Proximal femur fractures (PFF) pose a major challenge in elderly patients with severe comorbidities and receiving antithrombotic therapy since according to the latest guidelines the surgery should be performed as soon as possible, preferably within 24 hours, to reduce mortality and morbidity. This review outlines the practical approach to surgical management of PFF that relies on increasing evidence of safety of early surgery in patients with PFF receiving antiplatelet and anticoagulant therapy. We have also used information from the existing evidence-based guidelines for elective/planned surgery in patients with antithrombotic therapy. The practical approach can be summarised as follows: • Antiplatelet therapy - discontinuation of acetylsalicylic acid (ASA) and clopidogrel in monotherapy or in combination is not necessary prior to surgery. In case of bleeding, antifibrinolytic therapy is recommended as well as administration of platelet concentrate which is rarely needed. • In patients taking warfarin, reversal of its effects is recommended by early administration of vitamin K to allow surgery to be performed within 24 hours. Prothrombin complex concentrate (PCC) as a second-line drug is reserved for extreme cases only. Warfarin therapy is resumed 24 hours after surgery. • Direct oral anticoagulants must be discontinued 24-48 hours prior to surgery, possibly longer depending on the type of drug, time of administration of the last dose, and renal function. In extreme cases, an antidote (idarucizumab, off-label andexanet) can be administered prior to surgery, or PCC in case they are unavailable. Anticoagulation therapy is resumed in 24-48 hours. • Neuraxial anaesthesia is possible when ASA is taken by the patient and in case of effective warfarin reversal. • In early surgery and rapid restart of anticoagulant therapy, bridging therapy with LMWH is not indicated except for in cases with extreme risk of thrombosis. Key words: proximal femur fracture, antiplatelet therapy, anticoagulant therapy, perioperative management.

• MeSH
• antikoagulancia * škodlivé účinky   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Aspirin škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• fraktury femuru chirurgie   MeSH
• fraktury proximálního femuru MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• warfarin škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Strokes after left atrial appendage closure (LAAC) prophylaxis are generally less severe than those after warfarin prophylaxis-thought to be secondary to more hemorrhagic strokes with warfarin. Hemorrhagic strokes are similarly infrequent with direct oral anticoagulant (DOAC) prophylaxis, so the primary subtype after either LAAC or DOAC prophylaxis is ischemic stroke (IS). OBJECTIVES: The purpose of this study was to compare the severity of IS using the modified Rankin Scale in atrial fibrillation patients receiving prophylaxis with DOACs vs LAAC. METHODS: A retrospective analysis was performed of consecutive patients undergoing LAAC at 8 centers who developed an IS (ISLAAC) compared with contemporaneous consecutive patients who developed IS during treatment with DOACs (ISDOAC). The primary outcome was disabling/fatal stroke (modified Rankin Scale 3-5) at discharge and 3 months later. RESULTS: Compared with ISDOAC patients (n = 322), ISLAAC patients (n = 125) were older (age 77.2 ± 13.4 years vs 73.1 ± 11.9 years; P = 0.002), with higher HAS-BLED scores (3.0 vs 2.0; P = 0.004) and more frequent prior bleeding events (54.4% vs 23.6%; P < 0.001), but similar CHA2DS2-VASc scores (5.0 vs 5.0; P = 0.28). Strokes were less frequently disabling/fatal with ISLAAC than ISDOAC at both hospital discharge (38.3% vs 70.3%; P < 0.001) and 3 months later (33.3% vs 56.2%; P < 0.001). Differences in stroke severity persisted after propensity score matching. By multivariate regression analysis, ISLAAC was independently associated with fewer disabling/fatal strokes at discharge (OR: 0.22; 95% CI: 0.13-0.39; P < 0.001) and 3 months (OR: 0.25; 95% CI: 0.12-0.50; P < 0.001), and fewer deaths at 3 months (OR: 0.28; 95% CI: 0.12-0.64; P < 0.001). CONCLUSIONS: Ischemic strokes in patients with atrial fibrillation are less often disabling or fatal with LAAC than DOAC prophylaxis.

• MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   MeSH
• cévní mozková příhoda * epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• fibrilace síní * komplikace   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• hemoragická cévní mozková příhoda * chemicky indukované   komplikace   farmakoterapie   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * chemicky indukované   komplikace   farmakoterapie   MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• uzávěr ouška levé síně MeSH
• výsledek terapie MeSH
• warfarin škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• sulodexid, apixaban,
• MeSH
• antikoagulancia * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bércové vředy * farmakoterapie   ošetřování   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc MeSH
• diosmin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• erysipel farmakoterapie   MeSH
• glykosaminoglykany farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hojení ran MeSH
• hyperbarická oxygenace metody   MeSH
• infekce dýchací soustavy etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• penicilin G farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• pyrazoly farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• pyridony farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• rivaroxaban farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• warfarin škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Zubní lekári sa bežne stretávajú s pacientmi užívajúcimi perorálne antitrombotiká, ktorí vyžadujú invazívne dentálne výkony. Hoci antitrombotiká môžu spôsobiť zvýšené krvácanie, existuje konsenzus, že liečebné režimy s protidoštičkovými liekmi, staršími antikoagulanciami (warfarín) a priamymi perorálnymi antikoagulanciami by sa pred rutinnými dentálnymi výkonmi nemali meniť, keď je riziko krvácania nízke. Trombembolické riziko pri ich prerušení pravdepodobne prevažuje nad potenciálnymi krvácavými komplikáciami spojenými s chirurgickým výkonom. Riziká pozastavenia alebo redukcie týchto liekov sa preto musia zvážiť oproti možným následkom predĺženého krvácania, ktoré možno kontrolovať lokálnymi opatreniami, ako je mechanický tlak, šitie, hemostatiká alebo antifibrinolytiká. Niektorí pacienti, ktorí užívajú antitrombotiká, môžu mať ďalšie komorbidity alebo dostávajú inú liečbu, ktorá môže zvýšiť riziko predĺženého krvácania po dentálnom ošetrení. Ak sa predpokladá, že pacient má vysoké riziko krvácania, zubný lekár by mal zvážiť konzultáciu s ošetrujúcim lekárom pacienta, aby prediskutoval dočasné prerušenie antitrombotickej liečby.

Dentists commonly encounter patients taking oral antithrombotic agents who require invasive dental procedures. Although antithrombotics can cause an increase in bleeding, there is consensus that treatment regimens with antiplatelet agents, older anticoagulants (warfarin) and direct oral anticoagulants should not be altered before routine dental procedures when the risk of bleeding is low. Thromboembolic risk of their discontinuing likely outweighs potential bleeding complications associated with surgery. Therefore, the risks of stopping or reducing these medications must be weighed against the potential consequences of prolonged bleeding, which can be controlled with local measures such as mechanical pressure, suturing, haemostatic agents or antifibrinolytics. Some patients who are taking antithrombotic medications may have additional comorbid conditions or receive other therapy that can increase the risk of prolonged bleeding after dental treatment. Where a patient is believed to be at high bleeding risk, the dentist should consider a consultation with the patient's physician to discuss temporarily discontinuing the antithrombotic therapy.

• MeSH
• antikoagulační přemostění MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   MeSH
• hematologické látky * farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• pooperační krvácení chemicky indukované   epidemiologie   ošetřování   prevence a kontrola   MeSH
• riziko MeSH
• stomatochirurgické výkony * klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• warfarin škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVE: This study aimed to comprehensively evaluate the risk of gastrointestinal bleeding (GIB) with statin monotherapy or with concomitant warfarin use. DATA SOURCES: PubMed, Web of Science, and EMBASE (via Scopus) were searched for observational studies that reported the risk of GIB in adults on statin therapy or with concomitant warfarin use until August 28, 2021. STUDY SELECTION AND DATA EXTRACTION: Observational studies evaluating the risk of GIB in adults (age >18 years) on statin medication or concomitant use with warfarin were included. DATA SYNTHESIS: In all, 14 studies with a total of 5 235 123 participants, reporting 48 677 GIB events (43 734 from statin users and 4943 from users of statin combined with warfarin), were included in the analyses. The pooled analysis revealed no difference in the risk of GIB with statin monotherapy (relative risk [RR]: 0.65; 95% CI: 0.42-1.02) or concomitant statin + warfarin use (RR: 0.97; 95% CI: 0.91-1.02). Prior use of statin was not associated with GIB risk (RR: 0.88; 95% CI: 0.63-1.22), whereas a shorter duration of statin use (<5 years) was associated with a lower risk of GIB (RR: 0.42; 95% CI: 0.18-0.97). RELEVANCE TO PATIENT CARE AND CLINICAL PRACTICE: This analysis provides strong evidence on the association between statin use (with/without warfarin) and risk of GIB. CONCLUSION: Statin alone or combined with warfarin was not significantly associated with either an increased or decreased risk of GIB. The GIB risk was significantly lower when statins were used for a short duration (<5 years). The putative relationship between statins and GIB in warfarin users warrant further investigation.

• MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• gastrointestinální krvácení chemicky indukované   farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• statiny * škodlivé účinky   MeSH
• warfarin * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• systematický přehled MeSH

x

x

• MeSH
• cévní endotel patologie   MeSH
• fibrin-fibrinogen - produkty degradace analýza   MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• heparin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• INR metody   MeSH
• komplikace těhotenství * etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• natriuretický peptid typu B MeSH
• radiografie MeSH
• rezistence k aktivovanému proteinu C komplikace   patologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• trombektomie metody   MeSH
• warfarin farmakologie   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• žilní tromboembolie farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• žilní trombóza * farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Téměř každé léčivo může interagovat s dalšími léčivy, doplňky stravy, potravinami nebo návykovými látkami. Léková interakce ve smyslu léčivo–léčivo nastává, pokud jeden lék mění účinky druhého. Výsledkem jejich vzájemného působení je většinou snížení nebo zvýšení účinku. Pacient je v prvním případě ohrožen neúčinností terapie, ve druhém případě zase vystupňovanými nežádoucími účinky, které mohou vést k hospitalizaci nebo k jejímu prodloužení, což následně vede k vyšší ekonomické zátěži zdravotnického systému. Antidepresiva jsou léky, které pacienti užívají často dlouhodobě, mnohdy celoživotně. Hlubší znalosti v oblasti jejich lékových interakcí mohou vést ke zvýšení bezpečnosti lékových režimů našich pacientů a současně k ekonomickým úsporám. Pro správnou interpretaci klinické významnosti lékových interakcí jsou potřebné solidní znalosti farmakokinetiky (zejména informace o způsobu metabolizace léčiva) i farmakodynamiky léčiv (oblast mechanismu účinku a rizik, jež léčivo přináší). Optimální je mít také základní přehled o silných induktorech a inhibitorech cytochromu P450 (hlavních enzymů první fáze biotransformace) a také mít povědomí o tom, které jeho izoformy podléhají genetickému polymorfismu. Tento článek přináší základní teoretický přehled problematiky lékových interakcí antidepresiv. Ten je navíc doplněn o pohled z praxe klinického farmaceuta, a to formou dvou kazuistik, jejichž ústředním tématem jsou právě lékové interakce antidepresiv.

Almost any drug can interact with other medications, dietary supplements, foods, or illicit substances when administered to a patient. A drug interaction occurs when one drug modifies the effects of another drug. The result is usually a reduction or enhancement of their effect. In the first case, the patient is endangered by the ineffectiveness of the therapy, in the second case by exacerbated side effects, which may lead to hospitalisation or prolongation of hospitalisation stay, leading to a higher economic burden on the health care system. Antidepressants are drugs that patients often take for a long time. Profound knowledge of drug interactions can lead to increased safety of our patients' drug regimens and, at the same time, to economic savings. To correctly interpret the clinical significance of drug interaction, a solid knowledge of pharmacokinetics and pharmacodynamics of the drug is required. The theoretical overview of the antidepressants drug interactions topic, which is presented in this article, is supplemented by a practical point of view of a clinical pharmacist in the form of two case reports.

• MeSH
• antidepresiva * farmakokinetika   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• fluoxetin farmakokinetika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• INR MeSH
• lékové interakce * MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• P-glykoprotein genetika   účinky léků   MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• systém (enzymů) cytochromů P-450 účinky léků   MeSH
• trazodon farmakokinetika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• tremor chemicky indukované   etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• warfarin farmakokinetika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• CLOPIDOGREL,
• MeSH
• arytmogenní dysplazie pravé komory genetika   MeSH
• dilatační kardiomyopatie genetika   MeSH
• Fabryho nemoc MeSH
• familiární hypertrofická kardiomyopatie MeSH
• farmakogenetika MeSH
• genetické poradenství etika   MeSH
• genetické testování MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• kardiovaskulární nemoci * genetika   MeSH
• lékařská genetika metody   MeSH
• lidé MeSH
• Marfanův syndrom MeSH
• nemoci srdce * genetika   MeSH
• syndrom dlouhého QT MeSH
• vrozené srdeční vady genetika   MeSH
• warfarin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Adverse effects of drugs are one of the objective criteria used for choosing the most appropriate anticoagulant. It is worrying that warfarin may be involved in the progression of systemic atherosclerosis, as more and more articles suggest. Warfarin has been widely used in the past and has greater efficacy compared to dabigatran in patients with mechanical heart valves; there is an antidote to it and it is cheap. Unfortunately, warfarin inhibits the synthesis and activity of Matrix-Gla-Protein, which is the major vitamin K-dependent inhibitor of arterial calcification - an active process associated with atherosclerosis, stimulated by inflammatory mechanisms. Vitamin K antagonizes the NF-κB signaling mechanism and contributes to the prevention of arterial calcifications. Warfarin given in experimental animal models of atherosclerosis contributed to the occurrence of an increased number of aortic calcifications. Warfarin treatment used in clinical trials was associated with the progressive increase of coronary atheroma calcification. Younger patients are more sensitive to warfarin-related arterial calcifications compared to older patients, due to warfarin-induced cellular senescence changes. Non-vitamin K antagonist direct oral anticoagulants do not interact with vitamin K. Edoxaban reduces the inflammatory process in the vascular walls and the proliferation of smooth vascular muscle cells, so it is involved in the prevention of vascular maladaptive remodeling process. Apixaban is able to stabilize the coronary atherosclerotic process. Randomized clinical trials are needed to evaluate the impact of warfarin on plaque stability and cardiovascular evolution of patients.

• MeSH
• antikoagulancia farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aplikace orální MeSH
• ateroskleróza * farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• cévní mozková příhoda * prevence a kontrola   MeSH
• fibrilace síní * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• vitamin K terapeutické užití   MeSH
• warfarin škodlivé účinky   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Východiska: Fibrilace síní (FiS) postihuje až 46,3 milionu osob, její prevalence se za posledních 50 let ztrojnásobila. FiS vede ke vzniku krevních sraženin a zvyšuje čtyřnásobně riziko cévní mozkové příhody. Preventivní antikoagulační léčba warfarinem je dobře zavedena po více než 50 let, má však účinnostní a bezpečnostní nedostatky. Nová antikoagulancia nevyžadují laboratorní monitoraci protrombinového času (INR), mají nízké riziko nežádoucích příhod, jsou však nákladnější. Metody: Tato neintervenční (Zákon č. 378/2007 Sb.) retrospektivně prospektivní jednoramenná kohortová studie sestávala ze tří návštěv. Primárním cílem bylo srovnání celkových přímých nákladů na léčbu warfarinem a apixabanem. Pacienti s nevalvulární FiS byli zařazeni v době ukončení léčby warfarinem a přechodu na apixaban. Náklady byly odvozeny od poskytnuté péče na základě seznamu zdravotních výkonů a dle vyhlášky 268 z roku 2019. Spokojenost byla stanovena pomocí dotazníku SAFUCA®. Výsledky: Mezi únorem 2017 a červnem 2019 bylo zařazeno 499 pacientů ve 29 interních ambulantních centrech v ČR. Průměrný věk pacientů byl 73,6 ± 10,2 let, 36,5 % pacientů mělo vysoké riziko krvácení (HAS‐BLED skóre). Předchozí léčba warfarinem trvala 5,9 ± 2,7 měsíců, 63 % pacientů nebylo schopno udržet cílové hodnoty INR, 18 % ukončilo léčbu kvůli nežádoucím účinkům. Nová léčba apixabanem byla sledována po prvních 6 měsíců. Období léčby warfarinem bylo spojeno s vyšším počtem závažných krvácení a nežádoucích příhod (22 vs. 2), CMP (17 vs. 0), ischemických srdečních příhod (11 vs. 0) a nezávažných krvácení (173 vs. 2). Průměrné denní náklady na léčbu při přechodu na léčbu apixabanem klesly z 65,2 na 4,8 Kč (p < 0,001). Při započítání ceny antikoagulační léčby došlo k nevýznamnému nárůstu z 68,1 na 71,7 Kč (p = 0,509). Spokojenost pacientů výrazně vzrostla již po 3 měsících, zejména pak v subjektivním hodnocení účinnosti, pohodlnosti, vlivu na kvalitu života a výskytu nežádoucích účinků. Závěr: Přechod na apixaban u pacientů, pro které nebyla léčba warfarinem uspokojivá, snížil riziko závažných ischemických příhod, krvácení a nežádoucích účinků a zvýšil spokojenost pacientů. Z farmakoekomického hlediska je u těchto pacientů apixaban lepší volbou, jelikož přináší vyšší účinnost a lepší bezpečnost v rámci srovnatelných celkových přímých nákladů.

Background: Atrial fibrillation (AF) affects 46.3 million people; its prevalence has tripled over the last 50 years. AF leads to formation of blood clots increasing four-fold the risk of a stroke. Preventive anticoagulant therapy with warfarin has been well established for over 50 years but has efficacy and safety limitations. New anticoagulants do not require laboratory monitoring of prothrombin time, have low risk of adverse events, yet are more costly. Methods: This non-interventional (Act 378/2007 Coll.) retrospective-prospective single-arm cohort study consisted of 3 visits. The primary objective was to compare the total direct cost of treatment with warfarin and apixaban. Patients with non-valvular AF were enrolled at the time of discontinuation of warfarin and switching to apixaban. Costs were derived from the care provided and the list of medical procedures (Decrees 268/ 2019 Coll.). Satisfaction was assessed using SAFUCA® questionnaire. Results: Between February 2017 and June 2019, 499 patients were enrolled in 29 Czech internal medicine clinics. The mean age of the patients was 73.6 ± 10.2 years, 36.5% were at high risk of bleeding (HAS-BLED score). Previous warfarin treatment lasted 5.9 ± 2.7 months, 63% were unable to achieve target prothrombin time, 18% switched due to adverse reactions. New apixaban treatment was followed for the first 6 months. Treatment with warfarin was associated with higher rates of major bleeding and adverse events (22 vs. 2), stroke (17 vs. 0), ischemic heart attack (11 vs. 0), and minor bleeding (173 vs. 2). The average daily cost following the switch to apixaban decreased from CZK 65.2 to CZK 4.8 (p <0.001). The price of anticoagulant treatment was considered, there was an insignificant increase from CZK 68.1 to CZK 71.7 (p = 0.509). Satisfaction increased significantly after 3 months, notably in the subjective evaluation of efficacy, comfort, impact on quality of life and the occurrence of side effects. Conclusion: Switching patients with unsatisfactory outcomes on warfarin to apixaban resulted in lower risk of serious ischemic events, bleeding and side effects, and higher patient satisfaction. From the pharmacoeconomic perspective, apixaban is a better choice in this population as it brings higher efficacy and better safety within comparable overall direct costs.

• Klíčová slova
• apixaban,
• MeSH
• antikoagulancia * ekonomika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• fibrilace síní * ekonomika   farmakoterapie   MeSH
• inhibitory faktoru Xa ekonomika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kohortové studie MeSH
• krvácení prevence a kontrola   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů statistika a číselné údaje   MeSH
• warfarin ekonomika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH