Endoskopická diatermokoagulačná polypektómia je vynikajúca diagnostická metóda, ktorá sa v presne identifikovaných prípadoch stáva zároveň definitívnym terapeutickým zákrokom v liečbe polypov tráviaceho traktu, z ktorých niektoré majú malígny potenciál. V hornom úseku tráviaceho traktu spočíva jej diagnostický prínos v získaní celého polypu (totálna biopsia), ktorý môže byť podrobený dôkladnému histologickému vyšetreniu. Cieľom tejto práce je pomôcť v interpretácii klinického, endoskopického a najmä histologického vyšetrenia žalúdkových polypov s akcentom na dlhodobé sledovanie pacientov po žalúdkovej polypektómii. Z diagnostického hľadiska možno povedať, že každý žalúdkový polyp, ktorý je väčší ako 10 mm v priemere, ako aj každý neoplastický polyp by mal byť odňatý in toto. Biopsia väčšinou postačuje na diagnostiku polypov fundických žliaz, malých hyperplastických polypov, ako aj malých NET-ov. Adenómy by mali byť pre svoj malígny potenciál odňaté v celom rozsahu bez ohľadu na ich veľkosť. Pacienti s polypmi fundických žliaz nevyžadujú sledovanie. Polypektómia zápalového fibroidného polypu vyžaduje iba jednu kontrolu po prvom roku. Pacientov po polypektómii hyperplastických polypov, ktoré majú nízky malígny potenciál, je vhodné predvolávať na gastroskopické kontroly v 4-ročných intervaloch, pričom prvá kontrola by sa mala uskutočniť po prvom roku od primárnej polypektómie. Po endoskopickej polypektómii adenómov treba pacientov predvolávať na kontroly podľa stupňa dysplázie. Po zistení ťažkej dysplázie alebo carcinoma in situ sú vhodné gastroskopické kontroly v 3-6-mesačných intervaloch aspoň počas prvých 2-3 rokov. Inak stačia kontroly v prvom roku po polypektómii a potom v dvojročných intervaloch. Pacienti po polypektómii, resp. enukleácii menšieho GIST-u žalúdka sa predvolávajú na gastroskopické kontroly v jednoročných intervaloch. Pacientov po resekcii NET-ov I. a II. typu je vhodné kontrolovať v 6., 12. a v 36. mesiaci po zákroku.

Endoscopic diathermocoagulation polypectomy is an excellent diagnostic method, and in justified cases also the definite treating method of polyps of the digestive tube some of which have a tendency to become malign. Particularly in the upper part of the gastrointestinal tract its diagnostic importance is applied since obtaining of the entire polyp (total biopsy) enables a thorough histological examination which is many times more precise than the forceps biopsy. The aim of this work is to help by interpretation of clinical, endoscopic and histological results of gastric polypectomy with accent on long-term follow-up of patients after this procedure. From diagnostic point of view every gastric polyp larger than 10 mm in diameter as well as every neoplastic polyp should be ectomized. Forceps biopsy is usually sufficient for diagnosis of fundic glands polyps, small hyperplastic polyps and NETs. All adenomas should be removed regardless of their size because of their malignant potential. The patients after polypectomy of fundic gland polyps and inflammatory fibroid polyps do not need the follow-up and gastroscopy after one year is sufficient. After endoscopic polypectomy of a hyperplastic polyp it is suitable to check the patient after 4 years and the first one should be performed in the first year after primary polypectomy. After polypectomy of adenomas the control should be done depending on the detected grade of dysplasia. After serious dysplasia or carcinoma in situ controls in 3-6 month intervals at least during first 2-3 years is recommended according to the degree of dysplasia. In other cases controls in the first year after polypectomy at least during first 2-3 years are adviced. The patients after polypectomy of small GIST should by controlled in one year intervals and after resection of NETs grade I and II in 6th, 12th and 36th month.

Orální aplikace fosforečnanu sodného – NaPO4 (NaP) je stále častěji používána k přípravě před kolonoskopií pro dobrou snášenlivost pacienty a účinnou očistu tlustého střeva. V poslední době bylo ale prokázáno, že roztoky NaP vyvolávají poškození sliznice tlustého střeva. V této studii uvádíme nálezy v segmentálních biopsiích sliznice tlustého střeva u 42 nemocných po aplikaci NaP. Soubor tvořilo 25 mužů a 17 žen ve věku 19–81 let (průměrný věk 46,7 let). U 37 nemocných byly klinicky uváděny průjmy, nadýmání a bolesti břicha; nejčastější indikací k endoskopickému vyšetření bylo klinické podezření na mikroskopickou kolitidu. V 5 případech bylo endoskopické vyšetření provedeno k vyloučení nádorového onemocnění. Žádný nemocný neužíval před vyšetřením léky. Histologicky byl v biopsiích sliznice tlustého střeva u všech nemocných nalezen mírný ložiskový edém, překrvení a hemoragie, u 26 z nich (61,9 %) byla kromě hemoragií v povrchové části lamina propria ložisková kulatobuněčná zánětlivá infiltrace, ale struktura sliznice zůstala zachovaná. Povrchový epitel sliznice byl částečně stržený a v zachovaných úsecích normální nebo oploštělý. U 5 nemocných (11,9 %) se v jednom nebo v několika bioptických vzorcích nacházely v lamina propria a/nebo v povrchovém epitelu nehojné polynukleáry, ojedinělá bazální kryptitida a zvýšená proliferace a apoptóza epitelu krypt. U dvou nemocných s fokální kryptitidou (4,8 %) byly ve sliznici zachyceny malé povrchové eroze. Mírná bazální kryptitida a nápadná apoptóza epitelu na bázi krypt se vyskytovaly ve dvou zánětlivých pseudopolypech (u dvou nemocných). V malých solitárních tubulárních adenomech u 4 nemocných nebyly nalezeny žádné reaktivní změny. Dále bylo vyšetřeno 300 náhodně vybraných hyperplastických polypů tlustého střeva odstraněných endoskopicky po aplikaci NaP. Ve dvou z těchto polypů (0,75 %) se nacházela mírná kryptitida a v povrchové části krypt ojedinělé mnohojaderné epitelie. Ve srovnání s výsledky ostatních studií, které sledovaly abnormality ve sliznici tlustého střeva po aplikaci NaP, se patologické změny v naší sestavě vyskytovaly přibližně ve stejném rozsahu, což pravděpodobně souvisí s podobným složením užívaných roztoků NaP.

Oral sodium phosphate (NaP) has been increasingly used for bowel preparation before the colonoscopy because it shows good patients tolerance and effective bowel cleansing ability. However, new studies describe that NaP can induce colonic mucosal damage. For better characterization of these changes, we examined histologically segmental colonic biopsies from 42 patients receiving NaP bowel solution before the colonoscopy. The series includes 25 male and 17 female patients in age from 19 to 81 years (average age 46.7 ys). Clinical symptoms in 37 patients included diarrhea, constipation, bleeding and abdominal cramps. The most frequent reason for colonoscopy was suspicion of microscopic colitis. Five patients underwent endoscopy to rule out the presence of neoplasia. None of the patients took drugs before the colonoscopy. Histologically, all specimens showed mild focal edema, hyperemia and hemorrhages. In addition to edema and hemorrhage, in 26 patients (61.9%), patchy mononuclear infiltration in the upper part of lamina propria and increased epithelial cell proliferation of individual crypts were seen. Mucosal structure was normal, with partial sloughing of normal or flattened surface epithelium. In 5 patients (11.9%), some biopsy samples contained scattered neutrophilic leucocytes in the lamina propria/superficial epithelium, isolated basal cryptitis, increased proliferation and apoptosis of the crypt epithelium. In two patients with focal cryptitis (4.8%), small erosions were found. Mild basal cryptitis, increased proliferation and striking apoptosis were present in two inflammatory pseudopolyps (in two patients). In 4 patients, solitary tubular adenomas with low-grade dysplasia without any reactive changes were found. In addition, 300 hyperplastic polyps removed endoscopically after the NaP application, were examined. Two polyps (0.75%) showed cryptitis and isolated multinucleated epithelial cells in the superficial part of the crypts. Our results are similar to those previously described in other studies of colonic changes after the NaP application. It reflects probably a similarity in composition of used NaP solutions.

• Klíčová slova
• příprava ke kolonoskopii, fosforečnan sodný, biopsie tlustého střeva, kolitida, zánětlivý pseudopolyp, hyperplastický polyp,
• MeSH
• biopsie metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• fosfáty diagnostické užití   škodlivé účinky   MeSH
• histologické techniky metody   využití   MeSH
• hyperplazie diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• idiopatické střevní záněty diagnóza   etiologie   MeSH
• kolitida mikroskopická diagnóza   etiologie   MeSH
• kolitida diagnóza   etiologie   MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• polypy střeva diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• střevní sliznice anatomie a histologie   patologie   účinky léků   MeSH
• tlusté střevo anatomie a histologie   účinky léků   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod V posledních letech v České republice narůstá incidence kolorektálního karcinomu. Pro další osud a léčbu nemocných je důležité rozpoznání tohoto onemocnění v počátečním stádiu, což jsou většinou malignizované polypy. Materiál a metodika V naší kohortové studii jsme provedli analýzu nemocných, kteří byli na našem pracovišti vyšetřováni koloskopicky, v letech 1991 – 2014 a u kterých byla provedena polypektomie. Nemocní po těchto výkonech jsou u nás dispenzarizováni a vyšetřováni v pravidelných intervalech. Výsledky Za uvedená léta jsme u 840 nemocných provedli koloskopii s polypektomií, u některých nemocných byly polypy vícečetné. Histologicky se jednalo v 511 případech o hyperplastický polyp, 248 x adenom s lehkou nebo střední dysplazií a ve 141 případech byl zjištěn v polypu karcinom, z toho 98 x nález klasifikován jako karcinom in situ nebo intramukozní karcinom a intramukozní karcinom s invazí do podslizniční svaloviny (Haggitt 0 a 1). U 12/98 (12,2 %) nemocných byly zjištěny metastázy jaterní. Závěr Na pacienty, jimž byl snesen polyp tlustého střeva a byl klasifikován jako Haggitt 0 a 1, nutno pohlížet jako na nemocné s maligním onemocněním. A je tedy nutné vyloučit diseminaci onemocnění. Je nutná dispenzarizace s vyšetřením koloskopickým, sonografickým, eventuelně CT a PET CT, a to vždy po roce. V rámci dispenzarizace jsou prováděny odběry onkomarkerů.

Introduction The incidence of colorectal cancer in the Czech Republic has been increasing in the last years. For prognosis and treatment of patients, is important to diagnose the disease in its early stage, which is most often malignant colorectal polyps. Material and method Our study analyzed a set of patients who underwent colonoscopy at our department between the years 1991 – 2014 and who then underwent a polypectomy. Patients who undergo these procedures are then dispensarized at our department and undergo regular check-ups. Result In the aforementioned period, colonoscopy with polypectomy was performed in 840 patients; multiple polyps were observed in some patients. Histological findings showed hyperplastic polyp in 511 cases, adenoma with mild to moderate dysplasia in 248 cases and carcinoma was discovered in 141 patients; of these 98 were classified as carcinoma in situ or intramucosal carcinoma and intramucosal carcinoma invading through muscularis mucosa (Haggitt 0 and 1). Liver metastases were seen in 12/98 patients, which is 12,2 %. Conclusion It is necessary to consider patients who underwent colorectal polypectomy and the polyps were classified as Haggitt 0 and 1 as patients with malignant disease. Therefore it is necessary to rule out disease dissemination. Dispensarization is essential, which includes colonoscopy, ultrasound examination, possibly PET CT examination, once a year. Tumor marker testing should also be performed as part of dispensarization.

• MeSH
• karcinom * diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• kolonoskopie * MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• polypy tlustého střeva * diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod, cíl studie: Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších malignit. Neoplazie včetně maligních prekurzorů mají nejčastěji tvar polypu, který však může být i nenádorové povahy. Cílem prospektivní multicentrické studie bylo podat přehled koloskopického záchytu a biologické povahy polypů. Výsledky: Analyzováno bylo 3 400 následných koloskopií provedených v letech 2009–2010. Dosažení vrcholu céka se na jednotlivých pracovištích pohybovalo od 89 % do 93 %, terminálního ilea od 73 % do 87 %. Screeningových bylo ve věku nad 40 let 26,6 % koloskopií. Průměrný věk vyšetřovaných nad 40 let byl 56 let. Výskyt potenciálních neoplastických lézí (polypů a karcinomů), pokročilých adenomů a karcinomů byl ve věkové skupině do 40 let: 7,8 %, 0,8 % a 0,16 %; ve věkové skupině 40–50 let: 41,5 %, 9,8 % a 1,6 % a ve věkové skupině nad 50 let: 70,5 %, 31,3 % a 6,8 %. Ve skupině do 40 let činil výskyt tubulárního adenomu 23,9 % a hyperplastických polypů 66,2 %, ve věku nad 50 let 53,1 % a 26,1 %. 57,8 % pokročilých neoplazií bylo lokalizováno v rektosigmatu a descendens. Poměr výskytu adenomů a hyperplastických polypů byl v rektosigmatu 76,6 % a 14,0 %, v descendens 63,6 % a 17,4 %, v traversu 63,6 % a 11,4 % a v céku a ascendens 63,4 % a 17,9 %. U stopkatých polypů větších než 1 cm byl výskyt tubulovilózních adenomů a hyperplastických polypů 19,4 % a 20,4 %, u ostatních polypů 34,2 % a 13,1 %. U žen nad 40 let byl výskyt potenciálních lézí (polypů a karcinomů), pokročilých adenomů, karcinomů a pokročilých neoplazií 66,7 %, 23,1 %, 5,8 % a 28,9 %, u mužů 63,1 %, 30,0 %, 5,7 % a 34,7 %. Závěr: Dosažení vrcholu céka přesáhlo žádoucích 90 %, bylo však nižší než ve většině jiných současných studií. Dosažení terminálního ilea bylo vysoké. Výskyt polypů a neoplazií se prudce zvyšoval již od 40 let věku. Hranice screeningu by proto měla expandovat pod 50 let věku. V mladém věku převažovaly hyperplastické polypy, nad 40 let adenomy. Histologický profil nálezů byl v jednotlivých oddílech podobný a nenasvědčoval významně různé patogenezi v souvislosti s lokalizací. U stopkatých polypů bylo relativně méně adenomů a více hyperplastických polypů, u nestopkatých tomu bylo naopak, což naznačuje větší rizikovost nestopkatých lézí. Obě pohlaví se lišila méně, než odpovídá epidemiologickým statistikám.

Introduction, study aim: Colorectal carcinoma is one of the most frequent malignancies. Most frequently, neoplasms, including malignant precursors, are in the form of polyps, although these might be of a non-tumour origin. The aim of this prospective multicentre study was to provide an overview of coloscopic identification and biological nature of polyps. Results: 3,400 consecutive coloscopies performed between 2009 and 2010 were analyzed. At different centres, the top of the cecum was reached in 89% to 93% and terminal ileum in 73% to 87% of cases. In the above 40 age group, 26.6% were screening coloscopies. The mean age of the above 40 patients was 56 years. The incidence of potential neoplastic lesions (polyps, carcinomas), advanced adenomas and carcinomas were: 7.8 %, 0.8 % and 0.16 %, respectively, in the above 40 age group, 41.5 %, 9.8 % and 1.6 %, respectively, in the 40–50 years age group and 70.5 %, 31.3 % and 6.8 %, respectively, in the above 50 age group. The incidence of tubular adenoma and hyperplastic polyps was 23.9% and 66.2%, respectively, in the below 40 age group and 53.1% and 26.1% in the above 50 age group. 57.8% of advances neoplasms were located in the rectosigmoid a descendent colon. The incidence ratio for adenomas and hyperplastic polyps was 76.6% and 14%, respectively, for rectosigmoid colon, 63.6 and 17.4 %, respectively, for descendent colon, 63.6 and 11.4 % for traverse colon and 63,4 a 17,9 %, respectively, for cecum and ascendant colon. The incidence of tubulovillous adenomas and hyperplastic polyps in pedunculated polyps larger than 1 cm was 19.4 % and 20.4 %, respectively, and 34.2 % and 13.1 %, respectively, in other polyps. The incidence of potential lesions (polyps and carcinomas), advanced adenomas, carcinomas and advanced neoplasms was 66.7 %, 23.1 %, 5.8 % and 28.9 %, respectively, in women and 63.1 %, 30.0 %, 5.7 % and 34.7 %, respectively, in men. Conclusion: The top of the cecum was reached in a higher proportion of cases than required, although this was lower than in the majority of other recent studies. Terminal ileum was reached in high number of cases. The incidence of polyps and neoplasms rose sharply from 40 years of age. Therefore, the screening threshold should be extended to the below 50 age group. Hyperplastic polyps predominated in younger age and adenomas in the above 40 age group. Histological profile was similar and did not suggest importantly different pathogenesis with respect to localization. There were relatively fewer adenomas and more hyperplastic polyps in pedunculated polyps and vice verse in other types of polyps, suggesting a higher risk associated with non-pedunculated lesions. Both sexes differed less than suggested based on epidemiological statistics.

• Klíčová slova
• pokročilý adenom, screeningová koloskopie,
• MeSH
• adenom diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• histologie srovnávací statistika a číselné údaje   MeSH
• karcinom MeSH
• kolonoskopie statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• kolorektální nádory diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• plošný screening trendy   využití   MeSH
• polypy střeva diagnóza   klasifikace   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• tlusté střevo anatomie a histologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

Kolorektální karcinom (KRka) je jedním z nejčastějších maligních onemocnění v České republice. Téměř 70 % KRka vzniká na podkladě adenomových polypů, 30 % vzniká de novo. V patogenezi vzniku kolorektálního karcinomu je potvrzena sekvence adenom-karcinom, na podkladě postupně vznikajících mutací onkogenů a supresorových genů. Odstraněním adenomové slizniční neoplazie je přerušena cesta vývoje KRka, což je praktickým cílem screeningového programu. K naplnění cílů preventivního programu musí být endoskopující gastroenterologové dostatečně erudováni v detekci a v technikách odstraňování slizničních neoplazií. Povrchové slizniční neoplazie jsou morfologicky rozděleny dle Pařížško-Japonské klasifikace do 2 základních typů: protrudující typ I, jejichž výška je > 2,5 mm nad úroveň okolní sliznice, a plochý typ II, jejichž výška je < 2,5 mm. K endoskopickému odstranění povrchových slizničních lézí máme k dispozici kličkovou polypektomii, endoskopickou mukózní resekci a endoskopickou submukózní disekci. Volba metody závisí na morfologii léze. Benigní slizniční léze (adenom, hyperplastický polyp) lze řešit výhradně endoskopicky. Neinvazivní maligní slizniční léze omezené na mukózu lze taktéž řešit endoskopicky, invazivní karcinomy pronikající do submukózy (maligní polyp, T1N0M0) se řeší dle definitivního histologického nálezu, a při splnění Morsonových kritérií lze endoskopické snesení považovat za kurativní. U plochých maligních slizničních lézí je situace složitější a většinou, při průniku buněk karcinomu do submukózy, nelze endoskopickou resekci provést a navazuje chirurgické řešení.

Colorectal cancer (CRC) is one of the most frequent malignant diseases in the Czech Republic. Almost 70 % of CRC develop based on adenomatous polyps, 30 % arise de novo. The pathogenesis of development of colorectal cancer confirms an adenoma to carcinoma sequence, based on the gradually developing mutations of oncogenes and suppressor genes. By removing the adenomatous mucosal neoplasia the pathway of CRC development is cut off, which is the practical goal of the screening programme. To meet the goals of the preventive programme the gastroenterologists performing endoscopy must be appropriately trained and experienced in the detection of and procedures of removing mucosal neoplasias. Surface mucosal neoplasias are morphologically divided based on the Paris and Japanese classification into 2 basic types: protruding type I, whose height is greater than 2.5 mm above the level of the surrounding mucous membrane, and flat type II, whose height is smaller than 2.5mm. We have the following procedures available for endoscopic removing of surface mucosal lesions: loop polypectomy, endoscopic mucosal resection and endoscopic submucosal dissection. The choice of method depends on the lesion morphology. Benign mucosal lesions (adenoma, hyperplastic polyp) can only be treated endoscopically. Non-invasive malignant mucosal lesions limited to mucosa can also be treated endoscopically, invasive cancers penetrating into submucosa (malignant polyp, T1N0M0) are treated based on the definitive histological finding, and on meeting Morson’s criteria the endoscopic removal can be seen as curative. The problem of flat malignant mucosal lesions is more complex and in most cases, when cancerous cells penetrate into submucosa, endoscopic resection cannot be performed and surgical solution follows.

• Klíčová slova
• polypektomie, endoskopická submukózní resekce, slizniční neoplazie,
• MeSH
• adenomové polypy chirurgie   MeSH
• endoskopická mukózní resekce MeSH
• kolonoskopie * metody   MeSH
• kolorektální nádory * chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• polypy tlustého střeva * chirurgie   patologie   MeSH
• staging nádorů MeSH
• střevní sliznice patologie   MeSH
• tlusté střevo chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Přehledový článek shrnuje klinické a patologické charakteristiky lézí považovaných za prekurzorové léze adenokarcinomu žaludku. Patogeneze karcinomu žaludku je multifaktoriální proces, v kterém hrají významnou úlohu genetické a environmentální faktory. Intestinální typ adenokarcinomu žaludku nejčastěji vzniká sekvencí změn, která začíná chronickou gastritidou, pokračuje atrofií sliznice a její intestinální metaplazií a přes stadium dysplastických změn progreduje do adenokarcinomu. Méně častými prekurzorovými lézemi jsou foveolární typ dysplazie (nebo tzv. foveolární adenom), adenom z pylorických žlázek, dysplazie postihující slizniční krypty („pit/crypt“ dysplasia), polyp z fundických žlázek, hyperplastický polyp a též některé nenádorové hamartogenní polypy. Prekurzorové léze karcinomu žaludku difuzního typu (karcinom z prstenčitých buněk in situ a pagetoidní šíření karcinomu z prstenčitých buněk) je možné zastihnout jen u části pacientů s mutací CDH1.

This article provides an update of the clinical and pathological characteristic of precursors of gastric adenocarcinoma. Gastriccarcinogenesis is a multifactorial process involving genetic and environmental factors. The intestinal type of gastric adenocarcinomamost commonly develops through a multistep process beginning with chronic gastritis and progressing through mucosalatrophy, intestinal metaplasia, and dysplasia to carcinoma. Less common gastric cancer precursor lesions include foveolar typeof dysplasia (or foveolar adenoma), pyloric gland adenoma, gastric pit/crypt dysplasia, fundic gland polyp, hyperplastic polyp,and some non-neoplastic hamartomatous polyps. Precursor lesions of the diffuse type of carcinoma (signet-ring cell carcinomain situ and pagetoid spread of signet cells) may be found in a subset of carriers of a CDH1 gene mutations.

• MeSH
• adenokarcinom * diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• adenomové polypy diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• gastrektomie metody   využití   MeSH
• gastritida diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• gastrointestinální nádory diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• hamartom diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• histologické techniky metody   využití   MeSH
• hyperplazie diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• karcinom in situ diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• karcinom z prstenčitých buněk diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• metaplazie diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• nádory žaludku * diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• prekancerózy * diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Sesilní „serrated“ adenomy (SSA, adenomy se „zoubkovaným” uspořádáním epitelu krypt) před- stavují nově vymezený typ adenomů tlustého střeva, které vznikají v hyperplastických polypech a jsou prekurzorem kolorektálních karcinomů s mikrosatelitní nestabilitou. Od klasických hyper- plastických polypů se liší abnormální proliferací epitelu krypt a buněčnými atypiemi. V poslední době jsme vyšetřili 15 „serrated” adenomů tlustého střeva u 9 mužů a 6 žen ve věku od 25–80 let (průměrný věk 60). Kontrolní skupinu tvořilo 10 běžných tubulárních adenomů tlustého střeva a 10 klasických hyperplastických polypů z vezikulárních buněk. SSA byly 8krát lokalizovány v rektu, 4krát v rektosigmoideu a jednou v příčném tračníku. Jejich velikost kolísala od 5–12 mm. U jednoho nemocného byl SSA nalezen v okraji mucinózního adenokarcinomu vzestupného trač- níku a u dalšího v anastomóze tlustého střeva po resekci karcinomu transverza. Histologicky se SSA vyznačovaly asymetrickou proliferací epitelu, nepravidelným průběhem, nápadným větvením a dilatací krypt, zvláště v bazálních úsecích. Buněčné atypie (dysplazie) většinou dosahovaly mír- ného stupně, v 5 adenomech byla jádra v malém rozsahu stratifikovaná, lokalizovaná v dolní polo- vině buněk. Těžká dysplazie epitelu byla nalezena pouze v SSA v okraji mucinózního adenokarci- nomu. Imunohistochemicky vykazovaly SSA sekreci gastrointestinálního typu hlenu (reakce sM UC2 a MUC 5A), který byl pozitivní také v mucinózním adenokarcinomu. Přestože se tento typ hlenu považuje za specifický pro „serrated” typ kancerogeneze, byl prokázán i v kontrolní skupině konvenčních adenomů. Pozitivita p53 byla v SSA minimální. Sesilní „serrated” adenomy tlustého střeva mají maligní potenciál srovnatelný s běžnými adenomy a z tohoto důvodu musí být odlišeny od klasických hyperplastických polypů.

Sessile serrated adenoma (SSA) is a newly characterized type of the large bowel adenoma. It arises in hyperplastic polyp (HP) and represents a precursor lesion of colorectal carcinoma with microsatellite instability. SSAs differ from common HPs by abnormal proliferation of the crypt epithelium and by nuclear atypia. We examined 15 SSAs from 15 patients. The age range was 25-80 years (average 60 years). Six patients were females and 9 were males. For comparison, we examined 10 conventional tubular adenomas and 10 common HPs with vesicular cells. The sites of SSAs were as follows: 8 in rectum, 4 in rectosigmoid colon, 1 in transverse colon, 1 next to mucinous carcinoma of ascending colon, 1 in anastomosis after resection of the transverse colon adenocarcinoma. The diameter of the lesions ranged from 5 to 12 mm. Histologically, SSAs showed asymmetrical proliferation of the epithelium, irregular shape of the crypts with their branching and some crypt dilatations especially in the basal parts of the crypts. Cellular atypia (dysplasia) was usually low. In 5 cases the nuclei were focally stratified and localized in the lower part of the cells. High-grade dysplasia was found only in SSA adjacent to mucinous adenocarcinoma. Immunohistochemically, SSAs showed secretion of gastrointestinal mucin expressing MUC2 and MUC5A. Both MUC2 and MUC5A were also positive in mucinous carcinoma. In previous studies these expressions were considered specific for serrated type of carcinogenesis. However, our study found positivity of MUC2 and MUC5A also in conventional adenomas. Expression of p53 in SSAs was minimal. SSAs have malignant potential comparable with conventional adenomas and for this reason they must be distinguished from HPs.

• MeSH
• adenom patologie   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• kolorektální nádory patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádorový supresorový protein p53 MeSH
• polypy tlustého střeva patologie   MeSH
• střevní nádory chemie   imunologie   patologie   MeSH
• tlusté střevo patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Adenomatózne polypy hrubého čreva sú azda najčastejším novotvarom pri kolonoskopickom vyšetrení a sú považované za významnú prekancerózu. Ako sa ukazuje, nielen adenomatózne polypy, ale aj hyperplastické polypy či už v rámci polypóznych syndrómov, alebo aj pri IBD majú svoj malígny potenciál. Preto sa kladie dôraz na ich vyhľadávanie a systematické odstraňovanie. Z toho jasne vyplýva potreba čím viac zefektívniť a zracionalizovať endoskopické vyšetrenia, najmä kontroly po predchádzajúcej polypektómii. Stratifikácia pacientov do skupiny s nízkym a zvýšeným rizikom podľa počtu, veľkosti a histologického nálezu polypov poskytuje pomerne jednoduchý spôsob, ako určiť termín nasledujúcej endoskopickej kontroly.

Adenomatous colonic polyps are probably the most common neoplastic findings during colonoscopic examination and represent a precancerous state. As it shows not only adenomatous polyps, but also hyperplastic polyps whether in the polypous syndromes or even in IBD have their malignant potential. Therefore, it emphasizes on the systemic search and removal of polyps. It clearly shows the need for more streamlining and rationalizing the endoscopic examination, especially after the previous polypectomy. Stratification of patients into groups with low and increased risk according to the number, size and histological findings of polyps, provides a relatively easy way to determine the date of the next endoscopic control.

Souhrn: Karcinom rekta představuje závažný onkologický problém, jehož řešení vyžaduje multidisciplinární tým. V současné době tvoří karcinom rekta v ČR více než 1/ 4 ze všech nově dia gnostikovaných nádorů kolorektálního karcinomu. Téměř 70 % kolorektálních karcinomů vzniká na podkladě adenomových polypů. Benigní léze typu adenomu či hyperplastického polypu lze řešit endoskopicky. Také u neinvazivních maligních lézí (omezené na sliznici) se endoskopická resekce považuje za dostatečnou. Za určitých kritérií může však být endoskopická lokální excize považována za plně kurativní výkon i u invazivního karcinomu (cut-off limit vrstva sm2). Při nepříznivém gradingu tumoru u invazivního karcinomu pronikajícího do submukózní vrstvy sm3 nelze nález řešit endoskopicky metodou endoskopické mukózní resekce (EMR) či endoskopické submukózní disekce a pa cient je indikován k radikální chirurgické léčbě. V ně kte rých případech může nastat situace, kdy je endoskopické ošetření léze nedostatečné a musí být proveden operační zákrok. V období let 2014– 2015 na našem pracovišti podstoupili čtyři pa cienti EMR pro ploché slizniční léze ve vzdálenosti 4–8 cm od anokutánního přechodu, kdy lokální excize nebyla dostatečně onkologicky radikální metodou a pacienti byli následně indikováni k chirurgické léčbě. U pacientů byla provedena resekce rekta s koloanální anastomózou metodou transanální minimálně invazivní chirurgie (TAMIS). Jde o novou metodu kombinující miniinvazivní chirurgii, kdy je možné provést resekční zákrok bez trvalého střevního vývodu a zároveň jsou splněny zásady onkologické radikality. S výhodou ji lze uplatnit i u pacientů po EMR za předpokladu včasného vyhodnocení histologického preparátu. Totální mezorektální excize (TME), tedy odstranění tukového obalu rekta s příslušnými lymfatickými uzlinami, se již stala standardem při chirurgické léčbě karcinomu rekta. Metodou TAMIS je možné provést kontinuitu záchovnou resekci rekta s TME i u nízko uložených tumorů. Nepříznivý histologický výsledek po EMR nemusí nutně být indikací k amputaci rekta s trvalou stomií, ale je zde i možnost sfinkter záchovné resekce s totální lymfadenektomií.

Rectal cancer constitutes a serious oncological problem, and treatment of this disease involves a multidisciplinary team. Nowadays, rectal cancer constitutes more than a quarter of newly diagnosed colorectal cancers in the Czech Republic. Almost 70% of colorectal cancers develop from adenomatous polyps. Benign lesions such as adenoma or hyperplastic polyps can be treated endoscopically. In addition, in non-invasive malignant lesions (which are limited to the mucosa), endoscopic resection is considered curative. If certain criteria are met, endoscopic local excision can be considered a fully curative procedure, even in invasive cancer (cut-off limit: submucosa layer SM2). In patients with an unfavourable tumour grade, with carcinoma invading the submucosal layer (SM3), the cancer cannot be treated endoscopically by endoscopic mucosal resection (EMR) or endoscopic submucosal dissection and surgery is indicated. In some cases, endoscopic treatment can be inadequate and a surgical procedure has to be performed. During 2014–2015, four patients in our department underwent EMR to treat flat mucosal lesions 4–8 cm from the anal verge; however, local excision was not oncologically radical enough, and the patients were indicated for surgical resection. In these patients, a rectal resection with coloanal anastomosis was performed by transanal minimally invasive surgery (TAMIS), a new method that combines mini-invasive surgery with radical surgery resection without a permanent stoma, while meeting oncological radicality criteria. TAMIS can be beneficially used in patients after EMR if histology is promptly evaluated. Total mesorectal excision (TME), i.e., the removal of the fat coating surrounding the rectum along with its lymphatic nodes, has already become a standard surgical treatment for rectal cancer. TAMIS can be used for rectal resection with TME without the need for a stoma, even in low rectal cancer. Adverse histological results after EMR do not necessarily need to lead to an indication for rectal resection with a permanent stoma, but there is a possibility of intersphincteric resection with total lymphadenectomy.

• Klíčová slova
• chirurgie rekta, totální mezorektální excize,
• MeSH
• chirurgie trávicího traktu * metody   MeSH
• endoskopická mukózní resekce * metody   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony * metody   MeSH
• nádory rekta * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Uvádíme případ 63letého pa­cienta s chronickou lymfatickou leukemií, u kterého byla pro dyspeptické obtíže provedena koloskopie s nálezem mnohočetných drobných nodulací sliznice a vícečetných drobných přisedlých lézí makroskopicky imponujících jako hyperplastické léze. Endoskopický nález na tračníku byl necharakteristický, difuzní. Histologické vyšetření bio­ptických vzorků následně prokázalo postižení terminálního ilea a tlustého střeva buňkami malobuněčného B lymfomu.

We present a case of a 63‑year‑old patient with chronic lymphocytic leukaemia and vague dyspeptic symptoms. The endoscopic image of the large intestine and terminal ileum detected multiple nodular and polypous lesions. Histological examination of biopsy specimens confirmed significant affection of both small and large intestinal mucosa by B‑cell small lymphocytic lymphoma. Key words: chronic – lymphocytic – leukaemia – colonoscopy – intestines – lymphoma The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 9. 2. 2015 Accepted: 7. 4. 2015

• MeSH
• adenom MeSH
• biopsie MeSH
• bolesti břicha etiologie   MeSH
• chronická lymfatická leukemie * komplikace   patologie   terapie   MeSH
• dyspepsie etiologie   MeSH
• ileum patologie   MeSH
• kolon patologie   MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom z B-buněk marginální zóny * diagnóza   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
• střevní sliznice anatomie a histologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH