Úvod: Cílem práce je retrospektivní analýza pacientů, kteří mezi lety 2010–2023 na Chirurgické klinice LFMU FN Brno podstoupili laparoskopickou resekci karcinomu pankreatu. Metody: Do studie bylo zařazeno 46 pacientů, kteří ve sledovaném období podstoupili laparoskopickou (n=19) nebo otevřenou (n=27) distální pankreatektomii (DP) pro KP. Obě skupiny byly statisticky zhodnoceny a srovnány v následujících parametrech: klinické stadium, grade, počet patologem vyšetřených uzlin, krevní ztráta, délka operace, tříměsíční morbidita a mortalita, doba pobytu na JIP, celková délka hospitalizace, procento readmisí a celkové přežití. Výsledky: Ve skupině otevřené DP bylo více zastoupeno T3 stadium nádoru (81,5 % vs. 57,9 %, p=0,035). Četnější byly v této skupině dediferencované (G3) nádory (18,5 % vs. 5,3 %, p=0,354). Průměrný počet patologem vyšetřených uzlin byl v obou skupinách srovnatelný (otevřená DP 15,1 (min–max, 3−39) vs. lapDP 15,6 (min–max, 5−39). Laparotomický výkon byl spojen s větší průměrnou krevní ztrátou (531 ml vs. 198ml, p=0,002). Byl ale v průměru kratší (190 minut vs. 216 minut, p=0,006). Klinicky závažné komplikace (Dindo III a více), resp. POPF (typ B a C) byly zaznamenány v 10/46 (21,7 %), resp. 14/46 (30,5 %) případech, přičemž nebyl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (p=0,489) resp. (p=0,241). Laparoskopický výkon znamenal kratší dobu pobytu na JIP (medián: 5,0 dne vs. 6,0 dne, p=0,396). Celková doba hospitalizace byla u obou skupin shodná (medián: lapDP 12,0 dne vs. otevřená DP 12 dne, p=0,920). Pět pacientů (5/46, 10,9 %) muselo být znovu přijato v průběhu tří měsíců po výkonu. Pravděpodobnost 1,2,3 a pětileté přežití po laparoskopickém, respektive laparotomickém výkonu dosáhlo 76,9 % (95% IS 59,4–99,7 %), 61,5 % (95% IS 41,1−92,2 %), 41,0 % (95% IS 20,5−82,2 %) a 20,5 % (95% IS 6,2−68,2 %), respektive 73,4 % (95% IS 58,3−92,4 %), 33,1 % (95% IS 18,9−57,9 %), 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %) a 20,7 % (95% IS 9,5−44,9 %). Statisticky signifikantní rozdíl v přežití mezi oběma skupinami prokázán nebyl (p=0,484). Závěr: Při srovnání laparoskopické a otevřené DP prováděné pro karcinom pankreatu naše zkušenosti potvrdily, že lapDP je vhodná zejména pro pacienty s menšími nádory lokalizovanými dále od porto-mezenteriální osy. Laparoskopický přístup přinesl nižší krevní ztrátu, zkrácení doby pobytu na jednotce intenzivní péče, srovnatelnou morbiditu a celkové přežití. Relativně dlouhá doba hospitalizace, překvapivě shodná v obou skupinách, nás vedla k zahájení implementace ERAS (enhanced recovery after surgery) protokolu do tohoto segmentu chirurgie.
Introduction: The aim of the study was to perform a retrospective analysis of patients who had undergone laparoscopic resection for pancreatic cancer (PC) at the Department of Surgery of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic from 2010 to 2023. Methods: Forty-six patients with laparoscopic (n=19) or open (n=27) distal pancreatectomy (DP) for PC were included. Both groups were statistically evaluated and compared in the following parameters: clinical stage, tumor grade, nodes examined by the pathologist, blood loss, duration of surgery, three-month morbidity and mortality, length of ICU stay, overall length of hospital stay, readmission rate and overall survival. Results: There were more T3 tumors in the open DP group (81.5% vs 57.9%, p=0.035). The rate of dedifferentiated (G3) tumors was higher in the open DP group (18.5% vs 5.3%, p=0.354). The mean number of nodes examined by the pathologist was equal in both groups (open DP 15.1 (min– max, 3–39) vs lapDP 15.6 (min–max, 5−39). Laparotomy was associated with a higher mean blood loss (531 ml vs 198 ml, p=0.002). However, it was shorter on average (190 minutes vs 216 minutes, p=0.006). Clinically relevant complications (Dindo III and higher) and POPF (types B and C) were observed in 10/46 (21.7%) and 14/46 (30.5%) cases without any statistically significant difference between both groups (p=0.489 and p=0.241, respectively). The median ICU stay was similar for lapDP and open DP (median: 5.0 days vs 6.0 days, p=0.396). Overall length of hospital stay was identical in both groups (median: lapDP 12.0 days vs open DP 12 days, p=0.920). The three-month readmission rate was 5/46 (10.9%). One-, 2-, 3and 5-year overall survival probability after laparoscopic and open DP was 76.9% (95% CI 59.4−99.7%), 61.5% (95% CI 41,1−92.2%), 41.0% (95% CI 20,5−82.2%) and 20.5% (95% CI 6.2−68.2%), and 73.4% (95% CI 58.3−92.4%), 33.1% (95% CI 18,9−57.9%), 20.7% (95% CI 9.5−44.9%) and 20.7% (95% CI 9.5−44.9%), respectively. No statistically significant difference was observed between both groups (p=0.484). Conclusion: When comparing lapDP and open DP performed for pancreatic cancer, our experience confirmed that lapDP was particularly suitable for patients with smaller tumors located further from the porto-mesenteric axis. The laparoscopic approach was associated with lower blood loss, reduced length of ICU stay, comparable morbidity and overall survival. The relatively long length of hospital stays, surprisingly identical in both groups, prompted us to implement the ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) protocol in this surgical field.
- MeSH
- karcinom chirurgie MeSH
- laparoskopie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie MeSH
- pankreatektomie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Východiska: Histiocytózy jsou dle WHO klasifikace vzácné choroby charakterizované akumulací makrofágů a dendritických buněk nebo buněk odvozených z monocytů v různých orgánech a tkáních. Histiocytární choroby se vyskytují jak u dětí, tak u dospělých. Jejich klinická manifestace a morfologické formy jsou obvykle velmi divergentní. Histiocytózy je možné klasifikovat jak dle WHO klasifikace, poslední verze byla zveřejněna v roce 2022, tak dle klasifikace Histiocyte Society s poslední verzí z roku 2016. Cíl: V textu přikládáme přehled histiocytóz dle WHO klasifikace z roku 2022.
Background: Histiocytoses are rare disorders characterized by the accumulation of macrophages, dendritic cells, or monocyte-derived cells in various tissues and organs of children and adults, with a wide range of clinical manifestations, presentations, and histology. The histiocytoses are classified according to the WHO Classification, the last version of which was published in 2022, or according to the Histiocyte Society Classification, with the last version published in 2016. Purpose: This text provides an overview of histiocytoses as described in the WHO Classification 2022.
- MeSH
- Erdheimova-Chesterova nemoc farmakoterapie patologie MeSH
- histiocytární sarkom klasifikace patologie MeSH
- histiocytóza z Langerhansových buněk klasifikace komplikace patologie terapie MeSH
- histiocytóza * klasifikace patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické nemoci * klasifikace patologie terapie MeSH
- lymfohistiocytóza hemofagocytární farmakoterapie klasifikace patofyziologie patologie MeSH
- pneumotorax etiologie terapie MeSH
- sinusová histiocytóza farmakoterapie klasifikace patologie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Neoadjuvant chemotherapy (NAC) is the preferred treatment option in locally advanced breast cancer (BC). The administration of NAC is associated with a wide range of adverse effects. This pilot observational prospective study examined the effect of NAC using anthracycline + cyclophosphamide (AC) followed by paclitaxel (PTx) on a portfolio of 22 plasma and urinary amino acids, plasma proteins (albumin, prealbumin, transferrin), and products of nitrogen metabolism (urea, creatinine, uric acid) in plasma and urine. Plasma and 24-h urine samples were obtained from ten patients with early breast cancer (N1-3 N0-2 M0), at the following time points: before the start of NAC and during the AC/PTx treatment period (a total of 8 measurements at three-weekly intervals). Amino acids were analyzed using ion exchange chromatography. There were no significant differences in the measured parameters in plasma and urine between pre-NAC and during AC- and PTx-treatment. No trend was detected. A significant difference in the portfolio of plasma and urinary amino acids was found only in the pre-treatment period compared to the control group. Levels of eight plasma amino acids (8/22) were significantly reduced and those of nine urine amino acids were increased (9/22). Nitrogenous catabolites in plasma and urine were not indicative of increased protein catabolism during the anthracycline and taxane treatment periods. A slightly positive nitrogen balance was accompanied by an average weight gain of 3.3 kg (range 0-6 kg). The AC/PTx treatment regimen did not cause significant changes in the monitored laboratory parameters.
- MeSH
- aminokyseliny * moč krev MeSH
- antracykliny terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- cyklofosfamid * terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- dusík * moč MeSH
- kreatinin moč krev MeSH
- krevní proteiny * metabolismus analýza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * farmakoterapie krev moč MeSH
- neoadjuvantní terapie * MeSH
- paclitaxel * terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
OBJECTIVES: The development of fundic gland polyps (FGPs) is the most common side effect of long-term proton pump inhibitor (PPI) use; however, the effect of drug use characteristics and their impact on the risk of other gastric polyp development remain unclear. We aimed to identify the influence of PPI administration, as well as its duration and dose, in the development of gastric polyps. METHODS: A prospective cohort study was conducted on consecutive patients who underwent gastroscopy between September 2017 and August 2019. Detailed characteristics of gastric polyps, Helicobacter pylori infection, and PPI use were analyzed. RESULTS: Among the 2723 patients included, gastric polyps (75% FGPs, 22% hyperplastic) were detected in 16.4%, and 60% were prescribed PPI. The risk of FGPs and hyperplastic polyps according to the duration of PPI use were as follows: 2-5 years [odds ratio (95% confidence interval); 2.86 (2.00-4.11) and 2.82 (1.69-4.78)]; 6-9 years [7.42 (5.03-11.01) and 2.32 (1.05-4.78)]; ≥10 years [14.94 (10.36-21.80) and 3.52 (1.67-7.03)]. Multivariate analysis confirmed that the risk of FGPs was 17.16 (11.35-26.23) for ≥10 years of PPI use. Portal hypertension-related conditions were associated with hyperplastic polyps [4.99 (2.71-9.20)]. CONCLUSION: Duration of and indications for PPI use are the most predictive factors for the development of gastric polyps. Prolonged PPI use increases the risk of polyp development and the number of patients with polyps, which may burden endoscopic practice. Highly selected patients may require particular care despite minimal risk of dysplasia and bleeding generally.
- MeSH
- gastroskopie MeSH
- Helicobacter pylori * MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori * komplikace farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nádory žaludku * chemicky indukované epidemiologie komplikace MeSH
- polypy * chemicky indukované epidemiologie komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- Erdheimova-Chesterova nemoc diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- histiocytární sarkom diagnóza patologie terapie MeSH
- histiocytóza z Langerhansových buněk diagnóza patologie terapie MeSH
- histiocytóza * diagnóza patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- lymfohistiocytóza hemofagocytární diagnóza etiologie terapie MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- radioterapie MeSH
- sinusová histiocytóza diagnóza patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Celiac disease is an immune-mediated enteropathy triggered by gluten in genetically susceptible individuals. Diagnosis is based on evaluating specific autoantibodies and histopathologic findings of duodenal biopsy specimens. The only therapy for celiac disease is a gluten-free diet. Celiac disease can be complicated by malnutrition, other autoimmune diseases, refractoriness to treatment, and gastrointestinal tumors. This article presents seven cases of malignancies in patients with celiac disease. Its objective is to raise awareness of the malignant complications of celiac disease, leading to earlier diagnosis and improved outcomes. CASE PRESENTATION: Seven cases of malignant complications of celiac disease occurred among 190 patients followed at the Department of Internal Medicine and Gastroenterology, University Hospital Brno from 2014 to 2021. We describe these cases and the presentation, diagnostic process, course, management, and outcomes for each, along with proposed potential risk factors of malignant complications. There was one Caucasian man who was 70 years old and six Caucasian women who were 36, 46, 48, 55, 73, and 82 years old in our cohort. Of the seven cases of malignancies in our cohort, four patients were diagnosed with small bowel adenocarcinoma, one with diffuse large B-cell lymphoma, one with carcinoma of the tongue, and one with colorectal carcinoma. CONCLUSIONS: Malignancies occurred in 3.7% of patients followed up for celiac disease. Awareness of the malignant complications of celiac disease, risk factors, presentation, and disease course could lead to earlier diagnosis and improved outcomes.
Pancreatic cancer is the third leading cause of cancer death in the developed world and is predicted to become the second by 2030. A cure may be achieved only with surgical resection of an early diagnosed disease. Surgery for more advanced disease is challenging and can be contraindicated for many reasons. Neoadjuvant therapy may improve the probability of achieving R0 resection. It consists of systemic treatment followed by radiation therapy applied concurrently or sequentially with cytostatics. A novel approach to irradiation, stereotactic body radiotherapy (SBRT), has the potential to improve treatment results. SBRT can deliver higher doses of radiation to the tumor in only a few treatment fractions. It has attracted significant interest for pancreatic cancer patients, as it is completed quickly, requires less time away from full-dose chemotherapy, and is well-tolerated than conventional radiotherapy. In this review, we aim to provide the reader with a basic overview of current evidence for SBRT indications in the treatment of pancreatic tumors. In the second part of the review, we focus on practical information with respect to SBRT treatment plan preparation the performance of such therapy. Finally, we discuss future directions related to the use of magnetic resonance linear accelerators.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
S imunoglobulinem IgG4 asociované onemocnění (IgG4-related disease - IgG4-RD) je heterogenní skupina chorob s multiorgánovým poškozením, která byla rozpoznána v posledních 12 letech. Cílem tohoto textu je podat přehled zkušeností s léčbou této choroby. Glukokortikoidy zůstávají stále léčbou první volby, ale dlouhodobé podávání glukokortikoidů v monoterapii je spojeno s četnými nežádoucími účinky a komplikacemi. V případě kombinace glukokortikoidů s některým z léků ze skupiny imunosupresiv je možné podávat nižší dávky glukokortikoidů po kratší čas a počet léčebných odpovědí je vyšší než při použití pouhých glukokortikoidů. Rituximab je možno použít jako monoterapii anebo v kombinaci s glukokortikoidy a imunosupresivními léky. Který z imunosupresivních léků považovat za nejvhodnější, není známo. Pouze jedna studie srovnávala léčbu kombinací glukokortikoidů a mykofenolát mofetilu s léčbou glukokortikoidy a cyklofosfamidem. Počet léčebných odpovědí byl v obou ramenech stejný, ale délka remise byla delší ve skupině pacientů léčených glukokortikoidy a cyklofosfamidem. Rituximab dosahuje vysoký počet léčebných odpovědí (90 %) i v monoterapii, ale je možné jeho účinek dále potencovat glukokortikoidy a imunosupresivy. Rituximab je nyní preferován a doporučován pro udržovací léčbu v dávce 1000 mg 1× za 6 měsíců. U pacientů s multiorgánovým postižením se nám osvědčila kombinace rituximabu, cyklofosfamidu a dexametazonu následovaná aplikací rituximabu s jednorázovou dávku dexametazonu v 6měsíčních intervalech. V klinickém zkoušení jsou dva nové a nadějné léky: abatacept a dupilimab. Základem pro úspěšnou léčbu je podobně jako u jiných chorob časná diagnostika se zahájením léčby před vznikem ireversibilních fibrotických změn v postižených orgánech.
Immunoglobulin IgG4 related disease (IgG4-RD) is a heterogeneous disorder with multi-organ involvement recognised as a separate entity at the beginning of this century only. Evolving therapy is reviewed in this paper. Glucocorticoids are first choice drug but long administration of glucocorticoids is connected with many adverse effects. In case of combination glucocorticoids and immunosuppressive agents lower doses of glucocorticoids are needed, the response rate is higher and therapy is better tolerated. Rituximab is drug, that is possible use as monotherapy or in combination with glucocorticoids and immunosuppressive drugs. Only one study compared two immunosuporessive drugs, mycophenolate mofetil and cyclophosphamide. The response rated was similar but remissions were longer after glucocorticoids with cyclophosphamide then glucocorticoids with mycofenolat mofetil. No other comparative study of combination of various imunossupressive drugs with glucocorticoids was published. Rituximab has high number (90 %) of response rate in monotherapy, but can be used in combination with glucocorticoids and immunosuppressives. Rituximab is now preferred and recommended for maintenance therapy administered in 6-month interval. In case of advanced disease, we prefer therefore combination of rituximab, cyclofosphamide and dexamethasone for initial therapy followed by maintenance with rituximab in 6 months interval. There are two new drugs under investigation abatacept and dupilimab with promising results. Although we have very intensive therapies for good results of therapy early diagnosis before irreversible fibrotic changes in IgG4-RD involved organs is still needed.
- Klíčová slova
- dupilumab,
- MeSH
- abatacept farmakologie terapeutické užití MeSH
- glukokortikoidy farmakologie terapeutické užití MeSH
- IgG4 asociovaná nemoc * farmakoterapie MeSH
- imunosupresiva farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- rituximab farmakologie terapeutické užití MeSH
- sirolimus farmakologie terapeutické užití MeSH
- takrolimus farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
S imunoglobulinem IgG4 asociované onemocnění, immunoglobulin IgG4-related disease (IgG4-RD) je heterogenní porucha s multiorgánovým poškozením. Jako samostatná jednotka bylo toto onemocnění definováno teprve počátkem tohoto století. Autoimunitní pankreatitida je nejčastější a nejznámější manifestací, ale tato nemoc může postihnout prakticky kterýkoliv orgán, jako například slinné žlázy, struktury orbity, retroperitoneum ve formě retroperitoneální fibrózy a četné další. Současné znalosti umožňují tuto nemoc dobře klinicky i histologicky definovat. Diagnóza se stanovuje na základě průkazu lymfoplazmocytární infiltrace s IgG4+ plazmocyty, zánětlivými projevy, průkazu storiformní fibrózy a obliterativní flebitidy. V bioptických vzorcích jsou typicky nalézány plazmatické buňky produkující imunoglobulin typu IgG4. Zvýšené hladiny IgG4 v séru jsou nalézány u mnohých, ale zdaleka ne u všech pacientů s IgG4-RD. V roce 2019 byly rozpoznány a popsány základní 4 klinické fenotypy. Kritéria vytvořená Evropskou a Americkou revmatologickou společností byla zveřejněna v roce 2019, jsou však hodně komplikovaná, a tak v roce 2021 byla japonskými autory publikována jednodušší diagnostická kritéria. Tento přehledový článek sumarizuje současné vědomosti o patofyziologii, klinických projevech a problémech diagnostiky a diferenciální diagnostiky této nemoci z pohledu roku 2022 a následující článek bude věnován přehledu léčby IgG4-RD.
Immunoglobulin G4- related disease (IgG4-RD) is a rare systemic fibro-inflammatory disorder. Autoimmune pancreatitis is the most frequent manifestation of IgG4-RD. However, IgG4-RD can affect any organ such as salivary glands, orbits, retroperitoneum, prostate and many others. Recent research enabled a clear clinical and histopathological description of IgG4-RD and in 2019 four Clinical phenotypes of IgG4-related disease were described. Diagnosis is based on morphological examination with typical findings of lymphoplasmocellular inflammation, storiform fibrosis and obliterative phlebitis in IgG4-RD biopsies and the tissue invading plasma cells largely produce IgG4. Elevated serum IgG4 levels are found in many but not all patients. New diagnostic criteria for IgG4-RD have been published recently in 2019 and 2021. This review summarizes current knowledge on pathophysiology, clinical manifestations, diagnosis and differential diagnosis of IgG4-RD from the point of view 2022 and in next article brings overview of the IgG4-RD therapy.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- IgG4 asociovaná nemoc * diagnóza patofyziologie MeSH
- imunoglobulin G analýza krev MeSH
- lidé MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
