x

x

• MeSH
• celková dávka radioterapie normy   MeSH
• chemoradioterapie metody   trendy   využití   MeSH
• diagnostické techniky a postupy * trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nádory hlavy a krku * diagnóza   chirurgie   radioterapie   MeSH
• PET/CT metody   trendy   využití   MeSH
• plánování radioterapie pomocí počítače * metody   normy   využití   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• spinocelulární karcinom diagnóza   farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

x

x

• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   využití   MeSH
• chemoradioterapie metody   využití   MeSH
• duktální karcinom slinivky břišní * diagnóza   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• endokrinní chirurgické výkony * metody   trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• metastázy nádorů diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   trendy   využití   MeSH
• prognóza * MeSH
• staging nádorů metody   normy   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň nádoru metody   trendy   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• buprenorfin * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chemoradioterapie metody   využití   MeSH
• chronická bolest * farmakoterapie   MeSH
• fentanyl aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• karboplatina aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• nádorová bolest * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• nádory plic farmakoterapie   terapie   MeSH
• onemocnění periferních cév komplikace   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• paclitaxel aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• polyneuropatie komplikace   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Germinální nádory CNS (centrální nervový systém) jsou vzácně se vyskytující malignity dětského věku, adolescentů a mladých dospělých. V úvodu je uvedena charakteristika těchto nádorů, jejich histologické typy, principy léčby a prognóza. Ve dvou ne zcela typických kazuistikách je popsán klinický nález, diagnostický a léčebný postup a poléčebný průběh mladého pacienta s čistým germinomem a pacientky se sekrečním dysgerminomem CNS.

Intracranial germ cell tumours are rare malignancies of childhood, adolescence and young adults. The tumour characteristics,histology types, principles of treatment and their prognosis are described in the introduction. In two not quite typical cases, clinicalfinding, diagnostic and therapeutic procedure, and result of treatment of a young patient with pure germinoma and of a younggirl with CNS dysgerminoma are described. The cases confirm a high radio- and chemosensitivity of intracranial germ cell tumours.

• MeSH
• alfa-fetoproteiny izolace a purifikace   MeSH
• chemoradioterapie metody   trendy   využití   MeSH
• diagnostické techniky neurologické využití   MeSH
• germinální a embryonální nádory * diagnóza   farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• germinom diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• histologické techniky metody   využití   MeSH
• kombinovaná terapie * metody   trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• lidský choriogonadotropin, beta podjednotka izolace a purifikace   krev   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory centrálního nervového systému * diagnóza   farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• nádory hypofýzy diagnóza   terapie   MeSH
• PET/CT využití   MeSH
• teratom diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Lokálně pokročilé a metastatické karcinomy jícnu a žaludku zaujímají přední místa jako příčina úmrtí na nádorové onemocnění. Přes pokroky v terapii je celkové přežití pacientů s metastatickým onemocněním stále velmi nízké, okolo 12 měsíců. Chemoterapie je základní součástí perioperační léčby lokálně pokročilého karcinomu žaludku a součástí konkomitantního předoperačního nebo definitivního postupu u karcinomu jícnu. Režim FLOT (5-fluorouracil, leukovorin, oxaliplatina, docetaxel) je novým standardem v perioperační chemoterapii u lokálně pokročilého onemocnění, přičemž při použití tohoto režimu přežívá 5 let až 45 % pacientů. Radioterapie je nosnou metodou v terapii karcinomu jícnu a gastroezofageální junkce, ale v adjuvantním konceptu léčby karcinomu žaludku byl její význam zpochybněn a k definitivnímu zhodnocení jejího významu je třeba vyčkat výsledků probíhajících klinických studií. Z cílených léků je u metastatického onemocnění standardní součástí léčby anti-HER2 protilátka trastuzumab a v 2. linii antiangiogenní protilátka ramucirumab. Ostatní cílené molekuly v klinických studiích neuspěly. S rozvojem imunoonkologie probíhá testování checkpoint inhibitorů také u karcinomu horního gastrointestinálního traktu a ve studiích časných fází bylo dosaženo podobně jako u jiných malignit celkové odpovědi okolo 20 %. Paliativní chirurgické výkony jsou součástí léčby metastatického onemocnění. Metastazektomie u oligometastatického onemocnění a resekce žaludku jsou experimentální metodou a jejich význam u selektované skupiny pacientů je třeba definovat.

Locally advanced and metastatic oesophagogastric cancer remains a leading cause of cancer-related death. Despite recent therapeutic advances, the overall survival of patients with metastatic disease is still poor, reaching about 12 months. Chemotherapy is a fundamental part of the perioperative approach but is also a part of concurrent component of preoperative or definitive radiotherapy in locally advanced disease as well. The FLOT (5-fluorouracil, oxaliplatin, docetaxel) regimen is the new standard for perioperative chemotherapy and implementation of this schedule has resulted in a 5-year overall survival rate of 45%. Radiotherapy is a crucial preoperative method for the treatment of oesophageal cancer and cancer of the oesophagogastric junction; however, the radiotherapy used in an adjuvant setting in gastric cancer is still challenging and should be defined by ongoing clinical trials. Trastuzumab, a monoclonal HER2 antibody, is a standard part of metastatic disease management and ramucirumab, an antiangiogenic antibody, is a part of second line treatment in cases of metastatic disease. Unfortunately, other targeted molecules have failed in clinical trials. With the development in the field of immunooncology, checkpoint inhibitors are also being investigated for the treatment of upper gastrointestinal malignancies. An overall response of around 20% has been achieved in early phase clinical trials. Palliative surgical methods are now part of the treatment armamentarium and have been used for comprehensive gastric cancer treatment. Metastasectomy and palliative gastric cancer resection remain experimental and their roles need to be defined.

• Klíčová slova
• checkpoint inhibitory,
• MeSH
• chemoradioterapie metody   využití   MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory jícnu * farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• nádory žaludku * farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   využití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• cetuximab terapeutické užití   MeSH
• chemoradioterapie metody   trendy   využití   MeSH
• chirurgie operační metody   trendy   využití   MeSH
• cílená molekulární terapie * metody   trendy   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• epigenomika metody   trendy   MeSH
• erbB receptory antagonisté a inhibitory   genetika   terapeutické užití   MeSH
• exprese genu genetika   imunologie   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie metody   trendy   využití   MeSH
• infekce papilomavirem diagnóza   imunologie   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA genetika   imunologie   izolace a purifikace   MeSH
• nádory hlavy a krku * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• spinocelulární karcinom epidemiologie   genetika   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• bevacizumab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• cetuximab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• chemoradioterapie metody   trendy   využití   MeSH
• dakarbazin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky molekulární * klasifikace   metody   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• genetické techniky trendy   využití   MeSH
• gliom * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nádory centrálního nervového systému diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• nádory mozku diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   využití   MeSH
• neurochirurgie * metody   trendy   MeSH
• receptory vaskulárního endoteliálního růstového faktoru antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Východiska: Gliosarkom je vzácný maligní nádor CNS s velmi špatnou prognózou. Gliosarkom je variantou glioblastomu multiforme charakterizovaný přítomností jak gliální, tak mezenchymální komponenty. Léčebná strategie u gliosarkomů není dosud jednoznačně stanovena. Pozorování: Naše kazuistika prezentuje 23letou pacientku, která byla vyšetřována pro narůstající bolesti hlavy, nauzeu, zvracení a diskrétní motorické oslabení levé paže. MRI mozku odhalilo nádor vyplňující přední část pravé postranní komory s extenzí do pravého čelního laloku. Byla provedena exstirpace nádoru. Histologický nález odhalil gliosarkom. Následně absolvovala konkomitantní chemoradioterapii s temozolomidem ve Stuppově režimu. Po čtvrtém cyklu pokračovací chemoterapie temozolomid solo byla osm měsíců od diagnózy na MRI nalezena progrese rezidua nádoru. Pacientka podstoupila druhou operaci a poté absolvovala 10 cyklů 2. linie chemoterapie v režimu ICE (ifosfamid, karboplatina, etoposid). Pacientka zvládla onkologickou léčbu s minimální toxicitou a na kontrolních MRI došlo prakticky k vymizení reziduálního nádoru. Na kontrolním MRI, 28 měsíců od diagnózy, došlo opětovně k progresi rezidua nádoru. Třetí operace nádoru byla provedena 29 měsíců od diagnózy. Histologický nález opět potvrdil gliosarkom. Časné pooperační MRI ukázalo subtotální resekci opět s reziduem nádoru v elokventních oblastech a nově i suspektní implantační metastázu v páteřním kanále ve výši C2. Z neurologického pohledu byla pacientka plně soběstačná, pozůstává jen velmi lehký motorický deficit na levé paži. Nyní, 31 měsíců od diagnózy, je pacientka ve stabilizovaném stavu, plně soběstačná. Závěr: Naše kazuistika ukazuje dlouhodobé přežívání u pacientky s gliosarkomem, který měl všechny nepříznivé klinicko-patologické znaky. Je obecně akceptováno, že maximální resekce následovaná pooperační radioterapií je minimální doporučenou léčbou. Naše pacientka podstoupila chemoradioterapii s temozolomidem ve Stuppově režimu. Recidiva osm měsíců od diagnózy byla řešena opakovanou operací následovanou intenzivní kombinovanou chemoterapií, která od prvního relapsu po dobu 20 měsíců udržela onemocnění v remisi. Absence jednoznačných pravidel pro chemoterapii dává možnost použití i méně obvyklých režimů.

Background: Gliosarcoma is a rare, malignant CNS tumor with a very poor prognosis. Gliosarcoma is a variant of glioblastoma multiforme, which is characterized by the presence of both glial and mesenchymal components. The treatment strategy for gliosarcomas has not yet been determined clearly. Case presentation: This case report presents a 23-year-old female patient who complained of increasing headaches, nausea and vomiting, and slight motor weakness in her left arm. An MRI scan of the brain showed a tumor filling the anterior part of the right lateral ventricle and extending into the right frontal lobe. Tumor extirpation was performed. Histology revealed gliosarcoma. Subsequently, the patient received concomitant chemoradiotherapy with temozolomide in the Stupp regimen. Following the fourth cycle of maintenance temozolomide chemotherapy, at eight months after diagnosis, an MRI scan detected progression of the tumor residue. The patient underwent another surgery and then received 10 cycles of second-line chemotherapy in the ICE (ifosfamide, carboplatin, and etoposide) regimen. She completed oncological therapy with minimal toxicity and follow-up MRI scans showed virtually no residual tumor. Another follow-up MRI scan, performed 28 months after diagnosis, demonstrated progression of the tumor residue again. A third tumor resection was performed 29 months after initial diagnosis. Histology again confirmed gliosarcoma. An early postoperative MRI scan showed subtotal resection with a tumor residue in eloquent areas and also suspected implantation metastasis in the spinal canal at the C2 level. From the neurological perspective, the patient was fully self-sufficient, and had only a very mild motor deficit in her left arm. Currently, at 31 months after initial diagnosis, the patient is in a stable condition and fully self-sufficient. Conclusion: Our case report shows that long-term survival can be achieved in a gliosarcoma patient exhibiting all the unfavorable features in clinical-pathological terms. The minimal recommended treatment is maximal resection followed by adjuvant radiotherapy. Our patient also underwent chemoradiotherapy with temozolomide in the Stupp regimen. Recurrence at eight months after diagnosis was managed by a repeat operation and high-dose combination chemotherapy, which kept the disease in remission for 20 months after the initial relapse. The lack of unequivocal rules for chemotherapy provides an opportunity to test less common treatment regimens.

• MeSH
• chemoradioterapie metody   využití   MeSH
• gliosarkom * farmakoterapie   chirurgie   radioterapie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• přežívající MeSH
• progrese nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Cílem této studie je retrospektivně zhodnotit imunomodulační účinek před­operační radiochemoterapie lokálně pokročilého karcinomu rekta imunohistochemickým vyšetřením hustoty CD8+ tumor infiltrujících lymfocytů (TIL) v endobiopsii před předoperační radiochemoterapií a u stejných pacientů v chirurgickém resekátu po předoperační radiochemoterapii. Pacienti a metody: Do studie bylo zařazeno 53 pacientů s lokálně pokročilým adenokarcinomem rekta léčených předoperační radiochemoterapií. Výsledky: Medián hustoty CD8+ TIL v endobiopsii před radiochemoterapií činil 12 (1–232) CD8+ TIL a v chirurgickém resekátu po radiochemoterapii 18 (1–319) CD8+ TIL. V průběhu předoperační radiochemoterapie došlo u 30 (57 %) pacientů k nárůstu hustoty CD8+ TIL, u 18 (34 %) pacientů došlo k poklesu, u jednoho pacienta zůstala hustota CD8+ TIL zachována, u čtyř pacientů nebylo možné změnu hustoty CD8+ TIL hodnotit. Pacienti s nárůstem CD8+ TIL po radiochemoterapii měli statisticky nesignifikantní 2,5krát delší medián celkového přežití. Závěr: V hodnoceném souboru nebyl prokázán prediktivní ani prognostický význam hustoty CD8+ TIL u pacientů léčených předoperační radiochemoterapií pro lokálně pokročilý adenokarcinom rekta, což může být způsobeno limitovaným počtem pacientů.

Background: The goal of this study is to examine the effect of neoadjuvant radiochemotherapy on the density of CD8+ tumor infiltrating lymphocytes (TILs) in endoscopical biopsies and resection specimens from patients with rectal adenocarcinoma before and after therapy. Patients and Methods: In total, 53 patients with locally advanced rectal cancer were studied. Results: The median density of CD8+ TILs in pretreatment biopsies was 12 (1–232) and that in surgical specimens after radiochemotherapy was 18 (1–319). During radiochemotherapy, the density of CD8+ TILs increased in 30 patients (57%), decreased in 18 (34%), and did not change in one. It was not possible to assess the dynamics of CD8+ TILs density in four patients. The increased density of CD8+ TILs after radiochemotherapy was associated with a median survival rate 2.5 times longer than that associated with no increase in density. Conclusion: In the present study, the density of CD8+ TILs in endoscopical biopsies before radiochemotherapy, the density in resection specimens after radiochemotherapy, or in changes in the density after radiochemotherapy showed no predictive or prognostic significance. However, studying a larger number of patients may show that CD8+ TILs density is of predictive or prognostic significance.

• MeSH
• adenokarcinom chirurgie   radioterapie   MeSH
• CD8-pozitivní T-lymfocyty * účinky záření   MeSH
• chemoradioterapie * využití   MeSH
• dávka záření MeSH
• dospělí MeSH
• imunohistochemie využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   radioterapie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• předoperační péče MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Jednou z nejzávažnějších komplikací resekcí rekta jsou anovaginální a rektovaginální píštěle, které se vyskytují v 0,9–10 % s letalitou 6 % až 22 %. Následné reoperace mohou zvýšit výskyt lokálních recidiv a snižují celkové přežívání pacientek. Píštěle mohou být klasifikovány podle doby vzniku, místa vzniku a podle vztahu ke staplerové linii. Nejčastější příčinou vzniku píštělí je anastomotická sepse a perianastomotická infikovaná kolekce, většinou na podkladě dehiscence anastomózy. Mezi rizikové faktory pro vznik píštělí patří anastomózy ve vzdálenosti 4-7 cm, totální mesorektální excize, chemoradioterapie, intraoperační komplikace spojené s krevní ztrátou, pokročilá stadia karcinomu rekta, nízce diferencovaný nebo mucinózní adenokarcinom. Terapie rektovaginální píštěle je obtížná, často vyžadující opakované chirurgické intervence zvyšující morbiditu pacientek a odsouvající nebo vylučující adjuvantní léčbu s dopadem na onkologické výsledky. Z těchto důvodů je důležitá zejména maximální prevence této komplikace. Pokud již tato komplikace vznikne, je nezbytné vybrat pro danou pacientku optimální léčebný postup, který by nejméně ovlivnil morbiditu pacientky a nesnížil její šanci na vyléčení.

Anovaginal and rectovaginal fistulas are among the most serious complications of rectal resection that occur in 0.9–10% with a case fatality rate of 6–22 %. Subsequent reoperations can increase the rate of local recurrence and reduce the overall survival of patients. Fistulas can be classified based on the time of origin, site of origin, and relation to the staple line. Anastomotic sepsis and infected perianastomotic collection, usually due to anastomotic dehiscence, are the most common causes of developing a fistula. The risk factors for developing fistulas include anastomoses within 4–7 cm, total mesorectal excision, chemoradiotherapy, intraoperative complications associated with blood loss, advanced stages of rectal cancer, and poorly differentiated or mucinous adenocarcinoma. The treatment of a rectovaginal fistula is challenging, frequently requiring repeated surgical interventions increasing the morbidity of patients and delaying or precluding adjuvant therapy with an impact on the oncological outcome. For these reasons, maximum prevention of this complication is particularly important. If this complication does occur, it is essential to choose an optimal therapeutic approach for the particular patient, i.e. such that would least affect the patient’s morbidity and would not reduce her chance of being cured.

• MeSH
• chemoradioterapie metody   využití   MeSH
• ileostomie metody   využití   MeSH
• kolorektální chirurgie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• kolorektální nádory * chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   využití   MeSH
• předoperační péče metody   využití   MeSH
• rektovaginální píštěl * chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• rektum chirurgie   MeSH
• samoexpandibilní metalické stenty využití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH