Náhlá srdeční smrt (SCD) je u jedinců mladších 40 let velmi často způsobena dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Identifikace těchto případů, provedení post mortem genetického vyšetření a kardiologického screeningového vyšetření přímých příbuzných jsou předpokladem k primární prevenci srdeční zástavy u pozůstalých. Cílem práce je analýza výsledků takového programu, který byl zaveden v České republice. Soubor a metodika: V období od 2016 do 2021 jsme v rámci grantového projektu řešili celkově 133 případů náhlého úmrtí, z nichž bylo podrobné kardiogenetické diagnostice podrobeno 115 úmrtí jedinců ve věku 0-59 let, celkem ze 110 rodin. Mrtví byli na základě pitevní diagnózy rozřazeni do kategorií dle typu kardiomyopatie (hypertrofická, dilatační nebo arytmogenní), kategorie bez nálezu strukturálního onemocnění srdce (SADS) nebo bez jasného pitevního nálezu (SUD/SUDI), případně náhlé úmrtí novorozence (SIDS) a akutní disekce velké cévy. Celkem 328 příbuzných bylo geneticky konzultováno a kardiologicky vyšetřeno. Po informovaném souhlasu následovala molekulární analýza metodou sekvenování nové generace (Sophia Genetics) celkem u 106 případů, kde byl k dispozici vhodný materiál pro analýzu. Výsledky: Anamnéza náhlého úmrtí či blízký příbuzný se srdečním selháním a/nebo komorovou arytmií byla zaznamenána v 33/115 případů (28,6 %) rodin. Velmi pravděpodobná nebo jistá molekulární příčina onemocnění (klasifikace 4 a 5) byla nalezena u 21/106 (19,8 %) v genech RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC, GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1 a COL3A1. Záchyt příčinných variant kyseliny desoxyribonukleové (DNA) byl ve skupině náhlých úmrtí s předchozí rodinnou anamnézou 16/49 (32,6 %). Klinickým a genetickým vyšetřením bylo identifikováno 86/328 (26,2 %) příbuzných v riziku. Závěr: Multidisciplinární spolupráce spolu s centralizovanou molekulárně-genetickou diagnostikou umož- nila odhalit jistou molekulární příčinu SCD v 19,8 % případů. Významná část rodin měla pozitivní rodinnou anamnézu (28,6 %). Je možné tedy usoudit, že náhlé smrti by bylo možné zabránit provedením kaskádového rodinného screeningu až u jedné třetiny zemřelých.

Sudden cardiac death (SCD) in individuals younger than 40 years has a heritable cause in a significant subset of cases. Identification of SCD, postmortem genetic analysis along with the cardiological screening in first degree relatives represents an important tool for the primary prevention of cardiac arrest in victim's relatives and requires multicentric and multidisciplinary collaboration. Between 2016 and 2021 we dealt with totally 133 cases of sudden death, the complex cardiogenetic analysis was performed in 115 cases at the age of 0-59 years with post mortem diagnosis of cardiomyopathy, acute aortic dissection and cases without morphological finding explaining the cause of death (sudden arrhythmic death or sudden unexplained death). DNA was isolated from post mortem collected tissue samples or relative's blood and subjected to massively parallel sequencing (SophiaGenetics, Switzerland). Genetic counselling and cardiological examinations were carried out in 328 family members. Highly likely or certain molecular aetiology (i.e. based on presence of ACMG.net classification 4 to 5 variants) was disclosed in 19.8% of analysed cases in RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC, GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1, and COL3A1 genes. With cardiogenetic screening we identified 83/328 (26.2%) relatives at risk of life threatening arrhythmias, who were offered individualised care. Conclusion: Our study with postmortem analysis could reveal a pathogenic DNA variant in 19.8% of cases and in 32.6% in cases with positive family history. A relevant number of studied victims had a positive family history, which indicates the importance of family cascade screening in patients with heart failure or malignant arrhythmias of unclear aetiology for primary prevention of sudden cardiac death.

• MeSH
• Medical History Taking statistics & numerical data   MeSH
• Genetic Testing * methods   instrumentation   MeSH
• Cardiovascular Diseases diagnosis   epidemiology   etiology   genetics   classification   prevention & control   MeSH
• Humans MeSH
• Interdisciplinary Communication MeSH
• Pathology, Molecular methods   MeSH
• Death, Sudden, Cardiac * epidemiology   etiology   prevention & control   MeSH
• Autopsy methods   MeSH
• Heart Arrest diagnosis   epidemiology   etiology   genetics   classification   prevention & control   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• High-Throughput Nucleotide Sequencing methods   instrumentation   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Cílem studie je ukázat anamnézu, klinický průběh a časnou i pozdní mortalitu 1 291 mužů středního věku (< 65 roků) hospitalizovaných v letech 2006-2016 pro akutní infarkt myokardu. Všichni nemocní přijatí do 24 hodin (90 % pacientů) byli po příjezdu angiograficky vyšetřeni; perkutánní koronární intervence (PCI) infarktové tepny byla urgentně provedena u 85,4 % všech nemocných, u 14,6 % byla před propuštěním provedena PCI další neinfarktové tepny a u 7,7 % byl proveden v časném pořadí aortokoronární bypass (CABG). Primární fibrilace komor se vyskytla u 8,6 % nemocných, kardiogenní šok u 5,1 %. Mortalita kardiogenního šoku dosahovala 53 %. V celém souboru byla 28denní mortalita 4,8 %, další jednoroční mortalita (28 dní-1 rok) 1,7 %. Dlouhodobá mortalita celého souboru byla sledována do konce roku 2015. Dlouhodobou mortalitu nepříznivě ovlivňuje věk, údaj o dříve prokázané ischemické chorobě srdeční (PCI nebo CABG nebo dříve proběhlý infarkt myokardu [p < 0,040], nízká hodnota ejekční frakce při přijetí [p < 0,001, EFLK < 35 %] a projevy srdečního selhání v akutní fázi onemocnění [šok, Killip III, p < 0,001]). Jeden rok přežilo 1 158 nemocných a 918 z nich se (79,3 %) podařilo po roce ambulantně zkontrolovat. Nová nefatální příhoda se vyskytla jen u osmi nemocných (0,9 %), anginu pectoris udávalo 54 mužů (5,9 %). Druhým cílem je ukázat změny v anamnéze, klinickém obraze a mortalitě, ke kterým došlo u mužů v této věkové kategorii v průběhu let 1970-2016. K analýze dat mužů tohoto věku byly použity údaje registru Světové zdravotnické organizace (WHO) a registru Evropské kardiologické společnosti (ESC) a dále byly použity vlastní soubory mužů ve věku do 65 let z let 1970-1977 (bez reperfuzní léčby), soubor z let 1991-1995 (trombolytická éra) a konečně současný soubor z let 2006-2016. Hospitalizační (28denní) mortalita klesala z 15-16,6 % před reperfuzní léčbou na 8,7 % v éře trombolýzy až na konečných 4,8 % v letech 2006-2016. Stejně tak klesala mortalita do jednoho roku (28-365 dní) z 11,5 % na současných 1,6 %. K výrazným změnám dochází též v anamnéze nemocných. Výskyt předchozí anginy klesal ze 42 % v letech 1970 na 24 % v éře převažující trombolýzy až na současných 6,1 %. Podobně klesalo procento výskytu předchozího srdečního infarktu, z někdejších 25-30 % na současných 9,6 %. Menší výskyt anginózních obtíží před příhodou a menší výskyt předchozího infarktu je způsoben nejen účinnější medikací a sekundární prevencí, ale i současnou strategií revaskularizace u nemocných s anginou a strategií časné revaskularizace myokardu po koronární příhodě. Na poklesu mortality pacientů hospitalizovaných pro akutní infarkt se tedy podílí nejen časná rekanalizace infarktové tepny, ale i menší výskyt předchozího infarktu a lepší stav koronárního řečiště u pacientů s dříve diagnostikovanou anginou a dříve proběhlým infarktem.

The aim of the study is to report on the history of ischemic heart disease (IHD), clinical course and early and late mortality in 1291 middle-aged men (<65 years) hospitalized for acute myocardial infarction in the 2006–2016 period. All patients admitted within 24 h (90% of patients) underwent angiography on arrival; urgent infarct-related artery PCI was performed in 85.4% of all patients; of these 14.6% had PCI on another (non-infarct related) artery PCI while 7.7% had coronary artery bypass grafting (CABG). Primary ventricular fibrillation and cardiogenic shock occurred in 8.6% and 5.1% of patients, respectively. Cardiogenic shock-related mortality was 53%. Twenty-eight-day mortality in our entire patient cohort was 4.8%, with one-year mortality (28 days onward to 1 year) being 1.7%. Long-term mortality of our cohort, monitored until end of 2015, was adversely affected by older age, pre-existing coronary heart disease (finding based on data above previous PCI or CABG, or previous myocardial infarction [p < 0.040], low left ventricular ejection fraction on admission [p < 0.001; LVEF <35%] and manifestations of acute heart failure [shock; Killip III; p < 0.001]). A total of 1158 patients lived longer than one year, of which number 79.3% were available for outpatient assessment at 1 year. Another non-fatal event occurred in only 8 patients (0.9%), with angina reported by 54 men (5.9%).Another aim of our study was to document changes in the history of IHD, clinical picture and death rates occurring in men in the above age category between 1970 and 2016. Analysis and comparison of these pa-rameters were made using the World Health Organization (WHO) and European Society of Cardiology (ESC) registries as well as of our own datasets obtained between 1970 and 1977, in the 1991–1995 period (throm-bolytic era) and the most recent dataset collected between 2006 and 2016. In-hospital (28-day) mortality decreased from 15 to 16.6% in the pre-reperfusion therapy period through 8.7% in the thrombolytic era down to the most recent 4.8% reported in the 2006–2016 period. This was paralleled by a decrease in one-year mortality (28+ to 365 days) declining as it did from 11.5% to the current 1.6%. Marked changes were likewise seen in the past history of patients. The incidence of pre-existing angina decreased from 42% in the 1970s to 24% in the predominantly thrombolytic era down to the current 6.1%. A similar downward trend was noted in the incidence of previous myocardial infarction, falling from 25 to 30% to the current 9.6%.The lower incidence of angina prior to the event as well as previous myocardial infarction can be attributed not only to more effective medication and secondary prevention but, also, to the current strategies of re-vascularization in patients with angina and early myocardial revascularization in individuals experiencing a coronary event.Taken together, the factors behind the reduced mortality of patients hospitalized for acute myocardial infarction are not only early infarct-related artery recanalization but, also, a lower incidence of a previous myocardial infarction plus better status of the coronary vascular bed in patients with previously diagnosed angina and previous myocardial infarction.

• MeSH
• Medical History Taking statistics & numerical data   MeSH
• Hospitalization statistics & numerical data   MeSH
• Myocardial Infarction * mortality   MeSH
• Myocardial Ischemia * complications   mortality   MeSH
• Percutaneous Coronary Intervention statistics & numerical data   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Hospital Mortality MeSH
• Prognosis MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Observational Study MeSH

• Keywords
• FRAX,
• MeSH
• Absorptiometry, Photon methods   MeSH
• Osteopetrosis diagnosis   MeSH
• Medical History Taking methods   statistics & numerical data   MeSH
• Spondylitis, Ankylosing complications   MeSH
• Biomarkers analysis   MeSH
• Denosumab administration & dosage   pharmacology   adverse effects   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Fractures, Bone epidemiology   etiology   mortality   prevention & control   MeSH
• Glucocorticoids adverse effects   MeSH
• Hormone Replacement Therapy MeSH
• Bone Density Conservation Agents administration & dosage   pharmacology   classification   adverse effects   MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Drug Therapy, Combination MeSH
• Comorbidity MeSH
• Diabetes Complications MeSH
• Bone and Bones pathology   MeSH
• Bone Density MeSH
• Femur Neck pathology   MeSH
• Zoledronic Acid administration & dosage   adverse effects   MeSH
• Humans MeSH
• RANK Ligand antagonists & inhibitors   MeSH
• Drug-Related Side Effects and Adverse Reactions MeSH
• Osteomalacia diagnosis   etiology   drug therapy   MeSH
• Osteoporosis chemically induced   diagnosis   epidemiology   etiology   drug therapy   classification   physiopathology   MeSH
• Osteitis Deformans diagnosis   drug therapy   physiopathology   MeSH
• Spine pathology   MeSH
• Tomography, X-Ray Computed methods   statistics & numerical data   MeSH
• Osteoporosis, Postmenopausal drug therapy   physiopathology   MeSH
• Bone Remodeling MeSH
• Arthritis, Rheumatoid complications   physiopathology   MeSH
• Risk MeSH
• Decision Support Systems, Clinical MeSH
• Teriparatide administration & dosage   pharmacology   MeSH
• Calcium administration & dosage   MeSH
• Age Factors MeSH
• Vitamin D administration & dosage   pharmacology   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

OBJECTIVE: The authors researched the incidence of suicidal thoughts and related factors in 123 patients of the psychiatric ward of the Hospital of České Budějovice with diagnosed attempted suicide in their medical history for the period from January 2013 – June 2015. METHODS: The research was carried out in two stages. At the beginning of the hospitalization, quantitative data collection was implemented using a semi-structured questionnaire, followed by qualitative research conducted with semi-structured phone conversation, based on previous patient's written consent. The research data were statistically processed to obtain information about the character of relations among individual characteristics. To quantify them, the Bayesian Network (BN) was constructed, and to identify relations among individual characteristics, the Hill-Climbing algorithm was used. Before deriving the network, variables were discretized. The network parameters were set based on a data matrix using the maximal plausibility method. RESULTS: The results of analysed set show that the probability of suicidal thoughts is high, achieving a value of 0.750 (0.781 for women and 0.724 for men). If the patient visits a contact centre for drug-addicted persons, the probability of suicidal thoughts decreases to 0.683. If the patient visits a psychotherapist, the values of 0.736 are achieved. If a daily care centre is visited, the estimated risk rises to 0.832 and the probability of the patient repetitively attempting suicide is 0.606. If the interviewed person regularly consumes alcohol, the probable relapse amounts to 0.616. But if the person consumes alcohol from time to time, the probability rises to 0.701. In case of abstinence, the probable relapse decreases to 0.565. CONCLUSIONS: The incidence of suicidal thoughts in observed patients was high, and the amount of risk was influenced by gender, by visiting follow-up care facilities, psychotherapy, and particularly by the frequency of alcohol consumption. Intermittent alcohol consumption is the highest-risk factor in connection with relapsing suicide. In case of psychiatric patients with attempted suicide in their medical history, all verified preventive and therapeutic procedures that can contribute to prevention of relapses should be used within follow-up professional care. Specific approach of the closest social environment, medical literacy of the population and state safety measures are important.

• MeSH
• Medical History Taking statistics & numerical data   MeSH
• Adult MeSH
• Inpatients psychology   statistics & numerical data   MeSH
• Incidence MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Young Adult MeSH
• Suicide, Attempted psychology   statistics & numerical data   MeSH
• Suicide Prevention MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Recurrence MeSH
• Risk Factors MeSH
• Suicide psychology   statistics & numerical data   MeSH
• Suicidal Ideation * MeSH
• Secondary Prevention methods   MeSH
• Sex Factors MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Young Adult MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Geographicals
• Czech Republic epidemiology   MeSH

Cíl: Příspěvek seznamuje s prvním klinickým ověřením zkrácené české verze celosvětově nejrozšířenějšího dotazníku, který umožňuje diagnostikovat pacientovo pojetí nemoci – dotazníku IPQ-R (Moss-Morrisová et al., 2002). Studie si vytkla tři cíle: zhodnotit pacientovo pojetí nemoci na homogenním vzorku osob, zhodnotit interpretace výsledků sestrami včetně stanovení edukačních potřeb pacientů, zjistit názor sester na oprávněné použití dotazníku v rámci ošetřovatelské anamnézy. Metody: Zkrácená verze dotazníku IPQ-R-CZ (Brief) má 20 položek a má srovnatelné psychometrické parametry původní „dlouhé“ verze IPQ-R-CZ. Zjišťuje pět proměnných, které charakterizují pacientovo pojetí nemoci. Sledovaný soubor sestával ze 100 pacientů s převážně kardiovaskulárním onemocněním a pěti sester, které dotazníky administrovaly a podle klíče vyhodnocovaly. Výsledky: Klinické ověření ukázalo, že pro sestry bylo snadné na základě výsledků určit konkrétní oblast edukační potřeby. Závěr: Dotazník by mohl po dalších úpravách a ověřování na základě faktorové analýzy doplnit ošetřovatelskou anamnézu a stát se podkladem edukačního procesu u vybraných pacientů.

Aim: The report gives information about the first clinical verification of a shortened Czech version of the most widely used questionnaire which enables diagnosing the patient's perception of illness – questionnaire IPQ-R (Moss-Morris et al., 2002). The study had three aims: to evaluate patient's perception of illness in a homogenous sample, to evaluate interpretations of the results by nurses including the determination of educational needs of patients, to find out the nurses opinion on justified use of the questionnaire in nursing anamnesis. Methods: Shortened questionnaire IPQ-R-CZ (Brief) contains 20 items and comparable psychometric parameters of the original “long” version IPQ-R-CZ. It features fi ve variables which characterize patient's perception of illness. The observed sample comprised 100 patients with mostly cardiovascular disease and five nurses who administrated the questionnaires and evaluated them using a key. Results: The clinical verifi cation showed that it was easy for the nurses to identify specific domains of educational needs based on results. Conclusion: Aft er some changes and verification based on factor analysis, the questionnaire could supplement the nursing anamnesis and become the basis for educational process in selected patients.

• MeSH
• Medical History Taking methods   standards   statistics & numerical data   MeSH
• Emotions classification   MeSH
• Humans MeSH
• Nursing Diagnosis * MeSH
• Nursing Care methods   standards   statistics & numerical data   MeSH
• Patients * psychology   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Psychometrics * methods   standards   statistics & numerical data   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Patient Education as Topic MeSH
• Health Status * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Úvod: Příbuzní I. stupně nemocných s kolorektálním karcinomem (KRK) mají vyšší riziko tohoto onemocnění, a proto je u nich indikováno kolonoskopické vyšetření v 40 letech. Cílem práce bylo posoudit jejich informovanost o riziku onemocnění, přítomnost dalších rizikových faktorů a jejich zapojení do screeningového programu. Soubor nemocných a metodika: Soubor tvoří 62 nemocných po resekci KRK a 67 jejich příbuzných prvního stupně (42 % ze 160 oslovených). Ti vyplnili strukturovaný dotazník zaměřený na rizikové faktory KRK a zapojení do screeningu. Data byla statisticky zhodnocena. Výsledky: O rizikových faktorech KRK a prevenci jeho vzniku bylo před diagnózou KRK dostatečně informováno pouze 18 % nemocných (11/62) a před dotazníkem 46 % příbuzných (31/67). Po diagnóze, respektive oslovení dotazníkem informovanost stoupla na 65 % nemocných (40/62, p < 0,001) a 66 % příbuzných (44/67, p = 0,024). Celkem 79 % příbuzných I. stupně (53/67) vědělo, že jejich příbuzenský vztah k nemocnému je spojen s vyšším rizikem KRK. Do screeningu KRK se v době obdržení dotazníku zapojilo 28 % příbuzných I. stupně (19/67). Nejčastější screeningovou metodou byl test na okultní krvacení ve stolici (TOKS) v 21 % případů (14/67), kolonoskopie byla provedena pouze u 7 % příbuzných (5/67). Průměrný věk zapojení do screeningového programu byl 53 let. 22 % příbuzných I. stupně (15/67) se do screeningového programu nehodlá zapojit ani v budoucnu. Závěry: Informovanost nemocných po resekci KRK a jejich příbuzných I. stupně o rizikových faktorech vzniku KRK je poměrně nízká a významně stoupá až po diagnóze onemocnění (nemocní s KRK) nebo při aktivním oslovení formou dotazníku. Příbuzní I. stupně si jsou vědomi svého vyššího rizika onemocnění KRK, vyplývajícího z onemocnění jejich příbuzného, jejich sledování je však nedostatečné. Screening je prováděn pouze u malé části příbuzných, ve většině případů pak nevhodnými nástroji (TOKS) a rovněž v pozdějším věku, než je doporučeno. Téměř 1/4 příbuzných nemá ani v budoucnu zájem o žádnou formu screeningu KRK bez ohledu na své osobní riziko.

Introduction: First-degree relatives of colorectal cancer patients have higher risk of disease, thus colonoscopic screening should be started at the age of 40 in this group. Goal of the study was to assess their awareness of the colorectal cancer risk factors and their compliance with colorectal cancer screening programme. Methods: 62 patients after colorectal cancer resection and their 67 first-degree relatives (42% out of 160 addressed) answered structured questionnaire and counselling focused on colorectal cancer risk factors, and screening participation. Results: Before diagnosis of colorectal cancer only 18% of colorectal cancer patients (11/62) were aware of its risk factors, after diagnosis their awareness increased to 65% (40/62, p < 0.001). Before questionnaire 46% of first-degree relatives (31/67) were aware of colorectal cancer risk factors, after counselling awareness increased to 66% (44/67, p = 0.024). 79% (53/67) of first-degree relatives were aware of their increased familial risk. 28% (19/67) of first-degree relatives enrolled for colorectal cancer screening. Most frequent screening method was fecal occult blood test (FOBT) in 21% (14/67) of first-degree relatives, colonoscopy was performed only in 7% (8/67) of first-degree relatives. Average age of screening participation was 53 years. 22% (15/67) of first-degree relatives refused any screening in the future. Conclusions: We have found low awareness of colorectal cancer risk factors in colorectal cancer patients and their relatives before their diagnosis of disease respectively before their counselling. First-degree relatives are aware of their increased risk, however their screening participation is unsatisfactory. Screening is performed only in minority of first-degree relatives, often late and with inappro­priate modality (FOBT). 22% of first-degree relatives refused any screening in spite of their increased colorectal cancer risk.

• Keywords
• rodinná anamnéza,
• MeSH
• Medical History Taking statistics & numerical data   MeSH
• Early Detection of Cancer methods   statistics & numerical data   MeSH
• Carcinoma prevention & control   MeSH
• Colorectal Neoplasms prevention & control   MeSH
• Humans MeSH
• Primary Prevention methods   statistics & numerical data   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Risk Factors MeSH
• Family MeSH
• Information Dissemination MeSH
• Patient Education as Topic MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Cílem projektu FIAKR (Farmakologická Intervence rizikových faktorů a Absolutní Kardiovaskulární Riziko) je zjistit prevalenci a incidenci hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v reprezentativním vzorku dospělé populace okresů Náchod a Mladá Boleslav; u osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem (? 5 % podle tabulek SCORE pro Českou republiku) důsledně aplikovat všechna preventivní opatření včetně farmakologických podle platných doporučených postupů pro všeobecné praktické lékaře. Analýza vstupních dat 1 068 pojištěnců ZP Škoda zařazených do projektu FIAKR v okrese Mladá Boleslav potvrzuje, že jejich vstupní charakteristiky jsou velmi podobné náhodně vybranému populačnímu vzorku ze studie post-MONICA, která probíhá v devíti okresech České republiky. (Kap Kardiol 2009; 1: 107–110)

• MeSH
• Medical History Taking statistics & numerical data   MeSH
• Adult MeSH
• Cardiovascular Diseases epidemiology   prevention & control   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Risk Factors MeSH
• Aged MeSH
• Sampling Studies MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH

Úvod: Viaceré štúdie zistili rozdielnu prevalenciu alergických ochorení v mestských a vidieckych oblastiach. Cieľom tejto štúdie bolo zistiť výskyt alergických ochorení u detí predškolského veku v priemyselnom a vidieckom regióne Slovenska a preskúmať vplyv regionálnych faktorov na vznik a manifestáciu alergie. Metódy: Súbor tvorilo 226 detí z dvoch regiónov Slovenska – Bratislavy (n = 86) a Sniny (n = 140). Deti boli sledované od narodenia v rozsiahlej kohortovej epidemiologickej štúdii. Deti boli každoročne klinicky vyšetrené a dotazníkmi sa získavali údaje o expozícii rizikovým a protektívnym faktorom vývoja alergie. Vo veku 5 rokov sa na základe vyšetrenia regionálnym alergológom stanovil výskyt alergického ochorenia (astmy, atopického ekzému a alergickej nádchy) a štatisticky sa analyzovali rozdiely v predchádzajúcej expozícii sledovaným faktorom medzi skupinou alergických a nealergických detí. Výsledky: Výskyt alergických ochorení u 5-ročných detí bol 17,7 %. Medzi regiónmi autori zistili štatisticky významný rozdiel v celkovom výskyte alergických ochorení (Bratislava 24,4 % vs. Snina 13,6 %; p <0,05). V regióne Sniny pozorovali signifikantne častejšie chovanie hospodárskych zvierat ako v Bratislave. Alergici celého súboru mali menší kontakt s hospodárskymi zvieratami ako nealergici. Multivariačnou logistickou regresiou autori identifikovali 3 nezávislé faktory spojené s rizikom alergie: chovanie hospodárskych zvierat (OR = 0,33; 95% KI 0,09–0,97), pozitívnu rodinnú anamnézu alergie (OR = 2,5; 95% KI 1,25–5,0) a konzumáciu kravského mlieka pred ukončeným 4. mesiacom veku dieťaťa (OR = 1,11; 95% KI 1,0–1,25). Záver: Výsledky štúdie preukázali, že kontakt s hospodárskymi zvieratami vo včasnom detstve je nezávislým protektívnym faktorom pre vývoj alergie u detí vo veku 5 rokov a mohol by vysvetľovať rozdielny výskyt alergických ochorení medzi priemyselným a vidieckym regiónom.

Introduction: Various studies revealed different prevalence of allergic diseases in industrial and rural regions. Objective of this study was to measure the prevalence of allergic diseases in a cohort of preschool children from industrial and rural region of Slovak Republic and to investigate the influence of regional factors on the development and manifestation of allergy. Methods: The study population consisted of 226 children from two regions of Slovak Republic – industrial Bratislava (n=86) and rural Snina (n=140). Children were followed-up from birth within a large epidemiological study. Children were clinically examined every year and their parents were interviewed with questionnaires focusing on exposure to risk and protective factors of allergy. Children were classified as allergic if they had ever been diagnosed as having asthma or eczema or allergic rhinitis. At the age of five the prevalence of allergic diseases in the cohort was measured and statistical analysis of risk factors between allergic and non-allergic children was performed. Results: The prevalence of allergic diseases in 5-years old children was 17.7%. There was statistically significant difference in the overall prevalence of allergic diseases between the region of Bratislava and Snina (24.4% vs. 13.6%; p<0.05). Farm animals were raised significantly more frequent in the families of children from Snina as compared with Bratislava. Allergic children of the whole cohort and in both regions individually had less contact with farm animals as non-allergic. Multivariate logistic analyses identified three independent risk factors of allergic disease: contact with farm animals (OR=0.8; 95% KI= 0.09–0.97), family history of allergy of first degree relatives (OR=2.5; 95% KI=1.25–5.0) and introduction of cow milk before the age of 4 months (p=0.03; OR=1.11; 95% KI=1.0–1.25). Conclusion: Contact with farm animals was protective for the development of allergic diseases in children at the age of five years. It could explain different prevalence of allergic diseases between industrial and rural region.

• MeSH
• Hypersensitivity epidemiology   etiology   MeSH
• Medical History Taking methods   statistics & numerical data   MeSH
• Asthma epidemiology   etiology   MeSH
• Eczema epidemiology   etiology   MeSH
• Epidemiologic Studies MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Animals, Domestic immunology   MeSH
• Breast Feeding epidemiology   statistics & numerical data   MeSH
• Humans MeSH
• Child, Preschool statistics & numerical data   MeSH
• Rhinitis epidemiology   etiology   MeSH
• Statistics as Topic methods   MeSH
• Urban Health MeSH
• Rural Health MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Child, Preschool statistics & numerical data   MeSH
• Geographicals
• Slovakia MeSH

Dosavadní informace o úrazovosti jsou založeny hlavně na statistice zemřelých v důsledku úrazu. Jen málo je známo o výskytu úrazů v žijící populaci. Cílem práce je přispět ke studiu úrazové morbidity z hlediska její dosavadní prevalence v souboru brněnských obyvatel-rodičů ze studie ELSPAC. Byť jsou data sbíraná v letech 1990-1992, jsou stále aktuální a ojedinělá. Tvoří základ k dalším postupným analýzám. Využita jsou data o nehodách a úrazech ze zdravotní anamnézy zjištěné dotazníkem. Jsou zde zpracovány informace o nehodách při sportu a hrách, při jízdě na kole, při rvačkách, při pádech, při pohlavních napadeních, v dopravě, o zraněních od rodičů a od jiných osob. Byl zjištěn počet a relativní počet osob, kterým se daná nehoda už přihodila, a počet osob, které pro ni byly hospitalizovány, léčeny ambulantně či zůstávaly ošetřovány jen doma bez lékařské péče. Srovnání ukazatelů prevalence mezi muži a ženami vypovídá o vyšší úrazovosti mužů a jejich vyšší spotřebě lékařské péče, zejména nemocniční. Podle pohlaví se lišila i struktura péče, což ukazovalo na větší závažnost úrazů u mužů.

The still available information is prevalently based on statistics of persons, who died from injuries. Only few data are available about the prevalence of injuries in the living population. The target of the work is to contribute to the study of the morbidity of injuries from the standpoint of its currently existing prevalence in a sample group of inhabitants of Brno – parents from the study ELSPAC. The data, though if gathered in 1990 to 1992, are still topical and unique. They serve as a basis for further stepwise analyses. Data on accidents and injuries result from health anamnesis determined by questionnaires. Information on accidents occurring during sports and games, in the course of cycling, brawls, falls, sexual attacks, transport, and on injuries caused by parents and other persons is processed. The number and relative number of persons, who experienced given accidents and number of persons, who were hospitalized, treated within ambulatory care or who only stayed at home without medical care were determined. A comparison of parameters of the prevalence between men and women suggests a higher rate of injuries in men and their higher requirements for the medical care, particularly for the hospitalization. The structure of the care was also different depending on the gender, indicating a higher severity of injuries in men.

• MeSH
• Ambulatory Care statistics & numerical data   MeSH
• Medical History Taking statistics & numerical data   MeSH
• Accidents, Traffic statistics & numerical data   MeSH
• Adult MeSH
• Epidemiologic Studies MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Inpatients statistics & numerical data   MeSH
• Data Interpretation, Statistical MeSH
• Humans MeSH
• Morbidity MeSH
• Prevalence MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Sex Distribution MeSH
• Athletic Injuries MeSH
• Accidents mortality   statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Studie úrazovosti v žijícím obyvatelstvu navazuje na příspěvek o výskytu nehod v témže souboru respondentů – rodičů zúčastněných na mezinárodním projektu WHO/ELSPAC. Cílem práce je pomoci zmapovat úrazovou morbiditu studiem její dosavadní prevalence. Byť jsou data sbíraná v letech 1990-1992, jsou stále aktuální a ojedinělá. Tvoří základ k dalším postupným analýzám. Standardními statistickými postupy jsou zpracovány údaje o úrazech, pocházející ze zdravotní anamnézy v dotazníku k uvedenému projektu. Respondenti uváděli, zda již měli či neměli úraz hlavy, zlomeninu na horní či na dolní končetině, vážné pořezání, zda tonuli, byli silně opařeni, silně popáleni a předávkováni lékem. Když utrpěli úraz, uváděli, zda byli léčeni v nemocnici, ambulantně nebo jen doma. Práce sleduje absolutní počty případů, hustotu jejich výskytu v souboru respondentů a rozdíly v úrazové prevalenci mezi muži a ženami. Pro odhad sledovaných prevalencí v analogických populacích uvádí intervaly 95% spolehlivosti. Zjišťuje, kolik z tisíce respondentů bylo v důsledku každého z jmenovaných úrazů už hospitalizováno, léčeno ambulantně či ošetřováno jen doma bez lékařské péče. Pro podsoubor postižených je proveden rozbor struktury spotřebované péče a odtud odhadnuta závažnost každého druhu úrazu. Výskyt úrazů ve společném souboru obou pohlaví klesal v pořadí použitém shora. Pro samotné muže platilo toto pořadí plně, pro ženy s několika výjimkami. Mužů bylo všemi úrazy postiženo výrazně více než žen – kromě silného opaření a předávkování lékem, kde byl pohlavní rozdíl v prevalenci zanedbatelný. Také jejich hospitalizace byly častější s výjimkou po tonutí, silném opaření a po předávkování lékem. Struktura péče věnovaná postiženým se lišila pouze při zlomeninách na končetinách, kdy statisticky významně větší podíly mužů byly hospitalizovány a větší podíly žen léčeny ambulantně, po ostatních úrazech bylo rozložení péče u obou pohlaví shodné. Jako závažnější se jevily vesměs úrazy mužů. Závěrem byla data z tohoto a z předešlého sdělení sloučena do přehledu o celkovém výskytu úrazů a nehod v této studii.

The present study of the rate of injuries in living inhabitants is further to a contribution concerning the rate of injuries in the same group of respondents – parents participating in the international project WHO/ELSPAC. The target of the work is mapping of the accidental morbidity by the study of its currently existing prevalence. The data, though if gathered in 1990 to 1992, are still topical and unique. They serve as a basis for further stepwise analyses. Standard statistical procedures are used for processing data on injuries obtained from the health anamnesis in the questionnaire used in the project. Respondents presented information whether or not they had injuries of the head, fractures of proximal or distal extremity or serious cuts, and if they were drowning, strongly scalded, strongly burnt or overdosed with a medicine. In the case of an injury, they specified if they were treated in the hospital, at an outpatient department or only at home. The work follows absolute numbers of cases, density of their occurrence within the group of respondents and difference in the injury prevalence between men and women. For the estimate of the prevalence monitored in analogous populations, it reports 95% confidence intervals. It determines how many persons (per 1000 respondents) were every year hospitalized, treated in ambulatory facilities or only treated at home without medical care. For a subgroup of the persons involved, an analysis is carried out of the care consumed and the severity of each type of the injury is estimated from this. The prevalence of injuries in the group including both genders decreased in the above mentioned order. This was completely valid for men and with few exceptions for women. Considerably more men were involved by injuries compared with women, except strong scalding and overdosing with medicines, where the difference in the prevalence was negligible between genders. Their hospitalization was also more frequent except cases after drowning, strong scalding and overdose with medicines. The structure of the care was different only in fractures of extremities, where statistically higher proportions of men were hospitalized and higher proportions of women were treated at outpatient departments; after other types of injuries, the structure of the care was identical in both genders. Injuries of men were shown to be more severe than those of women. Data from the present and preceding communications were conclusively summarized in an outline of the total prevalence of injuries and accidents in this study.

• MeSH
• Medical History Taking statistics & numerical data   MeSH
• Adult MeSH
• Epidemiologic Studies MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Fractures, Bone epidemiology   nursing   therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Morbidity MeSH
• Drug-Related Side Effects and Adverse Reactions epidemiology   nursing   therapy   MeSH
• Burns epidemiology   nursing   therapy   MeSH
• Prevalence MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Sex Distribution MeSH
• Accidents statistics & numerical data   MeSH
• Near Drowning epidemiology   nursing   therapy   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH