PURPOSE: High-dose intravenous glucocorticoids are the standard first-line treatment in active, moderate to severe and severe thyroid eye disease (TED). We evaluate the usefulness of clinical activity score (CAS) and thyroid-stimulating immunoglobulin (TSI) as predictors and/or post-treatment markers of corticoresistance in patients with TED and the effect of rituximab in second-line treatment. METHODS: We enrolled 236 patients with an active TED into this retrospective single-tertiary-center cohort study. All patients were initially treated with high-dose systemic glucocorticoids. Rituximab was later administered to 29 of 42 corticoresistant patients. RESULTS: The CAS of the corticoresistant patients was significantly higher both before (p = 0.0001) and after (p = <0.0001) first-line treatment compared to the corticosensitive group. ROC analysis established the cut-point value as CAS ≥ 2.5 with a sensitivity of 96.3%, specificity of 57.5% and area under the curve of 82.8%. In 22 patients treated with rituximab, CAS gradually decreased to zero values without reactivation during extended follow-up. There was no difference in the TSI of corticosensitive and corticoresistant patients before or after first-line therapy. CONCLUSION: CAS ≥ 2, after first-line treatment, could be used as a corticoresistance marker. Corticoresistant patients should be subject to long-term follow-up for early detection of reactivation to reduce the delay to second-line treatment. Rituximab is a well-tolerated choice of second-line treatment and has a long-lasting effect on disease activity. Although TSI is a valuable biomarker of Graves' disease and TED activity, according to our results, TSI cannot be used as a marker of corticoresistance.

• MeSH
• dospělí MeSH
• glukokortikoidy terapeutické užití   MeSH
• Gravesova oftalmopatie * farmakoterapie   krev   MeSH
• imunoglobuliny stimulující tyreoideu krev   MeSH
• imunologické faktory terapeutické užití   MeSH
• léková rezistence * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rituximab * terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVES: In axial spondyloarthritis (axSpA) and psoriatic arthritis (PsA) patients initiating secukinumab, we aimed to assess retention rates and proportions of patients achieving remission and low disease activity (LDA), according to disease activity measures and patient-reported outcomes at 24 and 48 months. PATIENTS AND METHODS: Data on patients with axSpA and PsA who initiated secukinumab treatment were pooled from 13 European registries. Analyses were performed overall and stratified according to the number of previous biologic/targeted synthetic Disease-Modifying Antirheumatic Drugs (b/tsDMARDs, 0/1/≥2). Kaplan-Meier plots and Cox regression analyses were performed to assess and compare secukinumab retention rates. Comparisons of remission and LDA rates were performed by logistic regression analyses. RESULTS: The overall 24-/48-month secukinumab retention rates were 61%/51% in 767 axSpA patients, and 64%/49% in 975 PsA patients, respectively. Compared to b/tsDMARD naïve patients, a higher risk of withdrawal from secukinumab was found for those with≥2 prior b/tsDMARDs in axSpA and PsA, and 1 prior b/tsDMARD in axSpA. Generally, remission and LDA rates were numerically higher in b/tsDMARD naïve patients. After adjustment for confounders, statistically significantly higher remission and LDA rates were found for b/tsDMARD naïve patients compared to patients with≥ 2 prior b/tsDMARDs at 24 months in axSpA and PsA. CONCLUSION: This large European real-world study demonstrates that 4-year secukinumab retention rates were approximately 50% in both axSpA and PsA. b/tsDMARD naïve patients had higher retention, remission and LDA rates than patients with prior b/tsDMARD exposure.

• MeSH
• antirevmatika * terapeutické užití   MeSH
• axiální spondyloartritida * farmakoterapie   diagnóza   MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * terapeutické užití   MeSH
• indukce remise MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• psoriatická artritida * farmakoterapie   diagnóza   MeSH
• registrace MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

OBJECTIVE: Our goal was to assess the efficacy and safety of intravenous (IV) secukinumab for the treatment of adults with active axial spondyloarthritis (axSpA) in INVIGORATE-1. METHODS: INVIGORATE-1 (NCT04156620) was a randomized, double-blind, parallel-group, phase 3 trial in patients with active axSpA (either radiographic or nonradiographic). Patients were randomized one to one to receive IV secukinumab (6 mg/kg at baseline followed by 3 mg/kg every four weeks) or IV placebo for 16 weeks. After week 16, patients randomized to placebo were switched to IV secukinumab (3 mg/kg every four weeks), and patients randomized to secukinumab continued treatment through week 52. The primary endpoint was the Assessment of SpondyloArthritis International Society (ASAS40) response at week 16. Safety was evaluated through week 60. RESULTS: Among patients initially randomized to IV secukinumab (n = 264) or placebo (n = 262), 86.0% and 88.9% completed the entire 60-week study period, respectively. A higher proportion of patients receiving secukinumab versus placebo met the primary endpoint (ASAS40 response) at week 16 (40.9% vs 22.9%; P < 0.0001). By week 24, patients who switched from placebo to secukinumab at week 16 achieved ASAS40 response rates comparable to those in patients originally randomized to secukinumab. All secondary efficacy endpoints were met at week 16, and responses were sustained through week 52. No new or unexpected safety signals were observed with IV secukinumab. CONCLUSION: IV secukinumab was effective for the treatment of adults with active axSpA over 52 weeks. The safety profile was consistent with that in previous reports on subcutaneous secukinumab.

• MeSH
• antirevmatika aplikace a dávkování   terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• axiální spondyloartritida * farmakoterapie   MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• intravenózní podání MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

OBJECTIVE: The aim of this study was to evaluate the efficacy and safety of intravenous (IV) secukinumab in patients with active psoriatic arthritis (PsA). METHODS: INVIGORATE-2 (NCT04209205) was a randomized, placebo-controlled, phase 3 trial. Patients with active PsA were randomized 1:1 to receive IV secukinumab (6 mg/kg at baseline followed by 3 mg/kg every four weeks [q4w]) or placebo. At week 16, patients randomized to placebo were switched to IV secukinumab (3 mg/kg q4w), and patients who received IV secukinumab continued treatment through week 52. The primary efficacy endpoint was achievement of 50% improvement in American College of Rheumatology response criteria (ACR50) at week 16. Efficacy and safety were evaluated through weeks 52 and 60, respectively. RESULTS: Among 191 patients randomized to IV secukinumab and 190 to placebo/IV secukinumab, 177 (92.7%) and 170 (89.5%) completed the entire study period, respectively. A significantly higher proportion of patients who received IV secukinumab versus placebo achieved ACR50 at week 16 (31.4% vs 6.3%; adjusted P < 0.0001). All secondary efficacy endpoints were met at week 16 (all adjusted P < 0.05 using the predefined hypothesis-testing hierarchy). Patients who switched from placebo to secukinumab at week 16 showed rapid improvements in ACR50 rates; by week 52, both treatment arms experienced similar improvements in efficacy outcomes. No new or unexpected safety signals were observed with receiving IV secukinumab. One death was reported in the placebo group before week 16. CONCLUSION: IV secukinumab led to rapid and sustained improvements in clinical measures of PsA, and the safety profile was consistent with that of secukinumab administered subcutaneously.

• MeSH
• antirevmatika terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• intravenózní podání MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• psoriatická artritida * farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

V léčbě metastazujícího karcinomu prsu jsou v poslední době stále častěji používány přípravky ze skupiny konjugátů monoklonální protilátky a cytostatika (antibody-drug conjugates, ADC). K těmto přípravkům je řazen i sacituzumab govitekan, což je konjugát monoklonální protilátky proti proteinu Trop-2 a cytostatika SN-38. Sacituzumab govitekan je již delší dobu používán v léčbě metastazujícího triple negativního karcinomu prsu, kde jeho zařazení vedlo ke zlepšení léčebných výsledků v rámci druhé a vyšší linie léčby, se signifikantním prodloužením přežití bez známky progrese onemocnění a celkového přežití. Nověji je možné sacituzumab govitekan použít v léčbě pacientek s hormonálně pozitivním HER2 negativním karcinomem po vyčerpání možností hormonální léčby. Tento článek shrnuje výsledky registračních studií sacituzumab govitekanu a dává je do kontextu reálné klinické praxe v České republice.

Recently, antibody-drug conjugates (ADC) have been increasingly used in the treatment of metastatic breast cancer. One of these agents is sacituzumab govitecan, which is a conjugate of monoclonal antibody against TROP2 protein and cytostatic SN-38. Sacituzumab govitecan has been used for a longer time in the treatment of metastatic triple negative breast cancer, where its inclusion has led to improved outcomes in second and higher line treatment, with significant prolongation of disease-free and overall survival. More recently, sacituzumab govitecan may be used in the treatment of patients with hormone receptor positive HER2 negative cancer after endocrine treatment options have been exhausted. This article summarizes the results of sacituzumab govitecan registration trials and puts them in the context of real clinical practice in the Czech Republic.

Kazuistika popisuje případ muže narozeného v roce 1955 s uroteliálním karcinomem ureteru přesahujícím do močového měchýře, diagnostikovaným v roce 2018. Vzhledem k rozsahu onemocnění byla primárně zvolena radikální cystektomie a nefroureterektomie s derivací moči podle Brickera, neoadjuvantní režim nebyl volen vzhledem k renální insuficienci. Po dvou letech od operace došlo ke generalizaci nemoci do lymfatických uzlin dutiny břišní. Do první linie byla vybrána studijní léčba NILE (rameno B) - tremeiimumab + durvaiumab + gemcitabin + karbopiatina s násiednou udržovací terapií durvaiumabem do progrese onemocnění. Po progresi onemocnění byla do druhé linie indikována chemoterapie gemcitabinem a karbopiatinou. Po 6 cyklech chemoterapie bylo dosaženo parciální regrese nálezu a dále bylo doporučeno pouze sledování. Po necelém roce sledování došlo k progresi nálezu na výpočetní tomografii a nově metastatickému postižení jater. Do třetí linie léčby byl zvolen enfortumab vedotin jako doporučovaný standard léčby. Po 5 měsících léčby enfortumab vedotinem bylo dosaženo parciální odpovědi na iéčbu a pacient z léčby profitoval celkem 8 měsíců. Nyní probíhá terapie čtvrté linie – rechalienge chemoterapie gemcitabinem a karboplatinou.

The case report describes the case of a man born in 1955 with urothelial carcinoma of the ureter extending into the bladder, diagnosed in 2018. Due to the extent, radical cystectomy and nephroureterectomy with Bricker urinary derivation were chosen, a neoadjuvant chemotherapy was not chosen due to renal insufficiency. Two years after the operation, the disease generalizes to the lymph nodes of the abdominal cavity. The study treatment NILE (arm B) - tremelimumab + durvalumab + gemcitabine + carboplatin was selected as the first line, followed by maintenance therapy with durvalumab until disease progression. After progression the second line gemcitabine/carboplatin chemotherapy was indicated. After 6 cycles of chemotherapy, partial regression of the finding was achieved and only monitoring was recommended. After less than a year, the disease progressed in lymph nodes and there was a new liver metastasis. Enfortumab vedotin was chosen as the third line of treatment, which is the current recommended standard of care in this situation. After 5 months of treatment with enfortumab vedotin, a partial response to treatment was achieved and the patient benefited from the treatment for a total of 8 months. Now, fourth line therapy with rechallenge chemotherapy with gemcitabine and carboplatin is underway.

Mnohočetný myelom je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním krve v České republice a jeho incidence stále stoupá. Ze zkušeností z každodenní klinické praxe vyplývá, že až polovina pacientů s mnohočetným myelomem se začíná léčit pozdě v důsledku pozdního stanovení diagnózy. Na zlepšení této skutečnosti byl zaměřen již původní projekt CRAB České myelomové skupiny. Aktuální článek shrnuje výsledky dotazníkové části projektu CRAB II, na kterou by měla navázat rozsáhlá informační kampaň o příznacích nemoci včetně doporučeného vyšetřovacího postupu při podezření na jejich možnou souvislost s tímto závažným onemocněním. Zlepšení diagnostiky mnohočetného myelomu, zejména co se týče časného stanovení diagnózy, a posun moderních léčebných postupů do první léčebné linie by měly do budoucna vést k dalšímu prodloužení a současně zlepšení kvality života nemocných.

Multiple myeloma is the second most common hematologic malignancy in the Czech Republic, and its incidence continues to rise. Clinical experience shows that up to half of patients with multiple myeloma begin treatment late due to delayed diagnosis. The original CRAB project by the Czech Myeloma Group was aimed at addressing this issue. The current article summarizes the results of the questionnaire phase of the CRAB II project, which is intended to be followed by a large-scale information campaign about the symptoms of the disease, including recommended diagnostic procedures when a possible connection to this serious condition is suspected. Improving the diagnosis of multiple myeloma – especially in terms of early detection – and advancing modern treatment approaches to first-line therapy should, in the future, lead to further prolongation and simultaneous improvement of patients’ quality of life.

Celý koncept SpA je nesmírně dynamicky se vyvíjející, a to ve všech jeho aspektech, jako jsou časná diagnostika, hodnocení aktivity a prognózy nemoci, prediktivní faktory odpovědi, nové léky, nové strategie léčby, aspekty strukturální progrese, uplatnění zobrazovacích metod a bezpečnost léčby. Paleta léků pro léčbu axiálních spondyloartritid se značně rozšířila a lze je rozdělit na tři skupiny. První jsou inhibitory TNF-α, druhou inhibitory IL-17 a třetí inhibitory Janusových kináz. Při výběru léku hodnotíme formu axSpA, aktivitu nemoci, postižení jednotlivých domén, extraskeletální manifestace a komorbidity. Strategie léčby je prezentována v doporučeních EULAR z roku 2022. V první linii biologické léčby se doporučují v jedné rovině inhibitory TNF-α a inhibitory IL-17, přičemž anti-TNF preparáty jsou vhodnější u pacientů s extraskeletálními manifestacemi (uveitidy, idiopatické střevní záněty) a inhibitory IL-17 u pacientů s výraznější psoriázou. Inhibitory JAK jsou doporučovány ve druhé linii po selhání linie první. Důvodem je menší dostupnost bezpečnostních dat o inhibitorech JAK při dlouhodobé léčbě. Novými léky registrovanými v indikaci axSpA jsou duální inhibitor IL-17 A-F – bimekizumab, inhibitor JAK 1–3 – tofacitinib a inhibitor JAK 1 – upadacitinib.

The concept of spondyloarthritis (SpA) continues to evolve rapidly across all dimensions, including early diagnosis, disease activity assessment, prognostic evaluation, predictive markers of therapeutic response, novel pharmacologic agents, treatment strategies, structural progression, imaging modalities, and treatment safety. The therapeutic landscape for axial spondyloarthritis (axSpA) has significantly expanded and now includes three major classes of agents: tumor necrosis factor (TNF) inhibitors, interleukin-17 (IL-17) inhibitors, and Janus kinase (JAK) inhibitors. Drug selection is based on the specific form of axSpA, disease activity, domain involvement, extra-musculoskeletal manifestations, and comorbid conditions. The 2022 EULAR recommendations guide current treatment strategies. For first-line biologic therapy, both TNF and IL-17 inhibitors are considered equally effective. TNF inhibitors are generally preferred in patients with extra-musculoskeletal manifestations such as uveitis or inflammatory bowel disease, whereas IL-17 inhibitors are more suitable for patients with prominent psoriasis. JAK inhibitors are typically recommended as second-line therapy following inadequate response to first-line agents, primarily due to limited long-term safety data. Recently approved therapies for axSpA include the dual IL-17A/F inhibitor bimekizumab, the pan-JAK inhibitor tofacitinib (JAK1–3), and the selective JAK1 inhibitor upadacitinib.

• MeSH
• axiální spondyloartritida * farmakoterapie   patologie   MeSH
• biologická terapie * MeSH
• cílená molekulární terapie MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• inhibitory Janus kinas aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• interleukin-17 antagonisté a inhibitory   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• TNF-alfa antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVES: To compare the drug survival of etanercept to monoclonal tumour necrosis factor-α inhibitors in rheumatoid arthritis, ankylosing spondylitis and psoriatic arthritis. METHODS: Patients initiating first line biological therapy with tumour necrosis factor-α were propensity score matched and compared for drug survival with a Kaplan-Meier analysis. RESULTS: We matched 657 to 657 patients in rheumatoid arthritis, the median survival time on etanercept was 44.6 months vs. 36.8 months on monoclonal antibody tumour necrosis factor-α inhibitors, with a hazard ratio of 0.94, p = 0.416 We matched 187 to 356 patients in ankylosing spondylitis, the median survival time on etanercept was 75.1 compared to 68.0 months, hazard ratio of 0.78, p = 0.087 We matched 81 to 160 psoriatic arthritis patients, the median survival time on etanercept was 35.8. compared to 65.7 months, hazard ratio 1.61, p = 0.011. Patients treated with etanercept had significantly worse psoriasis scoring during follow up. CONCLUSIONS: We found comparable survival in rheumatoid arthritis and ankylosing spondylitis. In psoriatic arthritis, we found significantly shorter survival on etanercept, possibly due to worse response of skin and nail manifestations.

• MeSH
• adalimumab terapeutické užití   MeSH
• ankylózující spondylitida * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• antirevmatika * terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• etanercept * terapeutické užití   MeSH
• infliximab terapeutické užití   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• psoriatická artritida * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• registrace * MeSH
• revmatoidní artritida * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• senioři MeSH
• tendenční skóre * MeSH
• TNF-alfa * antagonisté a inhibitory   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Spondyloartritidy jsou heterogenní skupina chronických zánětlivých onemocnění s pestrou škálou projevů, z nichž dominuje postižení axiálního skeletu, periferních kloubů, entezitida a daktylitida, časté jsou též projevy extraskeletální. Lze je dělit podle dominantního postižení na axiální či periferní spondyloartritidy, axiální pak dále podle radiograficky prokazatelných strukturálních změn na sakroiliakálních skloubeních na radiografickou a nonradiografickou formu. Základem léčby nadále zůstávají nesteroidní antirevmatika, významný pokrok však nastal zejména se zavedením biologické léčby, kterou je v současnosti dle mezinárodních doporučení možno nasadit již v druhé linii léčby. Jednou ze základních skupin biologických léčiv jsou inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru a, jejichž zástupcem je i certolizumab pegol, humanizovaná monoklonální protilátka, která na rozdíl od ostatních zástupců této skupiny obsahuje pouze Fab fragment molekuly s dvěma navázanými molekulami polyethylenglykolu. Tato struktura minimalizuje transplacentární přestup, a proto je certolizumab pegol s výhodou užíván po celou dobu těhotenství u těhotných pacientek s revmatickým onemocněním. V následujícím textu demonstrujeme účinnost i bezpečnost užití certolizumab pegolu u dvou těhotných pacientek s axiální spondyloartritidou.

Spondyloarthritis is a heterogeneous group of chronic inflammatory diseases with various symptoms that mainly include the damage of axial skeleton, peripheral joints, enthesitis and dactylitis. Extraskeletal manifestations are often as well. Spondyloarthritis can be divided into two groups, axial and peripheral, depending on the dominant involvement. Axial type can be further divided into radiographic and non-radiographic type based on the radiographic evidence of structural damage of sacroiliac joints. Nonsteroidal anti-inflammatory drugs still remain the drug of the first choice, but it was the introduction of biological therapy that led to a significant treatment progress. According to the most recent international recommendations, biological therapy is approved as a second-line treatment of the disease. Tumor necrosis factor a inhibitors are one of the main groups of biologics that include certolizumab pegol, a humanized monoclonal antibody that consists of a single Fab fragment with no Fc portion compared to the other group agents. The Fab fragment is conjugated with two molecules of polyethylene glycol which minimizes the placental transfer. Therefore, certolizumab pegol is successfully used throughout pregnancy in pregnant women with rheumatic diseases. The following text demonstrates both the efficacy and safety of use of certolizumab pegol in two pregnant patients treating for axial spondyloarthritis.