secreted due to breastfeeding have a stabilizing effect on women ́s mental health and HPA axis, suggesting that breastfeeding may have a protective effect against the development of postpartum depression or alleviate it if it develops despite breastfeeding. According to our findings, bottle feeding is also a risk factor for the quality of women ́s sleep after childbirth, which can affect their mental health and thus increase the risk that postpartum depression will develop or worsen its symptoms afterwards. In the final chapter of the article, we summarize the Slovak and Czech recommendations for the treatment of postpartum depression and compare them with those from abroad, specifically from the United States. We found that while breastfeeding cessation and lactation suppression in the case of a diagnosis of postpartum depression is not recommended abroad, it is still a common, recommended practice in Slovakia. Though recommended, this practice isn ́t supported in Slovak articles by any relevant research or arguments.
Antimigrenika jsou léčiva, která, až na výjimky, mají obecně poměrně značný potenciál k lékovým interakcím. Klasická antimigrenika působí serotonergně a vzácně mohou přispívat ke vzniku serotoninového syndromu, zejména u pacientů již léčených jinými serotonergními léky nebo užívajícími tramadol jako analgetikum. Metabolismus některých z nich je závislý na CYP3A4 nebo MAO-A, jejichž inhibice může v některých případech vést ke klinicky významnému zvýšení expozice a vzniku nežádoucích účinků nebo toxicity. Nová antimigrenika ze skupiny tzv. gepantů představují v oblasti lékových interakcí jistou výzvu, neboť tyto léky mají poměrně značný počet lékových interakcí, které jsou klinicky významné a vyžadují úpravy dávek nebo intervalu mezi dávkami, resp. četnosti dávek. Biologická léčiva naopak představují bezpečnou alternativu terapie, neboť lékové interakce nemají a je vysoce nepravděpodobné, že by se v budoucnosti na tomto konstatování cokoliv změnilo.
Antimigraine drugs are drugs that, with a few exceptions, generally have a relatively high potential for drug interactions. Classical antimigraine drugs have a serotonergic effect and may rarely contribute to serotonin syndrome, especially in patients already treated with other serotonergic drugs such as most antidepressants or taking tramadol as an analgesic. The metabolism of some of them is dependent on CYP3A4 or MAO‐A, the inhibition of which may in some cases lead to a clinically significant increase in exposure and the development of adverse effects or toxicity. New antimigraine drugs from the group of so‐called gepants represent a certain challenge in the field of drug interactions, as these drugs have a high number of drug interactions that are clinically significant and require adjustments of dose, dose interval, or dose frequency. Biological drugs, on the other hand, are a safe alternative to therapy because they do not possess drug‐interaction activity and it is highly unlikely that anything will change in the future.
- MeSH
- ergotaminy farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- migréna farmakoterapie MeSH
- tryptaminy farmakologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Práce se zabývá nejnovějšími pohledy na diagnostiku a léčbu neuroleptického maligního syndromu (NMS). NMS je vzácný antipsychotiky navozený, život ohrožující stav, charakterizovaný hyperpyrexií, svalovou rigiditou, kvalitativní změnou vědomí a deregulací autonomního nervového systému. Prevalence a mortalita se v průběhu posledních 30 let snížila, hlavně zřejmě díky časné diagnostice a vhodné intervenci. Recentní data uvádějí prevalenci 0,02-0,03 % a mortalitu 5,6 %. Léčba zahrnuje vysazení syndrom vyvolávajícího dopaminového antagonisty a podpůrnou léčbu, může dále zahrnovat specifickou farmakoterapii (benzodiazepiny, bromokriptin, amantadin, dantrolen) a elektrokonvulzivní léčbu. Nicméně klinici, a zvláště lékaři v primární péči, kteří často užívají antipsychotika jako přídatnou léčbu, by měli být s tímto syndromem obeznámeni.
The paper deals with recent aspects of diagnosis and treatment of neuroleptic malignant syndrome (NMS). NMS is an antipsychotic-induced, life-threatening condition, characterized by hyperpyrexia, muscle rigidity, qualitative alteration of consciousness and autonomic nervous system dys-regulation. NMS prevalence and mortality rates have declined over the past 30 years, most likely due to early recognition of the syndrome and appropriate intervention. Recent reports suggest a prevalence of 0.02-0.03%, and 5.6% mortality. Treatment includes withdrawal of the offending dopamine antagonist, supportive care and may include the use of specific pharmacotherapies (benzodiazepines, bromocriptine, amentadine, dantrolene) and electroconvulsive therapy. Nonetheless, clinicians, especially primary care clinicians who are using antipsychotics more often for adjunctive treatments, must be cognizant of this syndrome.
- MeSH
- amantadin terapeutické užití MeSH
- antipsychotika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- benzodiazepiny terapeutické užití MeSH
- bromokriptin terapeutické užití MeSH
- dantrolen terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- farmakovigilance MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom * diagnóza farmakoterapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- agonisté dopaminu terapeutické užití MeSH
- bariatrická chirurgie MeSH
- bromokriptin terapeutické užití MeSH
- fentermin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fyziologie výživy v těhotenství MeSH
- glifloziny MeSH
- glukagonu podobný peptid 1 analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- laktony aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- látky proti obezitě * farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- obezita * komplikace patofyziologie terapie MeSH
- orlistat MeSH
- redukční dieta MeSH
- těhotenství MeSH
- transportní proteiny pro sodík a glukosu terapeutické užití MeSH
- ženská infertilita etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- agonisté dopaminu aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bromokriptin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hyperprolaktinemie * diagnóza etiologie terapie MeSH
- kabergolin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nádory hypofýzy diagnóza etiologie terapie MeSH
- prolaktinom * chirurgie diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Neuroleptický maligní syndrom (NMS) je antipsychotiky navozený, život ohrožující stav, charakterizovaný hypertermií, svalovou rigiditou, kvalitativními změnami vědomí a deregulací autonomního nervového systému. Byl popsán záhy po uvedení antipsychotik do klinické praxe. Dle recentních údajů se incidence pohybuje od 0,02 % do 0,03 %, s mortalitou 5,6 %. Relativně častěji bývá popisován na antipsychotikách druhé generace atypický obraz, který je charakterizován nižším výskytem a nižší intenzitou základních příznaků. Léčba spočívá v podpůrných opatřeních a specifické farmakoterapii. Kazuistiky upozorňují na rizikové faktory pro rozvoj NMS.
Neuroleptic malignant syndrome (NMS) is an antipsychotic-induced, life-threatening condition, characterized by hyper-pyrexia, muscle rigidity, qualitative alteration of consciousness and autonomie nervous system dysregulation. Neuroleptic malignant syndrome was described early after introduction of antipsychotics into clinical practice. According the recent review the reported incidence of NMS was 0.02% to 0.03%, with a mortality rate of 5.6%. With the second-generation antipsychotics more frequently an atypical clinical picture, characterized by lower frequency and lower intensity of basal symptoms is found. The treatment includes supportive treatment and specific drug therapy. Case reports bring attention to risk factor for development of NMS.
- MeSH
- antipsychotika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bromokriptin aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- dantrolen aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- duševní poruchy farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom * diagnóza epidemiologie etiologie terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Podle nejnovější mezinárodní klasifikace bolestí hlavy ICHD‑3 (International Classification of Headache Disorders‑3) publikované letos v lednu se bolesti hlavy s malými obměnami nadále dělí do tří skupin: na primární bolesti hlavy, sekundární bolesti hlavy a bolestivé kraniální neuropatie a jiné bolesti obličeje a hlavy. Na rozdíl od sekundárních bolestí hlavy, které mají svou jasnou etiologickou příčinu (z velké škály například cévní nebo nádorovou), je podklad primární bolesti hlavy čistě patofyziologický a příznačný pro danou podskupinu. Následující text je věnován přehledu léčby nejznámější primární bolesti hlavy – migrény – v současnosti a blízké budoucnosti.
According to the latest International Classification of Headache Disorders‑3 (ICHD‑3) published this January, headaches are with small variations still divided into 3 groups: primary headaches, secondary headaches and painful cranial neuropathies, other facial pains and other headaches. As secondary headaches have their clear etiological causes (largely for example vascular or tumorous), primary headaches have purely pathophysiological background which is characteristic for each subgroup. The following text is a review of the treatment of the most common primary headache – migraine – in the present and near future.
- MeSH
- agonisté serotoninového receptoru 5-HT1 terapeutické užití MeSH
- akupunkturní terapie metody MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní terapeutické užití MeSH
- antikonvulziva terapeutické užití MeSH
- beta blokátory terapeutické užití MeSH
- botulotoxiny typu A terapeutické užití MeSH
- cluster headache diagnóza etiologie terapie MeSH
- elektrostimulační terapie * metody trendy MeSH
- ergotaminy terapeutické užití MeSH
- farmakoterapie * metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- migréna bez aury diagnóza etiologie terapie MeSH
- migréna s aurou diagnóza etiologie terapie MeSH
- migréna * diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- oftalmoplegická migréna diagnóza etiologie terapie MeSH
- peptid spojený s genem pro kalcitonin antagonisté a inhibitory terapeutické užití účinky léků MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tryptaminy terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Migréna je časté ochorenie postihujúce dospelú i pediatrickú populáciu. V našich krajinách je pomerne často na oddelenie urgentnej medicíny privolaný neurológ s cieľom diferenciálnej diagnostiky bolestí hlavy i ordinácie terapie, na rozdiel od západných krajín, kde akútne ataky manažujú lekári urgentnej medicíny. Štandardný terapeutický postup chýba, každý neurológ má svoju zaužívanú terapiu. Článok sa pokúša načrtnúť terapeutické možnosti na základe medicíny dôkazov.
Migraine is common in adult as well as pediatric population. In our countries a neurologist is often called to the emergency roomfor differential diagnosis of headache and its therapy management in contrast with western countries, where acute managementof migraine is the premise of the emergency specialist. Local standard treatment protocols rarely exist. The current article reviewsdata on treatment of acute headache patients in the acute care setting.
- MeSH
- akutní bolest * diagnóza terapie MeSH
- antagonisté dopaminu terapeutické užití MeSH
- antirevmatika terapeutické užití MeSH
- dihydroergotamin terapeutické užití MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- metamizol terapeutické užití MeSH
- migréna * diagnóza komplikace terapie MeSH
- opioidní analgetika terapeutické užití MeSH
- paracetamol aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- statistika jako téma MeSH
- urgentní lékařství založené na důkazech metody organizace a řízení trendy MeSH
- urgentní služby nemocnice trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Ergotamin je využíván v léčbě akutní migrény již mnoho let. Přestože je většinou dobře snášen, jeho užívání s sebou nese i riziko řady nežádoucích účinků (NÚ). Jedním ze závažných a méně častých NÚ je vyvolání spasmu koronárních tepen, který je asociován s typickými změnami na EKG a anginou pectoris. V předkládané kazuistice popisujeme případ ženy, kterou zavedla nejasná diagnostika a léčba bolestí hlavy do bludného kruhu nadužívání ergotaminu ve formě magistraliter připravovaných čípků. To s vysokou pravděpodobností potencovalo vznik protrahovaného koronárního vasospasmu, který vyústil v těžký infarkt myokardu (IM). Pro doplnění mozaiky předkládaných okolností jsou uvedeny informace přibližující fenomén tzv. ergotaminové bolesti hlavy a faktory predisponující ke vzniku koronárního vasospasmu.
For many years, ergotamine has been used for the acute treatment of migraine. In most patients, ergotamine is well tolerated,but also has potential for many side effects. It has been reported, that ergot alkaloids can provoke coronary artery spasm, whichis often associated with ischemic electrocardiography changes and angina pectoris.In the present report, we describe a case involving woman with unclear diagnosed migraine who experienced acute coronarysyndrome most probably because of therapy with ergotamine.To add the knowledge to submitted report, an information about phenomenon of egrotamine overuse headache and aboutcauses of coronary vasospasm are included.
- MeSH
- angina pectoris etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- biologické markery krev metabolismus MeSH
- elektrokardiografie metody MeSH
- ergotamin * antagonisté a inhibitory škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- ischemická choroba srdeční etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- koronární angiografie metody MeSH
- koronární vazospasmus * etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- migréna * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- radiografie metody MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
