• Klíčová slova
• genetická predikce,
• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• diabetes mellitus * diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Cílem studie bylo ověřit možnosti prediktivní genetiky v souboru žen s rizikem osteoporózy. Materiál a metodika: 257 žen ve věku 34–68 let ve vyšším riziku osteoporózy bylo vyšetřeno denzitometricky, biochemicky a geneticky. V rámci genetické analýzy bylo hodnoceno 8 genetických variant v genech COL1A1, ESR1, VDR, LRP5, LRP6 a ALOX12, které mají vztah k riziku vzniku osteoporózy. Celkové genetické skóre určilo, zda je kombinace genetických vloh protektivní, riziková, či neutrální. Výsledky: V testovaném souboru bylo nalezeno 16 % geneticky rizikových žen. Nejčastěji byl u žen prokázán rizikový genotyp TT genu VDR (c.1025-49G>T), tj. v 39,1 %, což je 2krát více než populační frekvence. Relativně často (37,4 % žen) se také vyskytoval protektivní genotyp AA genu ESR1 (c.453-351A>G). Ve sledované skupině žen byla diagnostikována u 15 % žen osteopenie jako klinická známka rizika osteoporózy. Při vzájemné korelaci bylo zvýšené genetické i klinické riziko zaznamenáno u 3 % žen. Závěr: Genetické vyšetření by se mohlo stát jedním z prediktorů rizika osteoporózy, což by umožnilo včasnou a cílenou prevenci.osteoporózy ještě před rozvinutím klinických nebo denzitometrických změn.

Objective: The aim of the study was to explore the utility of predictive genetic testing in a group of women with a risk of osteoporosis. Materials and methods: 257 women aged 34–68 years at an increased risk of osteoporosis were evaluated using densinometry, biochemistry and genetics. Eight genetic variants of the COL1A1, ESR1, VDR, LRP5, LRP6 and ALOX12 genes, associated with the risk of osteoporosis, were evaluated. Genetic predisposition was classified protective, high-risk or neutral based on the overall genetic score. Results: The tested sample comprised 16% of genetically high-risk women. Most frequently (39.1%), the women carried the high-risk TT genotype of the VDR gene (c.1025–49G>T); this is twice the prevalence in the general population. The protective AA genotypee of the ESR1 gene (c.453–351A>G) was also relatively frequent (37.4% of women). Osteopenia, as a clinical sign of an increased risk of osteoporosis, was diagnosed in 15% of the evaluated women. When correlated, 3% of women had an increased genetic and clinical risk. Conclusion: Genetic testing could become one of the predictors of risk of osteoporosis, which would allow early and targeted prevention of osteoporosis even prior to the development of any clinical and densinometric changes.

• MeSH
• denzitometrie MeSH
• financování organizované MeSH
• genetická predispozice k nemoci genetika   MeSH
• genetické testování metody   MeSH
• kostní denzita genetika   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• osteoporóza epidemiologie   genetika   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH

The aim of the project is to analyse a predictive influence of ATM gene mutation and TGFß protein polymorphism upon the risk of late treatment complications in patients with locally advanced cervical carcinoma treated with radical chemoradiation. ATM mutation and TGFß polymorphism will be examined from peripheral blood lymphocytes by PCR. The results should contribute to better capability of targeted radiotherapy dose and technique individualization with the objective of treatment morbidity reduction.

Cílem projektu je testovat prediktivní význam mutací genu ATM a polymorfismu proteinu TGFß na riziko pozdních postradiačních komplikací u pacientek léčených radikální chemoradioterapií pro lokálně pokročilý karcinom čípku děložního. Vyšetření bude prováděno na lymfocytech z periferní krve metodou PCR. Výsledky mají umožnit cílenou individualizaci dávek a techniky radioterapie s předpokládanou redukcí jejich komplikací.

• MeSH
• chemoradioterapie škodlivé účinky   MeSH
• dávka bez pozorovaného nepříznivého účinku MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• mutace MeSH
• nádory děložního čípku farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• receptory transformujícího růstového faktoru beta MeSH
• teleangiektatická ataxie MeSH
• tolerance záření MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• onkologie
• gynekologie a porodnictví
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Multi ple endocrine neoplasia(MEN)type 2 is serious tumor disease of thyroid C-cells.Revelation of new mutations in Ret-protooncogene will help to predict the disease early in the patients with obvious clinical symptoms of the disease.

Mnohočetná endokrinní neoplasie /MEN/.typ 2, je závažné nádorové onemocnění C-buněk štítné žlázy. Odhalení nových mutací v Ret-protoonkogenu přispěje významnou měrou k včasné predikci onemocnění u osob bez zjevných klinických příznaků onemocnění.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• bodová mutace MeSH
• DNA analýza   MeSH
• fenotyp MeSH
• genotyp MeSH
• nádory štítné žlázy diagnóza   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• genetika, lékařská genetika
• endokrinologie
• onkologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• dědičné degenerativní poruchy nervového systému genetika   MeSH
• dlouhověkost * genetika   MeSH
• genetické nemoci vrozené genetika   MeSH
• lidé MeSH
• naděje dožití * MeSH
• předčasné stárnutí genetika   MeSH
• stárnutí * genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Alzheimerova nemoc (AD) patří mezi na věku závislá neurodegenerativní onemocnění a je současně nejčastější příčinou demence u stárnoucích osob. Nejčastější podobu primární demence představují idiopatické formy AD, jejichž příznaky se objevují u osob po 65. roce věku, zatímco malá část nemocných trpí familiární formou této poruchy (FAD), s nástupem klinických příznaků před 55. rokem věku. Pokrok v oblasti lidské genetiky vztahující se k AD přinesl objev 3 genů (APP, PSENl a PSEN2), které odpovídají za autozomálně dominantní formu FAD v časným nástupem. Avšak výzkum odhalil jen jediný významný kandidátní gen (APOE) pro idiopatickou formu AD. V současnosti existují i významné doklady o existenci dalších genů majících vztah k oběma hlavním formám AD. Kromě již zmíněných genů existuje i gen MAPT pro tau protein, který se podílí na fenomenologii AD se vztahem k frontotemporální demenci S projevy začínajícími kolem 60. roku věku. Tento krátký přehled shrnuje především výsledky nedávného genetického výzkumu, které umožňují novou strategii v predikci AD, a to navzdory složitosti a genetické heterogenite této devastující neuropsychiatrické poruchy s velkým socioekonomickým dopadem.

Alzheimer ́s disease (AD) is the most common age-related neurodegenerative disorder and the most frequent cause of dementia duri ng aging. Most forms of AD are idiopathic, with the onset of symptoms after 65 years of age, but a small part of patients exhibit familial form of dementia (FAD) with clinical symptoms appearing before age 55. Genetic progress in the field of AD revealed three genes (APP, PSEN1 and PSEN2) responsible for the autosomal-dominant early onset form of FAD and one late-onset candidate gene (APOE) for idiopathic AD. However, strong evidence exists suggesting the presence of additional AD genes for both forms of the disease. Besides genes for the familial and idiopathic forms, also MAPT gene for tau protein is involved in the phenomenology of AD, being related to frontotemporal dementia with the onset around age 60. This minireview is focused at recent genetic research allowing new strategies in the pre diction of AD in spite of complexity and genetic heterogeneity of this devastating disease with great social and economic impacts.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• aminokyseliny, peptidy a proteiny genetika   metabolismus   MeSH
• amyloidový prekurzorový protein beta genetika   metabolismus   MeSH
• apolipoproteiny E genetika   metabolismus   MeSH
• demence etiologie   genetika   MeSH
• genetické markery genetika   MeSH
• glutamátové receptory genetika   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• preseniliny genetika   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu prevence a kontrola   MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• primární prevence MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

Psychiatrie posledních let se stává medicínským oborem založeným na důkazech. Stále se nám však nedostává spolehlivých možností predikce, které by nám pomohly předpovídat riziko vzniku, průběh a výsledky léčby u závažných duševních nemocí, jako je schizofrenie Stávající modely predikce v psychiatrii lze rozdělit na modely tautologické, heuristické, irelevantní a logické. Logické modely predikce schizofrenie se soustřeďují na studie genetické, zobrazovacích metod (morfologické a funkční) a neuroendokrinní testy. Genetické studie hledají zejména příčiny onemocnění a farmakogenetické prediktory odpovědi na léčbu. Jedním z kandidátských genů je gen pro COMT s dobře známým polymorfizmem, popsaná je také geneticky podmíněná terapeutická odpověď na clozapin. Strukturální a funkční abnormity jsou obvykle spojovány s horším průběhem a nepříznivou odpovědí na léčbu. Neuroendokrinní studie sledují přímo či nepřímo pomocí stimulačních testů funkční stav neurotransmiterových systémů. Příkladem jsou prezentované výsledky d-fenfluraminového testu, který měří vztah mezi aktivitou serotoninergního systému a zlepšením po léčbě antipsychotiky u akutně nemocných se schizofrenií. Uvedené výsledky několika konkrétních studií jsou příkladem úspěšného modelu logické predikce v psychiatrii. Ukazuje se, že na teoretickém podkladě lze postavit hypotézu a následně ji testovat v experimentálních podmínkách. Aplikací zobrazovacích metod, genetických analýz a neuroendokrinních testů v klinické praxi můžeme individualizovat diagnostický a terapeutický přístup k pacientům.

Recently, psychiatry has become an evidence-based field of medicine. However, there is a lack of reliable predictions of risk of onset, course, and outcome for major psychiatric disorders, e.g. schizophrenia. Available prediction models in psychiatry are tautological, heuristic, logical, and irrelevant. Logical models of prediction in schizophrenia are based on genetic, neuroimaging (structural and functional), and neuroendocrine studies. Genetic research searches the causes of illness and pharmacogenetic predictors of treatment response. There are numerous studies of candidate gene encoding COMT polymorphism, or pharmacogenetics of response to clozapine. Neuroanatomical and functional abnormalities are generally associated with unfavorable course, outcome and treatment failure. Neuroendocrine studies measure directly or indirectly, using challenge tests, functional state of neurotransmitter systems. Results of d-fenfluramine challenge test investigating relationship between 5-HT system reactivity and response to antipsychotic treatment in young acute schizophrenia patients are presented. Examples of genetic, neuroimaging, and neuroendocrine studies represent models of successful logical prediction in psychiatry based on the solid theoretical background. Implementation of neuroimaging methods, genetic analyses, and neuroendocrine tests into the clinical practice, may help to individualize diagnostics and treatment of schizophrenia.

• MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• neuroendokrinologie metody   MeSH
• předpověď metody   MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• schizofrenie genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

Při zjištění tumoru v pánvi se nalézáme před problémem stanovení jak jeho origa, tak i biologického chování. Možnost predikovat biologické chování pánevních tumorů již před léčbou je klíčem ke zvolení individuálního přístupu, který zatíží pacientku úměrně k maximálnímu možnému léčebnému efektu. V článku se dále zabýváme pouze gynekologickými nádory. Hlavní prognostické a prediktivní pooperační faktory dobře známé a rutinně používané jsou histologický typ nádoru, stádium onemocnění, stupeň diferenciace, přítomnost lymfangioinvaze, postižení lymfatických uzlin a pooperační nádorové reziduum. Při předoperační predikci biologického chování gynekologických pánevních tumorů vycházíme z anamnézy, klinických ukazatelů - věku a přidružených chorob nemocné (performance status), dále ze stanovení markerů z krve, grafických vyšetření (zejména sonografie) a charakteristik nádoru stanovených na základě histologického, imunohistochemického či molekulárně-genetického vyšetření tkáně získané z excize, laparoskopie či tru-cut biopsie. Mezi prediktivně-prognostické biomarkery, které mohou pomoci předpovídat úspěšnost naší léčby a je možné je využít v triage pacientek před léčbou, je možné zařadit například markery z periferní krve CA125, HE4, ROMA index, přítomnost BRCA 1/2 mutace, předoperační trombocytózu, neutrophil-to-lymphocyte ratio, a dále tkáňové markery, jako je mutace p53, Her2/Neu pozitivitu, přítomnost ER/PR, pozitivitu L1CAM, dále panel 9 proteinových markerů PROVAR, intraepitelální tumor-infiltrující lymfocyty, stanovení proliferační aktivity pomocí proteinu Ki67 (MIB1), genové expresní profily, proteiny rezistence atd. Tyto biomarkery budou v následujícím textu probrány. Pacientka, daný tumor a zvolený léčebný přístup tvoří vždy individualitu, jakési jedinečné spojení, jehož chování a z toho plynoucí QoL (Quality of life - kvalita života), DFI (Disease free interval - období bez nemoci) a OS (Overall survival - celkové přežití) je obtížné predikovat. Proto žádné z dosud používaných vyšetření ani žádný v současnosti známý marker nedokáže lékaři ani pacientce přesně odpovědět na tyto základní existenciální otázky, které si pacientka a její nejbližší pokládají nejčastěji.

When we detect a tumor in the pelvis we find ourselves faced with the problem of determining both the origin, and biological behavior. The possibility to predict biological behavior of pelvic tumors already before treatment is the key to individual patient management with least patient burden proportional to potentially attainable goal. In the article below we deal only with the gynecological tumors. The main postoperative prognostic and predictive factors such as staging, grading, histological type of tumor, lymph node involvement (as included in staging) and postoperative tumor residue are well known and routinely used. However, if we focus on the possibility of preoperative prediction of tumor biological behavior, it can be based on several factors. These include clinical indicators such as patient age at time of diagnosis, patient performance status, blood “markers” assessment, imaging studies results (particularly ultrasound) and processing of biopsy samples obtained by excision from the tumor during laparoscopy or tru-cut biopsy, etc. Other predictive biomarkers that can generally predict success of our therapy include, e.g. CA125, HE4, ROMA index, presence of the BRCA 1/2 or p53 mutation, Her2/neu, ER/PR or L1CAM positivity, PROVAR (a panel of 9 protein markers), intraepithelial tumor-infiltrating lym - phocytes, preoperative thrombocytosis, neutrophil-to-lymphocyte ratio, Ki67 positivity rate (MIB1), gene expression profiles, protein of resistance, etc. These biomarkers will be discussed below. Since the patient, her tumor and the therapeutic approach always form a unique combination, the resulting QoL (Quality of life), DFI (Disease free interval) and OS (Overall survival) are difficult to predict. Therefore, none of the tests used so far and no currently known marker can provide an accurate answer to these basic existential questions that a patient as well as her closest ask the most frequently.

• Klíčová slova
• predikce, biologické chování,
• MeSH
• ABC transportéry analýza   MeSH
• antigen CA-125 krev   MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery * genetika   krev   MeSH
• nádorové proteiny genetika   MeSH
• nádory pánve * diagnóza   krev   ultrasonografie   MeSH
• nádory ženských pohlavních orgánů * diagnóza   krev   ultrasonografie   MeSH
• předoperační období * MeSH
• prognóza MeSH
• proteiny spojené s mnohočetnou rezistencí k lékům analýza   MeSH
• stanovení celkové genové exprese MeSH
• trombocytóza diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Fenotyp člověka je ovládán genotypem – souborem genetických informací uložených v DNA. Pokud si pomůžeme s tradiční terminologií, jde o něco přes 20 000 genů, jejichž vliv na utváření fenotypu je různě „silný“ a uplatňuje se většinou v rámci celého genomu, tedy v prostředí plném působení ostatních genů. Výsledný efekt je závislý nejen na pevně stanovených programech, které jsme zdědili od svých předků (a jejichž minulost bychom mohli sledovat do samého počátku života na zemi, který začal používat informační molekuly nukleových kyselin), ale i na vnějších vlivech, které na organismus působily od okamžiku jeho vzniku jako individua. I když se úspěšně propracováváme k porozumění, co je nám dáno do vínku v podobě zděděných genetických informací, stále máme příliš veliký zmatek v hodnocení toho, co na nás působilo během našeho života a jen málo víme, jaký měl ten který vliv význam. Proto jakákoliv predikce toho, co nás čeká a nemine, by měla být omezena na „nesporné“ situace a v každém případě – tzv. vysoce kvalifikovaná a odpovědná.

Human phenotype is governed by its genotype – a set of genetic information materialized in DNA. Using traditional terminology we speak about a little more than 20 thousands genes that differ in strength to become realized and their effect is modified by a large number of other genes. The result originates from firmly established programmes we obtained from our ancestors. Development and activity of such molecules selected for maintenance, copying and transfer of information i.e. nucleic acids can be followed back to the very origin of the life. Nevertheless the final result is achieved not only by confrontation of the original information with other genetic information but largely also by external influences – environment. Though we are relatively successful in understanding what we have inherited from our parents, our knowledge of environmental factors and their effects on formation of the phenotype is still limited. From this point of view medical prediction has always to be very cautious and interpretations at the probability level must be done by a very experienced and responsible professional. Key words: genome, genotype, phenotype, toxicogenomics, epigenetics, mutation, penetrance, pleiotropy, monogenic inheritance, multifactorial inheritance, genetic risk.

• Klíčová slova
• DNA genom, toxikogenomika, epigenetika, pleiotropie, monogenní dědičnost, genetické riziko,
• MeSH
• dědičnost MeSH
• DNA MeSH
• epigenomika MeSH
• fenotyp MeSH
• financování organizované MeSH
• genetická pleiotropie MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• genetické testování etika   metody   využití   MeSH
• genom MeSH
• genotyp MeSH
• interakce genů a prostředí MeSH
• lékařská genetika metody   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• multifaktoriální dědičnost MeSH
• mutace MeSH
• penetrance MeSH
• toxikogenetika MeSH
• životní prostředí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH