Gastroenterologie, digestivní endoskopie a hepatologie jsou dynamicky se rozvíjející obory, přinášející každoročně řadu zajímavých a klinicky důležitých novinek a poznatků. Cílem článku je podat jejich přehled. Diskutovaná témata zahrnují onemocnění jícnu (konkrétně léčbu eozinofilní ezofagitidy a refluxní nemoci jícnu) a dispenzarizaci pacientů s vysokým rizikem karcinomu pankreatu. V hepatologii se v posledních letech věnuje zvýšená pozornost jaterní steatóze asociované s metabolickou dysfunkcí (MASLD), která je jedním z nejčastějších chronických jaterních onemocnění. Závěr článku se bude věnovat aktualizovaným českým doporučením pro koloskopii.
Gastroenterology, digestive endoscopy, and hepatology are dynamically developing fields that bring many interesting and clinically important innovations and findings every year. The aim of this article is to provide an overview of these developments. The discussed topics include oesophageal diseases (specifically the treatment of eosinophilic esophagitis and reflux oesophageal disease) and the surveillance of patients at high risk of pancreatic cancer. In hepatology, much attention has been paid in recent years to the metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease (MASLD), which is one of the most common chronic liver diseases. The last part of the article will focus on the updated Czech guidelines for colonoscopy.
- MeSH
- eozinofilní ezofagitida diagnóza farmakoterapie MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- gastroenterologie * trendy MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza farmakoterapie MeSH
- kolonoskopie metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza prevence a kontrola MeSH
- ztučnělá játra diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- analgosedace MeSH
- antibiotická profylaxe MeSH
- gastrointestinální endoskopie klasifikace metody normy MeSH
- gastrointestinální krvácení diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- gastrointestinální nemoci diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- hematologické látky aplikace a dávkování MeSH
- hemostáza endoskopická metody MeSH
- kolonoskopie * klasifikace metody normy škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- riziko MeSH
- roztoky analýza klasifikace terapeutické užití MeSH
- terciární prevence metody MeSH
- vysazování léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Úvod: Karcinom žaludku je závažné onemocnění s klesající incidencí. V léčbě jeho časných stadií se významně uplatňují endoskopické metody, zejména endoskopická submukózní disekce (ESD). Metody: Prezentujeme výsledky 64 sousledných ESD lézí žaludku. ESD jsme provedli konvenční technikou s cirkulární incizí a následnou submukózní disekcí nástrojem DualKnife. V případech karcinomů jsme výsledek ESD posuzovali podle skórovacího systému eCura. Výsledky: En bloc resekce jsme dosáhli v 88 %, R0 resekce v 72 %. Významné krvácení se vyskytlo v 8 %, perforace ve 3 %, všechny komplikace jsme zvládli konzervativně, letalita byla nulová. Z 58 ESD neoplastických lézí bylo kurativních 42 (72 %). K operaci po ESD jsme zvažovali 6 (10 %) nemocných, realizována byla u 2 (3 %). Závěr: V podmínkách země s nízkým výskytem karcinomu žaludku považujeme ESD za bezpečnou metodou s významným kurativním potenciálem.
Introduction: Gastric cancer is a serious disease with a decreasing incidence. In the treatment of its early stages, endoscopic methods, especially endoscopic submucosal dissection (ESD), are used significantly. Methods: We present the results of 64 consecutive ESD gastric lesions. We performed ESD using a conventional technique with a circular incision followed by submucosal dissection with the DualKnife tool. In cases of carcinomas, we assessed the outcome of ESD according to the eCura scoring system. Results: We achieved en bloc resection in 88% and R0 resection in 72%. Significant bleeding occurred in 8% and perforation in 3%; we managed all complications conservatively, where the lethal rate was zero. Of the 58 ESD neoplastic lesions, 42 (72%) were curative. We considered 6 (10%) patients for surgery after ESD, and it was performed in 2 (3%). Conclusion: In the conditions of a country with a low incidence of gastric cancer, we consider ESD to be a safe method with significant curative potential.
- MeSH
- endoskopická mukózní resekce * metody přístrojové vybavení škodlivé účinky statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- nádory žaludku * chirurgie diagnóza epidemiologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- MeSH
- biopsie tenkou jehlou pod endosonografickou kontrolou metody MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální trendy MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody trendy MeSH
- prognóza MeSH
- strojové učení trendy MeSH
- ultrasonografie metody trendy MeSH
- umělá inteligence * trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: This study highlights an unusual and previously unreported adverse event (AE) following the minimally invasive treatment of pancreatic walled-off necrosis (WON). The standard treatment for WON currently involves primary drainage via an ultrasound-guided endoscopic, typically transgastric, approach. This method is associated with lower mortality and morbidity rates compared to traditional surgery. However, emerging AEs from these procedures may necessitate the involvement of a multidisciplinary team. Our case highlights the potential for gastrovesical fistula development as a rare AE following endoscopic drainage. Treatment for our patient prioritized individualized and non-surgical strategy, although surgical revision was also considered. CASE DESCRIPTION: A 42-year-old male presented with a large symptomatic pancreatic WON refractory to conservative management, necessitating transgastric drainage. Despite the gradual evacuation of the WON contents, treatment was complicated by stent-related issues, including inadvertent bladder penetration. Rather than surgical correction, a collaborative approach among urology, gastroenterology, and surgery teams was employed, focusing on conservative treatment strategies. This approach successfully resolved the fistula, leading to the patient's full recovery. CONCLUSIONS: Given the increasing use of endoscopic transluminal drainage in (peri)pancreatic collections, it is crucial to be aware of all potential AEs. To our knowledge, this is the first documented case of gastrovesical fistula following drainage of WON. Early recognition and a multidisciplinary approach are vital to manage this event.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
Úvod: Močová exkrece magnezia je důležitý preventivní faktor chránící před vznikem nefrolitiázy, a to inhibicí několika klíčových dějů v její patogenezi. Pacienti s Crohnovou chorobou (CD) mají riziko litiázy přibližně 2krát vyšší, zejména pacienti po ileokolické (IC) resekci. Cílem je stanovit hladinu magnesurie u těchto pacientů a porovnat ji s pacienty s IC postižením bez resekce a poté obě skupiny se zdravými kontrolami. Sekundárním cílem bylo posouzení kalciurie a dalších modifikujících faktorů. Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s CD starší 18 let s IC resekcí (skupina 1) a s postižením terminálního ilea bez resekce (skupina 2) a jako kontrolní skupina osoby bez známého střevního onemocnění (skupina 3). Vylučovacími kritérii byla terapie citráty, závažná renální insuficience (GFR < 30 ml/min/1,73 m2), více než dvě střevní resekce, ileostomie, kolektomie, syndrom krátkého střeva, akutní infekce močových cest a známky relapsu CD. Anamnestické údaje byly zjišťovány dotazníkem, byl odebrán vzorek krve a čerstvé moči, bylo provedeno ultrazvukové vyšetření ledvin a žlučníku na přítomnost litiázy a u pacientů byl proveden 24hodinový sběr moči ke stanovení oxalurie, citraturie, magnesurie a kalciurie. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 107 osob, z toho 34 pacientů po resekci IC, 42 s CD bez resekce a 31 zdravých kontrol. Ženy tvořily 43 %, průměrný věk byl 38 ± 11,5 let. V hodnotách magnesurie byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinou s resekcí a bez resekce (medián 2,28 vs. 3,97 mmol/l; p = 0,047) a zejména mezi skupinou s resekcí a zdravými kontrolami (medián 2,28 vs. 4,31 mmol/l; p = 0,0003). Skupina bez resekce proti zdravým kontrolám nedosáhla signifikantního rozdílu (medián 3,97 vs. 4,31 mmol/l; p = 0,455). Hodnoty kalciurie se mezi skupinami významně nelišily (medián 3,75 vs. 4,6 vs. 4,3 mmol/l; p = 0,293). Závěr: Hodnoty magnesurie pacientů s CD po IC resekci jsou významně nižší proti skupině pacientů s CD s IC postižením bez provedené resekce i od zdravých kontrol. Skupina bez resekce dosáhla výsledků srovnatelných s kontrolami. Hodnoty kalciurie se v naší práci mezi skupinami významně nelišily. Předpokládáme, že pacienti s CD po IC resekci s vyšším rizikem vzniku urolitiázy by mohli profitovat ze suplementace magnezia v rámci prevence tvorby konkrementů. Potvrzení této teze bude ovšem vyžadovat ověření dalším výzkumem.
Urinary excretion of magnesium is an important preventive factor against nephrolithiasis by inhibiting several key processes in its pathogenesis. Patients with Crohn’s disease (CD) have an approximately 2-fold higher risk of lithiasis, especially those after ileocolic (IC) resection. The aim is to determine the magnesuria level in these patients and compare it with patients with CD and IC involvement without resection and then both groups with healthy controls. The secondary objective was to assess calciuria and other modifying factors. Methods: CD patients aged 18 years or older with IC resection (group 1) and terminal ileal involvement without resection (group 2) were enrolled in the study, with subjects without known bowel disease as controls (group 3). Exclusion criteria were citrate therapy, severe renal insufficiency (GFR < 30 ml/min/1.73 m2), more than two bowel resections, ileostomy, colectomy, short bowel syndrome, acute urinary tract infection and evidence of CD relapse. Anamnestic data were collected by questionnaire, blood and fresh urine samples were collected, renal and gallbladder ultrasound was performed for the presence of lithiasis, and patients underwent 24-hour urine collection to determine oxaluria, citraturia, magnesuria and calciuria. Results: 107 subjects were included in the study, including 34 patients with IC resection, 42 with CD without resection and 31 healthy controls. 43% were women, mean age was 38 ± 11.5 years. There was a significant difference in magnesuria values between the resection and non-resection group (median 2.28 vs. 3.97 mmol/l; P = 0.047) and especially between the resection group and healthy controls (median 2.28 vs. 4.31 mmol/l; P = 0.0003). The group without resection vs. healthy controls did not reach a significant difference (median 3.97 vs. 4.31 mmol/l; P = 0.455). Calciuria values did not differ significantly between groups (median 3.75 vs. 4.6 vs. 4.3 mmol/l; P = 0.293). Conclusion: Magnesuria values of CD patients after IC resection were significantly lower compared to the group of CD patients with IC involvement without resection and healthy controls. The group without resection achieved results comparable to controls. Calciuria values were not significantly different between groups in our study. We hypothesize that patients with CD after IC resection at higher risk of urolithiasis might benefit from Mg supplementation to prevent concretion formation. However, confirmation of this thesis will require verification by further research.
Cílem této práce bylo: 1. zjistit četnost využívání různých druhů antidiabetik (betastimulátory, metformin, glifloziny, inkretiny, inzuliny, pioglitazon, statiny, fibráty), 2. zhodnotit vliv komplexní léčby na metabolismus a 3. porovnat četnost měření HbA1c u osob s DM2 v diabetologické ambulanci a u hospitalizovaných. Metoda: U 200 osob s DM2 (věk 24–95 let, 105 mužů, 95 žen) bylo sledováno po dobu 0,5 až 8,8 let, přičemž byl hodnocen vývoj HbA1c, BM, BMI, krevní tlak, lipoproteiny HDL, LDL, TAG, eGFR a proteinurie. K posouzení změn mezi první a poslední návštěvou byl použit Wilcoxonův párový test s Bonferroniho korekcí. Spearmanova korelační analýza byla použita k analýze závislostí. Za významnou byla považována hladina signifikance p < 0,05. Závěrem lze konstatovat, že snížení HbA1c z počátečních 52,6 (31,5–173,0) na 46,6 (31,5–116,6) mmol/mol při poslední kontrole, spolu se snížením BMI z 26,7(16,0–45,3) na 25,4 (15,4–42,2) kg/m2 (p < 0,0001) a korelace změn HbA1c se změnami BMI (r = 0,209, p = 0,003) potvrzují metabolickou účinnost medikace využívané v diabetologické ambulanci. Hodnota HbA1c se u každého jedince vyhodnocovala 2–3krát ročně. U pacientů s DM2 hospitalizovaných pro různé další diagnózy byl HbA1c vyšetřován obvykle jednorázově, a to jen u 15 % z nich.
The purpose of this chapter was (1) to identify the frequency of employing different kinds of medication (beta-stimulators, metformin, gliflozins, incretins and/or insulins, pioglitazone, statins, fibrates), (2) to assess global metabolic effectiveness of this medication in a walk-in diabetes center, and, (3) to estimate frequency of HbA1c measurements in people admitted to hospital. Methods: in 200 people with T2D (age 24–95 y, 105 men, 95 women) HbA1c, BM, BMI, blood pressure, lipoproteins HDL, LDL, TAG, eGFR, proteinuria were assessed. Individual observation periods took in the range of 0.5–8.8 years. Student’s t-test, Wilcoxon signed-rank test with Bonferroni correction and Spearman analysis were used to assess changes between the first and the last visit. P <0.05 was considered as significant. In conclusion, reduction of HbA1c from start values of 52.6 (31.5–173.0) to 46.6 (31.5–116.6) mmol/mol along with reduction of BMI from 26.7 (16.0–45.3) to 25.4 (15.4–42.2) kg/m2 (P <0.0001) and correlation of delta HbA1c with delta BMI (r = 0.209, p = 0.003) confirmed global metabolic effectiveness of medication used in the walk-in diabetes center where the HbA1c was estimated 2–3 times per year in each subject whereas in hospital wards mostly once in up to 15% of admitted T2D patients.
V kazuistice popisujeme případ 97letého seniora přijatého k došetření náhlé ataky dušnosti a několik měsíců trvajícího kašle spojeného s potížemi při polykání. Pacient byl komplexně vyšetřen včetně interního a gastroenterologického vyšetření. Po objasnění příčiny potíží, nastavení farmakoterapie a režimových opatření došlo k opětovnému obnovení dostatečného perorálního příjmu a nemocný byl propuštěn do domácího prostředí bez nutnosti další invazivní nutriční podpory.
This case report presents a 97-year-old man admitted for treatment following a sudden episode of dyspnea and a chronic cough persisting for several months, accompanied by swallowing difficulties. A thorough assessment was conducted, including internal and gastroenterological evaluations. After identifying the underlying cause, adjustments were made to his medication and lifestyle regimen, resulting in the restoration of adequate oral intake. The patient was subsequently discharged home without requiring any additional invasive nutritional interventions.
PEUGIC (Post Esophagogastroduodenoscopy Upper Gastrointestinal Cancer) je karcinom v horní části gastrointestinálního traktu, kterému v době diagnózy předcházela v posledních 3 letech horní endoskopie, která tento karcinom neprokázala. Jeho incidence přímo souvisí s kvalitou horní endoskopie, a je tudíž parametrem, jehož sledováním můžeme kvalitu horní endoskopie hodnotit na jednotlivých endoskopických pracovištích. Dle dostupných dat představuje PEUGIC přibližně 10 % všech diagnostikovaných karcinomů horního GIT (gastrointestinálního traktu). Vyskytuje se častěji u žen, v nižším věku než běžné karcinomy a u pacientů s vyšší komorbiditou. Mezi nejčastější příčiny patří nedostatečná kvalita provádění endoskopie, nedostatečné posouzení prekancerózních stavů a ložiskových lézí při endoskopii a neadekvátní rozhodnutí stran další surveillance. V tomto článku se věnujeme epidemiologii PEUGIC, přehledu literatury a analýze hlavních příčin k němu vedoucích.
PEUGIC (Post Esophagogastroduodenoscopy Upper Gastrointestinal Cancer) is cancer in the upper gastrointestinal tract, which at the time of diagnosis was preceded by gastroscopy in the last 3 years, which did not show this cancer. Its incidence is directly related to the quality of performing upper endoscopy and is therefore a parameter that can be monitored to assess the quality of upper endoscopy at individual endoscopy units. According to available data, PEUGIC accounts for approximately 10 % of all diagnosed cancers of the upper GIT (gastrointestinal tract). It occurs more often in women, at a younger age than common cancers and in patients with higher comorbidities. The most common causes include insufficient quality of endoscopy, insufficient assessment of precancerous conditions and focal lesions during endoscopy and inadequate decisions about further surveillance. In this article, we address the epidemiology of PEUGIC, review the literature, and analyze the main causes leading to it.
- MeSH
- gastrointestinální endoskopie * MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu * diagnóza MeSH
- nádory žaludku * diagnóza MeSH
- opožděná diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Endoluminal radiofrequency ablation (RFA) has been promoted as palliative treatment for patients with cholangiocarcinoma (CCA) and pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) in order to improve biliary drainage and eventually prolong survival. No high level evidence is, however, available on this technique. DESIGN: In this randomised controlled study, we compared endoluminal RFA plus stenting with stenting alone (control group) in patients with malignant biliary obstruction; metal stents were primarily placed. Primary outcome was overall survival; secondary outcomes were stent patency, quality of life and adverse events. In a superiority design, survival was assumed to be doubled by RFA as compared with 6.4 months in the control group (n=280). RESULTS: A total of 161 patients (male:female 90:71, mean age 71±9 years) were randomised before recruitment was terminated for futility after an interim analysis. Eighty-five patients had CCA (73 hilar, 12 distal) and 76 had pancreatic cancer. There was no difference in survival in both subgroups: for patients with CCA, median survival was 10.5 months (95% CI 6.7 to 18.3) in the RFA group vs 10.6 months (95% CI 9.0 to 24.8), p=0.58)) in the control group. In the subgroup with pancreatic cancer, median survival was 6.4 months (95% CI 4.3 to 9.7) for the RFA vs 7.7 months (95% CI 5.6 to 11.3), p=0.73) for the control group. No benefit was seen in the RFA group with regard to stent patency (at 12 months 40% vs 36% in CCA and 66% vs 65% in PDAC), and quality of life was unchanged by either treatment and comparable between the groups. Adverse events occurred in seven patients in each groups. CONCLUSION: A combination of endoluminal RFA and stenting was not superior to stenting alone in prolonging survival or improving stent patency in patients with malignant biliary obstruction. TRIAL REGISTRATION NUMBER: NCT03166436.
- MeSH
- cholangiokarcinom * MeSH
- cholestáza * etiologie chirurgie MeSH
- katetrizační ablace * škodlivé účinky metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * komplikace chirurgie MeSH
- nádory žlučových cest * komplikace chirurgie MeSH
- radiofrekvenční ablace * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stenty škodlivé účinky MeSH
- výsledek terapie MeSH
- žlučové cesty intrahepatální chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
