• Klíčová slova
• All-on-four koncept,
• MeSH
• čelisti anatomie a histologie   MeSH
• kortikální kost chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• zubní implantáty * MeSH
• zubní náhrada ve spojení s implantáty MeSH
• zubní protéza - design MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Dětské akutní leukémie jsou heterogenní skupinou onemocnění. Kromě základního rozdělení na akutní lymfoblastické leukémie (ALL) a akutní myeloidní leukémie (AML) je heterogenita dána především rozmanitostí primárních genetických aberací, které s sebou nesou rozdílný biologický základ, rozdílnou odpověď na léčbu i rozdílnou prognózu jednotlivých podtypů. Nejčastějšími primárními aberacemi s velmi dobrou prognózou jsou u ALL hyperdiploidie a fúzní gen TEL/AML1, naopak špatnou prognózu mají pacienti s fúzí BCR/ABL či s přestavbami genu MLL. U AML jsou za příznivé aberace považovány fúze AML1/ETO, CBFB/MYH11 a PML/RARA. Zřejmě nejspolehlivějším ukazatelem prognózy u ALL je časná odpověď na terapii, stanovená jako hladiny minimální reziduální nemoci (MRN) v předem stanovených časových bodech léčby. Role MRN u AML je méně jasná, v poslední době se však i zde stává její vyšetřování součástí léčebných protokolů.

Childhood acute leukaemias are heterogeneous group of diseases. Besides the basic classification into acute lymphoblastic leukaemias (ALL) and acute myeloid leukaemias (AML), the heterogeneity is mainly a consequence of variety of primary genetic aberrations. These aberrations result in various biological background, variable response to treatment and variable prognosis of different leukaemia subtypes. In ALL, the most common primary aberrations with a very good prognosis are hyperdiploidy and TEL/AML1 fusion gene. On the other hand, patients with BCR/ABL fusion or MLL gene rearrangements have poor prognosis. In AML, the AML1/ETO, CBFB/MYH11 and PML/RARA fusions are considered favourable. Probably the most reliable prognostic factor in ALL is an early response to treatment measured as levels of minimal residual disease (MRD) in specific time-points during therapy. The role of MRD in AML is less clear; however, its monitoring becomes a part of the standard treatment protocols recently.

• MeSH
• akutní lymfatická leukemie * etiologie   genetika   MeSH
• akutní myeloidní leukemie * etiologie   genetika   MeSH
• bcr-abl fúzové proteiny MeSH
• chromozomální aberace MeSH
• diploidie MeSH
• fúze genů MeSH
• fúzní onkogenní proteiny MeSH
• komplementární DNA MeSH
• lidé MeSH
• molekulární biologie MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• prognóza MeSH
• proteiny asociované s mikrotubuly MeSH
• protoonkogenní protein MLL MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• transkripční faktor Ikaros MeSH
• translokace genetická MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Již druhým rokem se potýkáme s pandemií onemocnění beta‑koronavirem SARS‑CoV‑2, které má označení COVID‑19. Vzhledem k rozsahu a závažnosti této hrozby se logicky zaměřilo úsilí vědeckého světa na hledání všech dostupných a klinicky využitelných možností prevence a léčby infekce. Kromě vývoje očkovacích látek a monoklonálních protilátek se na základě znalostí o patofyziologii předchozích koronavirů (SARS a MERS) upřela pozornost i na roli dipeptidyl peptidázy 4, resp. její inhibice. Právě tato peptidáza, přítomná kromě jiného na povrchu respiračního epitelu, totiž patrně slouží jako jedna z bran vstupu viru do lidského organismu. Článek přináší aktuální souhrn současných znalostí o vztahu dipeptidyl peptidázy 4 a COVID‑19.

It's the second year that we are dealing with the pandemic disease COVID‑19 caused by beta‑coronavirus SARS‑CoV‑2. With respect to the extent and severity of this threat, the effort of the scientific communities is logically focused on finding all available and clinically useful possibilities of infection prevention and treatment. Apart from developing the vaccines and monoclonal antibodies, the attention has also shifted to the role of dipeptidyl peptidase‑4 inhibition based on the pathophysiological knowledge of previous coronaviri (SARS a MERS). Exactly this peptidase, present also on the surface of respiratory epithelium, probably serves as one of the gates through which the virus enters the human organism. The review brings the current summary of knowledge about the relationship between dipeptidyl peptidase‑4 and COVID‑19.

• MeSH
• COVID-19 * patofyziologie   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu patofyziologie   MeSH
• dipeptidylpeptidasa 4 fyziologie   MeSH
• farmakoterapie COVID-19 MeSH
• inhibitory dipeptidylpeptidasy 4 * terapeutické užití   MeSH
• internalizace viru účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom patofyziologie   MeSH
• sitagliptin fosfát terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• celkové zubní protézy MeSH
• lidé MeSH
• stomatologická protetika MeSH
• zubní náhrada ve spojení s implantáty * MeSH
• zubní náhrady úplné okamžité MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

With the increasing prevalence of type 2 diabetes and its complications throughout the world, there is a need for efficient and safe therapeutic strategies. The dipeptidyl peptidase-4 (DPP-4) inhibitors have become important oral glucose lowering drugs for the management of patients with type 2 diabetes. All DPP-4-inhibitors act on the incre - tin system to lower hyperglycemia, have a similar safety profile, are well tolerated, do not cause significant weight gain and have a relatively low risk of hypoglycemia. However, there are clinical differences among the four agents, sitagliptin, vildagliptin, saxagliptin, and linagliptin which are currently approved by the US Food and Drug Admi - nistration or the European Medicines Agency. This review article discusses similarities and differences in efficacy, safety and tolerability of these four DPP-4-inhibitors.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• glukagonu podobný peptid 1 * účinky léků   MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• hyperglykemie * farmakoterapie   MeSH
• hypoglykemie chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• inhibitory dipeptidylpeptidasy 4 * aplikace a dávkování   farmakologie   metabolismus   MeSH
• inkretiny * metabolismus   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• vztahy mezi strukturou a aktivitou MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: zhodnotit změny zrakové ostrosti, kontrastní citlivosti a barvocitu v závislosti na stanovené pooperační době a typu implantované IOL a porovnat zrakové funkce u pacientů s pseudofakií jednoho a obou očí. Metodika: 45 pacientů s kataraktou bylo vyšetřeno před operací a dále za 2 a 4 měsíce po operaci katarakty. Zraková ostrost (ZO) testována na logMÚR tabuli s Landoltovými prstenci, kontrastní citlivost (KC) na tabuli Pelli-Robson a SWCT, barvocit (BC) pomocí Farnsworthova standardního D-15 testu a Lanthonyho desaturovaného D-15 testu. Soubor rozdělen na skupinu s pseudofakií jednoho oka a skupinu s pseudofakií obou očí a dále dle typu implantované PC IOL - PMMA nebo hydrofobní akrylát. Kontrolní soubor tvořily fakické osoby bez oční patologie. Výsledky: Po operaci katarakty došlo v obou skupinách k významnému zlepšení monokulární i binokulární ZO (p < 0,05), monokulární i binokulární KC na obou typech tabulí – Pelli-Robson (p < 0,05), SWCT ve všech prostorových frekvencích (p < 0,05), také došlo ke snížení počtu malých chyb ve Farnsworthově D-15 testu (p < 0,05), snížení počtu malých a velkých chyb v Lanthonyho desaturovaném D-15 testu (p < 0,05) a celkovému zlepšení barvocitu (p < 0,05). Výsledky vyšetření po 2 a 4 měsících se nelišily, vyjma KC v prostorové frekvenci 12 c/st (p < 0,05). Pacienti s pseudofakií obou očí měli pooperačně lepší binokulární ZO a KC v prostorových frekvencích 12 a 18 c/st a dosáhli hodnot srovnatelných s kontrolním souborem. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v ZO, KC či BC mezi čočkami z PMMA a hydrofobního akrylátu. Závěr: zrakové funkce testované psychofyzikálními metodami ZO, KC a BC se pooperačně významně zlepšují, jsou po 2 měsících po operaci stabilní. Operace 2. oka zlepšuje binokulární zrakové funkce, jejichž úroveň se neliší od zdravých fakických osob. Typ implantované čočky neovlivnil výslednou ZO, KC ani BC.

Purpose: To assess the change in visual acuity, contrast sensitivity and colour vision in relation to the time after cataract surgery and to the type of implanted IOL, and to compare visual functions by patients with one and two pseudophakic eyes. Methods: 45 cataract patients were examined before and then 2 and 4 month after the cataract surgery. Visual acuity (VA) was tested on logMAR optotype chart with Landolt rings, contrast sensitivity (CS) was tested on the Pelli- Robson chart and the SWCT chart. For colour vision (CV) testing, the standard Farnsworth D-15 test and the desaturated Lanthony D-15 test were used. The patients were divided into two groups – a group with one pseudophakic eye and a group with two pseudophakic eyes, and also according to the type of IOL – PMMA or hydrophobic acrylate that had been implanted. Control group was composed of phakic subjects with no ocular pathology. Results: After the cataract surgery, in both groups there was a significant improvement in monocular and binocular VA (p < 0.05), in monocular and binocular CS using both types of charts – Pelli-Robson (p < 0.05) and SWCT in all the spatial frequencies (p < 0.05). Also, a significant decrease in the number of minor errors in the standard Farnsworth D-15 test (p < 0.05) as well as a substantial decrease in the number of minor and major errors in the desaturated Lanthony D-15 test (p < 0.05) and an overall improvement of CV (p < 0.05) were detected. There was no difference between the results 2 and 4 month after the surgery, except for CS in 12 c/deg (p < 0.05). The patients with two pseudophakic eyes had postoperatively better binocular VA and CS in the spatial frequencies of 12 c/deg and 18 c/deg and attained postoperative values comparable to those of control subjects. No significant difference in VA, CS or CV was found between the PMMA and hydrophobic acrylate intraocular lenses. Conclusion: After the cataract surgery, the visual functions tested by means of psychophysical methods of VA, CS and CV significantly improve and are stable 2 month after the surgery. The second eye surgery improves binocular visual functions the level of which doesn’t differ from that of normal phakic subjects. There was no influence of the type of IOL on final state of VA, CS or CV.

• MeSH
• citlivost na kontrast MeSH
• diagnostické techniky oftalmologické MeSH
• implantace nitrooční čočky MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• pseudofakie MeSH
• vnímání barev MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Léčba diabetu 2. typu je založena na úpravě životního stylu v kombinaci s farmakoterapií. Lékem první volby je metformin a poté lze do kombinace vybírat z několika skupin farmak. Ze současných antidiabetik jsou mimo jiné k dispozici inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (gliptiny), které ovlivňují inkretinový systém. Pouze u vildagliptinu je nutné průběžně monitorovat jaterní funkce. Výhoda linagliptinu spočívá v minimálním vylučování ledvinami a minimální metabolizaci v játrech. V praxi tak není nutné monitorovat jaterní ani renální funkce z důvodu léčby linagliptinem. Pro všechny gliptiny platí, že jsou účinné a relativně bezpečné. Kazuistika představuje příklad použití linagliptinu v léčbě pacientky s diabetem 2. typu.

Treatment of type 2 diabetes is based on lifestyle adjustments in combination with pharmacotherapy. Metformin is the first line therapy and after metformin there are several groups of drugs that can be chosen. Dipeptidyl peptidase 4 inhibitors (gliptins) are current antidiabetic drugs affecting incretin system. For vildagliptin it is necessary to continuouslymonitor hepatic function. Linagliptin has advantages in minimal hepatic metabolism and minimal renal excretion. In daily practice, it is not necessary to monitor liver and renal function during the treatment with linagliptin and thanks to minimal hepatic metabolism of linagliptin there is minimal potential for drug interactions. All gliptins are effective and relatively safe. Case report presented in this article provides an example of use of linagliptin in the treatment of patients with type 2 diabetes.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie   MeSH
• gliklazid aplikace a dávkování   MeSH
• glykovaný hemoglobin analýza   MeSH
• inhibitory dipeptidylpeptidasy 4 * terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• linagliptin terapeutické užití   MeSH
• metformin aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• komplexní zdravotní péče MeSH
• mezinárodní spolupráce MeSH
• Světová zdravotnická organizace MeSH

PURPOSE OF THE STUDY: An analysis of long-term results of the all-polyethylene tibial component in Walter-Motorlet cemented condylar knee arthroplasty, with a standard tibial plateau (STP) of our own design. MATERIAL AND METHODS: A total of 49 patients underwent knee replacement; of them, 35 (71.4%) with 38 Walter-Motorlet implants using the STP were evaluated. The average age at the time of evaluation was 87.3 years. The follow-up ranged from 18 to 27 years (average, 24.6 years). Mechanical properties of the STP were tested by experimental measurements and in a photoelasticimetric study. The clinical results were evaluated according to the EULAR Knee Assessment Chart (EKACH). Twenty-four patients (26 knees; 49%) had osteoarthritis (OA) and 11 (12 knees; 23%) had rheumatoid arthritis (RA). Of the 14 (28.6%) patients not included in evaluation, seven (14.3%), with seven knees, required revision arthroplasty and seven (14.3%), with 10 knees, were lost to follow-up. RESULTS: Of the 38 implants evaluated by the EKACH at an average of 24.6 years, subjectively, 14 (36.8%) knees were free from pain and 14 (36.8%) were mildly painful. The remaining 10 (26.4%) joints were acutely painful on walking up or down the hill. In 14 (36.8%) cases the patients experienced their knees as stable. Light domestic chores were routinely performed by 17 patients (10 OA and 7 RA; 48.6%). One (2.9%) OA patient had a full-time job, and nine (25.7%) patients were socially independent. The functional outcome was significantly related to the patient's age at the time of evaluation. Complications included STP aseptic loosening in five (13.1%) and late infection in two (5.2%) knees. Radiography showed translucent zones below an all-polyethylene component in 14 (36.8%) knees. DISCUSSION The five cases of aseptic loosening may have been due to insufficient hardness of a U-shaped polyethylene component and long-term stress at the bone-implant interface. In the majority of knees the anterior cruciate ligament was defective or missing completely. Maintenance of the posterior cruciate ligament facilitates absorption of the greater part of forces at the cement-bone interface, as also reported by other authors. The high incidence of complications associated with patellar components, as described in the literature of the late 1970s and the early 1980s, led us to avoid the primary use of a patellar implant. CONCLUSIONS: Our evaluation showed that, in 73% of the cases, the all-polyethylene tibial component was a suitable and inexpensive implant with very good or good long-term results on average at 24.6 years of follow-up. Since the quality of currently produced polyethylene is high, we recommend the use of all-polyethylene tibial components in all indicated cases.

• MeSH
• artralgie prevence a kontrola   MeSH
• artróza kolenních kloubů patofyziologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• obnova funkce MeSH
• polyethylen MeSH
• protézy - design * MeSH
• protézy kolene * MeSH
• revmatoidní artritida patofyziologie   chirurgie   MeSH
• selhání protézy MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• totální endoprotéza kolene přístrojové vybavení   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH

RGS4 představuje poziční a funkční kandidátní gen pro schizofrenii, jehož možná role byla potvrzena v několika nezávislých souborech. Ve skupině 63 nemocných se schizofrenií byly stanoveny jednonukleotidové polymorfizmy, SNP (1,4,7,8), které byly v minulosti individuálně nebo V haplotypu asociovány se schizofrenií. Byl hodnocen vliv kandidátních SNP na fenotypové charakteristiky a regionální metabolizmus mozku hodnocený pomocí '^FDG PET. Zobrazovací data byla zpracována pomocí SPM99. Našli jsme snížení metabolizmu bilaterálně v bazálních gangliích (p < 0,05, korigováno) u nositelů rizikové alely G v SNP 7 V případě SNP 1 byl zjištěn trend pro snížení metabolizmu u nositelů alely G v pravém prefrontálním kortexu (p < 0,001). Riziková alela G byla spojena se sníženou expresí negativních symptomů (SNP 7) a pozdějším nástupem schizofrenie (SNP 7,18). Naše výsledky podporují roU bazálních ganglií a prefrontálního kortexu ve zprostředkování mechanizmů, kterými se může RGS4 podílet na rozvoji schizofrenie. Byla formulovaná hypotéza specifického RGS4 fenotypu schizofrenie spojeného s nižší expresí negativních symptomů a s pozdějším nástupem nemoci. Tento fenotyp by pak mohl být odlišný od podtypů nemoci asociovanýcých s geny regulujícími neurovývoj a synaptickou strukturu.

RGS4 represents a positional and functional candidate gene for schizophrenia confirmed by several studies in independent sample s. In a group of 63 patients with schizophrenia, we have genotyped four SNPs (1, 4, 7, 18) which have previously been associated with schizop hrenia, individu- ally or as part of haplotype. We evaluated the influence of candidate SNPs on phenotypic characteristics and regional brain met abolism measu- red by 18 FDG PET. Neuroimaging data were treated by SPM99. We found lower metabolism bilaterally in basal ganglia (p ≤ 0.05, corrected) in the risky G-allele carriers in SNP 7. In SNP 1, the trend for lower metabolism associated with the G-allele in the right prefrontal cortex was detected (p ≤ 0.001). The risky G-allele was connected with lower expression of negative symptoms (SNP 7) and later onset of schizophrenia (S NP 7, 18). Our results support the role of basal ganglia and the prefrontal cortex in the mechanism of how the RGS4 polymorphism influence s schizophre- nia. We formulate the hypothesis of specific RGS4 phenotype of schizophrenia characterized by the lower expression of negative symptoms and later onset which differs from the schizophrenia subtypes associated with candidate genes regulating neurodevelopment and synap tic structure.

• MeSH
• fenotyp MeSH
• financování organizované MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 diagnostické užití   MeSH
• mozek metabolismus   MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• proteinkinasa závislá na vápníku a kalmodulinu typ 4 genetika   MeSH
• schizofrenie genetika   MeSH
• tomografie emisní počítačová využití   MeSH