Úvod: Autoři prezentují výsledky chirurgické resekční léčby u adenokarcinomu gastroezofageální junkce. Materiál a metodika: Sestava nemocných obsahovala celkem 14 pacientů, ve složení 7 mužů a 7 žen. Věkový průměr byl 72 let. V souboru byli zastoupeni pouze nemocní v počátečních stadiích maligního onemocnění, dle EUS kategorie T1, 2, N0. PET/CT u všech vyloučilo generalizaci onemocnění. Dalším kritériem pro indikaci tohoto typu výkonu byla celková polymorbidita a vyšší věk pacientů. U všech byla provedena resekce distálního jícnu a horní polární resekce žaludku s lymfadenektomií. V šesti případech byla provedena splenektomie. Pasáž zažívacího traktu byla obnovena ezofagogastroanastomózou, standardně byla provedena pyloromyotomie. Ve dvou případech byla provedena resekce distálního jícnu z pravostranné torakotomie. Výsledky: Během operace jsme nezaznamenali žádnou závažnější komplikaci. U jednoho nemocného byla k horní polární resekci žaludku přidružena cholecystektomie pro empyém žlučníku, při které došlo k poranění žlučových cest. Žlučové cesty byly ošetřeny hepatikojejunoanastomózou na exkludovanou jejunální kličku. V pooperačním období byla u čtyř pacientů prokázána píštěl v anastomóze. Konzervativní léčbou došlo ke zhojení píštěle ve dvou případech, chirurgickou léčbou v jednom. Jedna pacientka exitovala na následky píštěle s rozvojem septického šoku a respiračního selhání. Závěr: Horní polární resekce žaludku a distálního jícnu, pokud splňuje kritéria RO resekce, je léčebnou terapií u nemocných v počátečních stadiích adenokarcinomů GE junkce.

Introduction: The authors present results of surgical therapy in adenocarcinoma of gastroesophageal junction. Material and methods: The patient set included 14 patients, 7 men and 7 women. The average age of the patients was 72 years. The study only included patients in initial phases of malignant disease, according to EUS category T1, 2, N0. PET/CT ruled out generalization in all patients. Another criterion for this type of resection was general polymorbidity and older patient age. Resection of gastroesophageal junction and lymphadenectomy were performed in all patients. Splenectomy was performed in six patients. Reconstruction of the upper part of the GIT was performed by esophagogastroanastomosis; pyloromyotomy was standard procedure. In two cases resection of the distal esophagus was performed from a right thoracotomy. Results: No serious complications were observed during the operation. In one patient a cholecystectomy was performed for empyema of the gallbladder together with the resection of the GE junction during which injury of common bile duct occurred. A hepaticojejunostomy was performed. Fistula in anastomosis after the operation was described in four patients, conservative therapy was successful in two cases, in one case surgical treatment was nessesary. One woman patient died after fistula complications with development of septic shock and pulmonary failure. Conclusion: Resection of the gastroesophageal junction is surgical therapy for patients in initial stages of adenonocarcinoma of the GE junction if the required criteria of RO resection are fullfilled.

• Klíčová slova
• adenokarcinom gastroezofageální junkce, chirurgická terapie, RO resekce,
• MeSH
• adenokarcinom chirurgie   MeSH
• anastomóza chirurgická využití   MeSH
• ezofágus chirurgie   MeSH
• gastrektomie metody   MeSH
• gastroezofageální junkce patologie   radiografie   MeSH
• hrudní chirurgické výkony metody   MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenektomie metody   MeSH
• multimodální zobrazování využití   MeSH
• nádory jícnu chirurgie   radiografie   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• splenektomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem neoadjuvantní, respektive konverzní systémové léčby u pacientů s výlučně jaterními metastázami kolorektálního karcinomu je změnšení primárné inoperabilních metastáz tak, aby následné bylo možné provést kurativni resekci a zvýšit šanci pacientů na dlouhodobé přežití. Studie CELIM byla prospekílvní, multicentrická, randomizovaná, nezaslepená klinická studie feze 11, která hodnotila účinnost cetuximabu v kombinaci s chemoterapii (F0LF0X6 nebo FOLFIRI) v neoadjuvantní, respektive konverzní léčbě primárně neoperovatelných jaterních metastáz kolorektálního karcinomu. Ve studii bylo randomizováno celkem 111 pacientů, 56 bylo zařazeno do skupiny s léčbou kombinací cetuximab + F0LF0X6, 55 do skupiny s léčebnou kombinací cetuximab + FOLFIRI. Studii dokončilo 106 pacientů (95,5 %), shodně 53 v obou skupinách. Primárním cílem hodnocení byla četnost léčebných odpovědí. Sekundární cíle zahrnovaly četnost radikálních jaternich resekci RO, dobu přežití bez progrese nádoru, celkovou dobu přežiti a bezpečnost léčby. Kombinovaná léčba cetuximab + chemoterapie dosáhla vysoké četnosti léčebných odpovědí (62 %), zvýšila možnost provedení jaterních resekci na 60 % a umožnila provedeni radikální resekce jaterních metastáz (RO) u 34 % léčených pacientů. U pacientů s nemutovanou formou genu KRAS umožnila kombinace cetuximab + chemoterapie dosáhnout střední doby přežiti bez progrese v délce 11,9 měsíce a střední celkové doby přežiti v délce 36,1 měsíce. Provedeni RO resekce zvýšilo medián přežíti bez progrese na hodnotu 16,7 měsíce a medián celkové doby přežiti na hodnotu 48,1 měsíce. Ifi roky přežívá zhruba 64 % a 4 roky přibližně 49 % pacientů, u kterých byla po předcházející konverzní léčbě cetuximabem v kombinaci s chemoterapii provedena RO resekce. Z hlediska účinnosti v léčbě jaterních metastáz nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi komb/nac; ceíux/mab -t- FOLFOX a ceíux/mab -t- FOLFIRI. Cetuximab lze jako přínosný pro léčbu primárné neoperovatelných jaterních metastáz kolorekíá/n/ho karcinomu doponjčitjak v kombinaci s režimem FOLFIRI, tak v kombinaci s režimem FOLFOX.

The aim n of the neoadjuvant or conversion systemic treatment in patients with colorectal (single site) liver metastases is to downstage the initially unresectable metastases by rendering them resectable and thus increasing the patient's chance of long-term survival. celím (Cetuximab in Neoadjuvant Treatment of Non-Resectable Colorectal Liver Metastases) was a prospective, multicenter, randomized, non-blinded, phase li clinical trial evaluating the potential of cetuximab in combination with chemotherapy (F0LF0X6 or FOLFIRI) for the neoadjuvant treatment of non-resectable colorectal liver metastases. The study randomized 111 patients to receive combination therapy with either cetuximab plus F0LF0X6 (56 patients) or cetuximab plus FOLFIRI (55 patients). A total of 106 patients (95.5 %), i.e. 53 patients of each group, completed the study The primary endpoint was the therapy response rate. The secondary endpoints included the RO resection rate, progression-free sun/ival, overall survival, and treatment safety The combination regimen cetuximab plus chemotherapy achieved a high response rate (62 %), increased the resectabilíty rate to 60 %, and rendered liver metastases completely (RO) resectable in 34 % of the study patients. The patients with the non-mutated KRAS gene who received the combination regimen cetuximab plus chemotherapy achieved a median progression-free survival of 11.9 months and a median overall survival of 36.1 months. R0 resection increased the median progression-free survival to 16.7 months and the median overall survival to 48.1 months. In patients after conversion therapy with cetuximab plus chemotherapy followed by RO resection, the three-year survival rate is about 64 % and the four-year survival rate is close to 49 %. No statistically significant difference in the response of colorectal liver metaíastases to the treatment was found between the combination regimens cetuximab plus FOLFOX and cetuximab plus FOLFIRI. Cetuximab can be recommended as a beneficial therapy for unresectable colorectal liver metastases in combination with either the FOLFIRI or FOLFOX regimen.

• Klíčová slova
• metastazující kolorektální karcinom, RO resekce, kontroverzní léčba, studie POCHER,
• MeSH
• adjuvantní chemoterapie MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• epidermální růstový faktor MeSH
• erbB receptory MeSH
• fluorouracil aplikace a dávkování   MeSH
• hepatektomie MeSH
• kamptothecin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• kolorektální nádory farmakoterapie   komplikace   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• leukovorin aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů genetika   MeSH
• monoklonální protilátky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• mutace MeSH
• nádory jater farmakoterapie   genetika   chirurgie   sekundární   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• odds ratio MeSH
• organoplatinové sloučeniny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• protoonkogenní proteiny B-raf genetika   MeSH
• protoonkogenní proteiny genetika   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• ras proteiny genetika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Endoskopická submukózna disekcia (ESD) je endoskopická liečebná metóda na odstránenie neoplastických lézií tráviaceho traktu. Vďaka tejto technike sme schopní dosiahnuť kompletnú (en bloc) R0 endoskopickú resekciu aj veľkých lézií v jednom kuse. Získavame tým cenný resekát na ďalšie histopatologické hodnotenie a pri vhodne zvolenej lézii docielime kuratívnu resekciu. Metódy: Retrospektívna analýza nášho súboru v období 1/2020–1/2023. Primárnym cieľom bolo zistiť, ako endoskopické hodnotenie a voľba zaradených rektálnych lézií liečených technikou ESD koreluje s histopatologickými výsledkami. Sekundárnym cieľom bolo zistiť kurativitu nami vykonanej liečby. Zaradili sme lézie nad 20 mm s predpokladom maximálnej invázie do povrchových častí submukózy, teda JNET 2B. Okrem toho sme zaradili recidivujúce lézie v jazve po predchádzajúcej endoskopickej alebo chirurgickej liečbe, podslizničné lézie do 20 mm a menšie ako 20-mm lézie najmä v dolnom rekte, ktoré nemožno en bloc R0 radikálne odstrániť technikami založenými na slučke. Výsledky: Celkovo sme zaradili 76 rektálnych lézií. JNET 2B lézií bolo z toho 59 (77,6 %). Najčastejšia výsledná histopatologická diagnóza bola high-grade displázia (HGD), a to u 35 (46 %) prípadov. Kuratívnu endoskopickú resekciu sme dosiahli u väčšiny (93,4 %) pacientov. Piati pacienti (5,26 %) potrebovali po ESD a ďalšom stagingu následnú chirurgickú alebo onkologickú terapiu. Záver: Výsledky našej práce potvrdzujú efektivitu ESD ako terapeutickej metódy vhodnej na dosiahnutie en bloc RO resekcie rektálnych lézií, a tým ich správneho histopatologického zhodnotenia. Správna selekcia pacientov ostáva kľúčová.

Introduction: Endoscopic submucosal dissection (ESD) is an endoscopic treatment method for the removal of neoplastic lesions of the digestive tract. Thanks to this technique, we can achieve complete (en bloc) R0 endoscopic resection of even large lesions in one piece. We thereby obtain a valuable resection for further histopathological evaluation and, with a suitably chosen lesion, achieve a curative resection. Methods: Retrospective analysis of our file in the period 1/2020–01/2023. The primary objective was to determine how endoscopic evaluation and selection of included rectal lesions treated with the ESD technique correlates with histopathological results. The secondary objective was to determine the curability of the treatment we performed in our group of patients. We included lesions over 20 mm with the assumption of maximum invasion into the surface parts of the submucosa, i.e., JNET 2B. In addition, we included recurrent lesions in the scar after previous endoscopic or surgical treatment, submucosal lesions up to 20 mm and lesions smaller than 20 mm, especially in the lower rectum, which cannot be radically removed en bloc by loop-based techniques. Results: We included a total of 76 rectal lesions. JNET 2B lesions were 59 of them (77.6%). The most common histopathological diagnosis was high-grade dysplasia (HGD) in 35 (46%) cases. We achieved curative endoscopic resection in the majority (93.4%) of patients. Five patients (5.26%) required subsequent surgical or oncological therapy after ESD and further staging. Conclusion: The results of our work confirm the effectiveness of ESD as a therapeutic method suitable for achieving en bloc R0 resection of rectal lesions and thus their correct histopathological evaluation. However, the correct selection of patients remains crucial.

• MeSH
• endoskopická mukózní resekce * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• otevřený přístup, RO-resekce,
• MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic diagnóza   chirurgie   sekundární   MeSH
• palpace MeSH
• peroperační doba MeSH
• pneumektomie škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Karcinom ledviny je nádor vysoce rezistentní na systémovou terapii a z toho důvodu ve své metastázující poruše velmi obtížně léčitelný. Před zahájením systémové terapie je třeba vždy pečlivě zvážit provedení nefrektomie, která zůstává racionální metodou léčby u pacientů s resekabilními metastázami. Řada studií, hodnotících různé léčebné postupy - chemoterapii, imunoterapii a radioterapii - neprokázala v monoterapii ani v kombinované léčbě reprodukovatelnou odpověď na léčbu u více než 20 % pacientů. Nejužívanější léčebnou metodou je v současné době terapie založená na aplikaci interleukinu-2 a interferonu-alfa. Odpověď na léčbu je u těchto preparátů nízká avšak prokazatelná a pohybuje se mezi 10-20 %. Dlouhodobé odpovědi je dosaženo u méně než 5 % pacientů.

Advanced renal cell carcinoma is a disease that is highly resistant to systemic therapy and is difficult to treat. Nephrectomy should be seriously considered in patients who present with metastatic disease prior to systemic therapy, and surgery remains a reasonable option in patients who present with resectable metastases. Numerous studies with many different treatment modalities, including chemotherapy, immunotherapy and radiation therapy, have failed to consistently benefit patients, with no single agent or combination therapy showing a reproducible response proportion of 20 % or higher. Interleukin-2 a interferon-alfa-based therapies remain the most commonly used agents to treat patients with advanced disease, demonstrating low but reproducible response proportions in the 10 % to 20 % range, with durable responses of 5 % or less.

• MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• interleukin-2 aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• karcinom chirurgie   sekundární   terapie   MeSH
• nádory ledvin MeSH
• nefrektomie MeSH
• radioterapie škodlivé účinky   využití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: A retrospective review is presented of a single institution's experience with multivisceral resections for locally-advanced colorectal cancer. MATERIALS AND METHODS: Twenty-eight patients, who had undergone RO multiorgan resection, were identified from the database of a total of 1150 patients operated on for colorectal carcinoma in the years 1995-2005 at a single center. There were twelve total pelvic exenterations and 16 patients had undergone en bloc primary tumor resection with adherent organs, such as the spleen, diaphragm, pancreas, stomach, kidney, etc. The patients were followed-up according to a standard protocol. RESULTS: The post-operative mortality was 7%, the average follow-up 21.6 months and the 5-year survival 45%. CONCLUSION: Our results confirmed that, in the case of invasion of colorectal cancer to the adjacent intra-abdominal organs or structures, multiorgan resection 'offers the only chance of potentially-curative treatment.

• MeSH
• kolektomie MeSH
• kolorektální nádory chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• pankreatektomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• diagnostické techniky a postupy metody   MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• interleukin-2 aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• nádory ledvin diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• nefrektomie metody   MeSH
• staging nádorů MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• benzensulfonáty aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• indoly aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• interleukin-2 aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů diagnóza   terapie   MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• nádory ledvin diagnóza   chirurgie   MeSH
• nefrektomie využití   MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• sirolimus analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

Maligní onemocnění ledvin tvoří asi 2–3 % ze všech maligních onemocnění a jejich incidence je v České republice nejvyšší v celosvětovém měřítku. Léčba karcinomů ledviny závisí na klinickém stadiu a celkovém stavu nemocného. Stále zůstává jako základ léčby pacientů s metastatickým karcinomem ledviny chirurgická léčba – nefrektomie. Současné možnosti systémové léčby nemocných s metastatickým onemocněním spočívají v aplikaci molekulární biologické léčby. Používají se tyrozinkinázové inhibitory VEGF receptoru (sorafenib, sunitinib), jako slibné se jeví monoklonální protilátky VEGF (bevacizumab) či inhibitory mTOR kinázy (temsirolimus, everolimus) a další látky.

Malignant disease of the kidneys represents about 2–3 % of all malignant diseases and their incidence in the Czech Republic is the highest worldwide. Treatment of kidney carcinoma depends on its clinical stage and the patient's overall condition. Surgical treatment – nephrectomy – still is a basis for treating patients with a metastatic carcinoma of the kidneys. Current possibilities of systemic treatment of patients with a metastatic disease lie in applying molecular biological treatment. Tyrozinkinase inhibitors VEGF of the receptor (sorafenib, sunitinib) are used, monoclonal antibodies VEGF (bevacizumab) or mTOR kinasa inhibitors (temsirolim, everolim) and other agents are promising.

• Klíčová slova
• temsirolimus,
• MeSH
• bevacizumab MeSH
• biologická terapie klasifikace   využití   MeSH
• everolimus MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• interleukin-2 farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory ledvin epidemiologie   mortalita   terapie   MeSH
• nefrektomie využití   MeSH
• receptory vaskulárního endoteliálního růstového faktoru antagonisté a inhibitory   MeSH
• sorafenib MeSH
• sunitinib MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antitumorózní látky terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie metody   trendy   využití   MeSH
• interferony terapeutické užití   MeSH
• interleukin-2 terapeutické užití   MeSH
• karcinom z renálních buněk diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• nefrektomie metody   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• urologické chirurgické výkony využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH