Neplodnost je závažným zdravotním problémem. Podle recentní metaanalýzy je průměrně 9% párů neplodných. Neplodnost muže je zodpovědná asi za polovinu těchto případů a má často genetickou příčinu. Kromě azoospermie (žádné spermie), rozeznáváme snížený počet spermií a/nebo abnormální morfologii spermií (oligo- a teratozoospermie). Práce se zvířecími geneticky definovanými modely neplodnosti (včetně práce naší skupiny) odhalila řadu genů nezbytných ke správné morfogenezi zdravé spermie. Tyto výsledky nemohly být získány studiem lidské neplodnosti, nicméně, potenciální klinický význam těchto nálezů může být zjištěn jen replikací těchto výsledků u člověka. Proto navrhujeme screening kohorty neplodných mužů na výskyt mutací ve vybraných genech, které jsou prokazatelně nezbytné pro normální morfologii spermií u zvířecích modelů. Naše výsledky mohou pomoci v porozumění etiologii neplodnosti u člověka, a zlepšit genetické poradenství u těchto pacientů.; Infertility is a compelling health problem. According to a recent meta-analysis, in average 9% of couples are infertile. Male factor is responsible for approximately half of these cases and has often genetic origin. Apart from azoospermia (no sperm), the phenotype of lowered sperm count and/or abnormal sperm morphology (oligo- and teratozoospermia) can be distinguished. Work on animal genetically defined models of infertility (including the work of our group), revealed many genes necessary for proper production of healthy sperm. Such results could not be achieved in man, but the potential clinical implications of these findings can only be estimated by replication of these results in man. We therefore propose to screen a cohort of cca 200 infertile men for mutations in selected genes that were proven to be necessary for normal sperm morphology in animal models. Our results may help in understanding the etiology of infertility in human, and improve genetic counseling of these patients.

• MeSH
• kohortové studie MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• mutační analýza DNA MeSH
• mužská infertilita MeSH
• oligospermie MeSH
• spermatogeneze MeSH
• teratozoospermie MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• genetika, lékařská genetika
• andrologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních genech predisponujících ke vzniku Lynchova syndromu a karcinomu kolorekta definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučených postupů byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky při České lékařské společnosti J. E. Purkyně ve spolupráci se zástupci onkologie, onkogynekologie a gastroenterologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.

The guidelines for clinical practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant genes predisposing to Lynch syndrome and colorectal cancer define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to the individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society, in cooperation with representatives of oncology, oncogynecology, and gastroenterology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.

• MeSH
• adhezní molekula epiteliálních buněk genetika   MeSH
• dědičné nepolypózní kolorektální nádory genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci * genetika   MeSH
• kolorektální nádory * genetika   MeSH
• mismatch repair endonukleáza PMS2 genetika   MeSH
• MutL homolog 1 genetika   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• zárodečné mutace genetika   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních nádorových predispozičních genech definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být těmto osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučení byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky (SLG ČLS JEP) ve spolupráci se zástupci onkologie a onkogynekologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.

The Guidelines for Clinical Practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant cancer predisposition genes define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to these individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society (SLG ČLS JEP) in cooperation with the representatives of oncology and oncogynecology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.

• MeSH
• ATM protein genetika   MeSH
• checkpoint kinasa 2 genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci * MeSH
• geny BRCA1 MeSH
• geny BRCA2 MeSH
• nádory prostaty diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory prsu diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• protein FANCN genetika   MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• zárodečné mutace MeSH

Východiska: Dědičné mutace v genu CHEK2 kódujícím CHK2 proteinkinázu způsobují středně zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu (breast cancer – BC) a dalších nádorových onemocnění. Vysoká populační variabilita CHEK2 mutací a výskyt vzácných missense variant nejasného významu (variants of unknown clinical significance – VUS) komplikuje odhad rizika vzniku nádorových onemocnění u nosičů germinálních variant. Soubor pacientů a metody: Mutační analýzu CHEK2, vč. analýzy velkých přestaveb, jsme provedli u 1 526 vysoce rizikových pacientek s BC a 3 360 kontrol z ČR. Nalezené VUS jsme klasifikovali pomocí funkční analýzy v modelovém systému lidské buněčné linie RPE1-CHEK2- -KO, ve které byly obě endogenní alely inaktivovány metodou CRISPR/ Cas9. Výsledky: Četnost 10 různých trunkačních mutací CHEK2 byla významně vyšší u pacientek s BC (2,62 %) než u kontrol (0,11 %; p = 4,1 × 10−12), 23 různých missense variant jsme nalezli u 4,5 % pacientek a 4,0 % kontrol. Nejčastější alteraci představovala p.I157T se srovnatelnou četností u pacientek a kontrol (3,08 vs. 3,10 %). Funkční analýza identifikovala u 9 VUS zásadní poruchu kinázové aktivity, zatímco u dalších 9 zachovanou kinázovou aktivitu. Zbývající VUS a p.I157T byly částečně funkční. Riziko BC zvyšovaly trunkační mutace (OR 8,19; 95% CI 4,11–17,75) a nefunkční missense mutace (OR 4,06; 95% CI 1,37–13,39). Částečně funkční (vč. p.I157T) a plně funkční missense varianty riziko neovlivňovaly. Pacientky s trunkačními a funkčně-defektními missense variantami CHEK2 vyvinuly BC (převážně ER-pozitivní s vyšším gradingem) v průměrném věku 44,4 a 50,7 roku a signifikantně častěji vyvinuly sekundární tumory než nosičky mutací v BRCA1/ BRCA2/ PALB2/ p53 a nenosičky. Závěr: Dědičné mutace v genu CHEK2 představují významnou komponentu dědičného BC v ČR. Riziko vzniku onemocnění u nosičů patogenních mutací CHEK2 se zvyšuje s počtem příbuzných s BC a dalšími nádory v rodině. U asymptomatických nosičů je indikována dispenzarizace (jednou ročně ultrazvuk, mamografie nebo magnetická rezonance) od 40 let věku a chirurgická prevence v závislosti na rodinné anamnéze. Prevence vzniku dalších nádorů je ke zvážení dle výskytu nádorových onemocnění v rodině.

Background: Hereditary mutations in the CHEK2 gene (which encodes CHK2 kinase) contribute to a moderately increased risk of breast cancer (BC) and other cancers. Large variations in the frequency of CHEK2 mutations and the occurrence of variants of unknown clinical significance (VUS) complicate estimation of cancer risk in carriers of germline CHEK2 mutations. Patients and methods: We performed mutation analysis of 1,526 high-risk Czech BC patients and 3,360 Czech controls. Functional analysis was performed for identified VUS using a model system based on a human RPE1-CHEK2-KO cell line harboring biallelic inactivation of endogenous CHEK2. Results: The frequency of ten truncating CHEK2 variants differed markedly between BC patients (2.26%) and controls (0.11%; p = 4.1 x 10 minus12). We also found 23 different missense variants in 4.5% patients and in 4.0% of controls. The most common was p.I157T, which was found in patients and controls with the same frequency. Functional analysis identified nine functionally deleterious VUS, another nine functionally neutral VUS, and four intermediate VUS (including p.I157T). We found that carriers of truncating CHEK2 mutations had a high BC risk (OR 8.19; 95% CI 4.11 - 17.75), and that carriers of functionally deleterious missense variants had a moderate risk (OR 4.06; 95% CI, 1.37 - 13.39). Carriers of these mutations developed BC at 44.4 and 50.7 years, respectively. Functionally neutral and functionally intermediate missense variants did not increase the BC risk. BC in CHEK2 mutation carriers was frequently ER-positive and of higher grade. Notably, carriers of CHEK2 mutations developed second cancers more frequently than BRCA1/BRCA2/PALB2/p53 or mutation non-carriers. Conclusion: Hereditary CHEK2 mutations contribute to the development of hereditary BC. The associated cancer risk in mutation carriers increases with the number of affected individuals in a family. Annual follow-up with breast ultrasound, mammography, or magnetic resonance imaging is recommended for asymptomatic mutation carriers from the age of 40. Surgical prevention and specific follow-up of other tumors should be considered based on family cancer history.

• Klíčová slova
• dědičné mutace, varianty nejasného významu, funkční analýza,
• MeSH
• checkpoint kinasa 2 analýza   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nádory prsu * genetika   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východiska: Karcinom ovaria, závažné nádorové onemocnění s vysokou mortalitou, je v České republice diagnostikováno každým rokem přibližně u 1 000 žen. Riziko vzniku onemocnění je zvýšeno u nosiček mutací v některých nádorových predispozičních genech. S vysokým relativním rizikem (RR > 5) jsou spojeny mutace v genech BRCA1, BRCA2, BRIP1, geny Lynchova syndromu, RAD51C, RAD51D, STK11; s možným zvýšením rizika mutace v genech ATM, CHEK2, NBN, PALB2, BARD1. Cílem práce bylo určit frekvenci mutací v nádorových predispozičních genech v naší populaci. Metody a výsledky: Celkem 1 057 pacientek s karcinomem ovaria a 617 nenádorových kontrol bylo vyšetřeno pomocí panelového sekvenování nové generace na platformě Illumina. Patogenní mutace ve vysoko rizikových genech, vč. velkých genomových přestaveb, byly v našem souboru zachyceny u 30,6 % pacientek; u neselektovaných pacientek byla frekvence mutací téměř 25 %, u pacientek s negativní rodinnou anamnézou 18 %. Nejčastěji mutovanými predispozičními geny byly BRCA1 a BRCA2, součet frekvence mutací v ostatních ovariálních predispozičních genech odpovídal frekvenci mutací v genu BRCA2. Záchyt mutací u pacientek starších 70 let byl více než třikrát vyšší v porovnání s pacientkami ve věku pod 30 let. Závěr: Karcinom ovaria je heterogenní onemocnění s vysokým podílem dědičné formy onemocnění. Vzhledem k nedostatku adekvátních screeningových modalit pro včasnou diagnostiku onemocnění je identifikace nosiček mutací v ovariálních predispozičních genech klíčová, s vysokým potenciálem k celkovému snížení mortality z důvodu karcinomu ovaria.

Background: Ovarian cancer is a disease with high mortality. Approximately 1,000 women are diagnosed with ovarian cancer in the Czech Republic annually. Women harboring a mutation in cancer-predisposing genes face an increased risk of tumor development. Mutations in BRCA1, BRCA2, BRIP1, and Lynch syndrome genes (RAD51C, RAD51D, and STK11) are associated with a high risk of ovarian cancer, and mutations in ATM, CHEK2, NBN, PALB2, and BARD1 appear to increase the risk. Our aim was to examine the frequency of mutations in cancer-predisposing genes in the Czech Republic. Materials and methods: We analyzed 1,057 individuals including ovarian cancer patients and 617 non-cancer controls using CZECANCA panel next-generation sequencing on the Illumina platform. Pathogenic mutations in high-risk genes, including CNVs, were detected in 30.6% of patients. The mutation frequency reached 25.0% and 18.2% in subgroups of unselected ovarian cancer patients and patients with a negative family cancer history, respectively. The most frequently mutated genes were BRCA1 and BRCA2. The overall frequency of mutations in non-BRCA genes was comparable to that in BRCA2. The mutation frequency in ovarian cancer patients aged > 70 years was three times higher than that in patients diagnosed before the age of 30. Conclusion: Ovarian cancer is a heterogeneous disease with a high proportion of hereditary cases. The lack of efficient screening for early diagnosis emphasizes the importance of identifying carriers of mutations in ovarian cancer-predisposing genes; this is because proper follow-up and prevention strategies can reduce overall ovarian cancer-related mortality.

• Klíčová slova
• panel genů,
• MeSH
• geny nádorové MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• nádory vaječníků * genetika   MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Východiska: Gen PALB2 (FANCN) kóduje DNA reparační protein, který byl objeven jako součást endogenního multiproteinového komplexu BRCA2. Společně s proteiny BRCA1 a BRCA2 se PALB2 funkčně podílí na opravách dvouřetězcových zlomů DNA. Dědičné mutace v genu PALB2 jsou u heterozygotních nositelů spojeny se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu a pankreatu. Riziko vzniku karcinomu prsu u nositelek mutací PALB2 genu se odhaduje na 33–58 % v závislosti na počtu příbuzných s tímto onemocněním. Riziko vzniku karcinomu pankreatu u nositelů mutací je doposud nejasné. Metody a výsledky: Z výsledků studie mutací v genu PALB2 u vysoce rizikových pa­cientů s karcinomem prsu a/nebo ovaria bez přítomnosti BRCA1/2 mutací v České republice vyplývá, že frekvence dědičných mutací genu PALB2 v naší populaci je u těchto pa­cientů poměrně vysoká. Necelých 20 % patogenních variant představují rozsáhlé intragenové přestavby PALB2. Nejvyšší podíl mutací (srovnatelný s četností mutací v genu BRCA2) byl zaznamenán v podskupině pa­cientek s vícečetným výskytem karcinomu prsu (5,5 %). Frekvence patogenních mutací v nezávislém souboru vyšetřených neselektovaných pa­cientů s karcinomem pankreatu se v naší populaci pohybuje okolo 1,3 %. Závěr: Vzhledem k četnosti výskytu mutací PALB2 v naší populaci, fenotypové podobnosti s BRCA2 a k stanovenému riziku vzniku karcinomu prsu je vhodné indikovat testování genu PALB2, včetně analýz velkých genomových přestaveb, především u pa­cientek z podskupiny s hereditárním karcinomem prsu. Nositele patogenních mutací lze zařadit do dalšího klinického sledování, obdobného jako u nositelů mutací v BRCA2, umožňujícího časnou dia­gnostiku onemocnění, prevenci a popřípadě cílenou terapii. V případě vysoké rodinné zátěže a současné segregace patogenní mutace s nádorovým fenotypem lze na PALB2 mutace nahlížet jako na vysoce penetrantní alterace indikující provedení preventivních chirurgických výkonů u jejich nositelů. Další analýzy v různých populacích a zvětšení studovaných souborů budou potom nezbytné pro přesný odhad penetrance genu PALB2 a k upřesnění rizika vzniku karcinomu pankreatu.

Background: The PALB2 (FANCN) gene was identified as a component of endogenous BRCA2 complex that encodes a DNA repair protein participating along with BRCA1 and BRCA 2 proteins in DNA double-strand break repair. Hereditary PALB2 mutations are associated with an increased risk of breast and pancreatic cancers in heterozygotes. Breast cancer risk for PALB2 mutation carriers has recently been estimated at 33–58% depending on family history of breast cancer; pancreatic cancer risk in carriers of PALB2 mutations has not been precisely quantified, yet. Mate­rials and Results: Results of a study identifying PALB2 mutations in high-risk, BRCA1/2-negative, breast and/or ovarian cancer patients in the Czech Republic indicate that the frequency of hereditary PALB2 mutations in our population is quite high. Interestingly, almost 20% of all recognized mutations comprised large genomic rearrangements. The highest proportion of PALB2 mutations (comparable with the number of mutations reported for BRCA2) was found in a subgroup of hereditary breast cancer patients (5.5%). Frequency of mutations in an independent group of Czech unselected pancreatic cancer patients was approximately 1.3%. Conclusion: Considering the frequency of pathogenic, hereditary PALB2 mutations in our population, their phenotypic similarity to BRCA2, and expected risk of breast cancer associated with PALB2 mutations, its screen­ing (including large genomic rearrangements) should be encouraged in patients from hereditary breast cancer families. The follow-up of pathogenic PALB2 mutation carriers should be similar to that in BRCA2 mutation carriers, enabling early diagnosis, prevention, and possible targeted therapy. Preventive surgical interventions for the carriers could be considered in case of strong family cancer history and evident segregation of a pathogenic mutation with a tumor phenotype. Additional analysis of various cancer patient populations and further meta-analyses will be necessary for accurate assessment of PALB2 gene penetrance and its significance for the risk of pancreatic and other cancers. Key words: hereditary breast and ovarian cancer syndrom – pancreatic neoplasms – PALB2 gene – genetic predisposition – genetic testing This study was supported by grants IGA MH CZ NT14006-3/2013 and NT13343-4/2012, and Charles univessity in Prague – PRVOUK-P27//LF1/1 a SVV-UK 260148/2015. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 6. 8. 2015 Accepted: 14. 8. 2015

• MeSH
• dědičný syndrom nádoru prsu a vaječníků * genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• genetické testování MeSH
• jaderné proteiny genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• mutační analýza DNA MeSH
• nádorové supresorové proteiny * genetika   MeSH
• nádory prsu genetika   MeSH
• nádory slinivky břišní * epidemiologie   genetika   MeSH
• prevalence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Prezentace výsledků molekulárně genetických vyšetření u mužů s poruchami reprodukce se zaměřením na výzkum úseků DNA a genů ovlivňujících spermatogenezi. Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN Praha. Metodika: U 123 mužů s poruchami reprodukce jsme provedli rutinní laboratorní diagnostiku, tj. cytogenetické vyšetření, molekulárně genetické vyšetření mutací v CFTR genu a diagnostiku mikrodelecí chromozomu Y. U 107 pacientů bez záchytu patologie výše uvedeným rutinním vyšetřením jsme vyšetřili mikrodelece chromozomu X (CNV64, CNV67, CNV69) a vybrané geny ovlivňující spermatogenezi (AGFG1, CAPZA3, CNTROB, HOOK1, GOPC, SPATA16). Výsledky: U postižených mužů jsme neprokázali negativní vliv vybraných mikrodelecí chromozomu X na spermatogenezi. V rámci vyšetřovaných šesti genů jsme nalezli u dvou pacientů v genu SPATA16 homozygotní haplotyp [1526C>T + 1577T>C], který je pravděpodobně odpovědný za neplodnost obou vyšetřovaných mužů. Závěr: Podle našich vyšetření není účelné zavádět do rutinní diagnostiky vyšetření mikrodelecí chromozomu X v oblastech CNV64, CNV67 a CNV69. Pokud jde o vybrané geny ovlivňující spermatogenezi, naše výsledky ukázaly, že homozygotní haplotyp [1526C>T + 1577T>C] v genu SPATA16 je velmi pravděpodobně zodpovědný za neplodnost u dvou našich pacientů. Zmíněný haplotyp zasluhuje pozornost při vyšetřování mužské neplodnosti.

Objective: To present the results of molecular genetics analysis in men with reproductive disorders focusing on the DNA segments and genes which affect spermatogenesis. Design: Original article. Setting: Institute of Biology and Medical Genetics of the First Faculty of Medicine and General Teaching Hospital, Prague. Methods: One hundred and twenty-three patients identified with a fertility disorder were screened for mutations of the CFTR gene. In all patients were performed cytogenic analysis and assessment of Y-chromosome microdeletions. In 107 patients where the fertility was not detected by routine examination we performed an analysis for X-chromosome microdeletions (CNV64, CNV67, CNV69) and in certain genes necessary for normal spermatogenesis (AGFG1, CAPZA3, CNTROB, HOOK1, GOPC, SPATA16). Results: Our results did not reveal any negative efffects of X-chromosome microdeletion on spermatogenesis. Analysis of six genes showed in two patients in gene SPATA16 a homozygotic haplotype [1526C>T + 1577T>C] which can be most probably responsible for the fertility in two examined patients. Conclusion: According to our results we do not recommend introduction of X-chromosome microdeletions assays in areas CNV64 , CNV67 and CNV69 into routine diagnostic. Regarding the selected genes affecting spermatogenesis, our results showed that homozygotic haplotype [ 1526C>T + 1577T>C] in SPATA16 gene is very likely responsible for infertility in two of our patients. The above mentioned haplotype deserves attention in the investigation of male infertility.

• Klíčová slova
• gen AGFG1, gen CAPZA3, gen CNTROB, gen HOOK1, gen GOPC, gen SPATA16,
• MeSH
• chromozom X patologie   MeSH
• chromozomální delece MeSH
• cytogenetické vyšetření MeSH
• DNA analýza   MeSH
• klinické laboratorní techniky metody   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• mužská infertilita * diagnóza   genetika   MeSH
• spermatogeneze * genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Genetic causes of male infertility are hypothesized to involve multiple types of mutations, from single gene defects to complex chromosome rearrangements. Recently, several recurrent X-chromosome microdeletions (located in subtelomeric region of the long arm) were reported to be associated with male infertility in Spanish and Italian males. The aim of our study was to test their prevalence and infertility association in population of men from the Czech Republic. METHODS: 107 males with pathological sperm evaluation resulting in nonobstructive infertility were compared to 131 males with normal fecundity. X-chromosome microdeletions were assessed by +/- PCR with three primer pairs for each region Xcnv64 (Xq27.3), Xcnv67 (Xq28) and Xcnv69 (Xq28). The latter microdeletion was further characterized by amplification across the deleted region, dividing the deletion into three types; A, B and C. RESULTS: We detected presence of isolated Xcnv64 deletion in 3 patients and 14 controls, and Xcnv69 in 3 patients and 6 controls (1 and 1 patient vs.4 and 1 control for types A and B respectively). There was one control with combined Xcnv64 and Xcnv69 type B deletions, and one patient with combination of Xcnv64 and Xcnv69 type C deletions. The frequency of the deletions was thus not higher in patient compared to control group, Xcnv64 was marginally associated with controls (adjusted Fisher´s exact test P = 0.043), Xcnv69 was not associated (P = 0.452). We excluded presence of more extensive rearrangements in two subjects with combined Xcnv64 and Xcnv69 deletions. There was no Xcnv67 deletion in our cohort. CONCLUSION: In conclusion, the two previously reported X-linked microdeletions (Xcnv64 and Xcnv69) do not seem to confer a significant risk to impaired spermatogenesis in the Czech population. The potential clinical role of the previously reported patient-specific Xcnv67 remains to be determined in a larger study population.

• MeSH
• chromozomální delece * MeSH
• dospělí MeSH
• fenotyp MeSH
• lidé MeSH
• lidské chromozomy X * MeSH
• mutace MeSH
• mužská infertilita genetika   MeSH
• spermie patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lékařská genetika MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Several reports indicate that inherited mutations in the PALB2 gene predispose to breast cancer. However, there is little agreement about the clinical relevance and usefulness of mutation screening in this gene. We analyzed the prevalence and spectrum of germline mutations in PALB2 to estimate their contribution to hereditary breast and/or ovarian cancer in the Czech Republic. METHODS: The entire PALB2 coding region was sequenced in 409 breast/ovarian cancer patients negative for BRCA1 and BRCA2 mutations. Testing for large genomic rearrangements (LGR) was performed by multiplex ligation-dependent probe amplification (MLPA) analysis. RESULTS: We have identified 13 different pathogenic alterations including 10 truncating mutations and three LGRs in 16 of 409 patients (3.9%), whereas one truncating mutation was found in a group of 1,226 controls (0.08%; P = 2.6 × 10(-9)). Three novel LGRs included deletions involving exons 7-8 and 9-10, respectively, and a duplication spanning exons 9-11. Five frameshift and two nonsense mutations were novel, whereas three truncating mutations were described previously. The only recurrent mutation was the c.172_175delTTGT detected in four unrelated breast cancer individuals. CONCLUSIONS: Our analyses demonstrated the significant role of the PALB2 gene in breast cancer susceptibility. The highest frequency of PALB2 mutations (comparable with that previously reported for BRCA2) was found in a subgroup of patients with hereditary breast cancer (HBC) (13/235; 5.5%). IMPACT: Our results show that mutation analysis of the PALB2 gene, including the analysis of LGRs, is primarily indicated in patients with HBC in case of their BRCA1 and BRCA2 negativity.

• MeSH
• delece genu MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• geny BRCA1 * MeSH
• geny BRCA2 * MeSH
• jaderné proteiny genetika   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární sekvence - údaje MeSH
• mutační analýza DNA metody   MeSH
• nádorové supresorové proteiny genetika   MeSH
• nádory prsu genetika   patologie   MeSH
• nádory vaječníků genetika   patologie   MeSH
• prevalence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rodokmen MeSH
• sekvence nukleotidů MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH