Publikace se zaměřuje na různá léčiva a jejich použití při léčbě urogenitálních nemocí žen. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• antikoncepce MeSH
• genitourinární látky MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• látky působící na reprodukci MeSH
• ženské urogenitální nemoci a komplikace těhotenství MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• farmakoterapie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních genech predisponujících ke vzniku Lynchova syndromu a karcinomu kolorekta definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučených postupů byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky při České lékařské společnosti J. E. Purkyně ve spolupráci se zástupci onkologie, onkogynekologie a gastroenterologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.

The guidelines for clinical practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant genes predisposing to Lynch syndrome and colorectal cancer define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to the individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society, in cooperation with representatives of oncology, oncogynecology, and gastroenterology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.

• MeSH
• adhezní molekula epiteliálních buněk genetika   MeSH
• dědičné nepolypózní kolorektální nádory genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci * genetika   MeSH
• kolorektální nádory * genetika   MeSH
• mismatch repair endonukleáza PMS2 genetika   MeSH
• MutL homolog 1 genetika   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• zárodečné mutace genetika   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Popsat charakteristiku a patofyziologii BTX. Účinnost BTX byla hodnocena prostřednictvím metaanalýzy klinických studií využívajících placebo kontroly. Vzhledem k nedostupnosti kontrolovaných studií ve vulvo-perineální oblasti jsme se rozhodli je nahradit kontrolovanými studiemi prováděnými na příčně pruhovaných svalech v různých jiných oblastech lidského těla. Předpokládáme, že biochemická reakce je buď totožná, nebo velmi podobná. Tato práce nastiňuje námi navrhovaná doporučení týkající se aplikací ve vulvo-perineální oblasti, včetně odpovídajícího dávkování. Metody a pacienti: Byl proveden rozbor klinických studií týkajících se aplikace BTX. Hodnoceny byly databáze z let 2000 až 2023. Nebyly zaznamenány žádné vhodné placebem kontrolované studie specificky na svalech vulvo-perineální oblasti. Kritéria placebem kontrolované BTX studie splnilo devět studií pacientů se svalovou spasticitou po cévní mozkové příhodě. Pacienti byli léčeni BTX A, Botoxem nebo Dysportem. Hodnocení změny svalové spasticity zahrnovalo výpočet rozdílu Modified Ashworth Scale (MAS) před a 4-6 týdnů po léčbě u léčené a placebo skupiny. Cohenovo d bylo použito k určení velikosti tohoto rozsahu (effect size). Velikost celkového efektu u metaanalýzy byla 0,97; P < 0,001, což ukazuje na její významný statistický rozměr. Homogenita nebyla porušena, P = 0,076. Heterogenita prezentuje mírné zkreslení, I2 = 46 %. Forest Plot graf tento nález potvrzuje. Trychtýřový graf obsahuje inkorporované studie a prezentuje nevýznamné zkreslení metaanalýzy. Rozdílné dávkování BTX souvisí s faktem, že běžně používaný Botox a Dysport mají vzájemný poměr přepočtu jednotek 1 IU:2,5 IU v tomto pořadí. Dávka Botoxu ≤ 400 jednotek je považována za bezpečnou, s odds ratio (OR) 0,97 bez významného nárůstu nežádoucích účinků (AE); dávka > 600 jednotek má OR 2,98, doprovázená výrazným zvýšením AE. Aplikace Botoxu pro vulvo-perineální oblast je přibližně 100 IU, rozdělená do několika dávek. Po jednom měsíci lze aplikovat booster dávku stejného rozsahu. Diskuze: Shrnuli jsme základní fyziopatologii BTX a prokázali jeho účinnost při zmírňování bolesti a spastické bolesti u pacientů. Prezentovali jsme vhodné dávkování BTX ve vulvo-perineální oblasti a diskutovali o možné limitaci léčby.

The human body can experience pain or muscle spasms due to a wide range of factors. The pursuit of optimal pain management and alleviation has led to the use of botulinum toxin (BTX). Aim: To describe the characteristics and pathophysiology of BTX. The efficacy of BTX was assessed through a meta- analysis of clinical trials employing placebo controls. Due to the unavailability of controlled trials on the vulvo-perineal area, we opted to replace them with controlled trials conducted on striated muscles in various human body regions. We assume that the biochemical reaction is either identical or very similar. This paper outlines our proposed recommendations regarding applications in the vulvo-perineal region, including the corresponding dosage. Methods and Patients: A review of clinical trials pertaining to BTX was performed. Databases from 2000 to 2023 were evaluated. No placebo-controlled studies were conducted specifically on the muscles of the vulvo-perineal area. Nine trials of patients with muscle spasticity after stroke fulfilled the criteria. Patients were treated with BTX A Botox or Dysport. The assessment of muscle spasticity change involved calculating the mean difference of the Modified Ashworth Scale (MAS) before and 4-6 weeks post-treatment. Cohen‘s d was employed to indicate the effect size. The overall study‘s effect size was 0.97; P<.001, indicating a large effect size of the meta-analysis. Homogeneity was not distorted, P = 0.076. Heterogeneity implies slight distortion, I 2 = 46%. The forest plot confirms this finding. The Funnel Plot encompasses a wide range of studies, suggesting consistent findings and limited bias. The dosage of BTX pertains to the fact that commonly used Botox and Dysport have a calculation ratio of 1 IU to 2.5 IU. A Botox dosage ≤400 units is considered safe, with an odds ratio (OR) of 0.97 without a notable rise in adverse events (AEs); a dosage of >600 units has an OR of 2.98, accompanied by a notable increase in AEs. The Botox dosage for the vulvo-perineal area is approximately 100 IU divided into several punctures. After one month, a booster dose is available. Discussion: We summarized the fundamental physiopathology of BTX and demonstrated its efficacy in mitigating pain and spastic pain among patients. We presented a suitable dosage of BTX in the vulvo-perineal area and discussed potential dosage limitations.

Analysis of cell-free DNA methylation (cfDNAme), alone or combined with CA125, could help to detect ovarian cancers earlier and may reduce mortality. We assessed cfDNAme in regions of ZNF154, C2CD4D and WNT6 via targeted bisulfite sequencing in diagnostic and early detection (preceding diagnosis) settings. Diagnostic samples were obtained via prospective blood collection in cell-free DNA tubes in a convenience series of patients with a pelvic mass. Early detection samples were matched case-control samples derived from the UK Familial Ovarian Cancer Screening Study (UKFOCSS). In the diagnostic set (ncases = 27, ncontrols = 41), the specificity of cfDNAme was 97.6% (95% CI: 87.1%-99.9%). High-risk cancers were detected with a sensitivity of 80% (56.3%-94.3%). Combination of cfDNAme and CA125 resulted in a sensitivity of 94.4% (72.7%-99.9%) for high-risk cancers. Despite technical issues in the early detection set (ncases = 29, ncontrols = 29), the specificity of cfDNAme was 100% (88.1%-100.0%). We detected 27.3% (6.0%-61.0%) of high-risk cases with relatively lower genomic DNA (gDNA) contamination. The sensitivity rose to 33.3% (7.5%-70.1%) in samples taken <1 year before diagnosis. We detected ovarian cancer in several patients up to 1 year before diagnosis despite technical limitations associated with archival samples (UKFOCSS). Combined cfDNAme and CA125 assessment may improve ovarian cancer screening in high-risk populations, but future large-scale prospective studies will be required to validate current findings.

• MeSH
• antigen CA-125 MeSH
• časná detekce nádoru metody   MeSH
• lidé MeSH
• metylace DNA * MeSH
• nádorové biomarkery genetika   MeSH
• nádory vaječníků * diagnóza   genetika   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• transkripční faktory Krüppel-like genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Ovarian cancer is a disease with a high proportion of hereditary form. In the preceding project analyzing a gene panel in ovarian cancer patients and population-matched controls, we identified the surprisingly low frequency of mutations in genes with known/anticipated predisposition to ovarian cancer in patients diagnosed with ovarian cancer before the age of 30. Whereas mutation frequency in 18 predisposition genes in these very young patients was 15,5%, mutation frequency in the whole cohort (median age 53,7 years) reached 34,7%. In the proposed project, we aim to perform exome/genome sequencing together with gene panel RNA sequencing in the well-characterized group of women diagnosed with ovarian cancer before the age of 30 and in non-cancer controls older 60 years. After prioritization and confirmation, identified alterations will be further analyzed in other high-risk ovarian cancer patients and in unselected controls. Possible clinical use or inclusion of further regions or gene(s) into diagnostic gene panels will be discussed in Medical Associations.

Karcinom ovaria je onemocnění s vysokým podílem hereditární formy. V předcházejícím projektu zabývajícím se analýzou panelu genů u pacientek s karcinomem ovaria a populačně specifických kontrol jsme u velmi mladých pacientek detekovali překvapivě nízkou frekvenci patogenních mutací v genech se známou/předpokládanou asociací s karcinomem ovaria. U pacientek s diagnózou karcinomu ovaria do 30 let byla frekvence mutací v 18 predispozičních genech 15,5%, zatímco frekvence mutací v celém souboru (medián věku 53,7 let) dosahovala 34,7%. V navrhovaném projektu plánujeme provést sekvenování exomu/genomu v dobře charakterizovaném souboru žen s diagnózou karcinomu ovaria do 30 let doplněné o analýzu panelu genů na úrovni RNA a u nenádorových kontrol starších 60 let. Nalezené alterace budou po prioritizaci a konfirmaci dále analyzovány u dalších vysoce rizikových podskupin pacientek s karcinomem ovaria a u neselektovaných kontrol. Možný klinický výstup projektu a případné zařazení dalších genů/oblastí do používaných diagnostických panelů bude diskutováno v odborných společnostech.

• Klíčová slova
• Ovarian cancer, DNA, DNA, RNA, RNA, nádorová predispozice, exom, exome, cancer predisposition, karcinom ovaria, next gen sekvenování, next gen sequencing,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Doporučené postupy klinické péče o nosiče patogenních variant v klinicky relevantních nádorových predispozičních genech definují kroky primární a sekundární prevence, která by měla být těmto osobám ve vysokém riziku vzniku dědičných nádorů v ČR poskytnuta. Tvorba doporučení byla organizována pracovní skupinou onkogenetiky Společnosti lékařské genetiky a genomiky (SLG ČLS JEP) ve spolupráci se zástupci onkologie a onkogynekologie. Doporučené postupy vycházejí z aktuálních doporučení National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) a zohledňují kapacitní možnosti našeho zdravotnictví.

The Guidelines for Clinical Practice for carriers of pathogenic variants in clinically relevant cancer predisposition genes define the steps of primary and secondary prevention that should be provided to these individuals at high risk of developing hereditary cancer in the Czech Republic. The drafting of the guidelines was organized by the Oncogenetics Working Group of the Society for Medical Genetics and Genomics of J. E. Purkyně Czech Medical Society (SLG ČLS JEP) in cooperation with the representatives of oncology and oncogynecology. The guidelines are based on the current recommendations of the National Comprehensive Cancer Network (NCCN), European Society of Medical Oncology (ESMO) and take into account the capacity of the Czech healthcare system.

• MeSH
• ATM protein genetika   MeSH
• checkpoint kinasa 2 genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci * MeSH
• geny BRCA1 MeSH
• geny BRCA2 MeSH
• nádory prostaty diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory prsu diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• protein FANCN genetika   MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• zárodečné mutace MeSH

Terapie léky ze skupiny inhibitorů poiy(ADP-ribóza) polymerázy (PARP) je nejmodernějším krokem v léčbě ovariálního karcinomu. Až u poloviny karcinomů vaječníků lze nalézt defekt homologní rekombinace, jednoho ze způsobů opravy DNA. Proto se tento nádor stal modelem pro vývoj látek, které terapeuticky zasahují na úrovni reparace DNA. Buňky s poruchou homologní rekombinace musí využívat jiné cesty opravy DNA. Tyto cesty se tak stávají terapeutickým cílem. Proteiny rodiny PARP, především PARP1, hrají významnou roli v opravě jednovláknových zlomů DNA mechanismem nahrazování jednotlivých bází (base excision repair). Inhibice PARP vede ke kumulaci jednovláknových zlomů DNA, a následně, v důsledku kolapsu replikační vidlice, i k nahromadění dvouvláknových zlomů DNA. Tyto zlomy jsou ale opravovány jiným reparačním mechanismem - právě homologní rekombinací. Vyřazení dalšího z mechanismů opravy DNA inhibicí proteinu PARP olaparibem vede ke zvýšení citlivosti nádorových buněk k chemoterapii, nebo přímo k tzv. syntetické letaLitě. Tato léčba byla donedávna vyhrazena pacientkám s prokázanou germinální nebo somatickou mutací genů BRCA1 a BRCA2. Data o účinnosti PARP inhibitoru niraparibu však dovolila standardní použití u všech pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem bez ohledu na mutační status. Prezentovaná kazuistika předkládá popis průběhu onemocnění u pacientky bez prokázané germinální nebo somatické mutace genů BRCA1 nebo BRCA2 s pokročilým high-grade serózním karcinomem ovaria, jíž byl po primární adjuvantní léčbě chemoterapií podáván perorální PARP inhibitor - niraparib - v udržovací léčbě. Přes vyšší toxicitu v úvodu léčby bylo, i za použití techniky deeskalace a reeskalace dávky, dosaženo dlouhodobého přežití bez známek onemocnění se zachováním vynikající kvality života.

Therapy with drugs from the group of poiy(ADP-ribose) polymerase (PARP) inhibitors is the latest step in the treatment of ovarian cancer. Defects in homologous recombination, one of the DNA repair pathways, can be found in up to half of ovarian cancers. Therefore, this tumor has become a model for the development of agents that therapeutically intervene at the level of DNA repair. Cells with defects in homologous recombination must use other DNA repair pathways. These pathways thus become therapeutic targets. PARP family proteins, particularly PARP1, play an important role in the repair of single-stranded DNA breaks by base excision repair. Inhibition of PARP leads to the accumulation of single-stranded DNA breaks and subsequently, due to replication fork collapse, to the accumulation of double-stranded DNA breaks. However, these breaks are repaired by another repair mechanism - homologous recombination. Knocking out another DNA repair mechanism by inhibiting the PARP protein with olaparib leads to i ncreased sensitivity of cancer cells to chemotherapy or directly to so-called synthetic lethality. Until recently, this treatment was reserved for patients with proven germline or somatic mutations in the BRCA1 and BRCA2 genes. However, data on the efficacy of the PARP inhibitor niraparib allowed standard use in all patients with advanced ovarian cancer regardless of mutational status. The present case report describes the course of disease in a patient without a proven germline or somatic mutation of the BRCA1 or BRCA2 genes with advanced high-grade serous ovarian cancer who was treated with the oral PARP inhibitor niraparib as maintenance therapy after primary adjuvant chemotherapy. Despite higher toxicity in the initial treatment, long-term disease-free survival with preservation of an excellent quality of life was achieved, even using dose de-escalation and re-escalation techniques.

Dostarlimab je humanizovaná monoklonální protilátka izotypu IgG4, která se váže na receptory programované buněčné smrti 1 (PD‐1), a blokuje tak jejich vazebné interakce s ligandy PD‐L1 a PD‐L2. Výsledkem inhibice dráhy PD‐1/PD-L1 dostarlimabem je zesílení reakce T lymfocytů včetně protinádorové imunitní odpovědi. Dostarlimab patří do skupiny tzv. checkpoint inhibitorů a je indikován v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem k léčbě dospělých pacientek s primárně pokročilým nebo rekurentním karcinomem endometria s deficitní opravou chybného párování bazí (dMMR) či s vysokou mikrosatelitovou nestabilitou (MSI‐H), které jsou indikovány k systémové léčbě, a dále jako monoterapie k léčbě dospělých pacientek s rekurentním nebo pokročilým karcinomem endometria s dMMR/MSI‐H, u něhož došlo k progresi v průběhu předchozí léčby režimem obsahujícím platinu nebo po ní. Účinnost a bezpečnost dostarlimabu byly potvrzeny v klinických studiích RUBY a GARNET.

Dostarlimab is a humanized monoclonal antibody of the IgG4 isotype binding to the receptors of programmed cell death 1 (PD‐1), thus blocking their interactions with ligands PD‐L1 and PD‐L2. The inhibition of the PD‐1/PD-L1 pathway by dostarlimab enhances the reaction of T‐lymphocytes including the antitumor immune response. Dostarlimab belongs to the checkpoint inhibitor group. Combined with carboplatin and paclitaxel, it is used for treatment of patients suffering from primarily advanced or recurrent endometrial carcinoma with deficient mismatch repair (dMMR) or high microsatellite instability (MSI‐H) in whom systemic treatment is indicated. It may also be used in monotherapy for adult patients with recurrent or advanced endometrial carcinoma characterized by dMMR/MSI‐H experiencing disease progression during previous therapy, no matter whether it included platinum or not. Both effectiveness and safety of dostarlimab were confirmed in the RUBY and GARNET trials.

• Klíčová slova
• dostarlimab, studie GARNET, studie RUBY,
• MeSH
• humanizované monoklonální protilátky farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory kontrolních bodů * farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• nádory endometria * farmakoterapie   MeSH
• T-lymfocyty účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH