mimostřevní projevy IBD Dotaz Zobrazit nápovědu
Crohnova choroba (CN) a ulcerózní kolitida (UC) patří do skupiny onemocnění s názvem idiopatické střevní záněty (IB – inflammatory bowel disease). IBD mají dosud ne zcela jasnou etiologii, bývají diagnostikovány převážně v mladším věku a v průměru u více než třetiny těchto pacientů se v průběhu let vyvinou mimostřevní projevy nemoci. K těm nejčastějším patří artropatie, oční a kožní manifestace zánětu, metabolická kostní choroba a hepatobiliární či urologické postižení. Terapie je obdobná jako léčba základního onemocnění a spočívá převážně v systémové imunosupresi. Perikardiální výpotek a perikarditida je raritním extraintestinálním projevem Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy. V diferenciální diagnostice nejasného perikardiálního postižení musíme taktéž zvažovat infekční etiologii, nežádoucí účinky podávané léčby či systémové onemocnění.
Crohn‘s disease (CN) and ulcerative colitis (UC) belong to a group of diseases called inflammatory bowel diseases (IBD). The etiology of these illnesses is still not known, however, they are diagnosed mainly at a young age and 1/3 of these patients develop extraintestinal manifestation of the disease. These include arthropathy, ocular and cutaneous manifestations of this inflammation, metabolic bone disease, and hepatobiliary or urological disease. The treatment of extraintestinal manifesta-tions is similar to the treatment for the main disease and frequently consists of immunosuppression. Pericardial effusion or pericarditis is a rare extraintestinal manifestation of Crohn‘s disease or ulcerative colitis. In the differential diagnosis of unclear pericardial involvement, we have to consider the microbial etiology, side effects of administered treatment or systemic diseases.
- Klíčová slova
- mimostřevní projevy IBD,
- MeSH
- adalimumab farmakologie terapeutické užití MeSH
- biologická terapie MeSH
- Crohnova nemoc * komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- hepatitida C diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- perikardiální efuze * diagnóza etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- idiopatické střevní záněty etiologie komplikace metabolismus MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- mimostřevní projevy, kožní komplikace,
- MeSH
- azathioprin škodlivé účinky MeSH
- Crohnova nemoc imunologie komplikace MeSH
- erythema nodosum komplikace MeSH
- glukokortikoidy škodlivé účinky MeSH
- idiopatické střevní záněty imunologie komplikace MeSH
- kožní nemoci etiologie chemicky indukované komplikace MeSH
- lidé MeSH
- psoriáza chemicky indukované komplikace MeSH
- pyoderma gangrenosum komplikace MeSH
- seboroická dermatitida chemicky indukované komplikace MeSH
- TNF-alfa antagonisté a inhibitory škodlivé účinky MeSH
- ulcerózní kolitida imunologie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Načasování a způsob vedení léčby je hlavním rysem úspěšné péče o nemocné trpící idiopatickými střevními záněty (inflammatory bowel disease, IBD). Nejdůležitějším cílem terapie IBD zůstává dosažení a udržení klinické remise. Základem terapie IBD je léčba medikamentózní, její nedílnou součástí je však i nutriční terapie, chirurgická a endoskopická léčba. Pouhá absence symptomů onemocnění je však v současnosti považována za nedostatečný výsledek léčby. Nejdůležitějším terapeutickým cílem je dosažení hluboké remise onemocnění, která je definována jako kombinace klinické remise a vymizení známek zánětu jak morfologických, tak i laboratorních. Hluboká remise nejen snižuje riziko časného relapsu onemocnění, ale i riziko výskytu závažných komplikací IBD. Ideální postup představuje individuální stanovení konkrétních léčebných cílů pro každého nemocného a vedení terapie k dosažení těchto cílů postupnou eskalací, případně změnou terapie v předem stanoveném časovém intervalu. Zvláštní strategii vyžadují speciální situace, jako jsou fulminantní kolitida, agresivní průběh Crohnovy choroby a těžké mimostřevní projevy IBD.
Treatment timing and approach to inflammatory bowel disease (IBD) is the main feature of successful care in these patients. The most important goal of IBD treatment remains reaching and staying in clinical remission. The basis of IBD treatment is medication. However, nutritional therapy, surgical and endoscopic treatment are integral elements of the treatment as well. Though mere absence of symptoms is currently perceived as insufficient result of treatment. The most important therapeutic goal is to reach deep remission of the disease that is defined as a combination of clinical remission and the disappearance of inflammatory signs, both morphological and serological. Deep remission not only lowers the risk of early relapse of the disease but also the risk of serious complications of IBD. Ideal approach comprises of individual determination of specific treatment goals for each patient and treatment administration aimed at reaching those goals through gradual escalation, or alternatively through treatment change in a pre‑defined time interval. Particular strategy is required by special situations such as fulminative colitis, aggressive course of Crohnʼs disease and severe extraintestinal manifestations of IBD.
Základ farmakoterapie idiopatických střevních zánětů (IBD) tvoří aminosalicyláty, kortikoidy, imunosupresiva a v poslední době také biologická léčba. Aminosalicyláty (sulfasalazin, mesalazin) jsou základními léky pro útočnou a udržovací léčbu pacientů s ulcerózní kolitidou. Podávají se perorálně, u ohraničených forem nemoci také lokálně ve formě čípků nebo rektálních nálevů. Kortikosteroidy se systémovým účinkem mají silný protizánětlivý efekt a jsou využívány v perorální nebo parenterální léčbě u nemocných s těžkým průběhem střevních zánětů. Léčba kortikosteroidy je zatížena rizikem závažných nežádoucích účinků, jejichž intenzita narůstá s dávkou a délkou podávání. Kortikosteroidy nemají význam v prevenci relapsu IBD. Alternativou léčby ileo-cékální formy Crohnovy nemoci s mírnou až střední zánětlivou aktivitou jsou topické steroidy (budesonid) podávané perorálně. Imunosupresiva, především thiopuriny, jsou indikována v terapii chronicky aktivních forem IBD, u některých mimostřevních projevů a v léčbě fistulující Crohnovy nemoci. V praxi jsou především využívána pro jejich kortikosteroidy šetřící efekt. V posledních deseti letech bylo spektrum medikamentózní terapie IBD obohaceno o biologickou terapii (infliximab a adalimumab), která je v České republice soustředěna do specializovaných center. U vysokého procenta nemocných, kteří nereagovali na konvenční terapii kortikosteroidy a imunosupresivy vede zavedení biologické terapie ke zlepšení stavu nebo dosažení remise.
Aminosalicylates, corticosteroids, immunosuppressants, and recently also biological therapy are the mainstays of pharmacotherapy of inflammatory bowel diseases (IBD). Aminosalicylates (sulphasalazine, mesalazine) are essential drugs for both aggressive and maintenance treatment of patients with ulcerative colitis. They are administered orally, in limited disease they may also be administered locally in the form of suppository or rectal enema. Corticosteroids with systemic effect have a strong anti-inflammatory effect and are used in oral or parenteral therapy in patients with a severe course of intestinal inflammations. The treatment with corticosteroids is burdened with a risk of serious adverse effects the intensity of which increases with the dose and duration of administration. Corticosteroids are of no importance in preventing the relapse of IBD. An alternative of the treatment of ileocaecal Crohn's disease with a mild to moderate inflammatory activity are topical steroids (budesonide) administered orally. Immunosuppressants, particularly thiopurines, are indicated in the treatment of chronically active forms of IBD, in the case of some extraintestinal manifestations, and in the treatment of fistulating Crohn's disease. They are used in the practice mainly because of their corticoid-sparing effect. In the last ten years, the options of medical treatment for IBD have been broadened to include biological therapy (infliximab and adalimumab) which is performed in the Czech Republic in specialized centres. In a high proportion of patients unresponsive to conventional treatment with corticosteroids and immunosuppressants, the initiation of biological therapy results in improvement in their condition or in achieving remission.
- MeSH
- adalimumab MeSH
- biologická terapie MeSH
- Crohnova nemoc farmakoterapie MeSH
- glukokortikoidy aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- idiopatické střevní záněty farmakoterapie MeSH
- imunosupresiva MeSH
- infliximab MeSH
- lidé MeSH
- merkaptopurin MeSH
- mesalamin MeSH
- monoklonální protilátky MeSH
- sulfasalazin MeSH
- ulcerózní kolitida farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Idiopatické střevní záněty (IBD) jsou imunologicky zprostředkovaná systémová chronická zánětlivá onemocnění. Etiologie obou hlavních zástupců - ulcerózní kolitidy (UC) a Crohnovy choroby (CN) je neznámá a patogeneze obou nemocí je známa jen neúplně. Onemocnění je heterogenní, se širokým spektrem střevních i mimostřevních projevů. Incidence a prevalence idiopatických střevních zánětů vzrůstá a postihuje zejména mladé lidi v reproduktivním věku. Základem diagnózy idiopatických střevních zánětů je detailní anamnéza a kombinace klinických a biochemických vyšetření, vyšetření stolice, endoskopie a zobrazujících radiologických vyšetření (ultrazvuk - UZ, počítačová tomografie - CT a magnetická rezonance - MR). U suspektní IBD je k stanovení diagnózy vyžadována koloskopie s terminální ileoskopií s biopsiemi ze zánětlivě postižené i nepostižené sliznice. Nejčastěji stanovovaný serologický marker je C- reaktivní protein (CRP). Fekální marker kalprotektin (FC) má proti CRP vysokou senzitivitu. Průměrná doba stanovení diagnózy od vzniku symptomů trvá až 10 měsíců. Detailní anamnéza, provedení laboratorního vyšetření se stanovením CRP a fekálního kalprotektinu umožní praktickému lékaři odlišit pacienta s dráždivým tračníkem a správně a včas indikovat koloskopické vyšetření. Zvláštní pozornost je nutné věnovat rizikovým pacientům. U těchto rizikových pacientů je nutno používat časně vysoko účinné léky, aby nedošlo k trvalému poškození trávicí trubice. Tyto vysoce účinné léky - imunosupresiva, biologika a ostatní cílené léky - mohou mít nežádoucí účinky, s jejichž řešením se může praktický lékař setkat.
Inflammatory bowel diseases (IBD) are immune-mediated systemic chronic inflammation. The etiology of the two main representatives - ulcerative colitis and Crohn's disease are unknown and the pathogenesis of both diseases is incomplete. The disease is heterogeneous, with a wide range of intestinal and extraintestinal manifestations. The incidence and prevalence of idiopathic intestinal inflammation are increasing and mainly affect young people of reproductive age. The diagnosis of idiopathic intestinal inflammation is based on a detailed history and a combination of clinical and biochemical examinations, stool tests, endoscopy, and cross-sectional radiological examinations (ultrasound, computed tomography - CT, and magnetic resonance - MR). Suspicious IBD is used to be diagnosed through a colonoscopy with terminal ileoscopy with a biopsy of the inflammatory and unaffected mucosa. C-reactive protein (CRP) is the most frequently determined serological marker. The fecal marker calprotectin (FC) has a high sensitivity in comparison with CRP. The average duration of diagnosis from the onset of symptoms to the diagnosis is up to 10 months. A detailed anamnesis, a laboratory examination with the determination of CRP and fecal calprotectin will enable the general practitioner to distinguish a patient with an irritable bowel syndrome and to correctly and timely indicate a colonoscopy examination. Special attention must be paid to high-risk patients. In patients at risk, highly effective drugs must be used to prevent permanent damage to the gastrointestinal tract. These highly effective drugs - immunosuppressants, biological therapy, and other small targeted drugs - can have side effects; which general practitioners can tackle with.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- Crohnova nemoc dietoterapie farmakoterapie patologie MeSH
- idiopatické střevní záněty * diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mesalamin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- ulcerózní kolitida diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Základ farmakoterapie idiopatických střevních zánětů (IBD) tvoří aminosalicyláty, kortikoidy, imunosupresiva a v poslední době také biologická léčba. Aminosalicyláty (sulfasalazin, mesalazin) jsou vhodnými léky pro útočnou a udržovací léčbu nemocných s mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou (UC). U ohraničených tvarů této nemoci se podávají lokálně ve formě čípků nebo rektálních nálevů, event. pěny. U nemocných s rozsáhlým postižením tlustého střeva je vhodná perorální terapie event. v kombinaci s lokální léčbou. Význam aminosalicylátů v terapii Crohnovy nemoci (CN) je v poslední době poněkud menší než tomu bylo dříve. Využívají se především v profylaktické léčbě recidivy CN po provedené střevní resekci. Glukokortikoidy se systémovým účinkem mají mocný protizánětlivý efekt a jsou využívány v perorální nebo parenterální léčbě u nemocných s těžším průběhem ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci. Jejich dlouhodobé podávání je však zatíženo vysokým rizikem závažných nežádoucích účinků, jejichž intenzita narůstá s dávkou a délkou podávání. Ukázalo se, že glukokortikoidy nemají význam v prevenci relapsu IBD. Topické steroidy (budesonid) jsou první terapeutickou volbou u ileocékální formy CN s mírnou až střední aktivitou. Imunosupresiva, především tiopuriny, jsou indikována v terapii chronicky aktivních forem IBD, u některých mimostřevních projevů a v léčbě fistulující Crohnovy nemoci. V praxi jsou především využívána pro jejich tzv. kortikosteroidy šetřící efekt. Od počátku milénia byla do terapie střevních zánětů zavedena biologická léčba. Jedná se o podávání chimérické nebo kompletně humánní protilátky, která je namířena proti tumor nekrózujícímu faktoru alfa, který je uvolňován do tkání a tělesných tekutin z aktivovaných leukocytů v průběhu zánětlivé reakce. U 80 – 90 % nemocných s IBD, kteří nereagovali na konvenční terapii kortikosteroidy a imunosupresivy, vede biologická terapie k významnému zlepšení stavu nebo dosažení remise.
The options of medicamentous therapy in Crohn´s disease and ulcerative colitis aminosalicylates, corticosteroids, immunosuppressants, and recently also biological therapy are the mainstays of pharmacotherapy of inflammatory bowel diseases (IBD). Aminosalicylates (sulphasalazine, mesalazine) are essential drugs for both induction and maintenance treatments of patients with ulcerative colitis. They are administered orally, in limited disease they may also be administered locally in the form of suppositorias or enemas or rectal foams. Corticosteroids with systemic effect have a strong anti-inflammatory effect and are used in oral or parenteral therapy in patients with a severe course of Crohn´s disease and ulcerative colitis. Treatment with corticosteroids is burdened with a risk of serious adverse effects the intensity of which increases with the dose and duration of administration. It has been shown, that corticosteroids have no effect as a maintenance therapy in preventing the relapse of IBD. The topical steroid (budesonide) is the first choice of therapy in patients with ileocaecal Crohn‘s disease with a mild to moderate inflammatory activity. Immunosuppressants, particularly thiopurines, are indicated in the treatment of chronically active course of IBD, in the case of some extraintestinal manifestations, and in patients with perianal fistulating Crohn‘s disease. They are used particularly in practice due to its corticosteroids-sparing effect. In the last ten years, the options of medical treatment for IBD have been broadened by biological therapy (infliximab and adalimumab). There are chimeric or human immunoglobulins target to the tumor necrotising factor alpha, which is released from activated leucocytes during inflammatory pathway in tissue or into circulation. In a high proportion of patients (80%-90%) unresponsive to conventional treatment with corticosteroids and immunosuppressants, are significantly improved after biological therapy has been started.
- Klíčová slova
- aminosalicyláty, biologická léčba,
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování MeSH
- Crohnova nemoc farmakoterapie MeSH
- cyklosporin aplikace a dávkování MeSH
- glukokortikoidy aplikace a dávkování MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- kyselina aminosalicylová aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- lékové formy MeSH
- mesalamin aplikace a dávkování MeSH
- methotrexát aplikace a dávkování MeSH
- monoklonální protilátky aplikace a dávkování MeSH
- probiotika terapeutické užití MeSH
- TNF-alfa antagonisté a inhibitory MeSH
- ulcerózní kolitida farmakoterapie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Základ farmakoterapie idiopatických střevních zánětů (IBD) tvoří aminosalicyláty, kortikoidy, imunosupresiva a v poslední době také biologická léčba. Aminosalicyláty (sulfasalazin, mesalazin) jsou vhodnými léky pro útočnou a udržovací léčbu nemocných s mírně až středně aktivní ulcerózní kolitidou (UC). U ohraničených tvarů této nemoci se podávají lokálně ve formě čípků nebo rektálních nálevů, event. pěny. U nemocných s rozsáhlým postižením tlustého střeva je vhodná perorální terapie, event. v kombinaci s lokální terapií. Význam aminosalicylátů v terapii Crohnovy nemoci (CN) je v poslední době poněkud menší, než tomu bylo dříve. Využívají se především v profylaktické léčbě recidivy CN po provedené střevní resekci. Glukokortikoidy se systémovým účinkem mají mocný protizánětlivý efekt a jsou využívány v perorální nebo parenterální léčbě u nemocných s těžším průběhem ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci. Jejich dlouhodobé podávání je však zatíženo vysokým rizikem závažných nežádoucích účinků, jejichž intenzita narůstá s dávkou a délkou podávání. Ukázalo se, že glukokortikoidy nemají význam v prevenci relapsu IBD. Topické steroidy (budesonid) jsou první terapeutickou volbou u ileo-cékální formy CN s mírnou až střední aktivitou. Imunosupresiva, především thiopuriny, jsou indikována v terapii chronicky aktivních forem IBD, u některých mimostřevních projevů a v léčbě fistulující Crohnovy nemoci. V praxi jsou především využívána pro jejich tzv. kortikosteroidy šetřící efekt. Od počátku milenia byla do terapie střevních zánětů zavedena biologická léčba. Jedná se o podávání chimérické nebo kompletně humánní protilátky, které je namířena proti tumor nekrózujícímu faktoru alfa, jenž je uvolňován do tkání a tělesných tekutin z aktivovaných leukocytů v průběhu zánětlivé reakce. U 80–90 % nemocných s IBD, kteří nereagovali na konvenční terapii kortikosteroidy a imunosupresivy, vede biologická terapie k významnému zlepšení stavu nebo dosažení remise.
Aminosalicylates, corticosteroids, immunosuppressants, and recently also biological therapy are the mainstays of pharmacotherapy of inflammatory bowel diseases (IBD). Aminosalicylates (sulphasalazine, mesalazine) are essential drugs for both induction and maintenance treatments of patients with ulcerative colitis. They are administered orally, in limited disease they may also be administered locally in the form of suppositorias or enemas or rectal foams. Corticosteroids with systemic effect have a strong anti-inflammatory effect and are used in oral or parenteral therapy in patients with a severe course of Crohn´s disease and ulcerative colitis. Treatment with corticosteroids is burdened with a risk of serious adverse effects the intensity of which increases with the dose and duration of administration. It has been shown, that corticosteroids have no effect as a maintenance therapy in preventing the relapse of IBD. The topical steroid (budesonide) is the first choice of therapy in patients with ileo-caecal Crohn‘s disease with a mild to moderate inflammatory activity. Immunosuppressants, particularly thiopurines, are indicated in the treatment of chronically active course of IBD, in the case of some extraintestinal manifestations, and in patients with perianal fistulating Crohn‘s disease. They are used particularly in practice due to its corticoids-sparing effect. In the last ten years, the options of medical treatment for IBD have been broadened by biological therapy (infliximab and adalimumab). There are chimeric or human immunoglobulins target to the tumor necrotising factor alpha, which is realised from activated leucocytes during inflammatory pathway in intestinal tissue or circulation. In a high proportion of patients (80–90 %) unresponsive to conventional treatment with corticosteroids and immunosuppressants, are significantly improved after biological therapy has been started.
- MeSH
- antibakteriální látky MeSH
- antitumorózní látky MeSH
- azathioprin terapeutické užití MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- Crohnova nemoc farmakoterapie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- glukokortikoidy terapeutické užití MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- inhibitory kalcineurinu MeSH
- kalcineurin farmakologie terapeutické užití MeSH
- kyseliny aminosalicylové terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mesalamin terapeutické užití MeSH
- methotrexát terapeutické užití MeSH
- monoklonální protilátky farmakologie terapeutické užití MeSH
- probiotika terapeutické užití MeSH
- sulfasalazin terapeutické užití MeSH
- ulcerózní kolitida farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Vedolizumab je monoklonální IgG1 antiintegrinová protilátka, která byla před několika měsíci povolena k léčbě nemocných s idiopatickými střevními záněty v klinické praxi v zemích EU. Během tohoto roku se očekává, že bude dostupná také v České republice. Provedený klinický výzkum nazvaný GEMINI II‑III ukázal vysokou efektivitu a bezpečnost vedolizumabu v léčbě nemocných se středně až vysoce aktivní Crohnovou chorobu. Výhodou léčby vedolizumabem je vysoká účinnost také u nemocných, kteří selhali nebo ztratili odpověď na anti‑TNFα léčbu, setrvalý efekt, který v průběhu dlouhodobého podávání narůstá, minimální imunogenicita preparátu a velmi vysoká bezpečnost, která je podmíněna selektivním účinkem na trávicí trakt. Určitou nevýhodu může být relativně pomalý nástup protizánětlivého účinku, omezený vliv na mimostřevní projevy IBD a malý potenciál pro hojení perianální Crohnovy nemoci.
Vedolizumab is a monoclonal IgG1 anti integrine antibody, which a few months ago was approved in the European Union for clinical practice use in the therapy of idiopathic bowel diseases. It is expected that this year vedolizumab will be available on the market in the Czech Republic. The clinical research called GEMINI II‑III proved that vedolizumab is a very effective drug in patients with moderate to severe Crohn’s disease. Significant advantages of vedolizumab therapy include high efficacy in patients failing on anti‑TNFα therapy, sustained response with increasing effect over time, minimal drug immunogenicity and high safety drug profile, which is caused by high selectivity for gastrointestinal tract. There are some disadvantages or uncertainties, which include a slow anti‑inflammatory therapeutic response, restricted effect on extraintestinal manifestations and limited potential for healing of perianal Crohn’s disease.
- MeSH
- C-reaktivní protein účinky léků MeSH
- Crohnova nemoc * farmakoterapie MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- humanizované monoklonální protilátky * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- indukce remise MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- lidé MeSH
- placeba MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- TNF-alfa antagonisté a inhibitory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH