Publikace se zaměřuje na bioklimatologii a biometeorologii; na klimatologii a meteorologii v rámci lidského zdraví. Značná část je věnovaná také klimatoterapii. Určeno odborné veřejnosti.; Odborná publikace z oblasti medicíny přírodních léčivých zdrojů je určena odborným pracovníkům lázní, rehabilitačním pracovníkům a lékařům oboru rehabilitační a fyzikální medicíny či studentům těchto oborů.

• Klíčová slova
• bioklimatologie, biometeorologie,
• MeSH
• environmentální zdraví MeSH
• klimatoterapie MeSH
• lázně MeSH
• meteorologie MeSH
• podnebí MeSH

• Konspekt
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NLK Obory
• rehabilitační a fyzikální medicína
• přírodní vědy
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Publikace, která se zaměřuje na metody psychoterapie hypnózou. Obsahuje skutečné příběhy a kazuistiky. Určeno odborné veřejnosti.; Hypnóza je nejstarší psychoterapeutická metoda, jejíž účinnost byla nesčetněkrát vědecky prokázána a zdokumentována. Přesto i dnes zůstává obestřena tajemstvím, které vyvolává nedůvěru jak u zdravotníků, tak i běžné veřejnosti. Publikace přispívá k rozptýlení této nedůvěry a představuje hypnózu jako respektovanou léčebnou a diagnostickou metodu s širokým využitím. Předkládá základní teoretické poznatky o hypnoterapii a jejích dílčích metodách, hypnóze, autohypnóze a aplikaci autosugescí. Autorka popisuje svůj trojramenný model a zasazuje ho do širšího kontextu přístupů a metod. Ve druhé části na osmi příbězích ilustruje praktické užití hypnózy v psychoterapii, nechává čtenáře nahlédnout do svého myšlenkového a prožitkového světa a nabízí řadu sugescí. Kniha je určena nejen odborníkům z řad hypnoterapeutů a psychoterapeutů, ale také dalším kolegům z pomáhajících profesí, včetně lékařů a jiných zdravotníků. Z běžné populace může přilákat čtenáře se zájmem o hypnózu jako o léčebnou i rozvojovou metodu.

• MeSH
• hypnóza MeSH
• psychoterapeutické procesy MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• osobní vyprávění MeSH

• Konspekt
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NLK Obory
• psychoterapie

• MeSH
• klasifikace MeSH
• nádory diagnóza   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• patologie
• onkologie

Cíl: Prezentovat vzácný případ leiomyomu řasnatého tělesa naší pacientky. Kazuistika: 72letá pacientka přichází na preventivní vyšetření do naší ambulance, kde nalézáme v periferii sítnice kopulovitý šedo-hnědavý útvar. Po doplnění gonioskopického a ultrazvukového vyšetření posíláme pacientku na pracoviště vyššího typu. Pro nález suspektního maligního melanomu doplňujeme vyšetření magnetické rezonance a doporučujeme enukleaci bulbu. Histopatologické vyšetření prokazuje leiomyom řasnatého tělesa. Závěr: Cílem kazuistiky je demonstrovat obtížnost diagnostiky nitroočního leiomyomu. Až imunohistochemické vyšetření odlišilo tumor od maligního melanomu a ukázalo na diagnózu leiomyomu řasnatého tělesa. Možná i pro extrémní vzácnost tohoto typu nádoru na diagnózu leiomyomu málo pomýšlíme.

Aim: To demonstrate a rare case of ciliary body leiomyoma in our patient Case report: A 72-year-old female reported to our clinic for a preventive examination, upon which we found a dome-shaped grey-brownish mass on the retinal periphery. After completing gonioscopic and ultrasound examinations, we referred the patient to a specialist facility. Due to a finding of suspicious malignant melanoma, we completed the MRI scan and recommended enucleation of the eyeball. A histopathological examination showed a leiomyoma of the ciliary body. Conclusion: The aim of this case report is to demonstrate the difficulty of intraocular leiomyoma diagnosis. Only immunohistochemical examination differentiated the tumor from malignant melanoma and determined the diagnosis of ciliary body leiomyoma. Perhaps because of the extreme rarity of this type of tumor, we often neglect to consider a diagnosis of leiomyoma.

• MeSH
• corpus ciliare * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• enukleace oka klasifikace   metody   MeSH
• leiomyom * diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• melanom diagnóza   patologie   MeSH
• nádory oka diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Molekulární klasifikace endometriálních karcinomů (EK) dělí tyto tumory do čtyř distinktních skupin definovaných genetickým pozadím. Vzhledem k prokázanému klinickému významu se genetické vyšetření EK stává nedílnou součástí dia gnostického postupu. Doporučený dia gnostický algoritmus zahrnuje molekulárně genetický průkaz mutace genu POLE, přičemž všechny další potřebné parametry se vyšetřují pouze imunohistochemicky. Cílem této studie je sdílet naše zkušenosti s molekulární klasifikací EK, která je na našem pracovišti prováděna pomocí imunohistochemie a následně sekvenování nové generace (NGS). Metodika: Do studie byly zařazeny všechny EK dia gnostikované na Šiklově ústavu patologie ve FN Plzeň a v Bioptické laboratoři, s. r. o., od roku 2020 do současnosti. Všechny EK byly prospektivně vyšetřeny nejprve imunohistochemicky (MMR proteiny, p53) a následně molekulárně geneticky pomocí NGS za použití „customizovaného Gyncore panelu“ (zahrnujícího geny POLE, POLD1, MSH2, MSH6, MLH1, PMS2, TP53, PTEN, ARID1A, PIK3CA, PIK3R1, CTNNB1, KRAS, NRAS, BRCA1, BRCA2, BCOR, ERBB2), na jehož základě byly rozčleněny do čtyř molekulárně distinktních skupin [POLE mutované EK (typ 1), hypermutované (MMR deficientní, typ 2), EK bez specifického molekulárního profilu (NSMP, typ 3) a TP53 mutované („copy number high“, typ 4) ]. Výsledky: Soubor zahrnuje celkem 270 molekulárně klasifikovaných EK. Osmnáct případů (6,6 %) bylo klasifikováno jako POLE mutované, 85 případů (31,5 %) jako hypermutované (MMR deficientní), 137 případů (50,7 %) jako EK bez specifického molekulárního profilu, 30 případů (11,1 %) jako TP53 mutované. Dvanáct případů (4,4 %) bylo zařazeno jako „multiple classifier“. Skupina NSMP se často vyznačovala mnohočetnými genetickými alteracemi, přičemž nejčastější byla mutace genu PTEN (44 % v rámci NSMP), následovaly PIK3CA (30 %), ARID1A (21 %) a KRAS (9 %). Závěr: Molekulární klasifikace EK pomocí metody NGS umožňuje v porovnání s doporučeným dia gnostickým algoritmem spolehlivější klasifikaci EK do jednotlivých molekulárních skupin. Kromě toho dovoluje NGS vyšetření odkrýt komplexní genetické pozadí jednotlivých EK, což má význam zvláště v rámci skupiny „bez specifického molekulárního profilu“, kde jsou tato data podkladem pro výzkum léčebných schémat s příslibem cílené terapie tohoto typu nádorů.

Objective: Molecular classification of endometrial carcinomas (EC) divides these neoplasms into four distinct subgroups defined by a molecular background. Given its proven clinical significance, genetic examination is becoming an integral component of the diagnostic procedure. Recommended diagnostic algorithms comprise molecular genetic testing of the POLE gene, whereas the remaining parameters are examined solely by immunohistochemistry. The aim of this study is to share our experiences with the molecular classification of EC, which has been conducted using immunohistochemistry and next-generation sequencing (NGS) at our department. Methods: This study includes all cases of EC diagnosed at Šikl's Department of Pathology and Biopticka Laboratory Ltd. from 2020 to the present. All ECs were prospectively examined by immunohistochemistry (MMR, p53), fol lowed by NGS examination using a customized Gyncore panel (including genes POLE, POLD1, MSH2, MSH6, MLH1, PMS2, TP53, PTEN, ARID1A, PIK3CA, PIK3R1, CTNNB1, KRAS, NRAS, BRCA1, BRCA2, BCOR, ERBB2), based on which the ECs were classified into four molecularly distinct groups [POLE mutated EC (type 1), hypermutated (MMR deficient, type 2), EC with no specific molecular profile (type 3), and TP53 mutated (“copy number high”, type 4)]. Results: The cohort comprised a total of 270 molecularly classified ECs. Eighteen cases (6.6%) were classified as POLE mutated EC, 85 cases (31.5%) as hypermutated EC (MMR deficient), 137 cases (50.7%) as EC of no specific molecular profile, and 30 cases (11.1%) as TP53 mutated EC. Twelve cases (4.4%) were classified as “multiple classifier” endometrial carcinoma. ECs of no specific molecular profile showed multiple genetic alterations, with the most common mutations being PTEN (44% within the group of NSMP), fol lowed by PIK3CA (30%), ARID1A (21%), and KRAS (9%). Conclusion: In comparison with recommended diagnostic algorithms, NGS provides a more reliable classification of EC into particular molecular subgroups. Furthermore, NGS reveals the complex molecular genetic background in individual ECs, which is especially significant within ECs with no specific molecular profile. These data can serve as a springboard for the research of therapeutic programs committed to targeted therapy in this type of tumor.

• MeSH
• imunohistochemie klasifikace   metody   MeSH
• klasifikace metody   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární patologie metody   MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nádory endometria * diagnóza   genetika   klasifikace   patologie   MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování * klasifikace   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Ciele: Predkladaný výskum sa zaoberá identifikáciou prenatálnych faktorov vplývajúcich na abnormálny neurovývin a postnatálnu manifestáciu autistického fenotypu v súbore 107 chlapcov (priemerný vek 4,31 ± 2,24). Súbor a metódy: Biologické matky autistických chlapcov poskytli údaje týkajúce sa ich reprodukčného zdravia, infekcií počas gravidity, užívaní orálnej antikoncepcie pred počatím, prípadne užívaním návykových látok pred a počas gravidity a tiež informácie týkajúce sa novorodenca. Následne boli chlapci dia gnostikovaný na poruchy autistického spektra (PAS), pomocou dia gnostických nástrojov ADOS-2 (Autism Dia gnostic Observation Schedule) a ADI-R (Autism Dia gnostic Interview – Revised). V ADOSE-2 bol zvolený dia gnostický modul podľa rečových schopností dieťaťa, buď Modul 1 – neverbálny alebo minimálne verbálny chlapci (n = 68) a verbálni chlapci (n = 39). Výsledky: Na základe našich výsledkov, má reprodukčné zdravie matky súvisiace s dĺžkou menštruačného cyklu pred graviditou s autistickým dieťaťom, súvis s mierou rečového postihnutia (p = 0,017), taktiež počet predošlých tehotenstiev (p = 0,026). Matky neverbálnych detí uvádzali kratší cyklus (27,35 dní ± 6,60) ako matky verbálnych detí (30,14 days ± 4,44) a mali viac predošlých tehotenstiev (0,93 ± 1,07 vs. 0,51 ± 0,91). Neuviedli však počet živo narodených detí pred tehotenstvom s autistickým dieťaťom. Deti, ktoré boli neskôr dia gnostikované ako neverbálne, mali dlhší pôrod (od 2 do 48 hod; v priemere 11,13 hod, SD = 9,49), ako verbálne (od 1 do 27 hod, čo bolo v priemere 7,09 hod, SD = 8,91), p = 0,0182. Spôsob pôrodu nezohrával úlohu, ani spôsob počatia (prirodzené vs. umelé). Záver: Skúmanie prenatálnych faktorov v etiológii autizmu z hľadiska rečového vývinu sa javí ako dobrý prístup.

Objectives: The presented research aimed to identify prenatal factors involved in abnormal neurodevelopment and postnatal manifestation of an autistic phenotype in 107 boys (average age 4.31 ± 2.24 years). Materials and methods: Their biological mothers were asked to fill out a comprehensive questionnaire about their reproductive health, infections during pregnancy, oral contraceptive intake before conception, and potential substance abuse before and during pregnancy as well as delivery and newborn information. The boys were subsequently diagnosed with autism spectrum disorder (ASD) using the combination of Autism Diagnostic Observation Schedule (ADOS-2) and Autism Diagnostic Interview – Revised (ADI-R). Based on the ADOS-2 module chosen during diagnosis, boys diagnosed with Module 1 can be classified as nonverbal or minimally verbal (N = 68), while those diagnosed using Module 3 are fully verbal (N = 39). Results: According to our results, reproductive health related to the length of the menstrual cycle before pregnancy with the autistic child seems to play a role with regards to the severity of the disorder (P = 0.017) as well as the number of previous pregnancies (P = 0.026). Mothers of nonverbal children reported to have had a much shorter menstrual cycle (27.35 ± 6.60 days) than those with verbal children (30.14 ± 4.44 days) and reported more previous pregnancies (0.93 ± 1.07 vs. 0.51 ± 0.91), while not reporting the number of live births before they had the autistic child. Children who were later diagnosed as non-verbal had a longer delivery time (from 2 to 48 hours; on average 11.13 hours, SD = 9.49) than verbal ones (between 1 and 27 hours, which was on average 7.09 hours, SD = 8.91), P = 0.0182. Delivery method didn’t play a role in this context, and neither did the type of conception (natural, insemination, etc.). Conclusion: Studying the involvement of prenatal factors in the etiology of autism based on the speech of the child seems to be a promising approach.

• MeSH
• dítě MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• lidé MeSH
• menstruační cyklus genetika   MeSH
• neurovývojové poruchy diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• porod MeSH
• poruchy autistického spektra * diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• poruchy řeči * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prenatální poškození genetika   klasifikace   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• teratogeny klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.

Objective: To analyze the main indications for induction of labor with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies as well as the main variables associated with failed induction in a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil. Methods: A retrospective cohort study analyzed the medical records of pregnant women who underwent induction of labor. Inclusion criteria were singleton pregnancy, gestational age ≥ 34 weeks, Bishop score ≤ 6, fetuses in cephalic presentation, and no contraindications for the use of vaginal misoprostol. The labor induction protocol consisted of vaginal misoprostol 25 mcg every 6 hours, with a maximum of eight doses (200 mcg) to ripen the cervix if Bishop‘s score was ≤ 6. Results: A total of 88 cases of labor induction were analyzed. Main indications for labor induction were preeclampsia and gestational hypertension (N = 28; 31.8%), chronic arterial hypertension (N = 19; 21.6%), and gestational diabetes mellitus (N = 12; 13.6%). We observed that vaginal delivery was associated with the number of vaginal misoprostol doses (P = 0.000348). The most common indications for cesarean section were failure of labor induction (N = 21; 40%) and suspected acute fetal distress (N = 17; 33%). We did not observe a statistical difference between indication of labor induction and mode of delivery. There were no fetal deaths. Six neonates were admitted to the neonatal intensive care unit (NICU), one for respiratory distress, one for preterm delivery, and four for hypoglycemia. There was no statistical difference in the rate of NICU admission between delivery modes (P = 0.692). Conclusion: The main indication for cesarean section in this study was induction failure, indicating the need to review and continuously monitor the protocol to increase success rates without compromising perinatal outcomes.

• MeSH
• císařský řez metody   MeSH
• indukovaný potrat * klasifikace   metody   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• misoprostol * aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• perinatální péče klasifikace   metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové těhotenství MeSH
• těhotné ženy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Brazílie MeSH

Cíl: Cílem naší studie bylo kvantifikovat a porovnat imunobarvení IL-2, IL-5, IL-6, IL-8 a TNFa ve tkáni endometriomu, nenádorových nádorech, benigních novotvarech a maligních novotvarech vaječníků. Materiál a metody: Studie se zúčastnilo 90 pacientek; bylo dia gnostikováno 15 nenádorových lézí ovaria, 28 ovariálních benigních novotvarů, 28 ovariálních maligních novotvarů a 19 ovariálních endometriomů. Imunohistochemie byla provedena pro cytokiny IL-2, IL-5, IL-6, IL-8 a TNFa a jejich koncentrace byly v těchto skupinách porovnány. Použili jsme Fisherův exaktní test, podle něhož jsou významné hodnoty p < 0,05. Výsledky: Imunobarvení epitelu na přítomnost IL-5 a IL-8 je silnější u endometriomů než u karcinomu vaječníků (p hodnoty 0,0046 a 0,0149). Stromální imunobarvení TNFa, IL-5, IL-6 a IL8 je silnější u endometriomů než u rakoviny vaječníků (p hodnoty 0,0008; < 0,0001; 0,0003 a 0,0006). Závěr: Silnější imunobarvení ně kte rých cytokinů u endometriomů ve srovnání s karcinomem ovaria odráží zánětlivou a imunitní odpověď, která by mohla být budoucím cílem nových objevů o infiltrativním chování endometriózy.

Objective: The objective of our study was to quantify and compare the immunostaining of IL-2, IL-5, IL-6, IL-8, and TNF-α in endometriomal tissue, non-neoplastic tumors, benign neoplasms, and malignant ovarian neoplasms. Materials and methods: The study involved 90 patients: 15 non-neoplastic ovarian lesions, 28 ovarian benign neoplasms, 28 ovarian malignant neoplasms, and 19 ovarian endometriomas were diagnosed. Immunohistochemistry was performed for cytokines IL-2, IL-5, IL-6, IL-8, and TNF-α and their concentrations were compared in these groups. Fisher‘s exact test was used, requiring a P-value of < 0.05 for significance. Results: IL-5 and IL-8 epithelial immunostaining is stronger in endometriomas than in ovarian cancer (P-values of 0.0046 and 0.0149, resp.). The stromal immunostaining of TNF-α, IL-5, IL-6, and IL8 is stronger in endometriomas than in ovarian cancer (P-values of 0.0008, < 0.0001, 0.0003, and 0.0006, resp.). Conclusions: Stronger immunostaining of some cytokines in endometriomas compared to ovarian cancer reflects an inflammatory and immune response that could be future targets for new discoveries about the infiltrative behavior of endometriosis.

• MeSH
• barvení a značení klasifikace   metody   MeSH
• cytokiny analýza   imunologie   klasifikace   MeSH
• endometrióza * diagnostické zobrazování   diagnóza   imunologie   MeSH
• imunohistochemie * klasifikace   metody   MeSH
• interleukin-6 analýza   imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory vaječníků * diagnostické zobrazování   imunologie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Předkládáme raritní kazuistiku pacientky, která spontánně otěhotněla a dokončila úspěšně těhotenství po peripartální hysterektomii jedné dělohy při vrozených vývojových vadách dělohy (uterus duplex). Důvodem peripartální hysterektomie bylo život ohrožující krvácení s hemoperitoneem po císařském řezu.

We present a rare case report of a patient with a congenital uterine anomaly – uterus didelphys. Who spontaneously became pregnant and completed the pregnancy successfully after peripartum hysterectomy of one uterus. The reason for the peripartum hysterectomy was a life-threatening hemorrhage with hemoperitoneum after cesarean delivery.

• MeSH
• císařský řez metody   MeSH
• gravidita * MeSH
• hysterektomie klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• peripartální období MeSH
• těhotné ženy MeSH
• uterus duplex * chirurgie   diagnóza   komplikace   MeSH
• uterus abnormality   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Autori prezentujú prípad I. trimestrového potratu s klinicky suponovanou skorou formou kompletnej moly hydatidózy. Histopatologická a imunohistochemická analýza vylúčila kompletnú molu, ale histomorfologický profil naznačoval parciálnu hydatidóznu molu. Genetická analýza vylúčila parciálnu molu na základe biparentálnej kompozície genómu, ďalšie genetické analýzy odhalili trizómiu chromozómu 16. Trizómia chromozómu 16 je častou príčinou potratov v I. trimestri a môže viesť k vysoko abnormálnej histomorfológii placenty napodobňujúcej parciálnu molu. Genetické analýzy sú v týchto prípadoch rozhodujúce pre správnu diferenciálnu dia gnostiku, a teda pre stanovenie adekvátnej dispenzárnej starostlivosti a prognózy pre ďalšie gravidity.

The authors present a case of 1st trimester miscarriage where an early, complete hydatidiform mole was clinically suspected. Histopathological and immunohistochemical analyses excluded a complete mole, but the histomorphological profile was in concordance with a partial hydatidiform mole. Genetic analysis excluded a partial mole based on biparental genome composition, where further genetic analyses detected trisomy of chromosome 16. Trisomy of chromosome 16 is a frequent cause of 1st trimester abortions and may lead to highly abnormal placental histomorphology mimicking a partial mole. Genetic analyses are crucial for proper differential diagnosis and for the determination of adequate follow-up and prognosis for further pregnancies.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• lidské chromozomy, pár 16 genetika   MeSH
• mola hydatidosa * diagnóza   genetika   klasifikace   komplikace   MeSH
• molekulární mimikry genetika   MeSH
• mutační analýza DNA klasifikace   metody   MeSH
• placenta anatomie a histologie   patologie   MeSH
• samovolný potrat etiologie   genetika   MeSH
• trizomie * genetika   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH