Nově se do terapie tuberkulózy v dětském věku dostávají moderní léky, tablety rozpustné v ústech. léky jsou k dispozici buď v kombinované formě (dohromady izoniasid + rifampicin + pyrazinamid nebo izoniasid + rifampicin) nebo samostatně (izoniasid a etambutol). léčba je indikována převážně pro nejmladší věkové skupiny.

Contemporary pharmaceutical agents, specifically orodispersible tablets, are now entering the management of tuberculosis in children. the pharmaceuticals are available in two forms: either in combination (isoniaside+rifamp icin+pyrazinamide, isoniazid+rifampicin) or as monotherapy (isoniaside, ethambutol). the treatment is primarily indicated for the youngest age groups.

• MeSH
• antituberkulotika * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aplikace orální MeSH
• dítě MeSH
• ethambutol aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• isoniazid aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie * metody   MeSH
• lékové formy MeSH
• lidé MeSH
• rifampin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• tuberkulóza diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Stem cell-based therapy represents a promising approach for the treatment of numerous currently uncurable diseases. However, wider application of this therapy is still bound by various limitations. To increase the effectiveness of cell therapy, a combined application of stem cells with various types of chemicals or agents, which could support the immunoregulatory and therapeutic properties of stem cells, has been proposed and tested. One prospective approach is offered by the co-application of mesenchymal stem cells (MSCs), which have potent immunomodulatory and regenerative properties, and selected metal nanoparticles (NPs) which have been used in various fields of medicine for their immunomodulatory, anti-oxidant and antibacterial properties. It has been shown that the main mechanism of the therapeutic action of MSCs is the production of immunomodulatory molecules and growth factors, and that the secretory activity of MSCs can be modified by different types of NPs. For this purpose, metal NPs are extremely useful. They possess unique characteristics and can influence the growth and repair of tissues, exert strong antimicrobial activity and serve as nanocarriers. Thus, treatment based on the simultaneous application of MSCs and selected NPs combines the therapeutic effects of MSCs and impacts of NPs on applied MSCs, and on the cells and tissues of the recipient. In this review we outline the current state of studies combining the administration of MSCs and the application of metal NPs, with a focus on perspectives to use such treatment for corneal and retinal injuries and diseases.

• MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• kovové nanočástice * chemie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mezenchymální kmenové buňky * cytologie   MeSH
• oční nemoci * terapie   MeSH
• transplantace mezenchymálních kmenových buněk * metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Text představí ketaminem asistovanou psychoterapii (KAP) jako novou léčebnou modalitu v psychiatrii pro široké diagnostické spektrum. Tato metoda má odlišné charakteristiky i indikace od použití esketaminu či racemického ketaminu v off-label use u deprese. Je unikátní kombinací farmakologického i psychoterapeutického přístupu tím, že aktivně využívá změněný stav vědomí vyvolaný ketaminem k zásadní akceleraci a prohloubení psychoterapeutického procesu. Podkladem této akcelerace je indukce neuroplastického procesu, zvýšená schopnost učení, a tím pádem efektivnější psychoterapie. Metoda částečně navazuje jednak na objev rychlého antidepresivního a anxiolytického účinku ketaminu z přelomu tisíciletí, jednak na metodiku psychedelické psychoterapie 50. a 60. let 20. století. V současné době se rychle rozvíjí především v USA; v ČR implementuje tento model do zdravotní péče Psyon – Psychedelická klinika, ale v poslední době vznikají i další takto specializovaná pracoviště. Text je krátkým přehledem využití ketaminu v psychiatrii a souhrnem dosavadního výzkumu o použití ketaminu v psychoterapii, představí východiska KAP a odliší KAP od jiných přístupů práce s ketaminem.

The text introduces Ketamine-Assisted Psychotherapy (KAP) as a new therapeutic modality in psychiatry for a broad diagnostic range. This method has distinct characteristics and indications compared to the use of esketamine or racemic ketamine off-label for depression. KAP uniquely combines pharmacological and psychotherapeutic approaches by actively utilizing the altered state of consciousness induced by ketamine to significantly accelerate and deepen the psychotherapeutic process. The foundation of this acceleration lies in the induction of neuroplastic processes, enhanced learning capacity, and thereby more effective psychotherapy. The method partially builds on the discovery of ketamine's rapid antidepressant and anxiolytic effects from the turn of the millennium, as well as on the methodology of psychedelic psychotherapy from the 1950s and 1960s. Currently, it is rapidly developing, especially in the United States. In the Czech Republic, this model is being implemented into healthcare by Psyon – Psychedelic Clinic, and recently, other specialized centers have also emerged. The text is a brief overview of the use of ketamine in psychiatry and a summary of the current research on the application of ketamine in psychotherapy. It introduces the principles of KAP and distinguishes KAP from other approaches to working with ketamine.

• MeSH
• deprese farmakoterapie   terapie   MeSH
• duševní poruchy farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• halucinogeny farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• ketamin * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• obsedantně kompulzivní porucha farmakoterapie   terapie   MeSH
• poruchy příjmu potravy farmakoterapie   terapie   MeSH
• psychoterapie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

V léčbě lokálně pokročilého karcinomu rekta v poslední době nastaly významné změny. Jedná se především o úplné přesunutí systémové léčby do neoadjuvantní fáze, možnost vynechání operace v případě klinicky kompletní remise a zavedení imunoterapie u pacientů s deficitem DNA opravných mechanizmů. Přestože neexistuje všeobecně uznávaný léčebný standard, koncept totální neoadjuvantní terapie, imunoterapie i neoperativní management jsou v klinické praxi široce akceptovány. Péče o pacienty s nádory konečníku je multimodální, komplexní a měla by vycházet z konsenzuálního doporučení. Předpokladem vysoké kvality standardní péče je, aby pracoviště v rámci daného centra postupovala jednotně. Současně by se měly brát v úvahu i neobvyklé klinické situace a zohlednit specifická přání pacienta. Uvedené doporučené postupy jsou odrazem snahy o sjednocení péče o pacienty s karcinomem rekta mezi jednotlivými pracovišti Komplexního onkologického centra v Brně. Nemají za cíl definovat všeobecná doporučení.

Significant changes have recently occurred in the treatment of locally advanced rectal cancer. These include a complete administration of systemic therapy in the neoadjuvant phase of treatment, nonsurgical interventions in case of clinically complete response and using of immunotherapy in patients with the deficiency ofmismatch repair. Although there is no universally accepted treatment standard, the concept of total neoadjuvant therapy, immunotherapy and non-operative management is widely accepted in clinical practice. The care of patients with rectal cancer is multimodal, comprehensive and should be based on consensual recommendations. A uniform approach in diagnostic and therapeutic procedures within the individual departments of the oncology center is a condition for high quality standard care. At the same time, unusual clinical situations and the specific wishes of patients should be taken into account. The listed recommended treatment procedures are a reflection of the efforts to unify patient care with rectal cancer at individual workplaces of the comprehensive oncology center in Brno. Defining general recommendations is not the goal.

• MeSH
• chemoradioterapie MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Nádory gastroesophageální junkce (GEJ) a žaludku vzhledem k vysoké incidenci globálně představují závažný medicínský problém. Převážná část těchto onemocnění je diagnostikována v lokoregionálně pokročilém a/nebo metastatickém stadiu, které vyžaduje komplexní multidisciplinární přístup. Základem léčby lokoregionálně pokročilých stadií je systémová perioperační terapie, která prokazatelně zlepšuje prognózu pacientů. S cílem dalšího zlepšení je standardní perioperační chemoterapie kombinována s imunoterapií. Cílem tohoto sdělení je podat přehled současných doporučení a nových směrů léčby lokoregionálně pokročilých stadií nádorů GEJ a žaludku.

Given the high incidence of gastroesophageal junction (OGJ) and gastric tumours globally, they represent a major medical problem. The majority of these diseases are diagnosed at a locoregionally advanced and/or metastatic stage, which requires a comprehensive multidisciplinary approach. The mainstay of treatment of locoregionally advanced stages is systemic perioperative therapy, which has been shown to improve patient prognosis. With the aim of further improvement, standard periope­rative chemotherapy is combined with immunotherapy. The aim of this review is to provide an overview of current recommendations and new treatment guidelines for locoregionally advanced stages of OGJ and gastric cancer.

• MeSH
• chemoradioterapie MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• gastroezofageální junkce patologie   MeSH
• gastrointestinální nádory * chirurgie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory žaludku chirurgie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• perioperační péče metody   MeSH
• protinádorové látky * aplikace a dávkování   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Neuropatická bolest patří k častým klinickým příznakům onemocnění periferního (mononeuropatie, polyneuropatie) i centrálního nervového systému (míšní léze, stavy po cévních mozkových příhodách apod.). Významně snižuje kvalitu života pacientů, interferuje se spánkem a je často provázena úzkostí a/nebo depresí. Léčba neuropatické bolesti je dominantně založena na farmakoterapii, pro kterou je k dispozici řada preparátů využitelných v monoterapii či v rámci kombinované léčby. K lékům první volby (s průkazem účinnosti na úrovni IA) patří některá antiepileptika a antidepresiva. Z antiepileptik jde především o modulátory alfa-2-delta podjednotky kalciových kanálů, tedy gabapentin a pregabalin. Oba léky byly dlouhodobě považovány za srovnatelně účinné, v posledních 5–7 letech však bylo publikováno několik negativních studií vysoké kvality s pre- gabalinem, zatímco evidence účinku gabapentinu je nadále velmi robustní. Z antiepileptik je pro dosažení analgetického účinku klíčová blokáda zpětného vychytávání noradrenalinu. Využitelné jsou proto především léky ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI, např. duloxetin či venlafaxin) a také tricyklická antidepresiva (TCA, především amitriptylin), zatímco efekt inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) v terapii neuropatické bolesti prokázán nebyl. Účinné jsou také opioidy (tramadol, morfin, oxykodon, tapentadol), které jsou využívány jako léky druhé či třetí volby, a to jako monoterapie či add-on terapie k lékům první volby. U pacientů s lokalizovanou neuropatickou bolestí (např. u postherpetické neuralgie) lze využít topicky aplikované preparáty (např. kapsaicin či topicky aplikovaný lidokain), jejichž výhodou je excelentní bezpečnostní profil. Prakticky u všech zmíněných léků je pokračování terapie podmíněno dokumentací jejich účinnosti, např. poklesem intenzity bolesti hodnocené pomocí numerické škály bolesti. Vedle farmakoterapie lze v léčbě neuropatické bolesti využít také postupy nefarmakologické, síla doporučení pro jejich využití (vycházející z evidence jejich účinnosti) je však u většiny těchto postupů daleko nižší než v případě farmakoterapie, obvykle z dů- vodu absence kvalitních a dostatečně velkých studií. Většina používaných neinvazivních nefarmakologických metod má vynikající bezpečnostní profil a jejich použití je obzvláště výhodné u pacientů vyššího věku. U pacientů s periferní neuropatickou bolestí jde především o transkutánní elektrickou nervovou stimulaci (TENS), která vykazuje excelentní bezpečnost a u pacientů s lokalizovanou bolestí je doporučována dokonce jako jedna z metod 1. volby. Účinnost v léčbě neuropatické bolesti i fibromyalgie je prokázána také u vysokofrekvenční repetitivní transkraniální mozkové stimulace (rTMS) kontralaterální primární motorické kůry (M1), případně dalších oblastí mozku. U závažných refrakterních typů neuropatické bolesti je možné využít stimulaci míšní (SCS), případně stimulaci periferního nervu (PENS). Jedná se však již o invazivní metody indikované u malého procenta pacientů s vysokou intenzitou bolesti a nejnižší odpovědí na konvenční terapie. Využitelné jsou také některé psychoterapeutické metody, zejména mindfulness či kognitivně-behaviorální terapie, které lze s výhodou použít zejména jako přídatnou (add-on) terapii na úrovni druhé volby. Ostatní nefarmakologické postupy vykazují v provedených metaanalýzách nekonkluzivní výsledky a jejich užití se dle aktuální úrovně evidence spíše nedoporučuje.

Neuropathic pain is a common clinical symptom of peripheral (mononeuropathy, polyneuropathy) and central nervous systém disorders (spinal cord lesions, post-stroke conditions, etc.). It significantly reduces pa‘ients‘ quality of life, interferes with sleep and is often associated with anxiety and/or depression. The treatment of neuropathic pain is mainly based on pharmacotherapy, for which a number of agents are available for use as monotherapy or in combination therapy. First choice drugs (with evidence of efficacy at the IA level) include some antiepileptics and antidepres- sants. The antiepileptic drugs are mainly alpha-2-delta calcium channel subunit modulators, i.e. gabapentin and pregabalin. Both drugs have long been considered comparably effective, but in the last 5-7 years several negative, high-quality trials have been published with pregabalin, while the evidence for gabapentin remains very robust. Among the antiepileptic drugs, blockade of norepinephrine reuptake is key to achieving analgesia. Therefore, serotonin and noradrenaline reuptake inhibitors (SNRIs) (e.g. duloxetine or venlafaxine) and tricyclic antidepressants (TCAs, especially amitriptyline) are particularly useful, whereas the effect of serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) in the treatment of neuropathic pain has not been demonstrated. Opioids (tramadol, morphine, oxycodone, tapentadol) are also effective and are used as second- or third-line drugs, either as monotherapy or as adjunctive therapy to first-line drugs. For patients with localised neuropathic pain (e.g. postherpetic neuralgia), topical agents (e.g. capsaicin or lidocaine) can be used, which have the advantage of an excellent safety profile. For all these agents, continuation of therapy requires documentation of efficacy, e.g. a reduction in pain intensity as assessed by a numerical pain scale. In addition to pharmacotherapy, non-pharmacological treatments can be used to treat neuropathic pain, but the strength of the recommendations for their use (based on evidence of their effectiveness) is much lower than for pharmacotherapy for most of these treatments, usually due to a lack of large, high-quality trials. Most of the non-invasive non-pharmacological methods used have an excellent safety profile and their use is particularly beneficial in older patients. For patients with peripheral neuropathic pain, transcutaneous electrical nerve stimulation (TENS) can be used with excellent safe‘y. It‘s even recommended as a first-line treatment for patients with localised pain. High-frequency repetitive transcranial brain stimulation (rTMS) of the contralateral primary motor cortex or several other brain regions has also been shown to be effective in the treatment of neuropathic pain and fibromyalgia. For refractory forms of neuropathic pain, spinal cord stimulation (SCS) or peripheral nerve stimulation (PENS) can be used, but both are invasive and their use is limited to a small percentage of patients with the most severe pain and least response to conventional therapies. Some psychotherapeutic techniques, particularly mindfulness or cognitive behavioural therapy, may also be used, particularly as second-line adjunctive therapy. Other non-pharmacological treatments have shown inconsistent results in meta-analyses and their use is not recommended based on the current level of evidence.

• MeSH
• akupunkturní terapie MeSH
• analgetika farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• antikonvulziva aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aromaterapie MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• hyperestezie diagnóza   MeSH
• kanabinoidy farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• míšní stimulace MeSH
• neuralgie * diagnóza   farmakoterapie   psychologie   terapie   MeSH
• parestezie diagnóza   MeSH
• periferní nervový systém MeSH
• transkraniální magnetická stimulace MeSH
• všímavost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Ve světle současných znalostí o biologické podstatě obezity a jako nemoci s naprosto zásadním genetickým vkladem je nezbytné přijmout fakt, že obezitu je třeba léčit trvale a doživotně. Mozek řídí stravovací návyky a chuť k jídlu. Hmotnost je určována a regulována unikátním třívrstvým systémem. Jedná se o homeostatický okruh na úrovni hypothalamu a hédonický okruh, kdy je zapojen limbický systém a kůra mozková. Preferujeme kombinační léčbu obezity, tedy konzervativní léčbu nutriční a pohybovou, spolu s psychologickými přístupy kognitivně behaviorální terapie, doplněnou o farmakoterapii a bariatricko-metabolické operace. V ideálním případě se tyto postupy prolínají a vzájemně na sebe opakovaně navazují.

In the light of current knowledge about the biological nature of obesity and as a disease with an absolutely essential genetic contribution, it is essential to accept that obesity needs to be treated permanently and for life. The brain controls eating habits and appetite. Weight is determined and regulated by a unique three-layered system. These are the homeostatic circuit at the level of the hypothalamus and the hedonic circuit where the limbic system and the cortex are involved. We prefer a combination treatment of obesity, i.e. conservative treatment of nutrition and exercise, together with psychological approaches of cognitive behavioural therapy, complemented by pharmacotherapy and bariatric-metabolic surgery. Ideally, these approaches are intertwined and interact repeatedly.

• Klíčová slova
• emoční jezení,
• MeSH
• individualizovaná medicína metody   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• látky proti obezitě * ekonomika   klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• obezita * chirurgie   dietoterapie   farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• opakovaná terapie MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• psychoterapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Metastatický hormonálně senzitivní karcinom prostaty (mHSPC) je různorodé onemocnění vyžadující individuální léčebný přístup. Androgen-deprivační terapie (ADT) je základem terapie diseminovaného onemocnění s velmi dobrou iniciální odpovědí na léčbu u většiny pacientů, ale s limitovaným trváním odpovědi. Léčba ADT v kombinaci s ARTA (androgen receptor targeted agents – abirateron, apalutamid, enzalutamid) významně prodlužuje přežití bez progrese (PFS) i celkové přežití (OS), a stala se tak standardem v léčbě pacientů s mHSPC. Obdobného účinku dosahuje i kombinovaná léčba ADT s docetaxelem, tedy tzv. dublet. U části pacientů s agresivním onemocněním ale tato terapie není dostatečně účinná. Jednou z možností, jak zvýšit účinnost léčby, je kombinace ADT s ARTA a docetaxelem, tedy tzv. triplet. V článku se zaměříme na základní studie týkající se této problematiky a pokusíme se definovat pacienty, pro které je tato kombinovaná léčba výhodná.

Metastatic hormone-sensitive prostate cancer is a diverse disease requiring an individual treatment approach. Androgen deprivation therapy (ADT) is the mainstay of treatment for disseminated disease with a very good initial response to treatment in most patients, but with a limited duration of response. Combined treatment with ADT and ARTA (androgen receptor targeted agents – abiraterone, apalutamide, enzalutamide) significantly prolongs progression-free survival (PFS) and overall survival (OS) and has thus become the standard of treatment for patients with mHSPC. A similar effect is achieved by combined treatment with ADT and docetaxel, the so-called doublet therapy. However, this treatment is not effective enough for some patients with aggressive disease. One possibility to increase the effectiveness of treatment is the combination of ADT with ARTA and docetaxel, the socalled triplet therapy. In this article, we will focus on basic studies regarding this issue and try to define patients for whom this combined treatment is beneficial.

• Klíčová slova
• darolutamid,
• MeSH
• abirateron terapeutické užití   MeSH
• antagonisté androgenů * terapeutické užití   MeSH
• docetaxel terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů farmakoterapie   MeSH
• nádory prostaty * farmakoterapie   MeSH
• pyrazoly terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Difúzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL) tvoří 40 % všech nehodgkinských lymfomů, a je prototypem agresivního lymfomu. Léčebným postupem v první linii byl dosud chemoimunoterapeutický režim R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vinkristin, prednison) s 60-70% šancí na dosažení dlouhodobé remise. Nově je v klinické praxi nahrazován režimem Pola-R-CHP (výměna vinkristinu za konjugát monoklonální protilátky a léčiva polatuzumab vedotin), který snižuje riziko relapsu a prodlužuje dobu do progrese u pacientů s nově diagnostikovaným DLBCL se středně vysokým a vysokým rizikem dle prognostického indexu IPI. Ve druhé linii je pro pacienty s časným relapsem do 12 měsíců od ukončení předchozí linie nejúčinnější metodou léčba buněčnou terapií pomocí CAR (chimérický antigenní receptor) T lymfocytů. U pozdních relapsů mladších pacientů do 65-75 let bez významných komorbidit nadále zůstává standardem léčby záchranný platinový chemoterapeutický režim s následnou konsolidací pomocí vysokodávkované chemoterapie a autologní transplantace kostní dřeně. Spektrum terapeutických možností třetí a další linie se neustále rozšiřuje, a kromě CAR T-cell terapie máme nyní k dispozici bispecifické protilátky a další cílenou léčbu. Díky tomuto pokroku se z původně paliativní léčby opakovaných relapsů DLBCL stává léčba s kurativním záměrem.

Diffuse large B-cell lymphoma is a prototype of aggressive lymphomas. Until recently, the standard of care in the first-line setting has been the chemoimmunotherapeutic regimen R-CHOP (consisting of rituximab, cyclophosphamide, doxorubicin, vincristine, and prednisone) with a 60-70% chance of achieving long-term remission. The newly introduced Pola-R-CHP regimen (replacing vincristine by the antibody-drug conjugate polatuzumab vedotin) decreases the risk of DLBCL relapse and prolongs the progression-free survival of the patients. This regimen is being gradually implemented into a daily practice and is currently approved for patients with high-intermediate and high-risk disease according to IPI prognostic index. CAR (chimeric antigen receptor) T-cell therapy is approved for primary progressive disease and early relapses up to 12 months after the first-line treatment. The salvage platinum-based regimen with consolidation treatment using the high-dose chemotherapy and autologous stem cell transplantation for younger and fit patients remains the standard of care for late DLBCL relapses. The spectrum of therapeutic strategies in the third and subsequent lines of treatment is expanding with innovative treatment options, including bispecific antibodies, and other targeted therapy. Thanks to these advances, the strategy for third-line treatment is now shifting from palliative to curative intent.

• MeSH
• chimerické antigenní receptory terapeutické užití   MeSH
• cílená molekulární terapie metody   MeSH
• difúzní velkobuněčný B-lymfom * terapie   MeSH
• imunokonjugáty terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• protilátky bispecifické terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dolní končetina chirurgie   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• kardiovaskulární látky terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• varixy chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   MeSH
• žilní insuficience * chirurgie   diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• kongresy MeSH
• novinové články MeSH
• zprávy MeSH