• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

OBJECTIVES: Immune checkpoints inhibitors (ICI) represent a new therapy option for the treatment of several advanced tumors. However, this therapy has been linked to a spectrum of ICI related autoimmune (AI) adverse events. Some may be life threatening and their diagnosis is tricky. The aim of our study was to describe various imaging appearances of ICI related secondary hypophysitis and other coincidental AI diseases. MATERIAL AND METHODS: We included 28 patients (19 females, 9 men, mean aged 58±13 years), who were consecutively treated mostly for advanced stage melanoma by different ICI. All their CT/MRI records and clinical data were reviewed. RESULTS: We found 5 (18%) cases of endocrinology proven secondary hypophysitis; 2 cases of panhypopituitarism and 3 cases of central hypocortisolism. Four cases were MRI positive, 1 case was MRI negative. Three cases were accompanied by other AI diseases: 1 by hemorrhagic colitis and mesenterial lymphadenitis, 1 by AI pancreatitis and 1 by pneumonitis. On MRI pituitary gland was swollen in 3 cases, twice enhanced non-homogenously, once homogenously; infundibular enlargement was present in 2 cases. Those 3 cases reacted to glucocorticoid therapy by hypophyseal shrinkage. In 1 case of MRI positive hypophysitis, the pituitary gland was not enlarged, slightly nonhomogeneous with peripheral contour enhancement; no reaction to glucocorticoids was mentioned. CONCLUSION: Secondary hypophysitis is probably more common ICI related adverse event than reported in the literature. Its MRI appearance is variable. Most of our cases were in coincidence with other AI ICI related events that affected their clinical manifestations.

• MeSH
• autoimunitní nemoci chemicky indukované   MeSH
• dospělí MeSH
• humanizované monoklonální protilátky škodlivé účinky   MeSH
• hydrokortison nedostatek   MeSH
• hypofýza diagnostické zobrazování   MeSH
• hypopituitarismus chemicky indukované   diagnostické zobrazování   MeSH
• ipilimumab škodlivé účinky   MeSH
• kolitida chemicky indukované   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenitida chemicky indukované   MeSH
• lymfocytární hypofyzitida chemicky indukované   diagnostické zobrazování   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• melanom farmakoterapie   patologie   MeSH
• mezenterium MeSH
• nádory kůže farmakoterapie   patologie   MeSH
• pankreatitida chemicky indukované   MeSH
• pneumonie chemicky indukované   diagnostické zobrazování   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• protinádorové látky imunologicky aktivní škodlivé účinky   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Autoimunitné polyglandulárne syndrómy (APS) sú orgánovo špecifické autoimunitné poruchy postihujúce viaceré endokrinné žľazy, ktoré sú postupne deštruované účinkom autoprotilátok. Podobne ako pri iných autoimunitných ochoreniach nevyhnutnou podmienkou rozvoja ochorenia je existencia určitej genetickej predispozície, pričom ako najdôležitejší genetický faktor sa javí polymorfizmus hlavného histokompatibilného systému (HLA u človeka). Na základe rôznej kombinácie postihnutia endokrinných žľiaz rozlišujeme 4 typy APS. V detskom veku je častý APS typ 1, charakterizovaný hypoparatyreózou, mukokutánnou kandidózou a Addisonovou chorobou. Častejším typom je APS typ 2, pre ktorého diagnózu je nevyhnutná prítomnosť Addisonovej choroby v asociácii s autoimunitnou tyreoiditídou (Schmidtov syndróm) a/ alebo v asociácii s diabetes mellitus 1. typu (Carpenterov syndróm). Tretí typ autoimunitných polyglandulárnych syndrómov (APS typ 3) predstavuje obdobné postihnutie endokrinných žliaz ako pri type 2, avšak nebýva postihnutá kôra nadobličiek. Ak autoimunitné postihnutie endokrinných žliaz nespĺňa kritériá APS 1- 3, ochorenie môžeme priradiť k autoimunitnému polyglandulárnemu syndrómu typ 4. Autori demonštrujú prípad 33- ročnej pacientky s APS 2. typu, u ktorej v priebehu 20 rokov prišlo k manifestácii širokého spektra aj menej často sa vyskytujúcich autoimunitných endokrinopatií ako adenohypofyzitída a súčasne asociovaných aj s inými orgánovo špecifickými ochoreniami (coeliakia). Na príklade uvedenej pacientky autori chcú demonštrovať, že APS je dynamický proces a vždy treba myslieť na to, že postupom času sa u pacientov môžu vyvinúť ďalšie autoimunitné ochorenia. Záverom autori zdôrazňujú význam odporúčaní testovania pacientov s monoglandulárnou endokrinopatiou na prítomnosť druhotného endokrinologického postihnutia.

Autoimmune polyendocrine syndromes (APS) are organ‑ specific autoimmune disorders affecting multiple endocrine glands; these are gradually destroyed by action of autoantibodies. Similarly to other autoimmune diseases, the presence of certain genetic predisposition is an essential prerequisite to the disease development; polymorphism of the main histocompatible system (HLA in humans) appears to play the most important role. APS are categorized into four types, based on what combination of endocrine glands is affected. APS type 1, characterised by hypoparathyreosis, mucocutaneous candidiasis and Addison’s disease, is frequently seen in childhood. For a more common APS type 2 to be diagnosed, Addison’s disease together with autoimmune thyroiditis (Schmidt’s syndrome) and/ or together with diabetes mellitus type I (Carpenter’s syndrome) must be present. The third type of autoimmune polyendocrine syndromes (APS type 3) involves the same disorder of endocrine glands as type 2 but usually without any defect of adrenal cortex. If the autoimmune endocrine gland disorder does not fulfil the criteria of APS 1– 3, the disease may be categorized as autoimmune polyendocrine syndrome type 4. The authors present a case of 33 years old APS type 2 patient who, over 20 years, developed a wide range of autoimmune endocrinopathies, including endocrinopathies that are less common, such as adenohypophysitis, and are associated with other organ‑ specific diseases (coeliac disease). The case is presented to demonstrate the fact that APS represent a dynamic process and that it is always important to keep in mind that, over time, a patient may develop other autoimmune diseases. To conclude, the authors emphasise the recommendation to test patients with monoglandular endocrinopathy for the presence of any secondary endocrine disorders.

• MeSH
• autoimunitní nemoci diagnóza   MeSH
• autoimunitní polyglandulární syndromy diagnóza   komplikace   MeSH
• celiakie diagnóza   imunologie   komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nemoci hypofýzy diagnóza   imunologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• lymfocytární hypofyzitida * farmakoterapie   MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• glukokortikoidy terapeutické užití   MeSH
• hypofýza * chirurgie   MeSH
• hypopituitarismus farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfocytární hypofyzitida farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• průřezové studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH
• Geografické názvy
• Německo MeSH

• MeSH
• diabetes insipidus * etiologie   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• hypofýza * patologie   MeSH
• hypogonadismus * etiologie   patologie   MeSH
• hypopituitarismus diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfocytární hypofyzitida diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• průřezové studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH
• Geografické názvy
• Německo MeSH

• Klíčová slova
• hypofyzární stopka,
• MeSH
• autoimunitní nemoci MeSH
• diabetes insipidus * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hypofýza patofyziologie   MeSH
• hypopituitarismus * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfocytární hypofyzitida MeSH
• nádory hypofýzy diagnóza   patofyziologie   MeSH
• nemoci hypofýzy * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

S imunoglobulinem IgG4 asociované onemocnění je heterogenní porucha s multiorgánovým poškozením. Jako samostatná jednotka bylo toto onemocnění definováno teprve počátkem tohoto století. Nemoc může postihovat téměř všechny orgány, ale nejčastěji se manifestuje v trávicí trubici a v pankreatu. Někdy tato nemoc může způsobovat retroperitoneální fibrózu. U některých pacientů se může manifestovat lymfadenopatií. Pro stanovení diagnózy je zásadní průkaz vysoké koncentrace podtypu imunoglobubulinu IgG4 vyšší než 1,35 g/l a vysoký poměr sérových koncentrací podtypu imunoglobulinu IgG4 ke koncentraci IgG, větší než 8 %. Pro stanovení diagnózy je zásadní imunohistochemický průkaz denzní lymfoplazmocelulární proliferace s průkazem zvýšené koncentrace IgG4 v plazmatických buňkách, se znaky fibrózy a obliterativní flebitidy. Pro iniciální léčbu se používají glukokortikoidy a v případě neúspěchu glukokortikoidní léčby či její netolerance lze s úspěchem použít rituximab.

Ig-G4 related disease is a heterogeneous disorder with multi-organ involvement recognised as a separate entity at the start of this century only. Almost all organs can be involved by this disease, but mostly is manifested in gastrointestinal trakt and pankreas. In some patients it can cause retroperitoneal fibrosis and in some patients may be present as lymfadenopathy. Diagnosis involves establishing high circulating levels of IgG4 > 135 mg/dL, increased serum IgG4 to IgG ratio of > 8%, immunohistochemistry showing dense lymphoplasmacellular inflammatory infiltrate consisting of IgG4-positive plasma cells with storiform fibrosis and obliterative phlebitis, and increased IgG4 positive plasma cell. Glucocorticoids are the primary form of therapy. Rituximab is the second line of therapy in case of no responce to kortikosteroids or intolerance of corticosteroids.

• MeSH
• glukokortikoidy terapeutické užití   MeSH
• imunoglobulin G krev   MeSH
• imunologické faktory MeSH
• lidé MeSH
• lymfocytární hypofyzitida * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• souhrny MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• nemoci hypofýzy MeSH
• poruchy růstu diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• růstový hormon terapeutické užití   MeSH
• systém hypotalamus-hypofýza patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

Inhibitory tyrozinkinázy vedou až v polovině léčených případů k poruše funkce štítné žlázy, nejčastěji k hypotyreóze. Příčinou je destrukční tyreoiditida, ale i porucha transportu T4 do buňky a aktivace dejodáz. Agonista nukleárního retinoidního receptoru X – bexaroten vede prakticky u všech léčených k centrální hypotyreóze, ke zvýšení metabolizmu tyroxinu a hypertriglyceridemii. Autoimunitní endokrinopatie jsou časté při imunoterapii nádorů. Cytokiny (interferon α a interleukin 2) vyvolávají autoimunitní tyreoiditidu u 2–10 % léčených. Inhibitory imunitních kontrolních bodů (immune checkpoints inhibitors) mají řadu autoimunitně podmíněných nežádoucích účinků. Z endokrinních je typická hypofyzitida a porucha funkce štítné žlázy při léčbě monoklonální protilátkou proti CTLA4 a tyreopatie při léčbě protilátkou proti CD1 receptoru a jeho ligandu. Je důležité o těchto vedlejších účincích vědět, včas je rozpoznat a léčit.

Treatment with tyrosine kinase inhibitors leads to thyroid dysfunction in up to one half of treated patients, hypothyroidism being the most common. It is caused by destructive thyroiditis, impaired transport of T4 into the cell and deiodinase induction. Bexarotene is a nuclear retinoid X receptor agonist. Its application is accompanied with central hypothyroidism and hypertriglyceriaemia in virtually all patients and it also increases thyroxin metabolism. Autoimmune endocrine side effects are common in cancer immunotherapy. Cytokines (interpheron α and interleukin 2) cause autoimmune thyroiditis in 2–10 % of treated patients. Therapy with immune checkpoints inhibitors is connected with a variety of immune-related adverse events (irAE). Endocrine irAE include hypophysitis and thyroiditis during treatment with monoclonal antibodies against CTLA4 and thyroid dysfunction during therapy with antibody against CD1 receptor and its ligand. Knowledge, early recognition and management of these side effects is crucial.

• Klíčová slova
• tremelimumab, pembrolizumab, lambrolizumab,
• MeSH
• antigen CTLA-4 MeSH
• autoimunitní tyreoiditida * chemicky indukované   MeSH
• bexaroten MeSH
• CD antigeny imunologie   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hypotyreóza * farmakoterapie   chemicky indukované   MeSH
• inhibitory angiogeneze škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory proteinkinas škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• interferon alfa škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• ipilimumab MeSH
• lidé MeSH
• lymfocytární hypofyzitida * chemicky indukované   MeSH
• monoklonální protilátky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• nádory * farmakoterapie   MeSH
• nemoci endokrinního systému chemicky indukované   MeSH
• nemoci štítné žlázy chemicky indukované   MeSH
• protinádorové látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• sorafenib MeSH
• sunitinib MeSH
• tetrahydronaftaleny farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• thyroxin aplikace a dávkování   metabolismus   nedostatek   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH